MYSLIVOST / Stráž myslivosti

Několik otázek pro ministra vnitra a místopředsedu Vlády Více >

Je-li co v přírodě vážně obestřeno tajemstvím, pak je to les. Les je nefalšovaný král přírody. Lze si vůbec představit život bez tajemství lesa? Nový život bez otazníků? Život bez prvních kvítků a jahod rudnoucích jako rubíny na lesních pasekách? Bytí bez inkoustově modrých borůvek, bez tmavě karmínových hroznů ostružin? Život, bez mechu, v němž jsme nepoznali hmyzí drobotinu, třesoucí se bezbrannost zajíčků, liščata poprvé poznávající svět vůkol sebe periskopem nory či uhrančivou, bázlivou slabost srnčích kukadel? Život, v němž jsme nepotkali létající, běhající, plazící se, skotačící obyvatele lesa? Více >

Pestrá, pahorkatá a zvlněná krajina, prostupná sítí polních, ovocnými stromy osázených cest, drobné hospodaření místních obyvatel, hojnost mezí, strání a chráněných roklin je uváděna v literatuře minulého století (Komárek J. 1945) jako hlavní příčina neobyčejného bohatství drobné zvěře na honbištích Čech a Moravy. Pečlivě udržovaná proměnlivost polního terénu byla prezentována Komárkem jako neobyčejně důležitá podmínka pro zvěř. Ve výkladu k tomuto se chtělo, aby všude, kde chtějí mít hojnost polní drobné zvěře, byly udržovány nebo znovu zakládány „pořádné“ meze, nebyly zasypávány staré úvozy, pískovny a aby „pruhy neplodné půdy zarostlé trninami a suchou trávou byly opatrovány jako oko v hlavě.“ Více >

Začnu tentokrát rozhovor trochu netradičně. Zažádal jsem o možnost rozhovoru nového vedoucího oddělení myslivosti Ministerstva zemědělství, kterým je Ing. Tomáš Kunca, Ph.D. V dnešní hektické době je vytížen nejen pracovně, ale i díky osobním zájmům, bylo proto těžké se dopracovat k finalizaci rozhovoru. Nakonec místo mého úvodu je lepší asi citovat z mailu, kterým posílal Ing. Kunca autorizované odpovědi. Více >

K sepsání následujícího zamyšlení mne vedly poznatky a zkušenosti žáků a adeptů, kteří vykročili do mysliveckého života a popisují své první myslivecké kroky. Sám si vzpomínám, jak jsem před více než třiceti roky, kromě tehdejší literatury, hltal každé slovo a zkušenosti slovutných lovců, kterých jsem si vážil, obdivoval je a bral je jako své myslivecké vzory a učitele. Líbily se mi znalosti ze života zvěře podávané mysliveckou mluvou a humorem. Je už dané vývojem lidské civilizace, že starší generace příliš nechápe a nerozumí názorům, postojům a způsobu života nastupující generace. Sám mezi mladou generací trávím celý život a vím, že i mezi mladými myslivci jsou mnozí, kteří milují myslivost srdcem a chtějí provozovat výkon práva myslivosti podle starých českých tradic a zvyků, tak jak se prostě má. Ing. Václav VOMÁČKA Více >

Velká novela zákonů o myslivosti a ochraně přírody zamíří do Vlády bez „seznamu smrti“ Ochranáři milionáři? Chtěli se krmit eurodotacemi a místo toho teď šílí z našeho úspěchu, a „kejhají“! Na stránkách časopisu Myslivost jsem čtenáře od roku 2013 průběžně informoval o vývoji legislativy tzv. nepůvodních druhů. Nyní už největší novela sedmi(!) oborových zákonů za posledních 15 let zamíří z MŽP a MZe na Vládu a potom do Sněmovny. Na stole jsou velké změny zákona o ochraně přírody, zákona o myslivosti, zákona o rybářství, lesního zákona, či zákona na ochranu zvířat proti týrání. Léta jsme potili krev v boji za příznivou legislativu, díky tomu aktuální návrh novely z pera MŽP už naštěstí neobsahuje alespoň ty nejhorší návrhy. Více >

