MYSLIVOST / Stráž myslivosti

Velkou diskuzi mezi myslivci vyvolala petice za zdravou krajinu. Zaznamenal jsem mnoho telefonátů a diskuzí, naštěstí většinou petici podporujících, ale bohužel jsem také musel vyslechnout výtky, proč se spojujeme jako myslivci s ochránci a proč ještě více jitříme vztahy se zemědělci. Více >

Člen Švédské královské akademie zemědělských a lesnických věd, ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky – i tyto položky, kromě řady vědeckých a akademických titulů, obsahuje vizitka Michala V. Marka. Mýlil by se ale ten, kdo by očekával, že jejím majitelem je „duchem nepřítomný“ vědátor. Profesor Marek patří k lidem, kteří propojují experimentální vědu s praktickým životem a o svém oboru dokáže mluvit tak, že mu rozumí opravdu každý. Více >

V knize Myslivost v českých zemích (Komárek, 1945) byly popsány myslivecké poměry ve vybraných částech České republiky v období do roku 1945. Autor se zabýval stavem životního prostředí ve významných oblastech našeho státu pro drobnou zvěř – nížinami v poříčí řeky Labe a Moravy. Více >

Z redakce časopisu mám informace, a i mne se již někteří myslivci ptali, zda je vůbec nutné dávat zvěři sůl, že prý nadměrný příjem soli způsobuje zvěři žízeň a následně i způsobuje loupání. Vždyť i méně pečliví myslivci, snad se více hodí formální výraz provozovatelé volných honiteb a obor, dbají na alespoň občasné zakládání solných lizů. Dříve to byla kusová kamenná sůl, později lisované kostky chloridu sodného. Další vývoj lizů pokračoval k doplnění lizů vápníkem, hořčíkem a fosforem, postupně také mikroprvky. Využití současných, velmi sofistikovaných krmivářských technologií umožňuje do lizů zapravit mikroprvky v organické formě a dokonce i vitamíny. Doba použitelnosti je mezi půl rokem až rokem a i to svědčí o dobré kvalitě. Více >

V předchozích dvou číslech Myslivosti bylo vysloveno mnoho názorů podporujících i zamítajících využití léčivých přípravků ve volných honitbách k prevenci či léčbě spárkaté zvěře. Nedomnívám se však, že odezněly všechny pro i proti argumenty, rád bych proto některé úvahy a fakta krátce doplnil. Více >

Dnes je sile psychologickej zmeny u časti poľovníkov v poľovníckej praxi, ktorá ovláda „pud zabíjania“ pre získanie trofeje, podrobený prevažne celý lov a chov zveri. Každý z lovcov tzv. „trofejománov“ si musí byť vedomý, že jedinec zveri v prvom rade musí dožiť kulminácie veku, aby vytvoril kapitálnu trofej a odovzdal v ruji aj kvalitný genetický a imunitný systém pre zachovanie životaschopnosti celej populácie. Opakom sú lovci, ktorí lovia pre divinu zo ziskuchtivosti alebo chamtivosti, ale niekedy aj vlastnej potreby. Více >

Ve středu 30.1.2019 proběhla v Dortmundu v rámci výstavy Jagd & Hund konference k tématu afrického moru prasat (dále AMP) „Preparing European Hunters to Eradicate African Swine Fever“. Na konferenci vystoupili významní hosté, například eurokomisař Vytenis Andriukaitis, poslanec Evropského parlamentu a prezident odborné skupiny pro Biodiverzitu Karl-Heinz Florenz nebo Nikolaus Kriz z Evropské agentury pro bezpečnost potravin. Přítomni byli také zástupci potravinářského průmyslu. Více >

Dňa 14.1.2019 bol na maďarsko-slovenských hraniciach potvrdený výskyt afrického moru ošípaných u uhynutého diviaka. Diviak sa nachádzal približne 400 m od spoločnej hranice, v župe Borsod-Abaúj-Zemplén a na okraji rimavskosobotského okresu. Európska komisia informovala slovenského hlavného veterinárneho lekára o skutočnosti, že mor sa nečakane posunul až o 20 km vyššie, ako bol zaznamenaný jeho posledný výskyt. Více >

V minulém roce si mohli čtenáři Myslivosti přečíst zprávu o připravovaném referendu ve švýcarském kantonu Zürich o zrušení myslivost jako takové a jejím nahrazení profesionálními ochránci přírody. Referendum proběhlo koncem září 2018 a jeho výsledek byl překvapující pro všechny. Než se budeme věnovat výsledku referenda, rád bych čtenářům Myslivosti přiblížil základní principy lovu ve Švýcarsku. Český myslivec je spíše obeznámen o poměrech lovu v našich sousedních zemích, jako je Slovensko, Rakousko a Německo, ale jen málo českých lovců zavítá do švýcarských Alp, neboť pouze v některých kantonech mohou lovci ze zahraničí lovit a navíc je jak lov, tak samotný pobyt ve Švýcarsku, pro cizince finančně náročný. Více >

