Časopis Myslivost

Poukazuje zde kromě jiných skutečností na významný vliv zemědělské kultury (činnosti vykonávané zemědělci) na krajinu, především rozorávání mezí a odstraňování „trnin a křovin“, který způsobil v těchto „terénech“ naprostý nedostatek úkrytů, které v kombinaci s tvrdou zimou vedly v letech 1939 až 1942 k dramatickým poklesů stavů koroptví.
Neopomněl však poukázat na již v té době známé další negativní vlivy činností člověka v přírodě na stavy drobné zvěře; zdůraznil zemědělskou kulturu a „rozmanité“ úpravy přírody, které porušují vodní toky, odvodňují půdu, odstraňují lesy, způsobují vyzdívání říčních břehů čímž „vyháníme“ blahodárnou vodu rychle ze země.
Poukazuje na to, že toky řek jsou nesprávně regulovány, mokřady a stará ramena jsou odvodněny nebo zasypány. Říká doslova, že právě proto ani jedna z těchto inundačních nížin neposkytuje již v těch letech náležité útočiště vodní drobné zvěři a postupně se z těchto oblastí stávají kulturní stepi.

Ano, možná to pro někoho je překvapivé, ale myslivci již v této době, před osmdesáti lety, věděli, jaký význam má voda v krajině, myslivci již v této době, kdy ani náhodou nemohli předvídat budoucnost v podobě zemědělské velkovýroby, věděli, že pro řádné hospodaření s drobnou zvěří potřebujeme biotop, do kterého patří mokřady a tůně.
 
Co jsou to mokřady a tůně?
 
Tůně jsou v souladu s definicí uvedenou ve standardu péče o přírodu a krajinu (SPPK B02 001:2014 Vytváření a obnova tůní) označeny jako terénní deprese nebo prohlubně v terénu, trvale nebo periodicky naplněné vodou.
Tůně vznikají přirozeně (např. stará ramena v říčním aluviu) nebo uměle zásahem činnosti člověka (antropogenním zásahem).
Zdrojem vody pro tůně jsou převážně atmosférické srážky, povrchový a podpovrchový odtok vody (plošný nebo soustředěný), podzemní voda, povrchové vodní toky nebo odtok vody z drenážních systémů.
Tůně jsou zpravidla zcela zahloubené pod úroveň terénu, na rozdíl od rybníků a nádrží nemají hráz ani jiná technická zařízení (výpust, bezpečnostní přeliv), maximální hladina vody v tůni může být dána pouze okolním terénem či zemním valem z jejího výkopku. Postupným zazemňováním tůně vzniká v rámci sukcese nový biotop – mokřad. Z výše uvedeného plyne, že mokřad nemusí být celoročně zavodněn.
 
Můžeme se setkat též s definicí, že mokřadem jsou území bažin, slatin, rašelinišť i území pokrytá vodou, přirozená i uměle vytvořená, trvalá či dočasná, s vodou stojatou či tekoucí, sladkou, brakickou či slanou, včetně území s mořskou vodou, jejíž hloubka při odlivu nepřesahuje šest metrů. Tato definice mokřadu je převzata z tzv. Ramsarské úmluvy (úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva). Podle této definice jsou mokřady i rybníky s chovem ryb, štěrkovny, pískovny a další, např. údolní nádrže a vodní toky.
 
Pro hospodaření s drobnou zvěří a její návrat do krajiny mají však zásadní význam především mokřady na zemědělské půdě. Ty vznikají zpravidla v rámci dílů půdních bloků, nejčastěji v nivách, při okrajích vodních ploch, v místech terénních depresí, stále častěji v místech zhutnělého a nepropustného podloží, pramenišť, a především tam, kde vyúsťují odvodňovací soustavy nebo v místě průsaku vlivem jejich poškození či ucpání.
 
