Časopis Myslivost

MISTŘI EVROPY

Myslivost 9/2018, str. 94  Martin Helebrant
Sport kdysi byla příprava na boj či lov. Sportovce měl připravit na činnost, která mu zaručí úspěch, ale pokud možno bez fatálních důsledků, pokud by udělal chybu. Většina sportů časem postupně degeneruje. Vynalézají se speciální praktiky, techniky a pomůcky, které sice umožní sportovci zvítězit, ale pro praxi se příliš nehodí. To platí i o střelbě. Klasická mířená střelba, tak jak se provozuje na olympiádě, je dnes sdružená v International Shooting Sports Federation (ISSF) Mezinárodní federaci střeleckých sportů vzniklé již v roce 1907 jako Union International de Tir a dnes sdružující více než 150 zemí.
Olympionici jsou nepochybně vynikající střelci, ale asi mi dáte za pravdu, že podmínky jejich střelby jsou tak trochu exotické. V oblasti sebeobranné střelby proto vznikla International Practical Shooting Sports Confederation (IPSC) Konfederace praktické sportovní střelby, která kromě terče bere v potaz i rychlost zásahu a výkon použitého náboje. Vznikla v roce 1976 a sdružuje 108 zemí. I tady se dnes diskutuje, zda scénáře a speciální zbraně jsou ještě realistické. Jenže to je to samé jako formule 1 v automobilovém sportu – je to extrém, který sice nemůžete pustit do normálního provozu, ale současně prověří jeden každý šroubek a dostane z řidiče to nejlepší, co v něm je.
 
Lov kdysi byl sport. V klasickém pojetí gentlemana viktoriánské Anglie byl sport lov a jízda na koni. A sport bez vzájemného porovnání je jen z poloviny tak atraktivní. Již od 17. století se střílelo na různé pohyblivé cíle a organizovaly se soutěže ve střelbě. Ale teprve v 19. století se začala sjednocovat pravidla a začaly vznikat spolky praktických loveckých disciplín.
Z nich nejvýraznější byla střelba brokovnicí na letící cíle, zpočátku na reálné živé holuby, později na asfaltové terče. V té době se již belle epoque chýlila ke konci a první světová válka přervala fungování sportovních střeleckých spolků. Ale nezabila je, v roce 1921 vznikla Mezinárodní lovecká unie – Union Internationale de Chase, která sjednotila pravidla sportovní lovecké střelby – tj. střelby na asfaltové holuby, na živé holuby a na terč běžícího jelena (kulí).
Brokovou střelbu se podařilo dostat na program Olympijských her roku 1924, ale neudržela se tam. Proto UIC v letech 1929 až 1940 organizovala evropská mistrovství v brokových disciplínách.
V roce 1938 se UIT přejmenovala na Mezinárodní federaci sportovní střelby z loveckých zbraní – Federation Internationale de Tir aux Armes Sportives de Chasse (FITASC).
Válka opět přerušila činnost federace, ale již na Olympiádu roku 1952 se podařilo vrátit jak olympijský trap, tak i střelbu na běžícího jelena. Mistrovství jedenkrát za čtyři roky ale bylo málo. Proto FITASC začala organizovat na otevřené bázi roční Pohár národů ve střelbě na asfaltové terče.
Lze konstatovat, že počínaje rokem 1966 se podařilo dosáhnout harmonie mezi olympijskými střeleckými disciplínami, jak je definuje ISSF, a praktickými loveckými disciplínami, jak je definuje FITASC. Spolupráce mezi ISSF a FITAC byla potvrzena dohodami z roku 1981 a trvá ku prospěchu všech dodnes.
Ve dnech 29. června až 1. července pak uspořádal FITASC (dnes již organizace sdružující téměř 70 národních organizací ze všech kontinentů) Mistrovství Evropy v kombinované lovecké střelbě.
 

