Právní poradna

Právní poradna je určena pro zodpovídání právních dotazů týkajících se myslivců a výkonu práva myslivosti a je poskytována jako bezplatná služba pouze pro předplatitele časopisu Myslivost.
Dotazy, které zodpovídal v minulosti JUDr. Ing. Vladimír Čechura najdete k náhledu v archívu poradny.
 
Od roku 2017 nově zodpovídá na dotazy JUDr. Ing. et Ing. Roman ONDRÝSEK, MBA, Ph.D., advokát, lektor a zkušební komisař ČMMJ, který působí na katedře teorie práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
 
Dotazy prosím zadávejte stručně a výstižně. Po obdržení dotazu redakce váš dotaz přeposílává JUDr. Ondrýskovi, po zpracování odpovědi bude text zaslán jak na adresu tazatele, tak případně uveřejněn veřejně v rubrice a nebo i na stránkách časopisu Myslivost.
 
Prosím respektujte, že nelze předem určovat jak rychle a do jakého datumu bude váš dotaz zpracován a kdy vám bude zaslána odpověď.
 
Odpovědi jsou pouze názorem zpracovatele, nelze je tedy považovat za adekvátní rozhodnutí soudu a ani za oficiální právní rozbor soudního znalce.
 
Předem odmítáme dotazy netýkající se myslivců a myslivosti, dotazy štvavé, útočné, neslušné či jinak nesplňující zásady slušného chování a myslivecké cti, etiky a morálky.
 
Pro přispívání do poradny se prosím přihlašte jako předplatitel.
vše
vše

Sídlo spolku a uvedení soukromé adresy jako sídla

Dotaz č.2017039 [ zadáno 21.9.2017 ]

Jaké povinnosti vyplývají z toho, že sídlo spolku je uvedeno na mou adresu? Jak postupovat v případě, že chci ukončit svojí činnost ve spolku a nechci mít nadále sídlo spolku uváděno na mé adrese bydliště?

Vymáhání škod zvěří ze strany pachtýře pozemků

Dotaz č.2017038 [ zadáno 21.9.2017 ]

Vlastník a současně i pachtýř honebních pozemků uplatnil u uživatele honitby nárok na náhradu škody způsobené zvěří na lesních pozemcích. Vedle požadavku na úhradu škody na porostech, kterou dokládá přiloženým znaleckým posudkem, požadoval též uhradit náklady na vyhotovení znaleckého posudku, jakožto náklady z mimořádných opatření, které doložil fakturou. Ohledání poškozených ploch a jednání o škodě ve smyslu ust. § 55 odst. 3 zák. o myslivosti, které uživatel honitby požadoval, poškozený odmítl s odůvodněním, že škodu již vyčíslil znalec. MS, v zájmu předejití soudnímu řízení, škodu v požadovaném rozsahu uhradil, i když s její výší zcela nesouhlasil. MS však odmítlo uhradit fakturu za znalecký posudek, který považoval v době uplatnění nároku za předčasný a nadbytečný. Ohledně náhrady za vyhotovení posudku proběhlo soudní řízení, v němž okresní soud poškozenému jeho požadavek (úhrada znaleckého posudku), včetně nákladů řízení přiznal, i přes vznesené námitky nadbytečnosti. S ohledem na tzv. bagatelní souzenou částku (do 10.000 Kč) šlo o konečný rozsudek, bez možnosti opravného prostředku. V letošním roce poškozený postupoval stejně, když uplatnil škodu a její výši doložil znaleckým posudkem, přičemž požaduje vše zaplatit v 60 denní lhůtě. Jednání o možnosti dohody opětovně odmítá se stejnými. Jak má MS postupovat aby poškozeného vedla k jednání o dohodě a pokud z důvodů na straně poškozeného k dohodě nedoje, aby MS nemusel platit i výlohy za znalecký posudek, příp. i náklady soudního řízení? Je pachtýř lesních pozemků, namísto jejich vlastníka, oprávněn svým jménem požadovat náhradu škody způsobené zvěří na lesních pozemcích, když jej zákon k tomuto výslovně nezmocňuje a ani v pachtovní smlouvě není o možnosti uplatňování škod pachtýřem za vlastníka cokoliv ujednáno? Kdo je považován v takovém případě za poškozeného, když hospodářský výnos z lesních porostů je možno získat až po několika desetiletích?

Ulovení srnce nad rámec povolenky

Dotaz č.2017037 [ zadáno 16.9.2017 ]

Člen našeho MS vědomě ulovil druhého srnce první věkové třídy, ačkoli má na povolence k lovu pouze jeden kus první věkové a jeden kus druhé věkové třídy. Jak v takovém případě postupovat?

