Aktuality

Diskuzní fórum

 
Nové vlákno
 
   
 
 
 
 

Rozhovor s předsedou ČMMJ

Jiří Janota | Diskuzní fórum
Rozhovor s předsedou ČMMJ
Pokud se nám nepodaří myšlení a chování radikálně změnit, v současné společnosti nemůžeme obstát


V dubnové Myslivosti byl uveřejněn rozhovor s místopředsedou Ing. Červenkou, materiál, který způsobil mezi členy a funkcionáři velké pozdvižení a diskuze. Dokonce takové, že jsem byl důrazně tázán, jak to, že jsem mohl dopustit „takový rozhovor“! Ale časopis přece musí přinášet názory vedení, pohledy a úvahy vrcholných představitelů ČMMJ, přece diskuze a výměna názorů jsou tou pomyslnou mízou v těle organizace, aby se mohla dál rozvíjet a sílit.
V následujícím čísle Myslivosti jsme uveřejnili některé došlé „protinázory“, pro toto číslo jsem požádal o vyjádření předsedu ČMMJ Ing. Jiřího Janotu. 

Jedním z hlavních bodů rozhovoru s Ing. Červenkou byla myšlenka na vytvoření „autority“. Je to začátek snahy o vytvoření myslivecké komory?
 
ČMMJ se opravdu musí stát „autoritou“. Tím je míněno, že bude respektována ze strany státu a jeho organizací a také ze strany široké veřejnosti. Nebude to jistě cesta jednoduchá, ale je nutno se neprodleně tímto směrem vydat. Za touto proklamací je ale také potřeba vidět množství práce jak sekretariátu v Praze, tak i jednotlivých okresních mysliveckých spolků a řadových členů v následujících letech. Bude to „běh na značně dlouhou trať“, ale je nutno neprodleně začít.
Je potřeba veřejnost přesvědčit, že myslivci jsou ti, kteří nejenom zodpovědně hospodaří se zvěří v krajině, ale jsou to také ti, kteří udržují a zachovávají krajinu pro budoucí generace. Je naší velkou chybou, že v současné době neumíme svou práci pro společnost prodat. O každodenní práci v honitbách víme pouze my, naši nejbližší a možná i někteří starousedlíci venkova. Pro zbytek národa jsme pouze ozbrojenou partou honící se za kusem masa a nebo za trofejí.
Samozřejmě vnímám volání části členské základny po založení myslivecké komory. Jsem ovšem přesvědčen, že podstatná část těchto hlasů vidí za mysliveckou komorou pouze povinné členství v myslivecké organizaci pro osoby vykonávající právo myslivosti. Hlasy k povinnému členství vnímám z podstatné části našich mysliveckých okresů. Ty k tomu logicky vede snaha na navýšení počtu členské základny a u některých je s tím spojeno i ekonomické „přežití“ v dalších letech.
O tom, ale komora přece není. Hlavním smyslem založení komory u našich sousedů na Slovensku byla snaha o přenesení podstatné části úkolů, pravomocí a povinností souvisejících s výkonem práva myslivosti ze strany státu na mysliveckou komoru.
 
To by ale také předpokládalo nést zodpovědnost nejen v centru, ale i na jednotlivých okresech. Jsme na to připraveni?
 
Musím otevřeně přiznat, že si v současné době nedovedu představit přenesení této pravomoci na ČMMJ a hlavně na některé okresní myslivecké spolky vzhledem k jejich současnému fungování a personálnímu obsazení. Vím, že se to představitelům některých okresů nebude líbit, ale skutečnost je opravdu taková a Myslivecká rada od prvních zasedání na tento stav upozorňuje.
Pokud bychom měli začít o tomto kroku uvažovat, pak bude nutno opravdu podstatně změnit řízení naší organizace. Neustále poukazuji na skutečnost, že jednatelé by opravdu měli být zaměstnáni na plný pracovní úvazek, a musí začít intenzivně pracovat ve prospěch jak svého okresu, tak celé ČMMJ. Nebude stačit pouze vybírat členské příspěvky a pořádat zkoušky pro adepty, myslivecké hospodáře, organizovat zkoušky loveckých psů a zajišťovat přehlídky ulovených trofejí, jak se to někde děje. Nevidím důvod, proč by to nemělo jít u většiny našich okresů, když to jde u některých z nich. Vše je pouze v lidech.
Každý by si měl položit otázku, zda mu současný stav vyhovuje a nebo zda je potřeba něco zlepšit. Opět se opakuji, ale je nutno toto neustále zdůrazňovat, pokud máme opravdový zájem ČMMJ posunout kupředu.
 