Krátká reportáž ze závodu, kde jsem vlastně nebyl

 
Závod mistrovství Evropy v lovecké kombinaci 2018 probíhal v italském Piancardatu. Tenhle střelecký areál leží přibližně uprostřed „italské boty“, asi 150 km severně od Říma a stejně daleko jihovýchodně od Florencie.
Česká výprava se skládala celkem z 15 střelců z celé republiky. Tohle mohutné zastoupení bylo možné hlavně díky sponzoringu firmy Kozap, byla to historicky nejsilnější česká výprava na ME v lovecké kombinaci.
Velikost výpravy ovšem s sebou nese i jisté přepravní problémy. Ať jedete, jak jedete, pořád to je dobrých 12 hodin jízdy (pokud nezůstanete viset v nějaké zácpě). Výprava jela po částech, celkem šesti auty a jeli jsme tak, abychom se v v Piancardatu sešli nejpozději ve středu, oficiální trénink pak byl od úterka 26. do čtvrtka 28. 6. Vlastní soutěž probíhala od pátku 29. 6. do neděle 1. 7., kdy také proběhl závěrečný ceremoniál.
Mistrovství Evropy není okresní přebor, kde si člověk odstřílí a jde. ME trvá tři dny, střelci jsou přesně časově rozepsáni na jednotlivé disciplíny a po celou tu dobu se musí pořádně soustředit.
Střelecký areál v Piancardatu je dostatečně velký, aby všichni účastníci měli prostor pro „chycení rytmu“ před samotným závodem. Česká výprava začala trénovat od středy a ve čtvrtek již jen dolaďovala individuálně nedostatky. Podmínky k tréninku brokových disciplín byly vynikající, ale na střelnici s běžícím kňourem stávkovala jedna ze dvou drah. Také kulová střelnice na 100 metrů byla poněkud stísněnější, než na co jsme zvyklí doma. Přesto si každý aspoň v minimální míře mohl po cestě „srovnat oko i ruku“.
Ve čtvrtek večer proběhl v nedalekém Gualdo Cattaneo slavnostní zahajovací ceremoniál, na kterém všichni dostali startovní čísla. A také byl vyhlášen časový rozpis všech střelců na celé tři dny.
Pak už začalo vlastní mistrovství. Seskupili jsem se podle vylosovaných časů a jezdili na střelnici a závodili. Ve volném čase jsme se chladili v hotelovém bazénku, uklidňovali nervy při pétanque a pánská část sledovala MS ve fotbale.
Mezi nezapomenutelné zážitky šampionátu také patřila specifická odrůda vodního póla kříženého se sumo, hraná některými členy našeho družstva PET lahví v hotelovém bazénu. A přitom všem se probíraly aktuální výsledky. Česká výprava fungovala jako jeden tým, nikdo si nehrál na vlastním písečku a zkušenosti a rady se sdílely nezištně. Zejména juniorům (skončili na 5., 6. a 7. místě) to pomohlo překonat stres velkého závodu.
O velikosti závodu se nedá pochybovat. Střílí se dvě brokové disciplíny – Compak Sporting – dvě položky po 25 terčích a trap 2x25 terčů (k zákopu je 11 metrů a střelba je z loveckého postoje, tak jak to známě třeba z našeho loveckého kola, zbraň v ponosu, nikoliv v líci.) Každý terč je za 4 body, celkem tedy jsou broky maximálně za 400 bodů.
Dále se střílí na statické terče zvěře (standardní terče původně navržené DJV - liška, srnec, kamzík, divočák,) z poloh vleže s oporou loktů, vstoje s oporou o pevnou tyč a vstoje s oporou po volnou tyč. Na každý terč pět ran. Druhá položka je stejná, jen prase je na 50 metrů a běží (klasický kňour na průseku). Takže kulová střelba je také za 400 bodů.
Maximální celkový zisk je 800 bodů. Potřebujete si udržet soustředění při 140 výstřelech.
V sobotu večer se začaly rýsovat první slibné výsledky. Naděje sílila po celé nedělní dopoledne, jak dostříleli další a další soutěžící. Krátce po poledni již bylo vše jisté – Tomáš Staněk, Michaela Štenglová a Karel Kotrc budou individuálními mistry Evropy v lovecké kombinaci! A naše družstvo vyhrálo nakonec i v soutěži družstev!
Jedná se o historický úspěch českých střelců, úspěch o to radostnější, že ve výpravě bylo i pět mladých, začínajících střelců, jejichž účast je nadějným příslibem pro příští mistrovství v roce 2019, které se bude konat v Estonsku.
Na závěr by chtěli členové výpravy poděkovat firmě Kozap a osobně J. Petráňovi za podporu, která umožnila tak vekou výpravu postavit. Poděkování patří i firmě RWS, kterou firma Kozap v ČR zastupuje. RWS sponzorovala naše střelce kulovými náboji, včas a v množství, které umožnilo dlouhodobý, systematický trénink. Výsledek se dostavil. Nezbývá než si přát, aby tato plodná spolupráce vydržela a přinesla znovu tak skvělý výsledek.
 
