Odhad věku živé srnčí zvěře III.

Srny

Nosným pilířem zdravé populace srnčí zvěře jsou kondičně zdatné a tělesně silné srny, jejichž organismus je schopen v produkční oblasti podstupovat vysokou fyziologickou zátěž. Kvalitní srny kladou zpravidla časná a životaschopná srnčata s vysokými porodními hmotnostmi a jedině tito jedinci mohou být do budoucna přínosem a zvýšit kvalitu populací srnčí zvěře v našich honitbách. Bohužel musím konstatovat, že cílená selekce srn je ve většině honiteb České republiky na bodě mrazu a srny nám hynou biologickým stářím.

Odhadnout věk živých srn je v porovnání se srnci složitější, neboť u srn chybí některé dílčí ukazatele věku používané u srnců. Srny nenasazují parůžky, jejich chování nedoznává tolika viditelných změn jako u srnců, se zvyšujícím se věkem u nich nedochází k tak výrazným anatomicko-morfologickým změnám (zesilování krku apod.). Nejspolehlivějším a prakticky jediným vodítkem při posouzení chovné hodnoty srn je jejich tělesná hmotnost, fyzická síla a kondice.

Srnče samičího pohlaví (srnečka) se od 1. dubna následujícího roku stává srnkou a poprvé se účastní říje. Na počátku doby lovu holé srnčí zvěře (1. 9. - 31. 12.) je ve věku přibližně 15 - 16 měsíců. Srnčata zatím nevodí, ale zpravidla je vždy březí s plodem ve stadiu latence. V porovnání se staršími srnami má většinou štíhlejší postavu, což budí dojem, jako by stála na vyšších bězích. Hlava je užší, kratší a klínovitého tvaru, výraz je zvídavý a mladistvý.

Přebarvování probíhá v závislosti na zvyšujícím se věku stejně jako u srnců s možnými individuálními odchylkami. Ty se mohou projevit především u mladších srn, které poprvé kladou srnčata, a jejichž organismus byl fyziologicky zatížen mateřstvím.

U nevodících srn na rozdíl od vodících je přebarvování podstatně časnější. To se vztahuje převážně na čiplenky, jejichž organismus nebyl mateřstvím zatížen, a srny, které z nějakého důvodu nebyly oplodněny, nebo o plod v průběhu prenatálního vývoje přišly. Tyto nevodící srny mohou být přebarveny už v polovině května, zatímco u březích a vodících srn se přebarvování protahuje až na konec června.

V prvním měsíci doby lovu holé srnčí zvěře (září) se dá čiplenka ještě spolehlivě rozeznat od starších srn. Většinou se zdržuje v blízkosti své matky, která vodí malá srnčata. Potkáme-li v této době srnu se srnčaty a další, zpravidla tělesně slabší nevodící srnou, jedná se s největší pravděpodobností o matku a její dceru z předchozího roku.

Čiplenky jsou na podzim zřetelně větší než odrostlá srnčata, ale slabší než starší srny. V podzimních měsících však mohou nadějná srnčata tělesně slabší čiplenku přerůst.

Spolehlivě rozeznat silné srnče od slabé čiplenky pak lze pouze podle tvaru a velikosti hlavy – srnče ji má užší a kratší, s menšími slechy; čiplenka delší, klínovitou a s výraznými slechy. I tyto věkové indicie mají ovšem svá úskalí a záludnosti. V mnoha případech se tyto znaky opticky vyrovnávají.

Pokud to situace dovolí, je nejspolehlivější metodou při rozlišování odrostlých srnčat a čiplenek sledovat jejich chování k srně – matce. Srnčata se k ní přimykají vždy těsněji než její o rok starší potomci.

V kalendářně třetím roce života všechny srny vodí srnčata a jejich věk již nelze spolehlivě odhadnout. V tomto roce dokončují svůj tělesný vývoj, dosahují až 90 % maximálně dosažitelné hmotnosti a jejich tělesné parametry již nelze považovat za spolehlivý ukazatel věku. Rozeznat dvouletou vodící srnu od zdravé starší srny je téměř nemožné. Na připojených snímcích jsou chronologicky seřazeny srny jednotlivých věkových ročníků, od čiplenky nahoru. Postavy těchto zobrazených srn zcela výstižně demonstrují, jak těžké je odhadnout věk bez praktických zkušeností a nutného pozorování.

