VÝVOJOVÝ CYKLUS SRNČÍCH PARŮŽKŮ III.

 
OSIFIKACE PARŮŽKŮ           
Jakmile parůžek doroste do konečného tvaru, postupně zmineralizuje až do konců výsad. Směrem od pučnice k vrcholu se parůžek postupně vyztužuje minerálními látkami a primárně chrupavčitá tkáň se mění v tkáň kostní a parůžek získává definitivní tvar a pevnost. Podélné rýhování na lodyhách, které může být u některých jedinců velmi výrazné, je otiskem kdysi vyživujících cév.
Mezi vědci, kteří se v minulosti zabývali studiem osifikace paroží, existovaly na proces kostnatění dva různé názory. Jedna verze stála na tvrzení, že paroží se zpevňuje na základě chrupavčito-pojivovém, to znamená, že osifikaci paroží předchází vznik chrupavky. Druhý názor říká, že osifikace vzniká na podkladě pojivové tkáně, to znamená, že pojivová tkán se mění přímo v kost. Výsledky nejnovějších výzkumů svědčí spíše o tom, že v paroží probíhají oba typy osifikace. Embrionální tkáň prochází nejprve stádiem chrupavky a posléze stádiem osifikace.
Experimentálně bylo též prokázáno, že proces osifikace paroží se velmi podobá osifikaci patologické, která probíhá např. při regeneraci zlomenin dlouhých kostí. Tyto vědecké práce jsou zvláště zajímavé ve světle výzkumů, které se zabývají stimulujícím vlivem traumatizace na rostoucím parožím (úmyslně způsobeným poraněním rostoucího parůžku).
 
VYTLOUKÁNÍ PARŮŽKŮ
Výzkumy prováděné na různých druzích jelenovitých nesporně prokázaly, že mineralizace a vytloukání parůžků je spojeno se stoupající hladinou samčího pohlavního hormonu testosteronu, vyměšovaného rážemi, který je rozváděn krevním řečištěm.
Krevní oběh procházející lýčím, a současně dření parůžků, se vlivem mineralizace hrotu lodyh a výsad postupně omezuje, až se nakonec zcela přeruší, čímž je zastaven přísun živin do parůžku. Kůže lýčí, společně s okosticí ztrácí přilnavost a začne se od zmineralizovaného parůžku oddělovat. Tato skutečnost patrně vyvolá u srnce pocit svědění a nutkání k odírání paroží o pevné části vegetace.
Vzhledem k inervaci a vaskulárnímu systém parůžků je začátek vytloukání velice citlivý a vnímavý. Srnec nejprve s velkou nejistotou a opatrností zmineralizované parůžky „oťukává“ o tvrdou vegetaci a tím zkouší jejich zralost. Jakmile se integrita lýčí v některé části parůžků poruší, srnec vytloukání okamžitě zintenzivní a mechanicky výrazně přitvrdí. Několikrát jsem pozoroval, jak srnec lýčí z již „načatých“ parůžků strhával přímo až agresivním způsobem.
Lýčí se vytloukáním postupně sloupne v celých vlhkých cárech, zpravidla od vrcholku parůžku až k růži. Jakmile lýčí z parůžku odpadne, obnaží se bílá parožní kost, která se opakovaným otíráním potřísní krví z odumřelých cév.
Rozsah a intenzitu potřísnění parůžků krví (omlouvám se zastáncům myslivecké mluvy, ale pro větší srozumitelnost budu používat termín biologický) výrazně ovlivňuje skutečnost, v jaké míře (aktivitě či útlumu) byl cévní systém a primárně krevní oběh probíhající lýčím v době vytloukání. Je-li krevní oběh už delší dobu zcela zastaven, a srnec si s vytloukáním dává načas, bývají parůžky po vytlučení špinavě bílé, prakticky beze zbytku krve. Vlivem slunečního záření totiž krev v cévách brzy zasychá a kůže lýčí je schopna krev absorbovat. Z toho důvodu mají srnci, dávající si s vytloukáním načas, parůžky v barvě slonové kosti.