A jste přesvědčen, že současní jednatelé a okresní myslivecké rady jsou připraveni na potřebnou změnu?
 
Zcela jasně je třeba otevřít otázku generační obměny u části funkcionářů na okresních mysliveckých spolcích. Jsem si vědom, že si tímto prohlášením vytvořím řadu odpůrců, ale je nepsanou pravdou, že mládí je hybnou silou pokroku. A Jednota opravdu posunout kupředu potřebuje.
Vnímám také stesky některých činovníků, že by rádi již nekandidovali a přenechali své funkce, ale nemají komu. Opět je potřeba si položit otázku, proč tomu tak je. Je to opravdu skutečnost, a nebo jen záminka pro další setrvání některých činovníků? Opravdu jsme to dopracovali tak daleko, že ČMMJ nemá ve svých řadách mladé lidi, kteří by se chtěli podílet na budoucím fungování organizace?
Pokud opravdu ne, pak je na odpovědných funkcionářích na všech úrovních, aby se neprodleně snažili tento stav napravit.
Pravda ale bude někde uprostřed, neboť poměrně často diskutuji na různých akcích s našimi mladšími členy a vnímám jejich snahu po rozhýbání chodu u jejich okresního mysliveckého spolku. Není pravda, že by mladí nebyli, mnohde je to tak, že nedostanou šanci.
 
Myslíte si, že by se mohlo podařit vyjednat vytvoření oné „autority“ tak, že by se ČMMJ stala, resp. by se přetransformovala na „autoritu“? A nebo je spíše pravděpodobné, že by se vytvořil nový myslivecký subjekt, který by byl nad ČMMJ a dalšími mysliveckými organizacemi?
 
Pokud chceme, aby se hospodaření se zvěří a současně také péče o udržení krajiny a biotopu zvěře dostalo na úroveň lesnického a zemědělského hospodaření, je bezpodmínečně nutná změna celého řízení odvětví myslivosti. Řízení myslivost ze strany státu prostřednictvím jednotlivých obcí s rozšířenou působností a Ministerstva zemědělství je v současné době absolutně nefunkční. Ministerstvo je garantem řízení odvětví, ale hlavní část výkonné složky leží na jednotlivých pověřených obcích.
Není ale na místě kritizovat práci zaměstnanců odborů na jednotlivých pověřených obcích, neboť jsem si vědom, že pouze myslivost je neživí. Realita je taková, že mají mnoho dalších pracovních povinností ve vztahu k rybářství, zemědělství, ochraně přírody apod.
Máme sice myslivecký zákon, máme řadu vyhlášek a nařízení, ale nemáme to podstatné - lidi, kteří mají v rámci své pracovní doby časový prostor na kontrolu dodržování legislativy v praxi. Často je náplní jejich práce jen sumarizace hlášení a čísel (ve většině případů smyšlených) o stavech zvěře, počtu mysliveckých zařízení, počtu loveckých psů apod. A uvědomme si, že kromě toho bují všudypřítomná byrokracie předpisů a opatření.
Jsem si vědom, že jsem to hodně zjednodušil a doufám, že mi pracovníci odpustí, neboť chyba není na jejich straně. Chyba je na straně státu, že tento stav vůbec dopustil a nic s tímto stavem nedělá. Proto si myslím, že bude absolutně nezbytné současný stav změnit.
 
Takže by v tom právě mohla ČMMJ sehrát roli jako nová autorita, mohla by vlastně státu pomoci s řízením myslivosti…
 
Ale ano, je to tak a já na otázku, zda je možné, že by se ČMMJ přetransformovala na „autoritu“, jsem částečně odpověděl na začátku. Má to ale jednu zásadní podmínku. Pokud se nebude ČMMJ v brzké době schopna odpoutat od své současné zaběhlé činnosti, či spíše nečinnosti, nevidím reálnou možnost přetransformování se na organizaci, které by měl být svěřen přenesený výkon státní správy v oblasti mysliveckého hospodaření. Mrzí mne, že musím tento názor říci nahlas, ale realita opravdu taková je.
Alespoň že máme stále jedno obrovské pozitivum – šedesát tisíc členů, kteří jsou věrni stavovské organizaci. Co ale dnes nemáme, to je jednota organizace a její funkční řízení.
 
Dalo by se stručně vyjmenovat, jaké hlavní úkoly by měla mít nová myslivecká autorita?
 