V posledních desetiletích dochází v zemědělském sektoru k nepřetržitému vývoji a následnému nárůstu intenzifikace a mechanizace, což se projevuje zvýšenou efektivitou při sklizni pícnin. Rychlost pojezdu zemědělských strojů výrazně překračuje 15 km/h, délka pracovního záběru žacích lišt nezřídka dosahuje 14 a více metrů (Steen et al. 2012). Celkový vliv mechanizace a dopad na populace volně žijících živočichů je velmi obtížné vyhodnotit, přímý vliv na počty zabitých nebo zraněných zvířat v průběhu rutinních zemědělských prací se však bezesporu neustále dramaticky zvyšuje (Kaluzinski 1982). Více >

Objemová krmiva pro srnčí zvěř aneb Realita s předkládáním sena v naší myslivecké praxi Jelikož nastává období spojené se senosečemi, zařazuji aktuálně tento článek. Je velice potěšující zjištění, že problematika výživy srnčí zvěře je v popředí zájmu mnoha myslivců a v oblasti péče o zvěř je to stále aktuální téma. O tom svědčí skutečnost, že mě stále častěji oslovují okresní myslivecké spolky, uživatelé honiteb a jednotlivé myslivecké spolky s žádostí o provedení přednášky na toto téma v jejich regionu. Informace si žádají i řadoví myslivci a osvícení hospodáři mysliveckých spolků. Více >

Pohled do přírody nám ukazuje, že téměř všichni býložravci a valná část všežravců se během svého vývoje „naučili“ načasovat svou reprodukci tak, aby se doba počátku rozhodujícího vývoje mláďat odehrála v souladu s dobou co nejpříznivějších výživných hodnot travin a bylin v jejich okolí. Hmyzožraví ptáci zase v době rozvoje populace hmyzu, ryby si zase počkají na larvální (naupliová) stádia buchanek a perlooček, atd. Více >

Na přelomu dubna a května vyvrcholil přílet motáků lužních. Přestože těmto elegantním dravcům již byla před léty (konkrétně v Myslivosti, září 2002) pozornost věnována, pojďme si pár zajímavostí z jeho života připomenout. Situace se totiž mezi tím značně změnila a ze vzácného motáka lužního se v některých oblastech stal pravidelně hnízdící druh a naopak setkání s motákem pilichem je již velikou vzácností. Více >

Význam a množstvo umelých odchovov s cieľom zabrániť vyhynutiu druhu alebo populácie narastá so stúpajúcou antropizáciou a klesajúcou biodiverzitou. Napriek vysokým nákladom a množstvu práce potrebnej na zriadenie a fungovanie chovu a zabezpečenie dostatku vhodných biotopov často zabúdame na otázky týkajúce sa zachovania genetickej premenlivosti a určitej miery životaschopnosti druhu alebo populácie. Menšia pozornosť je venovaná posúdeniu dlhodobej životaschopnosti obnovovanej populácie a kvality biotopu s ohľadom na možnosti migrácie. Více >

Je to jedna z obor Středočeského kraje. Převážně rovinaté utváření nic neubírá na půvabu i rozmanitosti. Bohatou členitost utváří několik typů porostů i malá, ale pohledově výrazná převýšení a krajinné prvky s mnoha jedinečnostmi a zvláštnostmi. Rybníky a vodoteče doplňují přirozený i romantický půvab krajiny a přispívají k botanické i zoologické pestrosti včetně mnoha vzácných i chráněných druhů. Vysoké stavy zvěře s dobrým genetickým potenciálem žijí v prostředí s velmi dobrou přirozenou úživností. Součástí obory je renesanční letohrádek a sousedí s ní Žehuňský rybník. Více >

Srnče, mládě naší zatím ještě nejrozšířenější a z mého pohledu také nejkrásnější spárkaté zvěře, které přichází na svět v období května a června. Do první fáze života je uzpůsobeno ochranným maskováním, téměř žádným pachem a citovým poutem ke své matce, které mu velí za všech okolností ji poslouchat. Srnče, mládě, které je v drtivé většině případů kladeno často s druhým sourozencem, do velkých či malých komplexů luk, či jetelových vojtěškových polí. Luk a polí, které mají být právě v tu dobu sečeny námi lidmi za účelem usušení či senáže pro hospodářská zvířata. Více >