Finsko a Estonsko mají nejen společné historické kořeny ugrofinských národů a podobnou řeč, ale i světové prvenství ve využití informačních technologií. A tento fenomén je patrný i v lovectví. V posledních několika letech jsem měl možnost opakovaně navštívit obě zmíněné země a účastnit se společných i individuálních lovů. Předmětem loveckého zájmu je zde především los a srnec, na estonských ostrovech Saarema a Hijoma jelen evropský, dále liška obecná, psík mývalovitý a rys, v Estonsku i vlk a medvěd (vzácná výjimka v rámci EU). Ve Finsku navíc jelenec běloocasý, sob polární (karelský) a tetřovovití. Divoká prasata, před nákazou afrického moru prasat v Estonsku velmi početná, se nyní vyskytují velmi sporadicky, ve Finsku nežijí vůbec. Více >

Podle nadpisu tohoto příspěvku by se mohlo zdát, že se bude týkat oprávnění myslivecké stráže a bude pojednávat o tom, jak a kdy může myslivecká stráž omezit či postihnout neukázněné návštěvníky honiteb. Já se ale chci věnovat těm kolegům, kteří převzali a vykonávají funkci myslivecké stráže v honitbách. Organizačně-právní komise se při své činnosti zabývá kromě jiného i dotazy, s nimiž se naši členové obracejí na právníka ČMMJ. Dotazy se týkají různých právních problémů vznikajících při výkonu práva myslivosti, užívání honiteb, vztahů uvnitř spolků apod. A protože jsem nezaznamenal, že by se dotazy ve větší míře dotýkaly výkonu funkce myslivecké stráže, neuškodí nad touto problematikou se zamyslet a připomenout si některá fakta. Více >

Myslivecky hospodaříme v podhůří Šumavy s nadmořskou výškou kolem 600 metrů nad mořem. Za posledních dvacet let se zemědělství a využítí dříve intenzivně obhospodařovaných ploch poměrně zásadním způsobem změnilo. Krajina se začala ve velké míře využívat jako trvalé travní porosty a pastevní plochy. Zemědělské práce na těchto plochách jsou tedy soustředěny hlavně do jarního období kladení mláďat. Více >

Definování, především nových dotačních titulů, vyvolává dotazy směrované na Ministerstvo zemědělství, eventuálně na Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti. Proto jsme se rozhodli předložit čtenářům Myslivosti, v návaznosti na článek Ing. Tomáše Zíky Ph.D. (Myslivost 1/2019), komentář, ve kterém se pokusíme podrobněji popsat podmínky plnění dotačních titulů, doplněné glosami vycházejícími z nejnovějších poznatků výzkumu i tradiční myslivosti. Jedná se především o následující tituly. Více >

Konečne, po dvanástich rokoch práce a piatich podaniach návrhu na zápis sokoliarstva na Reprezentatívny zoznam nehmotného kultúrneho dedičstva Slovenska sa dobrá vec podarila a slovenské sokoliarstvo je zaradené na tento prestížny zoznam, tam kam už dávno patrí. Více >

Každý konec roku s sebou přináší kromě vítání roku nového i hodnocení a bilance roku právě skončeného. Nejinak tomu je i při hodnocení činnosti Dozorčí rady ČMMJ, z.s. (dále jen DR ČMMJ). Stávající DR ČMMJ již pracuje více než polovinu svého funkčního období a do volby DR ČMMJ nové zbývají necelé dva roky. Dovolte mi zmínit se o činnosti DR ČMMJ v uplynulých obdobích a zejména v právě uplynulém roce 2018. Více >

Pro naši druhou zastávku v tradičních regionech Slovenska se musíme vypravit hodně na severovýchod, až kamsi do oblasti Bukovských vrchů, kde se nachází Národní park Poloniny se svými rozlehlými bukovými a jedlo-bukovými lesy a pralesy Stužica, Rožok a Havešová, společně s Vihorlatským pralesem zapsanými v červnu 2007 na seznam světového přírodního dědictví UNESCO. Horný Zemplín tvoří okresy Humenné, Medzilaborce, Snina, Vranov nad Topľou, Stropkov a z okresu Michalovce jediná obec – Strážske. Na severu sousedí s Polskem, ze západu se Šarišem, na jihu přechází do regionu Dolný Zemplín. Východní strana tvoří hranici s Ukrajinou. Více >

Požadavky na chov psů jsou zakotveny nejen v kynologických předpisech, ale také v celé řadě zákonů. Může se jednat o obecně platné záležitosti, jako je například oblast smluv, reklamací štěňat nebo povinnosti odvádět daně z příjmu. Přímo držení a chovu se pak týkají dva zákony – Zákon č.166/1999 Sb. o veterinární péči a Zákon č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání. Pro vysvětlení je asi třeba připomenout, že z pohledu kynologických předpisů je chovatelem ten, kdo má registrovaný název chovatelské stanice a odchovává štěňata. Více >