Význam mokřadů a tůní
 
Mokřady poskytují příznivé podmínky pro rozvoj mokřadních společenstev a na výskyt na vodu vázaných organizmů, zároveň ale také slouží jako zdroj vody pro živočichy z blízkého i dalekého okolí (obojživelníky, ptactvo, zvěř), zejména v období jejího nedostatku (MZe, 2016). Na mokřadech a tůních profituje drobná zvěř, především kachny a husy jsou významně vázány na mokřadní ekosystémy.
Mokřady jsou důležité především tím, že zadržují v krajině vodu, která na území mokřadu dopadne ve formě atmosférických srážek nebo přiteče z jeho povodí ve formě povrchového či podpovrchového přítoku. V období nedostatečných srážkových úhrnů je pak tato voda k dispozici jak organizmům z plochy mokřadu, tak i živočichům z okolí. Postupné uvolňování vody z mokřadů také přispívá k zachování ekologických průtoků ve vodních tocích, a tím k poskytování řady ekosystémových služeb (např. podpoře života ryb, rekreaci, samočistícím procesům, zlepšování mikroklimatu, poskytování zdroje vody aj.). Voda zadržená v krajině prostě neodtéká hned řekami dále, ale zůstává v honitbě.
Zlepšení mikroklimatu agroekosystému, snížení rizika povodní při přívalových deštích a významná protierozní ochrana řadí mokřady mezí nejvíce potřebné krajinné prvky zajišťující adaptaci na klimatickou změnu.
Mokřady, jako součást zelené infrastruktury velmi účinně akumulují a částečně čistí vodu srážkovou kontaminovanou aplikovanou agrochemii z okolních intenzivně obhospodařovaných ploch. Nezanedbatelná je funkce estetická, posilující charakteristický krajinný ráz.
 
Kde mokřady a tůně zakládat?
 
Všude tam, kde absentuje voda a je předpoklad ji zadržením dešťových srážek získat či obnovit požadovanou hladinu podzemních vod. Taková jsou místa, kde je třeba potřebnou vodní plochu založit. Zcela určitě se najde po celé republice v krajině nespočet takových míst a kdo jiný než právě myslivci, uživatelé honiteb, by měli taková místa znát a vytipovat.
Tak jako u zatravňování a ozeleňování údolnic, i pro zakládání mokřadů a tůní, můžeme ideální místo velmi dobře identifikovat jednak ze znalosti katastru, užívané honitby (jednoduše místo, kde bývá podmáčená půda, místo, které bylo v minulosti odvodněno, kde se drží voda nebo místo, kudy z pozemků odtéká voda v době především přívalových děšťů a tání sněhů), nebo díky využití veřejně přístupného geografického systému LPIS. V tomto systému si můžeme v celé České republice najít katastr, který nás zajímá a tento, s podkladovou vrstvou sestavenou z ortofotomap můžeme opatřit odtokovými liniemi – drahami soustředěného odtoku. Vizualizace místa, které umožní založit mokřad lze identifikovat v místě, kde vedou odtokové linie a ústí v dráhu soustředěného odtoku.
Velmi dobré je, pokud se v místě budoucího mokřadu nachází parcela s kulturou ostatní plocha – vodní plocha a má nejlépe jednoho majitele. Tohoto lze dosáhnout aktivní účastí myslivců – vlastníků půdy v rámci provádění komplexních pozemkových úprav. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, určuje, jaká povolení jsou při tvorbě tůní třeba získat (tůně do velikosti 300 m² a max. hloubky do 1,5 m nevyžadují rozhodnutí o změně využití území ani územní souhlas a ani stavební povolení či ohlášení).
 
Jak se mokřady a tůně zakládají?
 