Nejedná se o úkoly, ale především o to, aby ČMMJ byla opět rovnocenným partnerem při vyjednávání s představiteli státu, státních institucí, nevládních organizací a všech dotčených subjektů, které hospodaří v krajině. Prostě to musí být zcela vážně respektovaný subjekt aktivně se podílející na tvorbě všech zákonných norem a nařízení, které s mysliveckým hospodařením souvisejí. Takovou pozici nám ale nikdo nevěnuje, tu si musíme vybudovat sami, je to jen na nás.
 
V rozhovoru s místopředsedou Červenkou bylo publikováno, a asi nejvíce funkcionáře na okresech rozlítilo, že chcete v rámci ČMMJ vše pod jedním IČ. To znamená, že chcete zrušit právní samostatnost okresů? Okresy už tedy nebudou mít dále svoje IČ? Jak toho chcete docílit a v jakém časovém horizontu?
 
V rozhovoru, který jste zveřejnili s panem místopředsedou Červenkou, byla vyřčena myšlenka jednotného IČ v rámci Jednoty. Zdůrazňuji, myšlenka, nebo chcete-li návrh do diskuze. Je to jedna z cest, kterou zatím ve vedení diskutujeme. Podotýkám znovu, jen jedna z cest, kterou posuzujeme a diskutujeme s další řadou úvah ke zlepšení celkového stavu ČMMJ.
Určitě není na pořadu dne někomu brát IČ, ale je nutno i tuto otázku otevřít k diskuzi. Jsem si vědom, že vyřčená myšlenka rozhořčila řadu funkcionářů okresů. Nicméně, na jednání s některými představiteli okresů jsem ji sám také zmiňoval jako jednu z možných cest budoucího vývoje. A nemohu říci, že by na těchto jednáních byla všemi účastníky tato myšlenka odmítnuta. Rozhodně to ale není téma pro současnou Mysliveckou radu.
Co ale naprosto rozhodně odmítám, jsou laciné výkřiky některých představitelů okresních mysliveckých spolků, že jim chceme odebírat majetky a podobné názory. O to přece vůbec nejde! Jednou z cest přece může být svěření, a tím vlastně ponechání tohoto majetku k hospodaření a zvelebování u jednotlivých okresů.
Znovu podotýkám, jedná se pouze o názory ve stádiu úvah, které budou muset být detailně prodiskutovány s právníky a teprve po těchto krocích mohou být předloženy členské základně, jako jedna z variant řešení celkové situace v ČMMJ. Opět bych si dovolil zdůraznit slovo jedna z variant.
 
Jak je to vlastně s právní samostatností okresů – na jednu stranu mají svoje IČ a hospodaří si sami, na druhou stranu jsou ale pobočnými spolky v rámci zapsaného hlavního spolku a musí splňovat požadavky organizační, ekonomické, právní a další vyplývající z nového občanského zákoníku.
 
Okresní myslivecké spolky jsou vnitřní organizační jednotky ČMMJ, kterým je udělena rozhodnutím orgánu hlavního spolku (Sboru zástupců) právní osobnost (dříve se používal termín právní subjektivita). Okresní myslivecké spolky rozhodují a hospodaří s majetkem, který jim byl hlavním spolkem svěřený, zcela samostatně. Musí ale dodržovat jak obecné právní předpisy, tak také interní předpisy a podmínky, které jim hlavní spolek může kdykoliv stanovit.
 
Jak to tedy bude s majetkem, které okresní myslivecké spolky mají a který spravují? V rámci delimitace byl všechen majetek převeden na okresy? A jsou někde ještě podíly i centra na majetku?
 
Podle platných stanov jsou pobočné spolky právně a ekonomicky samostatně hospodařící subjekty, kterým byl převeden majetek při delimitaci v letech 1997 a 1998. S tímto majetkem nadále hospodaří. Některé spolky tento majetek zhodnocují a zvelebují ku prospěchu jejich pobočného spolku, a tím i celé ČMMJ.
Máme i okresy, které pořizují majetky nové, což je zcela správné. Máme ale také pobočné spolky, které majetek úplně nebo částečně rozprodaly a z majetku ČMMJ vyvedly, a to z různých důvodů. Je na jejich členské základně, aby se zajímala, proč se tak v minulosti stalo. Nemůže být nic horšího, než dorovnávání schodku ekonomického rozpočtu některých okresních mysliveckých spolků prodejem majetku. Ano, toto může pomoci v několika málo letech, ale co potom? Ti, kteří takto uvažují, smýšlejí velice krátkozrace.
A ptal-li jste se na podíly na majetku, pak ano, je několik případů, kdy máme s některými pobočnými spolky zapsán společně majetek na listu vlastnictví. Jedním z úkolů Myslivecké rady je proto uvést nakládání se společným majetkem do právního souladu, popřípadě nabídnout prodej takového majetku okresnímu mysliveckému spolku do stoprocentního vlastnictví. Nelze totiž nadále v budoucnu tolerovat stav, kdy se společným majetkem hospodaří pobočný spolek, ale my v centru nemáme informace o nakládání s tímto majetkem.
Kladu si pouze otázku, jak je možné, že tento stav přetrvává desítky let a nikomu to dosud nevadilo. Tak se rozhodně zodpovědný hospodář nemůže chovat a jsem přesvědčen, že by se tak nechoval málokterý z členů ČMMJ, pokud by se jednalo o jeho vlastní majetek.
 