Vybrané výsledky ME v lovecké kombinaci 2018, Piancardato, Itálie.
Muži: 1. místo Tomáš Staněk (779 bodů), druhý Rosskopf, třetí Varga (oba 775 bodů)
Ženy: 1. místo Michaela Štenglová (750 bodů), druhá Laine (741 bodů), třetí Liebelt (659 bodů)
Družstvo: 1. místo Karel Kotrc, Karel Staněk, Martin Šlechta, Tomáš Staněk, Zbyněk Červenka, Pavel Zázvorka, celkový nástřel 3795 bodů (druzí Švédové 3776 bodů).


 
 

Trojinterview s mistry Evropy

 

Tomáš Staněk,

mistr Evropy v lovecké kombinaci,

Stará Bělá (vesnice na okraji Ostravy)

 


Co vás přivedlo ke sportovní lovecké střelbě a kdy to bylo?

Mí dědové byli myslivci, otec i strýc jsou myslivci a od malička mě vedli k myslivosti a lovecké střelbě. Se sportovní střelbou jsem začal se svým bratrem Karlem zhruba před dvaceti lety, ještě jsme neměli zbrojní průkazy, ale správce naší střelnice nás nechával střílet svojí brokovnicí.
 
Jaký byl váš první střelecký úspěch?
Druhé místo v závodě na loveckém kole na střelnici Střední lesnické školy v Hranicích na Moravě. Tenkrát jsem prohrál rozstřel o první místo a dodnes, když se doma na ten červený pohár podívám, vzpomenu si.
Začínal jsem s partou kamarádů se skeetem, objížděli jsme větší závody včetně českého poháru. Po pár letech jsem dostal nápad střílet trap, ten mi šel mnohem lépe a když mám čas, rád ho střílím dodnes.
Ke kombinované střelbě jsem se dostal v roce 2006, kdy mě vybrali do druhého družstva ČR na ME v Kroměříži. Byla to pro mě velká čest a dal jsem si cíl dostat se mezi šest nejlepších, do prvního družstva. To se mi povedlo v roce 2012, když jsem získal stříbrnou medaili v jednotlivcích na ME v roce 2012 a znovu v roce 2014. na ME ve Finsku.
 
Kterého ze svých dosavadních úspěchů si ceníte nejvíc a proč? Jaký je další cíl?
Bez diskuse letošní mistr Evropy. Další cíl je zkusit zopakovat výkon Pavla Zázvorky, který tenhle závod dokázal vyhrát třikrát po sobě: to je strašně náročný cíl a já bych se mu chtěl vyrovnat aspoň z hlediska počtu vítězství.
Podíl na tomhle výsledku má zcela jistě i Česká zbrojovka Uherský Brod, která mne a Martina Šlechtu letos přijala do svého střeleckého týmu. Otcem rozšíření týmu o střelce z dlouhých zbraní byl Karel Bařinka, který nás po konci loňského CZUB Tour do týmu přijal. Beru to jako velkou poctu, ale i jako velkou odpovědnost, střílení pro zábavu skončilo. Chtěl bych mu tímto poděkovat za šanci, kterou nám dal.
 