Pokud pomineme mokřad, který bude založen na ploše menší než 300 m², budeme pro tvorbu tohoto krajinného prvku potřebovat spolupracující kompetentní osobu, nejlépe projektanta – autorizovaného inženýra pro projektování vodních staveb, který nám pomůže s projektovou dokumentaci. Projektová dokumentace je výborným nástrojem pro dosažení požadovaného cíle a také pro získání možné podpory pro financování.
Pro to, jak udělat mokřad velký, hluboký, jaký sklon mají mít břehy a jaké má být dno, jak má vypadat tzv. litorární pásmo, kolik tůní a jak velkých, to vše je již dnes popsáno ve standardu péče o přírodu a krajinu (SPPK B02 001:2014 Vytváření a obnova tůní). Zde jsou uvedeny základní a související právní požadavky, informace o technice a technologii budování včetně vhodných termínů.
Standard poskytuje též informace o vhodnosti tůní pro jednotlivé živočichy, informace o technických objektech. Významná část standardu je věnována ozelenění, oslunění a též umístění výkopku při zakládání a ukládání sedimentů po jejich odtěžení v rámci následné správy.
 
Jak se financují mokřady a tůně
 
Mokřady a tůně, právě ty na zemědělské půdě, lze financovat z různých zdrojů. Představovaný mokřad byl v roce 2007 financován z Programu péče o krajinu. Významnější vodní díla (velikostí, vybaveností biotechnickými objekty) lze dotovat, včetně projektové dokumentace, ze zdrojů Programu rozvoje venkova v rámci pozemkových úprav prostřednictvím a za pomocí Státního pozemkového úřadu.
Náklady na projektovou dokumentaci, vypracování žádosti a vlastní realizaci lze též financovat z prostředků Evropské unie a národní podpory prostřednictvím Operačního programu životního prostředí. V aktuálním Operačním programu životní prostředí je prioritní osa 4, jejímž základním cílem v rámci ochrany a péče o přírodu a krajinu je zastavení úbytku biologické rozmanitosti a degradace ekosystémových služeb. Dílčí cíle zahrnují zachování a obnovu ekosystémů a jejich služeb, boj s nepůvodními invazními druhy a snahu o odvrácení úbytku biologické rozmanitosti.
Projekty v prioritní ose 4 lze realizovat na území celé ČR kromě hlavního města Prahy, a to v rámci čtyř specifických cílů, kdy pro zakládání údolnic je klíčový cíl SC 4.3, který směřuje k posílení přirozený funkcí krajiny.
Podporováno jsou zejména:
* vytváření a obnova vodních prvků v krajině s ekologicko-stabilizační a retenční funkcí (např. tůní, mokřadů, rybníků a malých vodních nádrží apod.) včetně nepravidelně zatápěných území (např. lužní lesy),
* vytváření a obnova přírodě blízkých koryt vodních toků (přiměřeně kapacitních, tvarově a hloubkově pestrých) zahrnující eventuální odstranění dřívějších nevhodných úprav (opevnění dna a břehů, ohrázování, příčných překážek), a to včetně navazujících říčních ramen při respektování přístupů ochrany území před povodněmi,
* podpůrná opatření na vodním toku a v nivě umožňující přirozené korytotvorné procesy v delším časovém horizontu bez nutnosti plošně rozsáhlých investičních úprav, zejména zajištění dostatečně širokého pásu nivy pro přirozený vývoj koryta vodního toku, vytváření a obnova prvků posilující druhovou biodiverzitu vodních a na vodu vázaných organismů a terénní úpravy koryta (dna) a břehů včetně pomístných zásahů umožňujících proces renaturace vodního toku apod.
 
Pro konzultace, tak jako u jiných opatření je možné se obrátit na příslušná regionální pracoviště AOPK ČR. Celá prioritní osa 4 je realizována prostřednictvím individuálních projektů. Okruh relevantních žadatelů o podporu je vymezen v Pravidlech pro žadatele a příjemce.
 
