Časopis Myslivost

Krátká úvaha o použití GPS nejen na zkouškách loveckých psů

Myslivost 9/2018, str. 52 
V posledních letech se díky vývoji elektroniky a informačních technologií velmi rozšířilo používání GPS navigačních pomůcek určených pro psy. U všech loveckých psů jsou vynikající jako pojistka. Možnost najít zaběhnutého psa nebo psa, který se dal na autostop, je neocenitelná. U norníků, slídičů a honičů, pracujících na teplé stopě, nebo u barvářů po vypuštění, jdou však výhody použití mnohem dál.
 
Pokud máte zkušenosti s výcvikem a lovem bez GPS i s GPS, jistě mi dáte za pravdu, že GPS se vám v honitbě stane denním chlebem. Vzhledem k tomuto rozšíření se poslední dobou rozvířila diskuze o použití „GPS obojků“ na zkouškách loveckých psů. Nikde v diskuzích se neobjevil ani náznak analýzy. Zkusím si tedy zahrát na ďáblova advokáta a alespoň rámcově shrnout různá pro i proti. Mým cílem je podívat se na danou problematiku z různých úhlů.
 
Nejprve tedy základní pro a proti v pořadí důležitosti, tak jak je vnímám já.
Pro:
1. Omezení možného strádání psa a omezení materiálních škod. (Rychlejší nalezení zaběhnutého psa.)
2. Omezení strádání zraněné či postřelené zvěře. (Rychlejší dokončení dohledávky či dosledu.)
3. Zvýšení pravděpodobnosti úspěšného dokončení lovu. (Informace o směru pohybu psa a hnané zvěře.)
4. Získání informací pro optimální pokračování výcviku psa.
Proti:
A. Možnost trestání psa. (Kombinované obojky.)
B. Neschopnost psa pracovat (poslouchat) bez výcvikového („elektrického“) obojku či jeho atrapy.
 
A teď přijdou na řadu jednotlivé, poněkud nesouvislé myšlenky:
 
•   Použití kombinovaného obojku s hroty. V podstatě je to jediná možnost trestání psa (elektrické impulzy) s pomocí obojku (bod A). Rozpor tedy lze řešit odstraněním hrotů nebo zákazem kombinovaného obojku.
•   Akustické impulzy normální intenzity lze považovat nanejvýš za povel podle zkušebního řádu.
•   Lokalizace psa umožní jeho rychlejší nalezení nebo „vyzvednutí“ (bod 1).
•   Záchrana psa, pokud se v blízkosti vypuštěného psa nalézá silnice. Tady pozor! Tenhle často použitý argument je falešný! Pes uteče ať s obojkem nebo bez obojku! Psa opravdu GPS nezastaví!
•   Jiná situace nastává při ztrátě psa z dohledu vůdce. Psa můžete například vyzvednout na silnici, po které pobíhá, nebo mu nadběhnout a odchytit ho, či vyslat stíhací komando. Můžeme také zjistit, zda náš svěřenec dobrovolně či nedobrovolně nastoupil do automobilu a neodjel „směr Praha“ (bod 1). Otázkou zůstává, zda jeho chování není v rozporu s požadavky zkušebního řádu a jak tedy bude oznámkováno (bod B).
•   Slídění: Organickou součástí disciplíny slídění u ostatních plemen je stopa živé zvěře a hlasitost na stopě živé zvěře. Psi mají nalezenou zvěř vypíchnout a nejlépe hlasitě sledovat její stopu minimálně 150 kroků. V disciplíně poslušnost u ostatních plemen se mluví o návratu ze stopy do 15 až 30 minut. Pes se tedy může oprávněně vzdálit z dosahu vůdce do vzdálenosti jednotek kilometrů! To zcela jistě není v dohledu vůdce na rovinaté Hané, natož v členitější krajině! Podle mne jde o práci psa mimo vliv a dohled vůdce. To je zásadní rozdíl proti hledání u ohařů, kde je jednoznačně preferována poslušnost a klid před zvěří (bod 1, 2, 3, 4).
•   Práce na barvě nebo na nepobarvené stopě. Pokud vím, tak první GPS obojek (tedy spíše postroj) se v ČR používal u VLS u barváře při dosledech. Když psa vypouštím v praxi na stopě postřelené zvěře, tak mu, pokud možno, nasadím GPS. Usnadňuje dosled a pomáhá najít psa, když se dostane moc daleko (body 1, 2, 3, 4). Proč tedy nepovolit GPS při vypouštění psa na zkouškách? BZH, ZH, Pb, IHb nebo hlasič či oznamovač na LZ a BZ, může být tento obojek brán jako výcviková pomůcka, tedy forma nátlaku na psa? Ale tak funguje i nasazení barvářského obojku psovi na krk! A co brinxl, ten není výcvikovou pomůckou při výcviku oznamování (bod B)?
•   Opačný extrém: Nevadí použití GPS obojku na odložení a vodění? Podle mne jednoznačně bod B. Navíc, když vůdce nevěří chování svého svěřence, nemusí jej odvázat z řemene.
•   Na pomezí je disciplína stopa vůdce na zkouškách vloh. Pes se z dohledu vůdce nevzdálí. Vzdálí se však vůdce. Chuťový pes, který na stopě vůdce narazí na stopu zvěře, jistě nezaváhá a vybere si zvěř. Pak je otázkou, jak daleko bude zvěř sledovat. Má na to přesně deset minut.
 