S jakou zbraní střílíte?
Na kulovou část používám CZ 527 Varmint v ráži 222 Remington s pažbou na míru, osazenou puškohledem Meopta 6-24x56 . Musím říct, že od té doby, co jsme je do reprezentace dostali (a používáme je všichni), zvedly se naše výsledky a v kulové části naši střelci obsazují přední místa. Střelivo používám RWS Jagdmatch.
Pro brokovou část používám brokovnici BLASER F3. Když mě na ní před třemi roky lanařili, měl jsem trochu strach, jak se s ní sžiji. Dnes jsem rád, že jsem u ní zůstal, výsledky mluví za všechno. Brokové střelivo používám Sellier & Bellot, obzvlášť 26 SPORTER mi sedí.
 
Která disciplína je pro vás nejsložitější? Jak ji trénujete?
Běžící divočák, velkou mírou rozhoduje o vašem umístění v závodě. Malinké zaváháni a je to nula. Dlouho jsem s divočákem bojoval a nevěděl jak na něj, peru se s ním statečně dodnes a on začíná prohrávat. Trénovat ale nemám kde, tak jsem rád za každou soutěž, na které si to mohu před velkým závodem vyzkoušet.
 
Kterou disciplínu střílíte nejraději?
CP parcour. Na každém závodě je to jiné, s různou obtížností. Střelci tam dokážou rychle ztratit a naopak, když to ustojí, hodně získají. Obtížnost na ME nepatří k těm těžším, a tak je třeba to doslova ustřílet.
 
Co je na závodech nejsložitější?
Udržet koncentraci po celé tři dny. U nás jsme zvyklí střílet jeden, maximálně dva dny. První šampionáty byly hrozné, ale postupem času se člověk otrká.
 
Co si na závodech užíváte nejvíc?
Asi tu atmosféru velkého závodu. Jsem hrdý, že můžu reprezentovat naši vlast a že patříme ke špičce této disciplíny. Také je skvělé být součástí party, která se skvěle baví a táhne za jeden provaz.
 
Je pro vás cestování problém a proč? Jak se cestuje se zbraní?
Od doby, kdy jsem před třemi roky přežil těžkou autonehodu, se pro mne stalo cestování noční můrou. Šrouby v krku o sobě dávají někdy pořádně vědět. Při střílení a normálním životě to takový problém není, ale cesta autem do Čech po D1 je bez límce nepředstavitelná. Cestováni u nás a po Evropě autem se zbraněmi je bez jakýchkoliv problémů. Ale z cest letadlem na závody se zbraní mám dost negativních zážitků a závidím turistům s kufříkem oblečení.
 
Jste aktivní myslivec? Pokud ano tak kde? Jaký lov je vám nemilejší?
Už jako malého kluka mě vedli k myslivosti, a co jsem vyměnil honeckou hůl za brokovnici, pohltila mne myslivost úplně. Jsem členem mysliveckého spolku na okraji Ostravy, příměstská honitba, máme spíše zvěř drobnou, neznáme problém s přemnoženými prasaty. Velice rád lovím holuby, je jich v Ostravě čím dál víc a lítají k nám na pole. Používám k tomu sportovní brokovnici Blaser, když si člověk zvykne na jednu spoušť, nejde to míchat.
 
Používáte k lovu stejnou zbraň jako pro sportovní střelbu? Pokud ne, pak jakou používáte k lovu?
Spárkatou a černou lovím kulovnicí CZ 550 v ráži 308 Winchester. Jsem s tou ráži a zbraní moc spokojen. Nechci to zakřiknout, ale už ani nevzpomínám, kdy jsem musel něco dohledávat. Při mých zhruba čtyřiceti kusech ročně to není tak zlé.
 