Krk srny v závislosti na věku nezesiluje, takže prakticky neexistuje žádná šablona či všeobecně platný manuál, který by se dal do této oblasti spolehlivě aplikovat. Krk vodících srn v porovnání s postavou se opticky jeví jako velice slabý a dlouhý, nesoucí zdánlivě protáhlou klínovitou hlavu s velkými slechy.

Snad jediným rozpoznávacím znakem víceleté srny může být prověšené břicho a dobře patrná bederní prohlubeň. V období laktace mají ovšem propadlé boky převážně všechny vodící srny, a to bez rozdílu věku. Srna tou dobou předává svému srnčeti na úkor své tělesné kondice a konstituce obrovské množství energie.

Zejména v nejvýznamnějším období postnatálního vývoje (červen - srpen), kdy srnčata nejrychleji přirůstají, ztrácí srna podstatnou část své tělesné hmotnosti, a to mnohdy i několik kilogramů. V té době jsou i mladé vodící srny v bedrech propadlé a případnému pozorovateli se mohou jevit jako by byly starší. Na základě exaktního měření hmotnosti jsem zjistil, že v tomto exponovaném časovém úseku může srna ztratit až 6 kg, což je přibližně čtvrtina její celkové tělesné hmotnosti.

Proč jsou úbytky hmotnosti v této oblasti tak výrazné, názorně demonstruje uvedené porovnání fyziologického výkonu organismu srny a srnce.

Vodící, dobře živená a zdravá srna s dobrým genetickým potenciálem, vygeneruje svým organismem v průběhu prvních tří měsíců laktace v průměru 11 kg mléčných bílkovin, 7 kg mléčného tuku, 4 kg mléčného cukru a mobilizuje přibližně 2,5 kg minerálních látek. V době intenzivního kojení tyto živiny předává prostřednictvím mateřského mléka svým potomkům.

Sečteme-li celkové množství minerálních látek a ostatních přeměněných živin během posuzovaného tříměsíčního období, zjistíme, že srna vyprodukuje kolem 24,5 kg těchto látek, což mnohdy představuje průměrnou hmotnost srny. Tento modelový příklad byl demonstrován pouze na tříměsíční období, kdežto doba laktace srny je ve skutečnosti podstatně delší.

Naproti tomu srnec v období růstu parůžků v porovnání se srnou vyprodukuje (při tvorbě parůžků kolem 400 g) přibližně 0,2 kg minerálních látek a přibližně stejné množství organických látek, převážně bílkovinných sloučenin. Trofej kvalitního srnce přitom dosahuje v porovnání s jeho hmotností jen kolem 3 % tělesné hmotnosti.

Výsledky porovnání produkčních schopností zcela jednoznačně ukazují, že srna je podstatně více fyziologicky zatížena než srnec v době růstu parůžků.

 

V článku o odhadu věku srn se nelze vyhnout barevnosti obličejových masek. V odborné literatuře se uvádí, že obličejové masky srn jsou nevýrazné a jednotně zbarvené. To je však velký omyl a dogma. Podle mého názoru nebyly tyto skutečnosti mysliveckou praxí nikdy kriticky ověřovány.

Na základě individuálního výzkumu biologie srnčí zvěře a získaného množství obrazového materiálu mohu konstatovat, že masky srn jsou stejně pestré a výrazné jako masky srnců a taktéž v závislosti na průběhu letních měsíců prochází dynamickými změnami v barevnosti. Pozorováním zbarvení obličejových masek srn nevěnujeme v praxi tolik pozornosti jako sledováním stejného znaku u srnců, neboť srny se loví až od září a ve většině případů (zvláště u mladších srn) je zbarvení výrazně ovlivněno podzimním přebarvováním.

Hlava všech jedinců bez rozdílu věku a pohlaví totiž přebarvuje vždy jako první. Na připojených snímcích jsou zachyceny variability obličejových masek srn různého věku.