Naopak výbojní a agresivní srnci, bez ohledu na jejich věk, kteří začínají parůžky vytloukat ještě v době, kdy nemají zcela ukončen či přerušen krevní oběh, a primárně tlak v hlavních cévách probíhajících pod lýčím je dost vysoký, mívají parůžky „nejkrvavější“. Při počáteční fázi vytloukání, kdy srnec natrhne lýčí a společně poruší některou z hlavních cév, začne pod určitým tlakem z cévy vytékat krev, kterou pulzující činností srdce rytmicky vypouští. Při opakovaném otírání parůžků o vegetaci, se krev po celé ploše parůžků souměrně roztírá, a parůžky získávají „impregnaci“, která se později výrazně podílí na charakteru zbarvení parůžků.
Na základě výzkumů bylo prokázáno, že tlak v cévách vedoucích pod lýčím, dosahuje nejvyšších hodnot právě v době, kdy jsou parůžky dorostlé do konečné podoby. To je také důvod, proč parůžky „nedočkavých,“ časně vytloukajících srnců bývají potřísněné krví nejvýrazněji.
Obdobu tohoto jevu bych připodobnil situaci, kdy si srnec rostoucí parůžky mechanicky poraní. Poraněná céva začne v zápětí vypouštět, resp. vystřikovat krev v rytmu pulzující činnosti srdce. Po pár vteřinách krvácení ustupuje, až se zcela spontánně zastaví.
Na těchto autentických příkladech je nezpochybnitelné, že přítok krve do parůžků při poranění, resp. při časném vytloukání, je centrální nervovou soustavou jednostranně regulován a později reflexivně zastaven. Tuto skutečnost dokládají autentické fotografie časně vytloukajících srnců z různých let, kde jsem zachytil, jak srnci z nedočkavosti vytloukali v době, kdy neměli ukončen či zcela přerušen krevní oběh probíhající pod lýčím. Na první fotografii je patrné odtržení části lýčí od zmineralizovaného parůžku, na druhé fotografii, která byla pořízena následně, je zachycena popisovaná skutečnost - pod tlakem vytéká z poraněné cévy krev, kterou pulzující činnost srdce rytmicky vypouští a srnci vytéká na různé partie obličejové masky. Přibližně za minutu se krvácení zcela spontánně zastavilo! Je škoda, že statická fotografie nedokáže vystihnout (tak jako videozáznam) originalitu tohoto fenomenálního jevu.
Srnci se lýčí zbavují různými způsoby. Ve většině případů srnec lýčí naruší v horních partiích parůžků, lýčí se následně začne odlupovat směrem dolů a zůstává viset v dlouhých cárech kolem růže. Visící zbytky lýčí mohou srnce krátkodobě omezovat a zneklidňovat. Několikrát jsem pozoroval, jak se ho srnec snaží zbavit za pomocí zadních, či předních běhů, což působí z lidského pohledu velmi komicky. Někdy srnec naruší lýčí v okolí růží a to zůstává viset na hrotech lodyh a výsad, což je opticky patrné při běhu, jak lýčí na parůžcích vlaje.
Někteří jedinci si dávají s vytloukáním načas, čímž může dojít k částečnému zaschnutí a „přilepení“ okostice k parůžku. Následné odstranění lýčí dá srnci výrazně zabrat. Charakter počasí, spojený s deštivými dny, usnadní srnci následné vytloukání. Déšť přischlé lýčí na parůžcích brzy rozmočí a usnadní srnci jeho odstranění.
Zcela výjimečně se může stát, že lýčí přilne k parůžku tak kompaktně, že zůstává na lodyze až do doby jeho shození. Tyto případy se stávají zcela výjimečně a většinou se jedná o srnce přestárlé, nemocné nebo poraněné.
Po dlouholetém pozorování vytloukání parůžků mnou chovaných srnců mohu konstatovat, že celý proces většinou netrvá déle než 2 – 4 hodiny. Rychlost vytloukání je u některých „akčních“ srnců přímo až rekordní. V jednom roce jsem pozoroval srnce, který lýčí z parůžků „sedřel“ za neuvěřitelných 5 minut. Delší dobu mu však trvalo tzv. „dočišťování“ parůžků, zvláště v okolí růží a perel.