Jaký je váš nejlepší lovecký zážitek?
Těžko říci. Nikdy nezapomenu na lov mého prvního jelena na Libavé nebo na lovy v Africe. Pokud se jedná o adrenalin, vybaví se mi vždy noční lov divočáků v kukuřici s kamarádem Tondou. V době chrutí jsme našoulali uprostřed požraného lánu kukuřice rudl prasat. S dobrým větrem a měsíčkem nad hlavou to nebyl zase až takový problém. Vybrat lončáka v pováleném oku už bylo horší, ale největší sílu zážitku dodal obrovsky kanec, který se v nastalých zmatcích po ráně zastavil tak na dva metry od nás, ve stejném řádku a na vteřinu si nás prohlížel. Poté co odběhl, tak jsme si oba oddychli a od té doby jsme už v kukuřici nebyli.
 

Karel Kotrc,

mistr Evropy v lovecké kombinaci seniorů,

České Žleby na Šumavě

 


Co vás přivedlo ke sportovní lovecké střelbě a kdy to bylo?

Byl to můj otec, vynikající střelec a myslivec, se kterým jsem odmala chodil a jezdil i na sportovní soutěže.
 
Co byl váš první úspěch?
Někdy v sedmi letech ve střelbě ze vzduchovky na okresních soutěžích.
 
Kterého ze svých dosavadních úspěchů si ceníte nejvíc a proč? Jaký je další cíl?
Cením si všech dobrých dosažených výsledků, nejen na evropské úrovni. Samozřejmě že zlaté medaile z evropských šampionátů jsou příjemným zadostiučiněním vynaloženého úsilí.
Potěšilo by mě, kdybych i po jednadvaceti letech nepřetržité účasti na evropských šampionátech byl platným členem českého týmu a zároveň střílel a soutěžil pro vlastní potěšení.
 
S jakou zbraní střílíte a proč? Prosím o odpověď na kulovnici a brokovnici zvlášť.
Broková kozlice BROWNING ULTRA XS 12/70, opakovací kulovnice CZ 527 VARMINT v ráži 222 Remington. Zbraně mám upravené na míru, cenově jsou pro mě dostupné a vyhovují mi.
 
Která disciplína je pro vás nejsložitější? Jak ji trénujete?
Nejsložitější disciplínu určit nemohu, záleží na počasí, prostředí, postavení disciplín i na rozhodčích. Například v Itálii byla pro mě nejtěžší kulová střelba v kabátech při 36 °C ve stínu, v Estonském Tallinu střelba z brokovnice v dešti a +7 °C. Je pro mě důležité se otužovat jak fyzicky, tak psychicky a každý závod využívat jako tréning.
 
Kterou disciplínu střílíte nejraději?
Jak už jsem naznačil v předešlé odpovědi, není jediná disciplína, kterou mám nejraději. Mám rád všechny disciplíny, proto střílím lovecké víceboje.
 
Co je na závodech nejsložitější?
Nejsložitější na vícebojích je vydržet podávat dobré výkony od začátku až do konce, každá disciplína je těžká a výsledky se sčítají až nakonec.
 
Je pro vás cestování problém a proč? Jak se cestuje se zbraní?
V dnešní době není pro mě cestování problém, pouze nedostatek času. Rovněž i cestování se zbraní po EU je jednodušší.
 
Jste aktivní myslivec? Kde lovíte a jaký lov je vám nejmilejší?
Jsem profesionální lesník v NP Šumava, zároveň jsem člen mysliveckého spolku na severu Boubína. Nejraději mám individuální lov na spárkatou zvěř.
 
Používáte k lovu stejnou zbraň jako pro sportovní střelbu? Pokud ne, pak jakou používáte k lovu?
Pro lov používám nejraději kulovnice 6,5x55 SE a 300 Winchester Magnum. Na drobnou používám i brokovnici, se kterou závodím.
 
Jaký je váš nejlepší lovecký zážitek?
Jsou to zážitky při lovu vysoké, v jelení říji a poté mé první úlovky.
 

Michaela Štenglová,

mistryně Evropy v lovecké kombinaci,

Dnešice nedaleko Plzně.

 


Co vás přivedlo ke sportovní lovecké střelbě a kdy to bylo?