Ministerstvo životního prostředí spravuje také Program obnovy přirozených funkcí krajiny. Pravidla tohoto programu na rok 2019 a další se právě v této době připravují a budou každým dnem zveřejněna. Doporučujeme proto zaměřit pozornost i na tento zdroj.
Ještě v roce 2018 platilo, že dotace na opatření může dosáhnout až 100 % uznatelných nákladů akce (do výše 1 mil. Kč).
Podprogram podporoval následující opatření:
* opatření přispívající ke zlepšování přirozených funkcí vodních toků, včetně obnovy jejich migrační prostupnosti,
* obnova nebo tvorba mokřadů a tůní, výstavba, obnova nebo rekonstrukce vodních nádrží přírodě blízkého charakteru s cílem zlepšení retenční schopnosti krajiny a podpory biodiverzity,
* zakládání a revitalizace prvků systému ekologické stability vázaných na vodní režim.
 
Financování mokřadů uvnitř dílu půdního bloku Ministerstvem zemědělství
 
Pokud máme mokřad, který je samostatným útvarem neliniového typu s minimální výměrou 100 m², sloužící k zajištění retence vody v krajině s cílem udržovat přirozené podmínky pro život vodních a mokřadních ekosystémů podle § 2 odst. 2 písm. i) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, můžeme tento mokřad evidovat na ploše půdního bloku podle § 3a odst. 9 písm. a) a § 3a odst. 10 zákona o zemědělství“ jako krajinný prvek.
Pro evidenci těchto mokřadů jsou stanoveny formou Metodického pokynu Ministerstva zemědělství další podmínky. Na základě odpovídající evidence můžeme žádat na plochu mokřadu prostřednictvím tzv. Jednotné žádosti na plochu každoročně dotaci.
Při obhospodařování zemědělské půdy v okolí mokřadu je nutno dodržovat standardy, které zakazují mokřad rušit a poškozovat. Mezi poškozující činnosti patří zejména odvodňování nebo zasypávání plochy mokřadu, ukládání posklizňových zbytků a jiného organického materiálu na plochu mokřadu, vjíždění technikou do plochy mokřadu, výsev či výsadba zemědělských plodin, aplikace hnojiv a biocidů a provádění jakýchkoliv dalších agrotechnických operací na ploše mokřadu bez souhlasu orgánu ochrany přírody (OOP).
Na ploše mokřadu je v nedestruktivní míře povolena pastva.
Pouze na základě souhlasu orgánu ochrany přírody je možno provádět v mokřadu managementové zásahy (pokosení, orbu, vyřezání náletu apod.). Souhlas k zásahu do mokřadu vydá uživateli OOP na předepsaném formuláři platební agentura SZIF (Státní zemědělský a intervenční fond).
 
Závěrem
 
Mokřady a tůně představují pro myslivce výjimečný funkční nástroj, který umí jednak zastavit pokles biodiverzity polních ptáků (drobné zvěře), a jednak současně napomoci zazvěřit honitby drobnou zvěří tak, aby hospodaření s tímto bohatstvím bylo udržitelným.
Mokřady a tůně hrají další významnou roli v agroekosystémech. Vzhledem ke globálnímu oteplení budou tyto prvky stále více a více preferovány jako žádané opatření v rámci krajinných úprav.
Pokud tyto skutečnosti myslivci pochopí a naučí se tyto prvky postupně v krajině realizovat, nemusí být snem mnohých stav, že do většiny honiteb se navrátí koroptev polní, zajíci a bažanti jako znovu běžná zvěř, obdobné je to s kachnou březňačkou.
 
Dr.Ing. Petr MARADA, Ing. František HAVRÁNEK, CSc., Ing. Jan CUKOR
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti Jíloviště – Strnady
 
 

Obr.1 Příklad antropogenně (uměle člověkem) vybudované tůně, která je zavodněna ze zdrojů podzemní vody


Obr.2. Místo vhodné k založení mokřadu – utužená půda s poškozenou odvodňovací soustavou


Obr.3 Vizualizace místa s nově založeným mokřadem, který je umístěn v dráze soustředěného odtoku


Obr. 4 Příklad části projektové dokumentace mokřadu budovaného na dříve orněné půdě
 