V literatuře se často uvádí, že srnec lýčí po vytlučení zkonzumuje. Toto tvrzení potvrdit nemohu. Cáry lýčí mnou chovaných srnců visely dlouho nedotknuty na větvích vegetace, na níž srnci vytloukali, až do úplného zaschnutí. Na fotografiích je zachycena část zaschlého lýčí, jako důkaz mého tvrzení. Za deset let chovu srnčí zvěře jsem pouze ve třech případech pozoroval, jak srnec lýčí při vytloukání současně konzumoval! Také ve volnosti jsem již mnohokrát našel zbytky zaschlého lýčí, které ulpěly na větvích vegetace, na kterých příslušný jedinec vytloukal, nebo ležely v bezprostřední blízkosti tohoto místa.
               
Při této příležitosti bych se v krátkosti zmínil o době vytloukání v závislosti na věku jedince. Literární prameny uvádějí, že dobu vytloukání ovlivňuje věkový faktor, resp. že podle doby, kdy srnec parůžky vytlouká, se dá dosti spolehlivě odhadnout jeho věk. Staří srnci podle těchto ukazatelů vytloukají jako první a mladí jako poslední. S určitou pravděpodobností mohu říci, že psané pravidlo platí pouze u ročních srnců. Z důvodu dvou vývojových parožních cyklů, a tím spojeným časovým deficitem, vytloukají ročci z celé srnčí populace mezi posledními. Podle kvality ročka, jeho genetického a parožního potenciálu a primárně objemu vyprodukovaných parůžků, může roček vytloukat mnohdy až koncem června.
Na druhé straně musím upozornit, že někteří nadějní ročci, s velmi vysokou chovnou hodnotou, kteří tento první biologický stupeň vynechali, mohou parůžky vytloukat už v polovině dubna, a tím „předběhnout“ i některé starší srnce! Vlivem této skutečnosti často dochází v oblasti odhadu věku k špatnému posouzení a chybnému ulovení chovného ročka.
Jak už jsem se zmínil výše, pravidlo pozdního vytloukání (kromě nemocných či poraněných jedinců), platí většinou u ročních srnců. U dalších biologických ročníků již nelze na základě doby vytloukání věk jedince v žádném případě spolehlivě odhadnout! Podle mého dlouholetého pozorování jedinců známého biologického věku konstatuji, že doba vytloukání, stejně tak doba shazování, není ovlivněna věkem jedince, jak explicitně popisuje literatura, ale celkovou kondicí a primárně zdravotním stavem srnce v konkrétním roce! Skutečný biologický věk zde nehraje žádnou významnou roli. Pokud by všechny učebnicová pravidla a popisované charakteristiky platily do krajností, nemuselo by logicky docházet k tak fatálním omylům v odhadu věku srnců.
Kvůli velmi nedůvěryhodným a nespolehlivým ukazatelům časového posunu vytloukání v závislosti na věku jedince padlo za oběť mnoho velmi nadějných mladých srnců, kteří díky těmto věkovým indíciím byli špatně posouzeni a chybně uloveni. Převážně každý myslivec se po ulovení mladého, chovného srnce obhajuje tím, že postupoval správně, a že ulovený srnec vykazoval znaky staršího kusu přesně tak, jak to popisuje literatura.
Z hlediska spolehlivosti ukazatelů používaných pro odhadu věku živé srnčí zvěře, nedokáže podle mého názoru nikdo z erudovaných odborníků a znalců zvěře, neomylně popsat věkové atributy obrazu srnců všech věkových tříd, zvláště podle chovných kvalit jedinců, a obecně stanovit mantinely tak, by platily pro všechny poměry a daly se obecně paušalizovat. Pokud si někdo myslí, že to dokáže, je „bohem“ mezi všemi myslivci.
Mnohokrát jsem se o odbornosti a kvalitách, rádoby „znalců zvěře“ přesvědčil při návštěvě mého chovného zařízení. Roční srnce v dobrém výživném a zdravotním stavu a s kvalitním parožním potenciálem odhadovali v období říje na tři, a někteří dokonce na čtyři roky! A tak to přesně funguje i ve volných honitbách. Vždycky se rád pobavím, když se někdo vyčerpávajícím způsobem snaží neomylně popsat věkové atributy srnců všech tří věkových tříd a v praxi je platně zevšeobecnit.
Vždyť kolik se už udělalo chovatelských chyb v oblasti odhadu věku srnců, zvláště na základě zbarvení obličejové masky! Mnohokrát jsem obrazově doložil, že obličejová maska se identickému jedinci progresivně mění v celém průběhu doby lovu srnců, a přesto někteří, převážně starší myslivci se tímto nespolehlivým ukazatelem stále řídí. Realita je pak v naší praxi zcela diametrální.