Co na závěr? Podle mne se celá situace kolem používání GPS zbytečně vyhrotila. Vznikly dvě takřka nesmiřitelné skupiny s radikálními názory, které nejsou ochotné vnímat názory a argumenty protistrany. V posledních letech je to naprosto běžná situace v celé společnosti.
Na jedné straně konzervativní lpění na historické zkušenosti: „Celé roky a nespočet generací psů jsme vycvičili a lovili s nimi bez GPS, a jací to byli psi! Použití GPS zbytečně psy kazí a psi již bez obojku nejsou schopni pracovat.“
Na straně druhé, nekritické nadšení pro relativně novou technologii, která vše vyřeší, a hlavně zabrání všem možným nehodám a neštěstím. Navíc obvykle doprovázené citově vypjatými argumenty o utrpení psů i jejich vůdců.
Měli bychom si uvědomit, že jde jen o další technickou pomůcku k pomoci při lovu a při výcviku loveckých psů. Myslivost již musela akceptovat využití stále modernějších palných zbraní, nové optické přístroje i nové materiály, ale také nové způsoby lovu, například lov z vysokých posedů. A to nemluvím o velmi dynamických změnách ve spektru chované a lovené zvěře. Dnes tedy musíme akceptovat další změnu v technice a technologii. Jako každá efektivní pomůcka, dokáže GPS nejen zkrátit výcvik psa, ale současně ho dokáže o to rychleji zhatit! Při praktickém lovu se GPS obojky budou využívat stále více. Četnost jejich použití poroste i nadále v souladu s jejich klesající cenou a s rostoucím počtem lidí schopných je aktivně používat. Nezbývá tedy než přizpůsobit aplikaci zkušebních řádů reálnému světu. Pokusit se využít výhody GPS pomůcek a potlačit chyby vzniklé jejich nesprávným použitím při výcviku. Striktní odmítání ani nekritické nadšení asi není nic, co by přispělo k rozvoji lovecké kynologie.
Snad jsem tedy svými náměty přispěl k zamyšlení nad problematikou GPS pomůcek v myslivecké kynologii a nepřilil jen olej do ohně neplodných diskuzí.
Myslivosti zdar!
Ing. Jaroslav HORSKÝ
 
 
Stanovisko Kynologické komise ČMMJ týkající se používání GPS obojků
 
Kynologická komise ČMMJ, z. s. obdržela už  i od Klubu chovatelů jezevčíků dotaz ve věci používání GPS obojků při zkouškách loveckých psů a po projednání zaujala následující stanoviska: 
 
Dotaz č. 1: Použitím GPS obojků se rozumí obojek zapnutý a nasazený na psovi, nebo obojek pouze nasazený? Viz ZŘ: Ostnatý nebo elektrický obojek (včetně jejich atrap nebo náhrad) je zakázán a jeho používání je důvodem k vyloučení vůdce psa ze zkoušek z výkonu loveckých psů.
 
