Aktuality

Africký mor prasat - Tři měsíce od vypuknutí nákazy

Pavel Forejtek | Diskuzní fórum
Africký mor prasat - Tři měsíce od vypuknutí nákazy
Jak vypadá situace tři měsíce od zjištění nákazy?
Ke dni 14.9.2017 evidovala Státní veterinární správa 101 kusů uhynulé černé zvěře, u kterých byl potvrzený africký mor prasat. Všechny tyto pozitivní kusy byly nalezeny uvnitř tzv. vysoce rizikové oblasti, ohraničené pachovými, resp. elektrickými ohradníky. Celkem bylo v této oblasti nalezeno 132 uhynulých kusů prasete divokého.
Nákaza africkým morem prasat (AMP) byla zjištěna na území České republiky u dvou uhynulých kusů černé zvěře v těsném sousedství města Zlín před třemi měsíci. Podle stáří kadáverů lze usuzovat, že k zavlečení nákazy do ČR došlo v první dekádě června letošního roku. Vzhledem k vzdálenosti nejbližších ohnisek nákazy na Ukrajině a v Polsku, která vylučuje možnost přenosu nákazy migrujícími kusy černé zvěře, zůstává jako jediná možnost šíření nákazy lidskou činností, tedy převozem infekčního materiálu (zbytky tepelně neopracovaných surovin živočišného původu či infekčním biologickým materiálem znečištěný dopravní prostředek). Zjištění konkrétního viníka již zřejmě možné nebude.
 
Jak tedy vypadá situace tři měsíce od zjištění nákazy?
Ke dni 14.9.2017 evidovala Státní veterinární správa 101 kusů uhynulé černé zvěře, u kterých byl potvrzený africký mor prasat. Všechny tyto pozitivní kusy byly nalezeny uvnitř tzv. vysoce rizikové oblasti, ohraničené pachovými, resp. elektrickými ohradníky. Celkem bylo v této oblasti nalezeno 132 uhynulých kusů prasete divokého.
Příčiny úhynů u divočáků, negativních na AMP, nejsou předmětem sledování. U části kadáverů v pokročilém stádiu rozkladu, u kterých nebyl AMP laboratorně potvrzený, nelze vyloučit možnost úhynu právě v důsledku tohoto onemocnění.
V rizikové oblasti – vně ohradníků – bylo nalezeno 30 kusů uhynulých prasat divokých a u všech těchto kusů bylo vyšetření na AMP negativní.
V rámci zamořené oblasti (zelená zóna) bylo ke dni 14.9.2017 uloveno 483 kusů černé zvěře a všechny tyto kusy byly při vyšetření na AMP negativní.
V oblasti s intenzivním lovem, vymezené dálnicí Lanžhot-Brno, Brno-Ostrava a dále polskou a slovenskou státní hranicí bylo ke stejnému dni uloveno 3507 kusů černé zvěře a také tyto kusy byly při vyšetření na AMP negativní.
 
Při zpětném pohledu na vývoj nákazové situace ve výskytu afrického moru prasat v České republice lze jednoznačně konstatovat, že opatření, přijatá Ministerstvem zemědělství ČR, Státní veterinární správou a vedením Zlínského kraje v souvislosti s výskytem AMP na okrese Zlín, plní hlavní cíl, kterým je zamezení šíření této nákazy na další území státu a minimalizace nebezpečí zavlečení AMP do chovů domácích prasat.
Přes ne právě ojedinělé odborné i laické kritiky prokazují přijatá opatření požadovaný efekt – nákaza zatím zůstává lokalizována na relativně minimální plošné území a zákaz lovu, zákaz vstupu nepovolaných osob a ponechání části zemědělských plodin na polích této oblasti umožňují setrvání místní populace černé zvěře ve vymezené oblasti a dosud nedošlo k nežádoucí migraci infikovaných kusů vně tohoto území.
Obdobně, jako u jiných nákaz, nedochází ani u afrického moru prasat k úhynu sto procent infikovaných zvířat. Po prvotním perakutním a následně akutním průběhu onemocnění AMP lze očekávat, že určité procento (5-10 %) jedinců prasete divokého v zamořeném území bude schopné infekci přežít a následně se mohou na různě dlouhou dobu stát vylučovateli viru. Migrace těchto kusů do okolí by znamenala vznik nových ohnisek a také jejich lov a následná manipulace s těmito kusy a produkty jejich zpracování by představovaly obdobné riziko, jako to, které stálo u vzniku současného ohniska AMP na okrese Zlín. Proto je nutné využít všech prostředků mimořádných veterinárních opatření k depopulaci zamořené oblasti od černé zvěře.
Dne 11.9.2017 vydala Státní veterinární správa pro Zlínský kraj mimořádné veterinární opatření, umožňující výjimku ze zákazu lovu divokých prasat v zamořené oblasti, tvořené všemi katastrálními územími obcí na okrese Zlín. Toto mimořádné veterinární opatření umožňuje vně vysoce rizikové oblasti, ohraničené ohradníky, lovit individuálním lovem všechny kategorie černé zvěře a ve vysoce rizikové oblasti uvnitř ohradníků lze lovit výhradně dospělou zvěř.
Lov zvěře mohou provádět pouze proškolení lovci a ulovená zvěř bude asanována prostřednictvím asanačního podniku AGRIS Mankovice.
Lov nesmí být prováděný v nesklizených polních plodinách a v blízkosti odchytových zařízení, denně mohou v jedné honitbě lovit maximálně tři proškolení lovci a mezi jednotlivými lovy je nutné dodržovat minimálně jednodenní přestávku za účelem zklidnění stávající populace divokých prasat v honitbě. Jedná se o další krok v sérii opatření, jejichž cílem je depopulace zamořené oblasti od černé zvěře.
 