 
Nejspolehlivější cestou jak získat schopnost správně odhadnout věk srnčí zvěře jsou časté návštěvy honitby, opakované pozorování zvěře (jejího vzhledu a chování), přičemž neméně důležité je ověřovat přesnost odhadu na ulovených jedincích. V případě nesprávného odhadu a chybného odstřelu mladého chovného jedince je důležité vzít si ponaučení a dalších chyb se příště vyvarovat. Jak nám ukazuje myslivecká praxe, pochybnosti v odhadu věku pozorovaného jedince podle dosud platných zásad a generalizovaných ukazatelů přicházejí teprve tehdy, když začneme sledovat a vzájemně konfrontovat jednotlivé ukazatele, tradičně používané při odhadu věku.
 
Vraťme se ještě k době vytloukání parůžků v závislosti na věku jedince. Mladý srnec, který je toho roku v dobré kondici a primárně v dobrém výživném a zdravotním stavu, může parůžky vytloukat mnohem dříve, než srnec podstatně starší, kterému byl z nějakých příčin parožní vývoj bržděn či omezen (nemoc, parazité, poranění apod.). Skutečnost, že dobu vytloukání neovlivňuje pouze věkový faktor, ale celá řada ostatních, vzájemně se ovlivňujících a podmiňujících faktorů, dokládají přiložené fotografie srnců, které jsem obrazově zachytil ve svém chovu
Dobu vytloukání také výrazně ovlivňuje skutečnost, jak kvalitní a objemné parůžky dokáže srnec v konkrétním roce vyprodukovat. Například parůžky pětiletého srnce, které svou kvalitou a dobrým objemem ukazují na chovného jedince, mohou mít časově delší vývoj, než slabší parůžky srnce dvouletého. Z toho důvodu může pětiletý srnec vytloukat mnohem později, než srnec dvouletý, což může samozřejmě platit i obráceně.
O nespolehlivosti časového posunu vytloukání vypovídají také přiložené grafy, které jsem sestavil na základě doby vytloukání identického srnce a jeho skutečného biologického věku. Z grafů vyplývá skutečnost, že k žádnému výraznému časovému posunu vytloukání v závislosti na věku jedince nedochází. Časový rozdíl ve vytloukání parůžků těchto srnců, ve věku dvou a šesti let je zcela nepatrný. U srnce Honzy je rozdíl mezi vytloukáním z druhého a sedmého roku pouze jeden den.
Z grafů je tedy vidět, že vyšší věk srnce chronologicky neposunul vytloukání na časnější dobu. Pokud by vytloukání parůžků mělo jít chronologicky s věkem, jak popisuje literatura, musel by mít graf sestupnou tendenci a rozdíl mezi vytloukáním ve věku dvou a sedmi let by měl být u identického srnce alespoň jeden měsíc.
V České republice mám zachyceno několik srnců starších pěti let, u kterých je přesně zapisován datum vytloukání a shazování parůžků. Mohu zodpovědně prohlásit, že ani u jednoho z těchto srnců nedošlo k učebnicově - chronologickému posunu vytloukání v závislosti na věku jedince. Již spoustu let se opakovaně přesvědčuji o tom, že dobu vytloukání, a stejně tak dobu shazování, parůžků neovlivňuje pouze věk, ale hlavně kondice, výživný stav a primárně celkový zdravotní stav srnce v konkrétním roce.
 
Z naší myslivecké praxe znám spoustu autentických případů, kde pravidlo časového posunu vytloukání parůžků v závislosti na věku jedince neplatilo, a v důsledku těchto skutečností padlo za oběť mnoho mladých chovných srnců, kteří byli s ohledem na dobu vytloukání považováni za starší jedince. Všichni tito mladí srnci mohli v budoucnu nasazovat kapitální parůžky. Dovolím si uvést alespoň jeden, z mnoha případů naší myslivecké praxe. Popsaný příběh také potvrzuje, že při odhadu věku srnců není dobré spoléhat pouze na jeden ukazatel, či jednu věkovou indicii.