Odpověď: „Použitím GPS obojku“ se rozumí i obojek pouze nasazený. Zda je nebo není zapnutý, není v moci rozhodčích neustále kontrolovat. Samozřejmě je zakázán kombinovaný obojek s elektrickým a rozhodčí by neměli připustit jeho použití, ani kdyby měl vyšroubovány elektrody. V současné době již některé obojky používají i tzv. audio komunikaci, čímž je možné reprodukovat povely vůdce z přijímače GPS. Tím by však mohlo dojít k ovlivnění práce psa, které je zakázané.
 
Dotaz č. 2: Je možné použití GPS obojků při disciplínách slídění a stopa živé zvěře v poli?
 
Odpověď: Ne, není možné použití – viz ZŘ: Na zkouškách z výkonu loveckých psů, jejichž charakter vyžaduje od psa samostatnou práci na velkou vzdálenost, se povolují GPS sledovací obojky. GPS obojky jsou však zakázány při polní práci všech plemen psů.
Dotaz č. 4: Je možné použití GPS obojků při disciplínách slídění a stopa živé zvěře v lese?
 
Odpověď: V tomto případě závisí rozhodnutí na posouzení sborem rozhodčích vzhledem k místním geografickým podmínkám, kde disciplíny probíhají (například blízkost hlavní silnice, železniční trati, apod.). Vrchní rozhodčí přímo zodpovídá za korektní průběh zkoušek a za dodržování ZŘ v jejich průběhu. Povolení nebo naopak zakázání sledovacích obojků GPS v průběhu zkoušky musí korespondovat se ZŘ a při zahájení by měl vrchní rozhodčí při svém úvodním vystoupení zcela jasně a zřetelně vysvětlit, kdy je při dané zkoušce možno GPS použít, kdy není možno použít – přitom musí kvalifikovaně zdůvodnit, kdy by použitím došlo k porušení ZŘ.
 
Dotaz č. 4: Je možné použití GPS obojků při disciplíně stopa vůdce? Viz ZŘ: Na zkouškách z výkonu loveckých psů, jejichž charakter vyžaduje od psa samostatnou práci na velkou vzdálenost, se povolují GPS sledovací obojky.
 
Odpověď: Kynologická komise neshledává odůvodnění pro použití GPS obojku při disciplíně stopa vůdce.
 
Dotaz č. 5: Je možné použití GPS obojků při disciplíně vodění?
 
Odpověď: Kynologická komise neshledává odůvodnění pro použití GPS obojku při disciplíně vodění. Viz ZŘ: Ostnatý nebo elektrický obojek (včetně jejich atrap nebo náhrad) je zakázán a jeho používání je důvodem k vyloučení vůdce psa ze zkoušek z výkonu loveckých psů.
 
Komentář Kynologické komise ČMMJ: V době, kdy vznikaly současné zkušební řády, byla technologie GPS téměř „v plenkách“ a stanovisko o použití GPS obojků je ve Všeobecné části proto ošetřeno pouze obecně. Nicméně, nikdy nebude vytvořen tak dokonalý zkušební řád, který postihne všechny situace, které mohou na zkouškách nastat. Fundovaní a problematiky znalí rozhodčí, věříme, že je jich drtivá většina, by měli citlivě a s rozvahou posoudit jednotlivé situace a projednat při poradě rozhodčích podmínky a možnosti pro užití GPS obojků v souladu se zněním stávajícího zkušebního řádu.
Z pověření kynologické komise ČMMJ, z. s. zpracovali
Jan KESNER, Pavel ŠTANGL
 
Zpracování dat...