Jaké jsou mantinely a případná omezení při nakládání s majetkem na okresech, resp. pobočných spolcích? Jak dalece toto může ovlivňovat centrum, tedy hlavní spolek?
 
Ještě do nedávna téměř žádné. Jsem velice rád, že Sbor zástupců v červnu 2017 přijal návrh Myslivecké rady, kdy zavázal jak hlavní spolek, tak současně i pobočné spolky, o nutnosti v případě prodeje majetku tento nabídnout přednostně hlavnímu a také všem ostatním pobočným spolkům. Toto usnesení by mělo do budoucna zamezit zcizování majetku, aniž by o tom hlavní a pobočné spolky byly informovány. Jsem přesvědčen o správnosti tohoto kroku ku prospěchu celé ČMMJ.
 
Členové se často ptají, čí je vlastně majetek v rámci ČMMJ? A komu by při případném zániku okresního mysliveckého spolku majetek připadl, kam by šli či se převáděli členové evidovaní na tomto okresu?
 
Majetek je vždy ČMMJ jako celku, jenom je rozdělený z hlediska vlastnictví do vnitřních jednotek ČMMJ. V případě ČMMJ je majetek rozdělený mezi jednotlivé pobočné spolky a hlavní spolek. Toto rozdělení lze kdykoliv změnit podle podmínek uvedených ve stanovách, o změně může rozhodnout Sbor zástupců, jako nejvyšší orgán ČMMJ.
Je třeba ale postupovat při rozhodování a změnách nanejvýš obezřetně a s rozvahou, jakákoliv nevyrovnanost, resp. nevhodnost rozdělení majetku a rozhodovací činnosti v rámci ČMMJ přinese dříve nebo později problémy.
 
Je momentálně aktuální nějaká aktivita z hlediska slučování okresů, resp. vytváření regionálních spolků? Máte zájem, aby se okresy slučovaly? Jaké argumenty chcete pro podporu slučování použít?
 
Nikdy jsem se netajit s myšlenkou, že by pro některé okresní myslivecké spolky, které jsou dnes na hranici ekonomického přežívání, bylo vhodnější spojení se sousedním spolkem, třeba i spojit více sousedních spolků. Svůj názor jsem několikrát veřejně publikoval a také jsem navštívil jednotlivé krajské koordinační rady, kde jsem mé doporučení prezentoval zástupcům jednotlivých pobočných spolků.
Myslivecká rada ČMMJ nemůže a nebude žádný pobočný spolek nutit k tomuto kroku. Současné stanovy ČMMJ jakékoliv slučování bez odsouhlasení vlastní členskou základnou také ani nepřipouští. Chápu, že pro většinu spolků je tato myšlenka těžko uchopitelná, ale jsem bytostně přesvědčen, že by to mohla být jedna z cest ke zlepšení práce celé ČMMJ.
Vidíte, a opět jsme se dostali k tématu práce jednotlivých okresů ku prospěchu ČMMJ. Neustále poukazuji a vždy budu upozorňovat na nutnost práce jednatelů na celý pracovní úvazek. Podstatná část našich okresů si dnes nemůže dovolit jednatele na celý pracovní úvazek za slušné peníze z ekonomického hlediska, ale při sloučení dvou a nebo i více okresů s malou členskou základnou lze tohoto dosáhnout, vytvořit životaschopný a soběstačný pobočný spolek.
Nebudu znovu rozebírat důvody výhodnosti takového kroku, neboť bych jen opakoval to, co jsem už několikráte napsal a zveřejnil. A důkazem správnosti takového kroku budiž pro všechny pochybovače spojení dvou plzeňských pobočných spolků, dnes se jedná o jeden z nejlépe pracujících okresů se stabilizovanou členskou základnou.
Co ale nechápu, je situace jednotlivých pobočných spolků v Praze. Máme jich několik s minimálním počtem členů a jednatelé jsou zaměstnáni pouze na částečné úvazky. Nechci nikomu křivdit, asi většina z pražských spolků nejnutnější činnosti a potřeby zajišťující chod spolku určitě zabezpečí. Ale je to opravdu to, co potřebuje ČMMJ? Zajistit jen nezbytný chod? Nepotřebujeme právě ve velkých městech, nejenom v Praze, aktivně pracující organizaci, která například ve spolupráci se sekretariátem může veřejnosti ukázat smysl a postavení ČMMJ ve společnosti? Rozhodně dnes nepostačí pouze zajistit to nejnutnější k zajištění chodu vlastního spolku s minimálním počtem členů! Vždyť někde je jen osmdesát, možná dvě stovky evidovaných členů! Má to vůbec smysl? Ano, existují zatím všechny tyto spolky, ale veřejnost o nich nic neví. Je to opravdu to, co chceme a potřebujeme? Proč je vlastně máme?
 