Můj přítel z jižní Moravy, zkušený myslivec, hospodář a lektor myslivosti v jedné osobě odjížděl 23. května na několikaměsíční pracovní cestu do zahraničí. Protože v témže roce oslavil kulaté životní jubileum, měl od předsedy přislíbenou povolenku na srnce III. věkové třídy. Z důvodu časového deficitu a časného odjezdu v době lovu srnců, nechtěl nic nechat náhodě, a začal si hned v březnu srnce obeznávat. Držel se známého pravidla, že nejstarší srnci vytloukají jako první, takže když se mu podaří časně vytloukajícího srnce obeznat, nemůže udělat chovatelskou chybu a jako bonus bude mít uloveného spolehlivě nejstaršího srnce dané lokality.
Na jedné z březnových vycházek honitbou se mu podařilo v polní tlupě nedaleko obce obeznat silného srnce s již vytlučenými parůžky. Byl přesvědčen, že se jedná o nejstaršího jedince z velmi početné polní tlupy, která tou dobou čítala 38 kusů. O jeho správném úsudku ho navíc utvrzoval fakt, že někteří srnci v tlupě měli parůžky dosud ještě v růstu. Od toho dne si přítel srnce „hlídal“, a opakovanými vycházky do okolí sledoval, kdy srnec tlupu opustí, a v které části honitby si vytvoří vlastní stávaniště. Aby později nedošlo k záměně s jiným srncem, tak si pro jistotu nakreslil jeho parůžky. Pozdější identifikace srnce bude víceméně triviální, protože se jednalo o tělesně silného srnce s vysokými parůžky ve stupni rovného šesteráka. Neomylnou identifikační indicií byla skutečnost, že srnec měl lodyhy architektonicky výrazně zaúhlené do písmene „S“, s dlouhými předními výsadami.
Začátkem dubna srnec tlupu opustil a stávaniště si vytvořil v polním remízku nedaleko obce. Hned 16 května, časně ráno, kolega vyšel na první pokus srnce úspěšně našoulat a ulovit. Do odjezdu na pracovní cestu mu zbývalo šest dní, takže dost času na úspěšný lov. Srnec pravidelně vycházel na paši do pšeničného lánu, který se nacházel v bezprostřední blízkosti jeho stávaniště. Srnce nebylo těžké toho rána našoulat, protože v době příchodu kolegy k remízu, byl srnec na okraji pšeničného lánu a bral paši. Podle architektoniky parůžků přítel srnce okamžitě, neomylně identifikoval a po menší lovecké strategii ulovil. Jaké však bylo jeho překvapení, když nožem prořízl svírák a uviděl jako pilka ostré a vysoké stoličky. V tu chvíli bylo po radosti. Na základě úbrusu stoliček byl srnec odhadnut na dva roky a na okresní chovatelské přehlídce bylo trofeji přiděleno 114 b. CIC.
Vážení kolegové, na základě tohoto autentického případu, který rozhodně není ojedinělý, nikdy nesázejte při odhadu věku na jednu indicii či jeden věkový ukazatel. Jak nám ukazuje myslivecká praxe, tak i dvouletý kapitální srnec, velmi vysoké chovné hodnoty, může parůžky vytloukat dříve než srnec podstatně starší! Je nutno mít stále na paměti, že v mnoha případech nerozhoduje věk jedince, ale primárně zdravotní faktor, který je vždy nadřazen nad ostatními.