Se střílením jsem začala už jako malá, s dědou jsem střílela se vzduchovkou na zahradě do papírového terče. Můj otec se svými kamarády založili střelecký klub Cinderella Dnešice, ve kterém byly závody nejen pro dospělé, ale i tréninky a závody pro děti. Tam jsem každý rok trénovala ze vzduchovky a malorážky a střílela každý závod, to mi bylo tak 6 let. Závody byly dva do roka – branný závod a loučení s prázdninami.
Okolo 12 let, jsem se začala účastnit i závodů pro dospělé a zkoušela jsem střílet z velkorážné pistole i z malorážky na větší vzdálenost (50 m). Tehdy začal můj otec jezdit na závody ve střelbě na asfaltové terče (sporting, compak sporting). K brokovnici měl poměrně blízko, byl a je aktivní myslivec.
V tu dobu jsem občas jela na takový závod s ním a začala jsem dělat rozhodčí na brokových závodech. Občas mi půjčil brokovnici, abych si to vyzkoušela. V patnácti letech jsem se z rozhodčí stala závodnicí a začala pravidelně s otcem jezdit na jeho závody.
Z kulovnice jsem začala střílet v roce 2015, kdy jsem zkusila mistrovství Evropy v Písku v lovecké kombinaci. Jelikož jsem už jako malá střílela ze vzduchovky a malorážky, nepřišlo mi to jako nic nového, nemusela jsem začínat od úplných začátků. V brokové střelbě se mě ujal Pavel Zázvorka, se kterým každý závod střílím ve stejné skupině a tím také trénuji.
 
Jaký byl váš první úspěch?
Jako malá jsem vyhrála několik dětských závodů po sobě. V roce 2013 jsem se účastnila GRAND PRIX Prague ve sportingu. To byl opravdu velký závod, vyhlášení bylo o něco později a já jsem na něj chtěla zůstat. Otec zažertoval a řekl, že můžeme zůstat, pokud budu na ,,bedně“. Pro mě to před závodem bylo nereálné, ale po závodě jsem se dozvěděla, že jsem vyhrála.
V lovecké kombinaci to byl hned první závod, ME v Písku v roce 2015, kdy jsem si šla závod pouze zkusit a skončila jsem druhá.
 
Kterého ze svých dosavadních úspěchů si ceníte nejvíc a proč? Jaký je další cíl?
Nelze říct, který z úspěchu je nejlepší. Pro mě v tento moment je samozřejmě nejcennější titul Mistryně Evropy v Lovecké kombinaci, kde jsem si zároveň střelila i osobní rekord v takovém závodě. Od roku 2015, kdy jsem byla druhá v Písku jsem si přála, aby to jednou dopadlo a já vyhrála a ono se to najednou stalo. Možná je to i tím, že je to spojené s rokem 2018, který je pro mě doposud velmi úspěšným rokem.
Na mistrovství Evropy jsem odjela s čistou hlavou ohledně školy, jednu jsem úspěšně dokončila a jela jsem na závody přímo z promoce, díky kterým jsem na místo přijela až o dva dny později než obvykle na takový závod jezdím. Radost z jednoho úspěchu mi pomohla k radosti k druhému úspěchu. Byla jsem ráda, že tam vůbec mohu být, že jsem to zvládla a stihla se na závody dopravit.
Další cíl by pro mě byl dosáhnout určitého výsledku ve sportingu nebo compak sportingu. Chtěla bych se na nějakém evropském nebo světovém šampionátu dostat do TOP 10.
 
S jakou zbraní střílíte a proč?
Kulovnici střílím s CZ 527 v ráži 222 Remington. Podle mě je to ideální zbraň pro kulovou střelbu, má skvělou spoušť a mám na ní pažbu na míru,.
Broky střílím s Berettou 692 Sporting. Když jsem začínala, měla jsem půjčenou také Berettu 682, poté jsem několik dalších značek vystřídala, ale nakonec jsem se vrátila zpět k Berettě, protože mi nejvíce sedí.
 