Stejně si nemyslím, že se spolky začnou rychle měnit. Ale vzrušené ohlasy po rozhovoru vyvstaly hned…
 
Je pro mne těžko pochopitelná doslova hysterie, která propukla u některých pobočných spolků, že je budeme chtít násilně slučovat, že jim chceme diktovat, brát majetek i členy. Je to absolutní nesmysl! Dokud si představitelé jednotlivých okresů sami neuvědomí, co je pro jejich členskou základnu nejlepší, zda budou někde pouze „přežívat“, a nebo se začnou posunovat kupředu, tak s touto situací Myslivecká rada nic neudělá.
Za sebe mohu říci, že sloučení by dnes pomohlo minimálně dvaceti procentům pobočných spolků, chce to jen chtít. Ale musí každopádně chtít sami členové a představitelé okresních mysliveckých spolků. Bohužel se mi hned na mysl dere pořekadlo, které říká, že „sám sobě si nikdo větev nepodřeže“.
 
V rozhovoru také zazněla myšlenka či názor na vytvoření krajských zástupců. Existuje vůbec snaha ze strany vedení na vytvoření krajské struktury, která bude nadřízena okresům? Lze to chápat jako snahu o zrušení okresních mysliveckých spolků?
 
Pokud jsem dobře četl názor pana místopředsedy, nikde jsem nezachytil vznik krajské struktury. V případě sloučení ekonomicky slabých okresů, resp. spolků s minimální členskou základnou, jsem již dříve doporučoval sloučení do menších oblastí. ČMMJ stále dogmaticky trvá na okresním uspořádání. Mohu si položit otázku, proč ale? Samosprávné uspořádání v ČR již dnes nezná pojem okres. Není na čase, abychom se i my zamysleli nad touto změnou v budoucnu?
Možná by bylo vhodné, aby se zodpovědní činitelé opravdu zamysleli nad tím, jak dlouho chtějí takto fungovat a mnohde vlastně jen přežívat. Vždyť ani nemají protistranu, obce s rozšířenou působností jsou níže, krajské úřady zase výše.
Nelze nadále dogmaticky trvat na něčem, co mnohde opravdu vůbec nefunguje. Pokud by to totiž fungovalo, tak bychom teď v tomto duchu přece vůbec nemuseli vést tento rozhovor! Nalejme si čistého vína, problémy máme, někde docela značné, a nejhorší na všem je, že si to někteří zástupci pobočných spolků nejen neuvědomují, ale ani nepřipouštějí.
ČMMJ se opravdu potřebuje odrazit a stát se tou autoritou s odpovídající členskou základnou a jasně definovaným cílem. Tím je odpovědné obhospodařování zvěře jakožto národního bohatství spojené s ochranou biotopu zvěře a krajiny ku prospěchu celé společnosti.
Jsem přesvědčen, že bez zásadní proměny budeme v očích veřejnosti stále problematičtějším spolkem, bez možnosti nápravy. Pokud si toto nebudeme ochotni připustit, nikdy ČMMJ nemůžeme pozvednout na úroveň, kterou si opravdu zaslouží. Bude zapotřebí opravdu začít odpovědnou odbornou diskuzi se všemi členy organizace, kterým není současný stav lhostejný.
 
Takže nebudeme vytvářet krajské sekretariáty?
 
