Aktuality

Myslivecká statistika za rok 2016

Jiří Zbořil | Diskuzní fórum
Myslivecká statistika za rok 2016
… aneb Rekordy v odstřelu spárkaté zvěře stále pokračují
 
Minulý měsíc zveřejnilo Ministerstvo zemědělství statistické údaje týkající se mysliveckého hospodaření v honitbách za rok 2016. Statistické údaje jsou uživateli honiteb zaznamenávány do oficiálního výkazu Mze (Mysl 1-01) a přibližně v obdobném rozsahu se evidují nepřetržitě již od roku 1966. Údaje předkládané zpravidla do 15.4. jsou následně zpracovávány na úrovni jednotlivých obcí s rozšířenou působností (ORP), dále v rámci krajských celků a konečně sumarizovány za celou Českou republiku.
Výsledkem je pak jedinečný sumář čísel, který po chronologickém spojení do dlouhých časových řad dává přehled o vývoji početnosti živočichů, populační dynamice či výši odstřelu.
Před rokem přinesl MVDr. Pavel Forejtek čtenářům časopisu Myslivost data myslivecké statistiky v článku „Myslivecká statistika – rekordy bez radosti“. Bohužel je smutným konstatováním, že i letošní data přináší velmi podobný obraz. Obraz, který je reálným zrcadlem dnešní krajiny, struktury pěstovaných plodin a zemědělského a mysliveckého hospodaření v ní. Rekordní úlovky jsou opět zaznamenány u jelena evropského, jelena siky japonského, daňka skvrnitého i muflona. Stejně tak u řady predátorů a invazivních druhů zvěře jako psíka mývalovitého, mývala severního, nutrie říční či jezevce lesního. Na druhou stranu jsme svědky historicky nejnižšího počtu ulovených zajíců polních.
 
Data myslivecké statistiky jsou logicky členěna do pěti základních částí a to – základní údaje o honitbách, klasifikace honiteb, výsledky mysliveckého hospodaření, výskyt dalších druhů živočichů a lov dalších živočichů.
 
I. Základní údaje o honitbách
 
Celková výměra honební plochy v roce 2016 byla 6 887 969 ha (zvýšení o 8400 ha). Celkový počet honiteb byl 5815 (což je o 11 honiteb více než v roce předešlém). Co se způsobu využívání honiteb týče, pronajímáno je 86 % honiteb, zbylých 14 % je využíváno ve vlastní režii. Průměrná výměra honitby v roce 2016 činila 1184 hektarů.
Počet osob trvale vykonávajících právo myslivosti v našich honitbách činil v minulém roce 91 604, což je o 410 méně než v roce předešlém.
Při výkonu práva myslivosti bylo využíváno 31 085 loveckých psů. Co se týče zastoupení jednotlivých skupin loveckých psů, stále jsou nejpočetnější skupinou ohaři. Nicméně v souvislosti s nízkými stavy drobné zvěře a naopak rostoucími stavy spárkaté zvěře (především černé), se mění i nároky lovecké kynologie. Dochází k nárůstu skupin loveckých psů využívaných zejména k lovu a dosledu spárkaté zvěře – tedy honičů, barvářů a teriérů.
 
II. Klasifikace honiteb
 
Klasifikace honiteb, stanovení jakostních, minimálních a normovaných stavů zvěře legislativně vychází z vyhlášky Mze č.491/2002 Sb. V této části myslivecké statistiky nedochází oproti minulým letům k významným změnám. Důvodem je především záměr nerozšiřovat myslivecké hospodaření se spárkatou zvěří na nové lokality, především kvůli potenciálním škodám.
 
III. Výsledky mysliveckého hospodaření
 
Výsledky vlastního mysliveckého hospodaření (především tedy výše odstřelu a výše sčítaných stavů) jsou tou podstatnou částí myslivecké statistiky. Přináší konkrétní informace o výši odstřelu jednotlivých druhů zvěře, o plnění plánu lovu, úhynu či výši jarních sčítaných stavů.
Jak jsem již v úvodu předeslal, počátek 21. století se jednoznačně nese ve znamení nárůstu početnosti většiny druhů spárkaté zvěře (kromě srnčí zvěře), nárůstu počtu predátorů včetně invazivních druhů. Tato přírodní nerovnováha se samozřejmě negativně projevila výrazným poklesem početnosti zajíce polního a přírodních populací bažanta obecného.
 