Dokončení v dalším čísle
Text a snímky Pavel SCHERER
p.scherer@atlas.cz
tel. 724 218 513
 

Fotogalerie

124 Parůžky těsně po vytlučení 124 Parůžky těsně po vytlučení 125 Parůžky druhý den po vytlučení 125 Parůžky druhý den po vytlučení 126 Konečné zbarvení získávají parůžky oxidací zbytků krve, rostlinných šťáv apod. (fotografováno 3. 4.) 126 Konečné zbarvení získávají parůžky oxidací ... 127 Zbarvení parůžků srnců z polních honiteb 127 Zbarvení parůžků srnců z polních honiteb 128 Zbarvení parůžků srnců z lesních honiteb 128 Zbarvení parůžků srnců z lesních honiteb 443 Vlevo dvouletý, vpravo šestiletý srnec (fotografováno 18. 3.) 443 Vlevo dvouletý, vpravo šestiletý srnec (fot... 444 Tříletý srnec, který měl již na konci března vytlučené parůžky. Podle zažitých pravidel by měl vzhledem k svému věku vytloukat mnohem později 444 Tříletý srnec, který měl již na konci březn... 189 a160: Zbytky zaschlého lýčí, odřené a krví potřísněné části vegetace jsou neomylnou indícií pobytových znaků po vytloukání parůžků. 189 a160: Zbytky zaschlého lýčí, odřené a krví ... 189 a160: Zbytky zaschlého lýčí, odřené a krví potřísněné části vegetace jsou neomylnou indícií pobytových znaků po vytloukání parůžků. 189 a160: Zbytky zaschlého lýčí, odřené a krví ... 163 a 096: Kůže lýčí a charakter jeho ochlupení dodává čerstvě dorostlým parůžkům mohutnosti a objemnosti. Po vytlučení 163 a 096: Kůže lýčí a charakter jeho ochlupení... 208, 211, 213, 054: Ukázky časného vytloukání 208, 211, 213, 054: Ukázky časného vytloukání "... 208, 211, 213, 054: Ukázky časného vytloukání 208, 211, 213, 054: Ukázky časného vytloukání "... 208, 211, 213, 054: Ukázky časného vytloukání 208, 211, 213, 054: Ukázky časného vytloukání "... 208, 211, 213, 054: Ukázky časného vytloukání 208, 211, 213, 054: Ukázky časného vytloukání "... 138, 155, 159: Na fotografiích je při vytloukání zachycen kapitální srnec o bodové hodnotě trofeje 181 b.CIC. Tomuto srnci se v prvních hodinách vytloukání nepodařilo lýčí z bazální části lodyh včas odstranit. Na záběrech, které jsem pořídil následující den, je vlivem teplého a slunného dne vidět částečné zaschnutí lýčí. Následné vytloukání dalo srnci výrazně zabrat a trvalo tři dny. Na třetí fotografii je pod pravým parůžkem patrná, na cévě visící část lýčí. V oplocení, nad hlavou srnce, je zachycen cár lýčí. 138, 155, 159: Na fotografiích je při vytloukán... 138, 155, 159: Na fotografiích je při vytloukání zachycen kapitální srnec o bodové hodnotě trofeje 181 b.CIC. Tomuto srnci se v prvních hodinách vytloukání nepodařilo lýčí z bazální části lodyh včas odstranit. Na záběrech, které jsem pořídil následující den, je vlivem teplého a slunného dne vidět částečné zaschnutí lýčí. Následné vytloukání dalo srnci výrazně zabrat a trvalo tři dny. Na třetí fotografii je pod pravým parůžkem patrná, na cévě visící část lýčí. V oplocení, nad hlavou srnce, je zachycen cár lýčí. 138, 155, 159: Na fotografiích je při vytloukán... 138, 155, 159: Na fotografiích je při vytloukání zachycen kapitální srnec o bodové hodnotě trofeje 181 b.CIC. Tomuto srnci se v prvních hodinách vytloukání nepodařilo lýčí z bazální části lodyh včas odstranit. Na záběrech, které jsem pořídil následující den, je vlivem teplého a slunného dne vidět částečné zaschnutí lýčí. Následné vytloukání dalo srnci výrazně zabrat a trvalo tři dny. Na třetí fotografii je pod pravým parůžkem patrná, na cévě visící část lýčí. V oplocení, nad hlavou srnce, je zachycen cár lýčí. 138, 155, 159: Na fotografiích je při vytloukán... 