V současné době určitě nebudeme takový návrh předkládat a ani jej nemíním nějak diskutovat uvnitř členské základny. Ale zástupci jednotlivých koordinačních rad by si měli uvědomit, že je opravdu nutno začít komunikovat také na úrovni krajských samospráv. Kraj je dnes garantem mnoha akcí a také poskytovatelem finančních prostředků, o které si jednotlivé pobočné spolky, popřípadě myslivecká sdružení, mohou požádat. Jedná se jen o to, kdo a jakou formou si o finanční prostředky požádá a jak vše zvládne administrativně.
 
A to by měl plnit nějaký krajský zástupce nebo zastupitel?
 
Myšlenka tzv. krajského koordinátora, což je člověk vyřizující věci pro pobočné spolky v kraji, není vůbec špatná. Jen opět musí takovouto formu okresní myslivecké spolky v příslušném kraji chtít. Mám informace od některých představitelů krajů, že finanční prostředky by rádi poskytli, ale není, kdo by si o ně požádal. V tom horším případě nejsou zástupci některých okresů schopni žádost zpracovat a podat, a to ani po projednání a vysvětlení z krajské úrovně. To přece není dál možné tolerovat! Pro některé pobočné spolky je to činnost nad historicky zaběhlý rámec a vůbec o tomto neuvažují. I taková je bohužel dnešní realita.
Ale myšlenka nějaké krajské koordinace se přece netýká jen financí, jedná se o veškerou komunikaci s mysliveckou komunitou v dané oblasti. Bylo by určitě vhodnější mít tzv. styčného pracovníka, který by potřebné záležitosti s krajem vyřizoval pro všechny pobočné spolky v kraji jednotně. Ale zda krajská koordinace bude kopírovat správní uspořádání kraje, či jiné oblasti či regiony, bych ponechal na domluvě jednotlivých zástupců krajských koordinačních rad. Ideálně by měl být jednatelem a krajským koordinátorem na plný úvazek jeden z jednatelů některého z pobočných spolků. Zase to bude jenom o ochotě se domluvit uvnitř našich pobočných spolků.
 
Už jste třeba v Myslivecké radě diskutovali, co by bylo vhodné, aby se řešilo a administrovalo na krajské úrovni?
 
Myslím si, že je dnes celkem zbytečné debatovat o krajském stupni. Nutno je pouze debatovat o styčném koordinátorovi, který za krajskou koordinační radu bude vyjednávat na kraji a přenášet poznatky na jednotlivé pobočné spolky v dané oblasti.
 
Ale jak to bude dál s krajskými koordinačními radami? Vždyť se ne všude scházejí.
 
Nevidím důvod, proč by neměly i nadále existovat. Pravdou ovšem je, že krajské koordinační rady se nesvolávají ve všech krajích. Mají vůbec pobočné spolky v takových krajích zájem nějak svoji činnost v rámci kraje koordinovat?
 
Už jsme se dotkli dotací. Kdo a jak by je měl vyřizovat?
 
Dotace jsou důležitým zdrojem příjmu jak hlavního spolku, tak i pobočných spolků. Tak jak jsou dotační tituly nastaveny, může si o ně požádat každý subjekt s IČ. To platí jak pro hlavní, tak i pobočné spolky. U většiny dotací se dnes počítá se spolufinancováním, což může být pro některé okresy problém. Ideální by bylo, kdyby se dotace vyřizovala z úrovně sekretariátu i pro jednotlivé pobočné spolky. Problémem ale byla v minulých letech značná nekázeň ze strany některých pobočných spolků při proúčtování vyplacených prostředků.
 
Velkou nevoli vyvolala pasáž rozhovoru o zahrnutí jednatelů do pracovního poměru pod centrum. Jak si tedy představujete do budoucna postavení jednatelů? Budou jednatelé zaměstnanci centra na plný, a nebo jen částečný úvazek?
 
Nemá smysl polemizovat tak, či onak. Pravdou je, že jsem se touto myšlenkou ještě vůbec nezabýval. Je daleko více důležitějších úkolů, kterým se musíme věnovat. Jsem ale přesvědčen, že pokud máme hledat východisko ze současné, nepříliš lichotivé situace, bude nutno i tuto variantu posoudit a komunikovat s členskou základnou. Opět zdůrazňuji, jako jednu z variant.
 
Na pobočných spolcích se ale vykonávají činnosti, které jsou jednak v rámci delegovaných pravomocí z centra, a jednak v rámci v podstatě samostatné specifické činnosti okresu. Je třeba v tomto směru nějak měnit přístup k jednatelům?
 