Která disciplína je pro vás nejsložitější? Jak ji trénujete?
Jak se to vezme. V lovecké kombinaci je pro mě nejtěžší střelba z kulovnice, protože si nejsem tolik jistá jako z brokovnice. Z brokovnice střílím o něco déle a jsem si při ráně jistější, v kulovnici se mám ještě hodně co učit.
Nejtěžší se při závodě zdálo běhavé prase, paradoxně mi při tréninku šlo z kulových disciplín nejlépe a trápila jsem se například s liškou vleže a prasetem z volné ruky. Při tréninku vám jde skoro všechno, ale závod je úplně jiný. Takže nejlepší trénink je pro mě určitě závodit.
Nejvíc mě asi baví střelba z brokovnice. Nelze to ale porovnávat, každá disciplína je úplně jiná. Někdy vás baví více brokovnice, někdy kulovnice. Já nejčastěji střílím závody z brokovnice – sporting a compak sporting.
 
Co je na závodech nejsložitější?
Dokázat vypnout hlavu a střílet tak, jak to umím. Udržet koncentraci, ale zároveň střílet tak, aby vás to pořád bavilo, nestřílet jen pro výsledek, ale hlavně pro sebe. Jak už jsem řekla, nejsložitější je umět závodit.
 
Co si na závodech užíváte nejvíc?
Asi samotné střílení, je to skvělý pocit, když vystřelíte a víte, že je rána v desítce, nebo že se po ráně terč rozbije. Když zapomenu, že střílím závod a prostě si jenom užívám samotné střílení. A užívám si také skvělou partu, která je na závodech, všichni se navzájem podporují, večer probíhají rozpravy o tom, kdo jaký terč minul, co udělal špatně a naopak co se povedlo.
 
Je pro vás cestování problém a proč? Jak se cestuje se zbraní?
Záleží, zda cestujete autem nebo letadlem. Když cestujete autem, je to snadné. Přeprava zbraní letadlem je drobet složitější než autem. Musíte zařizovat spousty věcí a nikdy nevíte, jak je na tom letiště v konečné destinaci, kam cestujete. Občas se stane, že letiště není připravené na tolik střelců a při odletů domů se vyskytnou problémy.
Pokud cestujete po Evropě, není to až tak náročné, pokud vyrazíte do světa, je aklimatizace náročnější a je dobře na závod vyrazit s dostatečným předstihem.
 
Jste aktivní myslivec?
Nejsem myslivec, nemám lovecký lístek, pouze se občas účastním naháněk jako honec.


Reakce na článek Jiřího Štengla o Mistrovství Evropy v lovecké kombinované střelbě
 