Mokřad – opatření pro podporu biodiverzity a adaptaci krajina na klimatickou změnu (před založením, v průběhu zakládání, po založení plnící funkci, dnes)
 
Odborné vzdělávání pro podporu drobné zvěře
Správná praxe při zemědělském hospodaření zaměřená na ochranu ptactva
 
Pokud Vás opatření, předmětem kterého je tvorba mokřadů a tůní zaujala, chcete vědět další podrobnosti, zkušenosti či získat praktickou radu, můžete se zúčastnit v průběhu kalendářního roku 2019 již započatého odborného vzdělávání.
Českomoravská myslivecká jednota pro ty, kteří zemědělsky hospodaří, kteří jsou spolupracujícími osobami zemědělců, vlastníky zemědělské a lesní půdy nebo osoby hospodařící v lesích (nebo jejich zaměstnance), vytvořila nový vzdělávací projekt.
Ze zdrojů Ministerstva zemědělství, z Programu rozvoje venkova, získala ČMMJ podporu na vzdělávací aktivitu, jejímž cílem je zvýšit povědomí a kvalifikaci myslivců, zemědělců a vlastníků půdy se zaměřením na obnovu, zachování a zvýšení biologické rozmanitosti agroekosystémů s cílem dosažení vysoké přírodní hodnoty a kvalitního stavu agrární krajiny.
V rámci projektu se uskuteční 8 dvoudenních vzdělávacích akcí (první den vzdělávací akce, druhý den exkurze) v osmi krajích (Olomoucký, Vysočina, Moravskoslezský, Pardubický, Královohradecký, Jihočeský, Plzeňský, Středočeský).
 
Stěžejními tématy budou:
- zemědělská krajina a polní ptáci, faktory ovlivňující ptactvo na zemědělské půdě, zemědělství a hospodaření se zvěří,
- praktická ochrana polních ptáků v rámci zemědělského hospodaření se zaměřením na inovace a výsledky výzkumu,
- agroenvironmentální a klimatická opatření biopásy,
- agroenvironmentální a klimatická opatření ochrana čejky chocholaté,
- zalesňování a zatravňování zemědělské půdy včetně zatravňování drah soustředěného odtoku,
- zakládání, údržba a následná péče o krajinotvorné prvky (mokřady, tůně a související zeleň),
- správná praxe při nakládání s pesticidy s důrazem na ochranu polních ptáků,
- nelegální zabíjení necílových živočichů - postup při podezření na nelegální aplikaci rodenticidů a insekticidů.
 
Exkurze se uskuteční vždy následující den po semináři v příkladných (demonstračních) honitbách, prezentovány budou především ty, které byly oceněny v rámci soutěže „Honirba roku“.
Přínosem, který je aktivitou sledován, bude následně obnova krajinných prvků, zajištění pestrosti krajiny a snížení velikosti dílů půdních bloků a monokultur, odpovídající používání pesticidů, zohlednění ochrany živočichů při zvyšující se intenzitě a zvyšování výkonnosti zemědělských strojů a v neposlední řadě adaptace krajiny na probíhající klimatickou změnu.
 
Lektorem vzdělávacích akcí bude Dr.Ing. Petr Marada (Mendelova univerzita v Brně, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti Strnady) a Ing. Václav Zámečník (Česká společnost ornitologická)
První vzdělávací akce již proběhla na Hodonínsku, další vzdělávání je naplánováno takto:


 
Informace o projektu - vzdělávání (způsob přihlášení, detailní vzdělávací program, vzdělávací materiály, konkrétní adresy míst vzdělávání a časové upřesnění) jsou na www. cmmj.cz. S dotazy je možné se obracet na Ing. Marka Krause, tajemníka komise pro ekologii ČMMJ, tel. +420 221 592 964, +420 602 363 568, email: marek.kraus@cmmj.cz.
 
Jménem Českomoravské myslivecké jednoty jsou všichni zváni!