Okresní myslivecké spolky na základě pověření hlavního spolku vykonávají činnosti vyplývající z pověření od Ministerstva zemědělství, tj. zkoušky z myslivosti, zkoušky pro myslivecké hospodáře, zkoušky lovecké upotřebitelnosti apod.
Dalšími povinnostmi, které vyplývají z vnitřních směrnic ČMMJ je například udělování vyznamenání, výběr členských příspěvků, užívání symbolu atd.
Hlavní spolek prostřednictvím Věstníku, popřípadě elektronicky předává informace na jednotlivé okresy.
Ve spolupráci s jednotlivými okresy se hlavní spolek spolupodílí u kynologických akcí na pořádání tradičních memoriálů, spolu se Střeleckou komisí pořádají okresy celostátní přebory a vrcholné soutěže ve střelbě, významně se podílíme na práci s mládeží a i díky tomu si Zlatá srnčí trofej i nadále udržuje svůj vysoký standard.
Ve spolupráci s některými OMS pořádáme školení a semináře - například o hodnocení trofejí a o odhadu věku zvěře, školíme kynologické rozhodčí, lektory a zkušební komisaře, pořádáme zkoušky střeleckých rozhodčích.
Takže těch společných činností je hodně a základní podmínkou je komunikace a spolupráce s okresy.
Pokud se jedná o specifickou činnost každého jednotlivého okresu, pak neexistuje žádný standard, záleží na místních podmínkách a velikosti členské základny, co je okres schopen zajistit. A především to záleží na šikovnosti představitelů jednotlivých okresů.
Takže pokud by se měl nějak měnit přístup k jednatelům, pak hlavně nejprve ukázat a zdůraznit, co je třeba vykonávat pravidelně a zodpovědně ve prospěch celku, ale také podpořit a ukázat na příkladech, co se kde dobrého pořádá a organizuje a pokusit se iniciovat k podobným aktivitám i ostatní okresní myslivecké spolky.
 
Neměl by být proto vytvořen nějaký manuál nebo metodika, co, jak a v jakých termínech by měl každý okres pro centrum dělat? Budou podle těchto činností třeba nějak jednatelé odměňováni?
 
Jedním z bodů projednávaných na letošním Sboru zástupců je základní minimum, které budeme chtít, aby jednotlivé okresy vykonávaly pro členskou základnu. Nepůjde ale o diktát pracovních náplní. Většina pobočných spolků tyto činnosti běžně provádí. Potřebujeme pouze iniciovat k aktivitě ty okresy, které stagnují a jsou více či méně apatické k dění v ČMMJ.
 
Chcete dále podporovat rozvoj činností a aktivit specifických právě pro konkrétní okres, aktivit takových, které třeba jinde nedělají?
 
Samozřejmě by bylo vhodné, kdybychom akci, která je úspěšná v určité oblasti, mohli pořádat i na jiném místě v ČR. Ne nadarmo se říká, vše je v lidech. Nařizování v této věci nemá žádnou cenu a ani nemáme právo sami něco někomu diktovat.
 
Velký ohlas vzbudilo také odebrání pověření pro OMS Praha 7 a Nymburk. Je to prezentováno jako příklad porušení povinností vůči centru. Daly by se uvést podrobnosti, co přesně tyto okresy porušily? A bylo to selhání jedince nebo kolektivní rozhodnutí okresní myslivecké rady?
 
Oba okresy porušily Usnesení Sboru zástupců a Myslivecká rada musela v tomto případě konat. Pokud, i přes několikeré urgence k dodržování Usnesení, okresní myslivecká rada příslušného pobočného spolku reaguje záporně, nelze dělat nic jiného. Sbor zástupců přijal Usnesení, kdy jednotlivé pobočné spolky jsou povinny zasílat roční výsledky hospodaření hlavnímu spolku. Tyto jsou uveřejněny na stránkách ČMMJ, aby se jednotliví členové organizace mohli seznámit s hospodařením konkrétních pobočných spolků. Zajisté nešlo o selhání jedince, neboť v obdrženém dopise z OMS Nymburk nám bylo sděleno, že jejich Myslivecká rada rozhodla uvedená data neposkytovat.
 
A jsou aktuální signály, že by některé okresy neplnily povinnosti tak jako Praha 7 a Nymburk? A nejsou případné neshody výsledkem právě toho, že není jasně daný manuál či metodika činností pro centrum?
 
