Chováme bažanty a koroptve

Chováme bažanty a koroptve
Jedná se v Německu o základní učebnici, týkající se hlavně odchovu a vypouštění bažantů a koroptví. Prvé vydání v roce 1954 sepsal samostatně H. Behnke, v současné době vyšlo v Německu již 9. vydání této knížky, na kterém se také význačně podílel i druhý citovaný autor, který původní knížku aktualizoval a rozšířil. Překlad tohoto posledního vydání je nyní předkládán naší myslivecké veřejnosti. Z celkového počtu 129 stran odborného textu, připadá 110 stran na bažanta a zbytek na koroptev.


Bažant
V prvých dvou kapitolách se autoři věnují původu a historii rozšiřování bažantí zvěře po světě, biologické charakteristice jednotlivých plemen rodu Phasianus a jejich vhodnosti pro osazování rozdílných přírodních biotopů. Vyzdvihují velký význam českého bažanta bezobojkového, jako nejvhodnějšího pro oblasti střední Evropy. Seznamují čtenáře se svými zkušenostmi o potravních nárocích bažantí zvěře, a to jak dospělé, tak hlavně kuřat v různých stadiích vývoje. Prezentují vlastní výsledky, ve kterých konstatují, že u kuřat ještě ve třetím týdnu života je živočišná složka zastoupena až ze 70 % a i v dospělosti dosahuje okolo 20 %. Podrobně popisují nejvhodnější biotopy pro udržení bažanta v honitbě, hlavně význam vysokých zatravněných ploch, rákosinových a jim podobných porostů. Pro úspěšný odchov kuřat poukazují na nutnost přítomnosti vody či alespoň dostatečně vlhkého zemního prostředí. Vyzdvihují vhodnost důsledného omlazování dřevin a vytváření hustého travnatého a keřovitého spodního patra podél remízů, vodotečí apod.
Obšírně se také věnují nepřátelům bažantí zvěře a jejich tlumení v místech, kde se bažant nejčastěji vyskytuje.
Nejobšírnější část publikace se týká odchovu bažantů, a to jak v jednotlivých honitbách, tak i ve velkých bažantnicích. Kategoricky vyžadují pro umělý odchov používat bažanty odchycené v přírodě na konci lovné sezóny, aby byly zachovány jejich přirozené vlastnosti pro správný odchov kuřat, výběr stanoviště pro hnízdo, vyhledávání míst s nejvhodnější potravní nabídkou apod.
Pro odchov v honitbě popisují, včetně nákresů, způsob stavby voliér pro odchycenou zvěř a způsob sběru vajec. K vysezení vyžadují používat vybraná plemena slepic, nebo krůt. Podrobně popisují systém odchovu, včetně nákresů odchovných a stálých i přenosných vypouštěcích voliér, popisují složení potravy pro kuřata a režim jejího předkládání a požadavek na biotop, kam bude odchovaná zvěř vypuštěna. Zabývají se i záchranou snůšek z vysečených hnízd.
Ve zvláštní kapitole se zabývají metodikou používání tzv. přírodních líhní v honitbě, hnízdních beden, včetně odchovu kuřat pod kvočnami. Opět všechna potřebná zařízení jsou podrobně graficky i fotograficky dokumentována.
Samostatná kapitola je věnována odchovu bažantů ve velkoodchovnách. Voliéry v nich mají být oseté plodinami vytvářejícími dostatečný kryt (topinambury, kukuřice, proso apod.) které zajišťují i potravní nabídku různého hmyzu. Sebraná vajíčka v těchto zařízeních se inkubují pomocí umělých líhní. Odběratelům do honiteb se dodávají jednodenní kuřata, která pak v honitbách jsou odchovávána za pomocí kvočen v zařízeních popsaných v předchozích kapitolách.

Koroptev
V úvodu autoři seznamují čtenáře s rozšířením koroptve polní v Evropě, se znaky pohlavního dimorfizmu, párkováním, požadovaným nárokem na prostředí a potravu a se způsobem odchovu kuřat. Vyzdvihují význam výskytu prašných míst k popelení. Konstatují známý nález, že na snížení stavů koroptví se hlavně podepsalo používání insekticidů na ochranu zemědělských plodin proti hmyzím škůdcům a snížení přirozených krytů intenzifikací zemědělské činnosti. Jako účinná opatření pro ochranu koroptví požadují obnovu a zachovávání dostatečných ploch krytů pro koroptve, podle jejich zkušeností je velmi účinné vysazování lupiny. Pro přikrmování používat hlavně zadinu a plevy, ne celé obilí, a zajistit intenzivní ochranu před dravci a sněhem.
V kapitole týkající se odchovu koroptví je popsán systém koroptví farmy, velikost voliér (mají být větší než pro bažanty), obšírně rozebírají způsob výběru chovných párů a zařízení snášecích boxů, ze kterých jsou vybírána vajíčka. K sezení a odchovu kuřat je nutno používat pouze kvočny plemene bantamky, jiná plemena nejsou pro odchov koroptví vhodná.
Požadavky na složení krmení kuřat je opět specifikováno na jednotlivá věková období. Popsán je podrobně systém vypouštění do volnosti, kdy se používá sice přítomnost kvočny, ale kuřata mají možnost se od její klece vzdalovat. Je-li v blízkosti pár divokých koroptví, většinou do dvou dnů si tento divoký pár přivábí i tato volně pobíhající kuřata. Vysadit je možno kuřata také samostatně, a to vždy ráno ve věku tří týdnů, kdy jsou již vzletná a dostatečně samostatná.

Závěr
Předkládaná publikace ukazuje na možnost zvýšení stavů divokých populací bažantí a koroptví zvěře. Popisuje se zde systém odchovu, který je možno provádět přímo v honitbách vlastní divokou populací. Vyžaduje to ale intenzivní a dlouhodobý zájem o tuto práci. Autoři také upozorňují, že tato činnost je časově velmi náročná a prakticky celodenní musí ji provádět úzká skupina zapálených myslivců. Aby se vypuštěná zvěř v přírodě uchytila a adaptovala na nové prostředí, musí se její vypouštění provádět vždy na jaře či začátkem léta, nikdy ne na podzim.
Kniha obsahuje velký počet instruktážních fotografií a nákresů, jednotlivé významné závěry jsou prezentovány ve formě barevně vyznačených tzv. tipů. Doporučoval bych, aby se s ní seznámilo co nejvíce myslivců z polních a smíšených honiteb a našlo se dost nadšenců, kterým není lhostejný pokles stavů drobné zvěře, zvláště koroptví.
RNDr. Ivo SÝKORA, CSc.

vychází v 7:27 a zapadá v 18:03 vychází v 5:34 a zapadá v 17:55 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...