Jiří Štengl ve svém článku v srpnovém čísle Světa myslivosti uvedl několik zásadních informací, na které bychom rádi jménem ČMMJ otevřeně a transparentně reagovali a upřesnili problém, který vznikl mezi ČMMJ a organizací ASAT (Asociace střelců na asfaltové terče).
ČMMJ dlouhé roky podporovalo družstvo startující pod hlavičkou ASATu. Ještě v roce 2015 dosahovala podpora soutěže v Lovecké kombinaci (LK) bezmála půl milionu korun.
Během roku 2017 ale ČMMJ zahájila s organizací ASAT vyjednávání změny stávajících podmínek, protože již nebylo možné nadále investovat finanční prostředky ČMMJ do družstev jiné organizace. Následovalo vyjednávání nových podmínek, které skončilo nezdarem. Podle článku Jiřího Štengla byla údajně největší překážkou uzavření dohody „uražená ješitnost a touha po moci“ některých členů střelecké komise. Zejména proto nyní musíme reagovat a uvést věci na pravou míru.
Zásadní požadavek vznesla a odsouhlasila Myslivecká rada ČMMJ. Tento požadavek má význam i z hlediska odůvodnění smysluplného a efektivního využívání dotací. Myslivecká rada odsouhlasila, že ČMMJ finančně podpoří reprezentační družstvo, pouze pokud si bude ČMMJ moci nechat zapsat u FITASC disciplínu loveckou kombinovanou střelbu a stane se tak řádným členem FITASC. ASAT by s tímto krokem musel souhlasit a přenechat tuto disciplínu ČMMJ, přičemž by mu ale ostatní disciplíny nadále zůstaly. Stejné podmínky rozdělení jsou nejen v sousedním Slovensku, kdy je disciplína lovecká kombinace zapsána pod Slovenským poľovníckým zväzem a ostatní disciplíny pod Slovenským streleckým zväzom, ale i v dalších státech.
První reakce na vznesený požadavek ČMMJ byla informace od členů ASATu, že FITASC nechce mít mezi svými členy víc organizací z jednoho státu. ČMMJ samozřejmě tuto informaci ověřovala a vyšlo najevo, že značná část členských států má ve FITASC dvě organizace. ČMMJ tuto informaci předala ASATu a přepokládala další konstruktivní vyjednávání.
ASAT informaci akceptoval, ale položil si další podmínku, která pro nás byla zcela nepochopitelná a osobní, a to, že Karel Pučálka musí opustit střeleckou komisi ČMMJ. ASATu jsme sdělili, že pro nás tento návrh není akceptovatelný, protože komise je pouze PORADNÍM orgánem ČMMJ, a proto se domníváme, že není podstatné, zda je pan Pučálka jejím členem, či nikoliv.
Naopak bychom rádi zdůraznili, že střelecká komise se může chlubit velmi dobrými výsledky své činnosti. Například v oblasti organizace a pořádání celorepublikových soutěží dochází k nárůstu počtu soutěží, a to včetně mládežnických. Dochází k rozvíjení spolupráce se stávajícími sponzory a také ke vzniku spolupráce se sponzory novými. Díky dobré spolupráci s našimi sponzory probíhají jedny z nejlukrativnějších a nejlépe oceňovaných střeleckých soutěží v republice.
Střelecká komise také kompetentně zastupuje členy ČMMJ při tvorbě legislativních procesů, včetně tvorby zákonů. Nově střelecká komise připravuje zařazení nové střelecké disciplíny v lovecké kulové střelbě.
Jiří Štengl dále také ve svém článku napadá vzájemnou spolupráci při předávání sponzorských darů v podobě kulových patron. Skutečně se v roce 2016, z důvodu legislativní změny, stalo, že náš největší sponzor, i přes největší snahu, nemohl vydat kulové střelivo v čase, ve kterém jsme ho potřebovali a střelci dostali kulové střelivo až po závodech. Tyto příčiny jsou ale vcelku pochopitelné, protože s nutností přizpůsobovat se nové legislativě se setkáváme v mnoha oblastech našeho života. Náš největší sponzor podporuje naše střelce již dlouhá léta a jsme mu za tuto skvělou spolupráci velmi zavázáni.
Navíc střelecké družstvo lovecké kombinace v minulosti obdrželo od ČMMJ kompletní vybavení v podobě kulových zbraní, puškohledů, oblečení a každoročně i brokových a kulových nábojů. Proto bychom očekávali spíše poděkování za dosavadní podporu.
Závěrem nám dovolte vyjádřit lítost nad celou touto situací. Ačkoliv nás velice mrzí rozhodnutí ASATu, které neumožní ČMMJ získat střeleckou disciplínu LKo, rozhodnutí samozřejmě respektujeme. Bohužel ale i v úctě k 62 000 členům nemůže ČMMJ investovat do týmu, který startuje pod jinou organizací. Na takovou podporu nelze využívat dotační prostředky a z členských příspěvků našich členů střelecké družstvo podporovat také nelze. Vedení ASATu se tedy musí o své střelce postarat samo, stejně tak jako například Český střelecký svaz.
Účastníkům ME v Itálii 2018 samozřejmě z celého srdce gratulujeme a přejeme jim ještě mnoho střeleckých úspěchů.
Daniel ŠVRČULA,
tajemník SK ČMMJ
 

 
Zpracování dat...