Vznikom Slovenskej federatívnej socialistickej republiky dňom 1. januára 1969 sa vytvorili podmienky na ustanovenie národného zväzu poľovníkov na Slovensku. Príprave opätovného vzniku sa dňa 19.12.1968 konalo Predsedníctvo SV ČSPZ už v Dome poľovníkov na Štefánikovej ulici 6/d, ktorý bol po kúpe zrenovovaný. Od roku 1936 sídlila kancelária poľovníckej organizácie na Slovensku až doposiaľ na Ventúrskej ulici č. 3 v Bratislave. Po mesiaci 24.1.1969 zasadal SV ČSPZ za účasti zástupcov OV ČSPZ a hostí. Na programe boli tri hlavné body: Prvým bodom bol prepracovaný a doplnený návrh akčného programu ČSPZ. Druhým bodom boli organizačné smernice pre zabezpečenie federálneho usporiadania poľovníckej organizácie na Slovensku. Tretím bodom, bolo prerokovanie návrhu Stanov poľovníckej organizácie nesúcej názov Slovenský poľovnícky zväz. Více >

Bratři Paul a Wilhelm Mauserové byli geniální konstruktéři zbraní, kteří zkonstruovali velké množství zbraní, z nichž řada se stala legendami. Jejich bezesporu nejslavnější vynález byla konstrukce válcového odsuvného otočného závěru pro opakovací kulovnice. Když v roce 1871 uvedli svůj první typ, určitě netušili, jaké legendě vlastně položili základ. Model 1871 byl současně i první německou zbraní, ve které se poprvé použil náboj s celokovovou nábojnicí. Následovaly modernizace uvedené jako modely 1884, který měl schránku na 8 nábojů, poté následoval model 1888, ve kterém byl poprvé použit náboj „Patrone 88“, v té době revoluční bezokrajový náboj 7,92x57 mm plněný bezdýmným prachem, který sehrál pro další úspěch a rozšíření pušek Mauser velmi významnou úlohu. Po použití střely o větším průměru známe náboj v pozdějším civilním označení 8x57JS, který se stal i v dnešní době jedním z nejrozšířenějších nábojů. Více >

Myslím si, že pánové a dámy od Leupoldů si dodnes musí drbat hlavu, když si vzpomenou na „generační obměnu“, kterou provedli před asi šesti lety. Odešlí zaměstnanci se totiž dali dohromady s pány Lükem a Ortmeierem a pod záštitou SIG SAUER vznikla optická divize, která od té doby chrlí jednu promyšlenou konstrukci optických přístrojů za druhou. Navíc podpořenou výrazným designem, moderně hraněným, spojujícím funkci s výrobní jednoduchostí. Pokud toto spojíme s přijatelnou cenou, bylo na úspěch zaděláno. Více >

Je dobré, že se vlci opětně po 150 letech vrací do Německa. Jak hezké, když se s vlkem vrací zpět o něco víc „přírody“ a naše lesy jsou tak trochu originální! Je to vlastně správně, že se teď vlci vrátí, protože my lidé jsme je vyhubili. Souhlasíte? Vlk je chráněný druh, je pro naše hospodářství neškodný, a pokud něco provede, musí stát kompenzovat příslušné vlastníky hospodářských zvířat. Ti ale před tím musí zajistit oplocení stád, nakoupit pastevecké psy a svá zvířata nepřetržitě hlídat. Proti tomu není možné nic namítnout, nebo snad…? Pokud toužíte po vlkovi, dovolím si vám položit několik otázek. Více >

První písemné zmínky o sokolnictví u nás pocházejí z období Velkomoravské říše (833–907) konkrétně z Letopisů Fuldských (z r. 869), kde se píše o používání sokolů při lovu. Třetí a nejvýznačnější panovník této říše, kníže Svatopluk I. (vládl v letech 871-894), dravce nejen choval, ale s jejich pomocí také s oblibou lovil. Z tohoto období pochází několik ozdob dokazujících rozvinuté sokolnictví na území Čech a Moravy. Jedním z nálezů je nákončí opasku, které zobrazuje pěšího sokolníka s dravým ptákem na ruce. Více >