V dnešní době nemáme žádné informace o neplnění Usnesení za strany ostatních pobočných spolku. U jednoho okresu máme dnes problém s falšováním zkoušek adeptů, který projednává Dozorčí rada ČMMJ. V brzké době očekávám jejich zprávu. To je asi vše, co k tomuto problému mohu v tuto chvíli uvést. Prostřednictvím časopisu budou naši členové informováni o vyřešení tohoto problému.
Je nutno všem odpovědným funkcionářům zdůraznit, že pověření od Ministerstva zemědělství obdržela ČMMJ a nikde není řečeno, že v případě pochybení nemůže být ze strany ministerstva také odebráno. Zde je jasný příklad toho, jak úzce jsme všichni provázáni. Pokud pochybí jeden, jeho pochybení může mít dopad na celou ČMMJ.
Je potřeba se nad tímto hluboce zamyslet, i když se většina představitelů pobočných spolků dnes zaštiťuje právní subjektivitou. To platí pro jakýkoliv druh pověření, který ČMMJ obdrží. Současně to platí i pro jakékoliv profinancování akcí z dotačních titulů, na kterých se podílí více pobočných spolků. Myslivecká rada potřebuje a musí mít pravomoci zasáhnout v případě zjištěného problému. Jakékoliv pochybení jednoho, může mít vážný dopad pro všechny složky ČMMJ.
 
V nedávné době probíhala jednání a debaty se zástupci okresů. Co bylo hlavními tématy, jak jste s výsledkem jednání spokojen a jak vidíte soulad názorů centra a okresů?
 
Jsem velice rád, že dvě setkání proběhla a chtěl bych touto formou poděkovat zástupcům okresů, kteří se tohoto jednání zúčastnili. Jsem si vědom, že na jednání Sboru zástupců nelze v takovém množství delegátů diskutovat jednotlivé konkrétní problémy v ČMMJ.
Oslovil jsem i další pobočné spolky k dalšímu jednání, ale ty se většinou z dalšího setkání omluvily. Myslím si, že diskuze uvnitř jednoty je nesmírně potřebná. Kritizovat lze snadno a vše, ale přijít s konstruktivním návrhem řešení mnoho lidí dnes neumí.
Co mně osobně dnes vadí, je postoj některých představitelů okresních mysliveckých spolků, kteří dokáží kritizovat jakýkoliv krok vedení a sekretariátu bez patřičné znalosti problému. Velice rád se se všemi těmito kritiky kdykoli potkám a každému z nich položím otázku, jak by tedy příslušnou situaci v ČMMJ řešil.
Stabilizaci ČMMJ jednoznačně brání jistá nevraživost některých okresů vůči sekretariátu v Praze. Ano, skutečností je, že okresy jsou právně a ekonomicky samostatně hospodařící subjekty, jak bylo výše popsáno, ale jsou to také pobočné spolky spolku hlavního, pod značkou ČMMJ. Z tohoto důvodu je nutno, aby za stejnou značku také v obdobném duchu okresy jednaly a plnily určitá zadání.
Každému je dobře známo slovo Jednota. Tomu, kdo to hůře chápe, doporučuji se, aby se vrátil do školních let a přečetl si Pověst o Svatoplukovi a jeho třech prutech. My jsme dnes v podobné situaci, jenom těch prutů máme osmdesát jedna. Pokud všichni nebudeme spolupracovat, čeká nás cesta do zapomnění. Vím, že se to někomu nečte zrovna nejlépe, ale skutečnost je opravdu taková.
Občas slýchám názory, že neustále kritizuji. Ano, nic jiného nám totiž nezbývá, pokud chceme mít životaschopnou a respektovanou organizaci, je nutno na problémy upozorňovat. Podstatná část vedení okresů je přesvědčena, že to, co dělají, je dobře, neboť to tak dělali celý život. Jsem ale přesvědčen, že to je právě jeden ze základních problémů celého fungování ČMMJ. Pokud by přece vše bylo v pořádku, neřešili bychom dnes problémy, které nás provázejí a jistě ještě provázet budou.
ČMMJ žije mnohdy stále v osmdesátých letech a řada jejích představitelů si to nechce přiznat a už vůbec udělat krok k nápravě této skutečnosti.
Pokud se nám nepodaří toto myšlení a chování radikálně změnit, v současné společnosti nemůžeme obstát.
připravil Jiří KASINA

Časopis Myslivost - Aktuální číslo

vychází v 4:51 a zapadá v 21:13 vychází v 15:11 a zapadá v 2:04 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...