003, 027, 184, 001, 006 Na fotografiích je zachycen postup vytloukání parůžků sedmiletého srnce. Proces osifikace (vyztužování) parůžků, od doby ukončení jejich růstu, až po začátek vytloukání parůžků trval 18 dní. Na fotografiích je zachycen detail parůžků s viditelnými cévami, které vyživovaly parůžek a detail růže a lodyhy po 003, 027, 184, 001, 006 Na fotografiích je zach... 003, 027, 184, 001, 006 Na fotografiích je zachycen postup vytloukání parůžků sedmiletého srnce. Proces osifikace (vyztužování) parůžků, od doby ukončení jejich růstu, až po začátek vytloukání parůžků trval 18 dní. Na fotografiích je zachycen detail parůžků s viditelnými cévami, které vyživovaly parůžek a detail růže a lodyhy po 003, 027, 184, 001, 006 Na fotografiích je zach... 003, 027, 184, 001, 006 Na fotografiích je zachycen postup vytloukání parůžků sedmiletého srnce. Proces osifikace (vyztužování) parůžků, od doby ukončení jejich růstu, až po začátek vytloukání parůžků trval 18 dní. Na fotografiích je zachycen detail parůžků s viditelnými cévami, které vyživovaly parůžek a detail růže a lodyhy po 003, 027, 184, 001, 006 Na fotografiích je zach... 003, 027, 184, 001, 006 Na fotografiích je zachycen postup vytloukání parůžků sedmiletého srnce. Proces osifikace (vyztužování) parůžků, od doby ukončení jejich růstu, až po začátek vytloukání parůžků trval 18 dní. Na fotografiích je zachycen detail parůžků s viditelnými cévami, které vyživovaly parůžek a detail růže a lodyhy po 003, 027, 184, 001, 006 Na fotografiích je zach... 003, 027, 184, 001, 006 Na fotografiích je zachycen postup vytloukání parůžků sedmiletého srnce. Proces osifikace (vyztužování) parůžků, od doby ukončení jejich růstu, až po začátek vytloukání parůžků trval 18 dní. Na fotografiích je zachycen detail parůžků s viditelnými cévami, které vyživovaly parůžek a detail růže a lodyhy po 003, 027, 184, 001, 006 Na fotografiích je zach... 018, 008, 099, 121, 132, 160, 183, 102 Na fotografiích jsou zachyceny ukázky postupů vytloukání parůžků, srnců různých věkových tříd, s částečně vytlučenými parůžky. Intenzitu zbarvení parůžků krví výrazně ovlivňuje skutečnost, v jakém rozsahu a míře byl cévní systém, a primárně krevní oběh probíhající lýčím v době vytloukání. 018, 008, 099, 121, 132, 160, 183, 102 Na fotog... 018, 008, 099, 121, 132, 160, 183, 102 Na fotografiích jsou zachyceny ukázky postupů vytloukání parůžků, srnců různých věkových tříd, s částečně vytlučenými parůžky. Intenzitu zbarvení parůžků krví výrazně ovlivňuje skutečnost, v jakém rozsahu a míře byl cévní systém, a primárně krevní oběh probíhající lýčím v době vytloukání. 018, 008, 099, 121, 132, 160, 183, 102 Na fotog... 018, 008, 099, 121, 132, 160, 183, 102 Na fotografiích jsou zachyceny ukázky postupů vytloukání parůžků, srnců různých věkových tříd, s částečně vytlučenými parůžky. Intenzitu zbarvení parůžků krví výrazně ovlivňuje skutečnost, v jakém rozsahu a míře byl cévní systém, a primárně krevní oběh probíhající lýčím v době vytloukání. 018, 008, 099, 121, 132, 160, 183, 102 Na fotog... 018, 008, 099, 121, 132, 160, 183, 102 Na fotografiích jsou zachyceny ukázky postupů vytloukání parůžků, srnců různých věkových tříd, s částečně vytlučenými parůžky. Intenzitu zbarvení parůžků krví výrazně ovlivňuje skutečnost, v jakém rozsahu a míře byl cévní systém, a primárně krevní oběh probíhající lýčím v době vytloukání. 018, 008, 099, 121, 132, 160, 183, 102 Na fotog... 018, 008, 099, 121, 132, 160, 183, 102 Na fotografiích jsou zachyceny ukázky postupů vytloukání parůžků, srnců různých věkových tříd, s částečně vytlučenými parůžky. Intenzitu zbarvení parůžků krví výrazně ovlivňuje skutečnost, v jakém rozsahu a míře byl cévní systém, a primárně krevní oběh probíhající lýčím v době vytloukání. 018, 008, 099, 121, 132, 160, 183, 102 Na fotog... 