Jelen evropský
Lov této královské zvěře našich honiteb opět překonal rekord – bylo uloveno 26 152 ks (22 % jelenů, 38 % laní a 40 % kolouchů). Jen pro porovnání, před padesáti lety, tedy v roce 1968, bylo uloveno 6300 ks, tedy více než 4x méně. Jelení zvěř je jednoznačně přemnožena a především je narušena její pohlavní a věková struktura.


 
Daněk skvrnitý
Daněk skvrnitý je dalším druhem spárkaté zvěře, který zejména v posledních deseti letech výrazně zvýšil svoji početnost a také obsadil lokality, kde se dříve nevyskytoval. Tento stav s sebou pochopitelně přináší významný nárůst škod jak na zemědělských, tak i lesních kulturách. Dalším negativním jevem vysokých stavů v honitbách je jeho výrazná konkurence srnčí zvěři.
V roce 2016 bylo uloveno rekordních 20 402 ks (což je o 100 % více než před deseti lety!)


 
Mufloní zvěř
Rovněž u mufloní zvěře je úlovek 9506 ks rekordním. Z hlediska absolutního počtu i populační dynamiky však nárůst početnosti není tak razantní jako například u daňka nebo jelena siky.
V posledních deseti letech se výše úlovku pohybuje mezi 9 tis. – 9,5 tis. ks.


 
Sika japonský
U této zvěře představuje roční odstřel 16 144 ks opět nový rekord (meziroční nárůst o více než 11 %). V porovnání s rokem 2007 se jedná o nárůst více než 100 %.
Sika japonský je mimořádně úspěšným nepůvodním druhem v naší fauně. Je velmi odolný, přizpůsobivý, má dobrou rozmnožovací schopnost a stále osídluje nové regiony.
V lokalitách, kde není stanovena oblast chovu, by měl být vnímám jako nežádoucí a měla by být realizována jeho eradikace. Velkým rizikem je jeho možná hybridizace s jelenem evropským a tím narušení čistého genofondu a degradace původní zvěře.


 
Prase divoké
Každoročně budí velkou pozornost statistika týkající se počtu ulovené černé zvěře. V letošním roce je toto téma jistě umocněno historicky prvním výskytem afrického moru prasat na našem území.
V roce 2016 bylo uloveno 160 139 ks (což představuje čtvrtý nejvyšší úlovek v historii). Populace černé zvěře je opravdu velká. Dle pravidel populační dynamiky je zřejmé, že čím je populace větší, tím větší mohou být její výkyvy. V letech 1987-1997 se průměrný roční úlovek pohyboval kolem 45 000 ks. V dalším desetiletí (1998-2008) pak narostl na průměr více než 75 000 ks a v poslední dekádě (2008-2016) už na více než 147 000 ks.
V současné době je hustota asi 24 ks černé zvěře/1000 ha honební plochy. Tedy zhruba 4x vyšší, než by předpokládalo efektivní boj a možnost zastavení šíření afrického moru prasat.
Jsem přesvědčen, že zásadní redukce černé zvěře musí proběhnout v hlavní lovecké sezoně (říjen až únor) především v lesních honitbách!
Jak k tomu ale uživatele lesních honiteb, kterým černá zvěř nepůsobí zásadní problémy (škody), přimět? Většinou nemají černou zvěř normovanou, takže nemají ani závazek vypracovat plán lovu a nejsou tak ničím povinováni. Černá zvěř je pro ně zpravidla hlavní druhem lovné zvěře, zdrojem loveckých příležitostí, zdrojem velkého množství kvalitní zvěřiny a dobré ekonomiky. Jak toto změnit? Velmi těžko. Buď musí přijít silný vnější tlak například ze strany držitele honitby a riziko výpovědi nájemní smlouvy nebo…? Nebo musejí sami chtít a již konečně pochopit vážnost situace, kterou výskyt afrického moru prasat na našem území nastolil. Pokud i v budoucnu chceme mít možnost lovit černou zvěř ve standardním mysliveckém režimu, musíme snížit stavy alespoň na polovinu.


 
Srnec obecný
Roční úlovek 10 834 ks (o asi 1000 ks více než vloni) představuje mírný vzestup početnosti. Věřme, že se sestupný trend z let 2008-2014 podařilo zastavit.
Je skutečností, že více než 42 tis. ks srnčí zvěře je vykázáno v úhynu (což se tak píše, aby byl splněn plán, především u holé zvěře). Na druhou stranu je však nutné přiznat, že velké množství srnčí zvěře hyne na komunikacích a značná část přírůstku pak pod lištami sekaček, kombajnů a jiné zemědělské techniky.