Povinnost pojištění všech členů MS u jedné pojišťovny

Dotaz č.2017036 [ zadáno 16.9.2017 ]

Členská schůze většinově rozhodla, že všichni členové spolku budou pojištění, a to u konkrétní pojišťovny. Hlavním důvodem bylo pojištění honců a psů na společných lovech. Musí všichni členové MS respektovat schválené usnesení členské schůze? Může nerespektování tohoto usnesení vést až k vyloučení z MS?

Mohou se dvě honební společenstva dohodnout na změně hranic honitby v době trvání nájemních smluv, aniž by o tom věděli majitelé dotčených pozemků? Připouští takové jednání a změnu zákon?

Dotaz č.2017035 [ zadáno 16.9.2017 ]

Honební společenstvo (označujme ho např. jako HS „A“) vzneslo nárok na začlenění pozemků sousedního Honebního společenstva „B“ do své honitby. Požadavek HS „A“ byl podložen písemnými prohlášeními majitelů dotčených pozemků. Dva z těchto majitelů vzali svůj souhlas se začleněním zpět, a to s odůvodněním, že byli uvedeni v omyl. Žádost byla zaslána správnímu orgánu, který při nařízeném jednání účastníkům uvedl, že vzhledem k nesouhlasu zástupců HS „B“, vyžaduje, aby se zástupci HS „A“ a HS „B“ mezi sebou domluvili, jinak rozhodne sám.

Má právo SVS nařídit MVO v rozporu se zákonem o myslivosti?

Dotaz č.2017034 [ zadáno 16.8.2017 ]

Státní veterinární správa (SVS) z důvodu aktuálního výskytu infekce moru nařizuje lovit divočáky způsoby lovu, které jsou v rozporu se zákonem o myslivosti. Jedná se zejména o § 45 zákona o myslivosti. Je ve veterinárním zákonu výjimka pro SVS? Má právo SVS takové opatření nařídit? O jaké ustanovení se opírá?

Honební starosta nesvolává valné hromady HS

Dotaz č.2017033 [ zadáno ]

Honební společenstvo bylo založeno v roce 2003. HS v podstatě založilo myslivecké sdružení. Po založení HS se zvolil tříčlenný výbor-starosta, místostarosta a člen výboru. Poté HS honitbu pronajalo mysliveckému sdružení, kde honební starosta vykonává i funkci mysliveckého hospodáře. Po 10 letech (2013) se HS obnovilo a znova se honitba pronajala MS, kde honební starosta opět vykovává mysliveckého hospodáře. Po dobu 10 let nebyla honebním starostou svolána valná hromada HS. Ta byla svolána po 10 letech, při obnově HS. A od té doby dosud nebyla ani jednou svolána honebním starostou valná hromada. Podle zákona by měl honební starosta aspoň jednou v roce svolat valnou hromadu. Čeho se honební starosta tímto jednáním dopouští a jak postupovat k odstranění tohoto pochybení honebního starosty?

Dlouhodobé nezvolení honebního místostarosty

Dotaz č.2017032 [ zadáno ]

V roce 2014 zemřel místostarosta HS a od této honební starosta nesvolal valnou hromadu HS, aby byl zvolen nový místostarosta HS. Do současné doby není valnou hromadou zvolen nový místostarosta HS. Je zde opětovné pochybení honebního starosty?

Nová smlouva o pronájmu po úmrtí starosty a nebo místostarosty HS?

Dotaz č.2017031 [ zadáno ]

HS má uzavřenou smlouvu o pronájmu honitby s mysliveckým sdružením. Smlouvu podepsal honební starosta a místostarosta HS a předseda mysliveckého sdružení. Místopředseda HS zemřel, jiný nebyl zvolen a předseda mysliveckého sdružení se vzdal funkce a byl zvolen jiný předseda. Mělo by HS zpracovat novou smlouvu o pronájmu honitby s mysliveckým sdružením, když místopředseda HS zemřel a u mysliveckého sdružení je jiný předseda.

Nárok členů HS na informace o změnách majitelů honebních pozemků

Dotaz č.2017030 [ zadáno ]

Během několika let se měnili a mění majitelé pozemků a členové z mysliveckého sdružení, kteří se podíleli na založení HS nemají přehled o majitelích pozemků a o hospodaření HS. Když se tito členi ptali honebního starosty na přehled o majitelích pozemků a o hospodaření HS, tak honební starosta odpověděl, že na tyto informace nemají nárok a že je to věc HS. Mají tito členové HS nárok na informace?

vychází v 6:48 a zapadá v 18:56 vychází v 10:04 a zapadá v 20:44 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...