018, 008, 099, 121, 132, 160, 183, 102 Na fotografiích jsou zachyceny ukázky postupů vytloukání parůžků, srnců různých věkových tříd, s částečně vytlučenými parůžky. Intenzitu zbarvení parůžků krví výrazně ovlivňuje skutečnost, v jakém rozsahu a míře byl cévní systém, a primárně krevní oběh probíhající lýčím v době vytloukání. 018, 008, 099, 121, 132, 160, 183, 102 Na fotog... 018, 008, 099, 121, 132, 160, 183, 102 Na fotografiích jsou zachyceny ukázky postupů vytloukání parůžků, srnců různých věkových tříd, s částečně vytlučenými parůžky. Intenzitu zbarvení parůžků krví výrazně ovlivňuje skutečnost, v jakém rozsahu a míře byl cévní systém, a primárně krevní oběh probíhající lýčím v době vytloukání. 018, 008, 099, 121, 132, 160, 183, 102 Na fotog... 018, 008, 099, 121, 132, 160, 183, 102 Na fotografiích jsou zachyceny ukázky postupů vytloukání parůžků, srnců různých věkových tříd, s částečně vytlučenými parůžky. Intenzitu zbarvení parůžků krví výrazně ovlivňuje skutečnost, v jakém rozsahu a míře byl cévní systém, a primárně krevní oběh probíhající lýčím v době vytloukání. 018, 008, 099, 121, 132, 160, 183, 102 Na fotog... 072, 089: Na fotografiích jsou zachyceny první projevy blížícího se vytloukání. Dorostlé a zmineralizované parůžky vyvolávají u srnce pocit svědění, a nutí srnce otírat paroží o pevné části vegetace. Srnec zkouší zralost mineralizovaných parůžů, a s velkou opatrností je nejprve „oťukává 072, 089: Na fotografiích jsou zachyceny první ... 072, 089: Na fotografiích jsou zachyceny první projevy blížícího se vytloukání. Dorostlé a zmineralizované parůžky vyvolávají u srnce pocit svědění, a nutí srnce otírat paroží o pevné části vegetace. Srnec zkouší zralost mineralizovaných parůžů, a s velkou opatrností je nejprve „oťukává 072, 089: Na fotografiích jsou zachyceny první ... 165, 224, 230, 266 Vytloukání parůžků osmiletého srnce. Jakmile srnec lýčí z parůžků odstraní, obnaží se zprvu bílá parožní kost, která se opakovaným strouháním a otíráním parůžků o tvrdou vegetaci potřísní krví z odumřelých cév.

165, 224, 230, 266 Vytloukání parůžků osmiletéh... 165, 224, 230, 266 Vytloukání parůžků osmiletého srnce. Jakmile srnec lýčí z parůžků odstraní, obnaží se zprvu bílá parožní kost, která se opakovaným strouháním a otíráním parůžků o tvrdou vegetaci potřísní krví z odumřelých cév.

165, 224, 230, 266 Vytloukání parůžků osmiletéh... 165, 224, 230, 266 Vytloukání parůžků osmiletého srnce. Jakmile srnec lýčí z parůžků odstraní, obnaží se zprvu bílá parožní kost, která se opakovaným strouháním a otíráním parůžků o tvrdou vegetaci potřísní krví z odumřelých cév.

165, 224, 230, 266 Vytloukání parůžků osmiletéh... 165, 224, 230, 266 Vytloukání parůžků osmiletého srnce. Jakmile srnec lýčí z parůžků odstraní, obnaží se zprvu bílá parožní kost, která se opakovaným strouháním a otíráním parůžků o tvrdou vegetaci potřísní krví z odumřelých cév.

165, 224, 230, 266 Vytloukání parůžků osmiletéh... 030 a 028: Na fotografii je zachycen biologicky dvouletý srnec, který vytloukl parůžky vzhledem k svému věku velice brzy (8. 3. 20011). Podle literatury by byl zařazen do kategorie nejstarších jedinců!. Někteří srnci si pomáhají při odstraňování lýčí zadními či předními běhy. 030 a 028: Na fotografii je zachycen biologicky... 030 a 028: Na fotografii je zachycen biologicky dvouletý srnec, který vytloukl parůžky vzhledem k svému věku velice brzy (8. 3. 20011). Podle literatury by byl zařazen do kategorie nejstarších jedinců!. Někteří srnci si pomáhají při odstraňování lýčí zadními či předními běhy. 030 a 028: Na fotografii je zachycen biologicky...
vychází v 7:15 a zapadá v 16:14 vychází v 20:23 a zapadá v 11:57 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...