Pro uživatele honiteb v celé České republice stále platí mimořádná veterinární opatření k zamezení šíření nebezpečné nákazy afrického moru prasat na území České republiky, která všem uživatelům honiteb nebo oprávněným účastníkům lovu nařizují intenzivní celoroční lov prasete divokého bez ohledu na věkové kategorie a pohlaví s možností využit i způsoby lovu, které dosud nebyly povolené (umělé zdroje světla, zařízení pro osvětlení terče, noktovizory, lov při sklizni zemědělských plodin, lov na čekané blíže než 200 m od hranic honitby, střílení černé zvěře v odchytových zařízeních a lov dospělé zvěře na společných lovech jednotnou střelou).
Všichni uživatelé honiteb s černou zvěří si musí uvědomit, že pokud nedojde v krátké době k výraznému snížení početních stavů černé zvěře v rámci celé České republiky, je hrozba dalšího šíření AMP vysoce aktuální. Nelze akceptovat tvrzení o nutnosti zachovat stavy černé zvěře, neb jsou zdrojem financí pro placení nájemného z honitby či dokonce v současné době prosazovat lovecké či chovatelské záměry s černou zvěří.
Zajímavý je v tomto směru červencový výrok N. Lebeděva, ruského specialisty pro problematiku AMP: „Tentokrát byl virus zavlečen do státu (ČR) s jednou z nejvyšších populací divokých prasat v Evropě, avšak Rosselchoznadzor o vysoké pravděpodobnosti zavlečení viru do tohoto státu informoval již v létě 2015. A pokud Evropská komise, národní veterinární služba a uživatelé honiteb i tentokrát budou jednat ve prospěch ekonomických zájmů a nepodniknou reálné akce pro kontrolu šíření viru ve volně žijící zvěři, může evropské chovy prasat, a v první řadě farmáře, postihnout katastrofa“.
 
Dosavadní výsledky protinákazových opatření Ministerstva zemědělství ČR, Státní veterinární správy i vedení Zlínského kraje vykazují pozitivní výsledky. Doufejme, že stejný bude i přístup uživatelů honiteb.
Podle současných odborných informací dochází k výraznému snížení rizika přenosu onemocnění AMP ve volně žijících populacích prasete divokého při populační hustotě 3-5 kusů na 1000 ha. Současný odhad populační hustoty prasete divokého v České republice ale činí 44 kusů na 1000 ha!!
Zvýšení odlovu černé zvěře o několik procent proti předcházejícímu roku je pouze alibistickým řešením k prokázání „snahy“. Naopak využití všech možností lovu odstřelem a odchytem skýtá možnost dosáhnout skutečně významných změn v početních stavech černé zvěře.
Zatím neexistuje možnost, kterou by orgány státní správy mohly uživatelům honiteb nařídit početně definovaný a hlavně následně kontrolovaný lov černé zvěře. Nezbývá než doufat, že myslivci sami pochopí vážnost situace a maximálně zvýší lovecké aktivity, směřující ke skutečnému a výraznému snížení početních stavů prasete divokého.


Vymezení oblasti s intenzivním lovem, ohraničené dálnicí Lanžhot - Brno, Brno - Ostrava a polskou a slovenskou státní hranicí.



Vymezení vysoce rizikové oblasti s vyznačením nálezů uhynulých kusů prasete divokého – stav ke dni 14.9.2017. Zdroj mapových podkladů: www.svscr.cz
 


Závěrem omluva autora za nepřesně uvedené pokyny k možnostem vnadění černé zvěře na vnadišti, uvedené v zářijovém čísle Myslivosti.
Pro vnadění platí mimořádná veterinární opatření k zamezení šíření nebezpečné nákazy – afrického moru prasat na území České republiky. Všem uživatelům honiteb nebo oprávněným účastníkům lovu se zakazuje přikrmovat prasata divoká, vyjma obor uznaných pro chov prasete divokého; povoluje se pouze vnadění, a to tak, že na vnadišti se nesmí najednou nacházet více než 5 kg krmiva, přičemž na 100 ha honitby smí být umístěno 1 vnadiště. Pouze v honitbách, nacházejících se v zamořené oblasti africkým morem prasat, se na vnadišti nesmí najednou nacházet více než 10 kg krmiva, přičemž na 50 ha honitby smí být umístěno 1 vnadiště; povoluje se do substrátu na vnadění přidávat nejvýše 5% rybí moučky.
 
MVDr. Pavel FOREJTEK, CSc
Středoevropský institut ekologie zvěře
Brno-Vídeň-Nitra
 

Časopis Myslivost - Aktuální číslo

vychází v 7:48 a zapadá v 15:58 vychází v 0:15 a zapadá v 13:07 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...