 
Drobná zvěř
Co se týče zajíce polního, jeho stavy a úlovky jsou extrémně nízké. Bylo uloveno jen 32 785 ks, to představuje historicky nejnižší úlovek (a to i když počítáme údaj o lovu v roce 1997, který byl výrazně omezen vlivem povodní na Moravě). Je jisté, že klesající početnost zajíce polního ovlivňuje celý komplex faktorů – vysoký predační tlak, nízká schopnost přežívání mladých jedinců vlivem mimořádně výkonné zemědělské techniky, používání účinných pesticidů či pro zajíce nevhodné spektrum pěstovaných plodin.
Ani kvalitní myslivecká péče o zajíce nemůže přinést globálně větších úspěchů. Domnívám, že by se zcela jednoznačně měla otevřít otázka, zda vůbec za současných stavů pořádat hony a zajíce polního lovit. Osobně říkám nelovit! A nejlépe několik roků!


 
Statistické údaje úlovků drobné pernaté zvěře, především bažantů a kachny divoké, neodrážejí skutečné procesy probíhající v přírodních populacích. Velká část úlovků je totiž tvořena jedinci voliérově odchovanými a do honiteb vypuštěnými za účelem jejich odstřelu.

 
V. Výskyt dalších druhů zvěře a jejich lov
 
Predátoři a invazivní druhy
Nejpočetnějším predátorem v naší krajině je liška obecná. V roce 2016 bylo uloveno více než 76 475 ks, což je historicky třetí nejvyšší číslo. Jen pro porovnání - v roce 1973 připadalo na 1 ulovenou lišku 54 ulovených zajíců. Nyní, o třicet let později, připadá na 1 ulovenou lišku 0,42 uloveného zajíce. Poměr se tedy vychýlil 128x ve prospěch lišek.
Naše země je od roku 2002 vyhlášena jako prostá vztekliny. Vysoké stavy lišek bohužel situaci výrazně zhoršují. Slovensko již není prosté této nákazy a další výskyty jsou nedaleko našich hranic v Polsku.
Výrazný vzestup početnosti zaznamenávají další invazivní predátoři a druhy v naší krajině. Svých rekordních hodnot dosahují úlovky psíka mývalovitého (2053 ks), mývala severního (1078 ks), norka amerického (631) či nutrie říční (6281 ks)


 





Co říci závěrem?
Ačkoliv mnozí z nás neberou údaje myslivecké statistiky příliš vážně, osobně se domnívám, že sledované dlouhé časové řady nám ukazují vývojové trendy početnosti zcela přesně a jednoznačně. Řečí čísel a tvarem křivek grafů přesně odráží současný stav početnosti vybraných druhů a upozorňuje na problémy, které s sebou mohou přinášet.
Bohužel současný stav lze jednoznačně charakterizovat stále rostoucími stavy spárkaté zvěře, které se nám stále nedaří zastavit, natož pak snížit. V řadě regionů je přemnožen jelen evropský, v jiných zase sika japonský či daněk skvrnitý. Zcela plošně je přemnoženo prase divoké. Ať už se k nám nákaza afrického moru dostala jakýmkoliv způsobem, je bohužel realitou. Měli bychom si všichni uvědomit vážnost situace a rizika, která jsou s nákazou spojena. A pokud chceme s černou zvěří i v budoucnu řádně myslivecky hospodařit, pak vzít rozum do hrsti, do rukou naše lovecké zbraně a využít všechny dostupné prostředky k výrazné redukci černé zvěře.                                                                                                                                                            
RNDr. Jiří ZBOŘIL
předseda Redakční rady časopisu Myslivost
a člen Myslivecké rady ČMMJ
 
 

Diskuzní fórum

 
Nové vlákno
 
   
 
 
 
 

Časopis Myslivost - Aktuální číslo

Přiložené dokumenty

1000051701 1000051701 (19,65 KB)
1000051702 1000051702 (14,67 KB)
1000051703 1000051703 (15,95 KB)
1000051704 1000051704 (15,18 KB)
1000051705 1000051705 (13,17 KB)
1000051706 1000051706 (14,46 KB)
vychází v 7:21 a zapadá v 16:10 vychází v 8:48 a zapadá v 17:52 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...