Jedním z relativně použitelných znaků při posuzování věku vodících srn se zdá být velikost vemínka. U dvouletých srn (prvniček) bývá vemínko většinou malé, z pohledu pozorovatele opticky nepatrné. Naopak u víceletých srn je vemínko podstatně větší a výrazně prověšené. Tento morfologický ukazatel má ovšem výrazně omezenou platnost. Nejvyšší vypovídající hodnotu má v období červen - červenec, kdy je vemínko z důvodu intenzivního odběru a produkce mléka největší. V průběhu srpna se fyziologicky produkce mléka snižuje a společně s touto skutečností se začíná vemínko srny zmenšovat. Srnčata totiž v té době nejsou zcela závislá na mateřském mléce a kojení je pouze občasnou záležitostí a doplňkem stravy.

Podle mého názoru lze tento morfologický znak brát v potaz pouze jako jeden z dílčích ukazatelů věku vodících srn na přelomu jarních a letních měsíců. V tomto období se ovšem srny neloví, takže i tento ukazatel je v době průběrného odstřelu holé srnčí zvěře prakticky nepoužitelný.

 

V oblasti odhadu věku a průběrného odstřelu je důležité poznat přestárlou srnu, která je v oblasti produkčních schopností tzv. „za zenitem“. Výrazné opotřebení chrupu znesnadňuje přestárlé srně příjem potravy, a ta začíná tělesně chátrat. Přestárlé srny sice ještě vodí, ale jejich srnčata bývají často slabá, neduživá a málo životaschopná. Tyto srny přebarvují na podzim výrazně později než ostatní zvěř, někdy až na samém konci října. V té době je ostatní zdravá zvěř již v zimním šatu a vlivem podzimního žíru v dobré kondici. Srny vysokého věku poznáme podle hluboce prověšeného břicha, výrazné bederní prohlubně, propadlejšího hřbetu s vyčnívajícími obratli a mnohdy vystouplými pánevními kostmi. Krk je tenký a na pohled dlouhý, nesoucí dlouhou klínovitou hlavu s výraznými slechy.

V době sdružování srnčí zvěře do tlup a podzimního přebarvování se však rozdíly mezi zvěří v dobré kondici a přestárlými slabými jedinci týden od týdne stírají a delší zimní srst je schopna nemocné a slabé zvěři pomoci skrýt její nedostatky. Proto je nezbytně nutné zaměřit průběrný odstřel holé zvěře na měsíc září, tedy do doby, kdy začíná srnčí zvěř přebarvovat. V tomto období je poměrně snadné opticky rozeznat všechny atributy průběrného jedince a zejména poznat regresivní znaky biologického stáří.

 

Vážení přátelé myslivosti a milovníci srnčí zvěře, na závěr tohoto článku zodpovím některé dotazy, které mě posíláte prostřednictvím elektronické korespondence. Týkají se mých přednášek o srnčí zvěři. Mnozí myslivci se totiž mylně domnívají, že přednášky jsou limitovány a bývají pouze v rámci okresních chovatelských přehlídek trofejí, které organizují jednotlivé okresní myslivecké spolky.  

Moje přednášky mají individuální charakter, organizátory mohou být jak okresní myslivecké spolky, tak i jednotlivá myslivecká sdružení či nájemci honiteb. Přednášky nejsou omezeny ani na roční dobu, mohou být v kterémkoli měsíci, vzdálenost je individuální, jezdím po různých koutech České republiky. Termíny přednášek a místo konání jsou tedy čistě na vzájemné dohodě. Nutností je zajistit prostory a promítací plátno, projektor a počítač mám vlastní.

Přednáška s obrazovou prezentací trvá přibližně 2 hodiny a je zaměřena do stále aktuálních a nejvíce diskutovaných oblastí naší myslivecké praxe. Věnuje se parožení, genetice, výživě a zejména klíčové oblasti naší myslivecké praxe - odhadu věku živé a ulovené srnčí zvěře a správným zásadám průběrného odstřelu. Diskuze bývá obvykle půl až jednu hodinu.

S sebou většinou vozím originální trofeje mnou chovaných srnců, včetně nejsilnějšího „světového“ srnce - Jůlínka (200 b. CIC). Na přednášce je možno zakoupit oba knižní tituly – starší titul O srnčí zvěři, nový titul Srnčí zvěř I., samozřejmě i s věnováním autora.

Kontaktovat mě můžete na tel. čísle 724 218 513 nebo na e-mailové adrese p.scherer@atlas.cz      

 

vychází v 7:15 a zapadá v 16:14 vychází v 20:23 a zapadá v 11:57 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...