MYSLIVOST / Stráž myslivosti

Trik Evropské komise: najali si české právničky, které pak hystericky bojovaly proti vlastní zemi Českým myslivcům a střelcům se povedlo to, co se nikdy nikomu do té doby nepovedlo - podnítili jsme souboj Davida s Goliášem, takže poprvé v historii šla Česká republika do přímého soudního střetu s Evropskou unií v Lucemburku, kde proběhla velmi ostrá čtyřhodinová právnická bitva. Více >

Zákaz kamzíka a muflona jsme zažehnali, národní seznam invazních nepůvodních druhů nebude! Platforma tři čtvrtě milionu „Hospodářů v krajině“ skvěle funguje, táhne za jeden provaz již třetím rokem Na stránkách časopisu Myslivost jsem v posledních letech již několikráte informoval nejen o připravované novele zákona o ochraně přírody a zákona o myslivosti adaptující Nařízení EU týkající se invazních nepůvodních druhů, ale také o tom, jak jsem se v rámci ČMMJ chopil iniciativy, a založili jsme novou velmi mocnou smluvně podloženou platformu „Hospodáři v krajině“ reprezentující téměř 750 tisíc organizovaných členů zájmových svazů z řad myslivců, rybářů, lesníků, včelařů, zemědělců, zahrádkářů, školkařů i vědců. Více >

Jak můžeme chránit zvěř před poraněním při zemědělských pracích? Vybrané funkční organizační, agrotechnická a technická opatření Tak jako se v poslední době hovoří o pesticidech a jejich vlivu na volně žijící zvěř, absenci a poškozování krajinných prvků a následně důsledcích v souvislosti s klimatickou změnou, neméně a stále více se hovoří o škodách působených zemědělci na zvěři svojí technikou. Prokázané jsou škody při přípravě půdy mechanizací před jarním setím či vyvlačování travních porostů (zraňování nově narozených zajíčků a poškozování hnízd polních ptáků), škody působené při sklizni řepky a obilovin širokozáběrovými sklízecími mlátičkami a především, škody působené při sklizni pícnin v době, kdy klade srnčí zvěř, hnízdí bažanti a poslední populace koroptve polní. Více >

Podpořme nejen čejku chocolatou Po vstupu do Evropské Unie v roce 2004 jsme ztratili zhruba 30 % ptáků zemědělské krajiny. Proč je tomu tak? Naše zemědělství se změnilo – krajina je využívána podstatně intenzivněji - zemědělská činnost postupně ukrajuje z travnatých pásů kolem polí, spotřeba pesticidů se téměř zdvojnásobila, zemědělci si mohli koupit rychlejší a výkonnější stroje, které jsou pro zvěř i ptáky rizikovější. Více >

Před několika týdny se v médiích objevily titulky, které varovaly před rapidním úbytkem hmyzu. Ten prý může v horizontu století zapříčinit zhroucení celého ekosystému. Je situace skutečně tak vážná? I na to jsem se na Přírodovědecké fakultě UK ptal entomologa Jakuba Straky. Více >

Africký mor prasat v Belgii je aktuálně velkým tématem. Situace zdá se býti mimo kontrolu, a tak vyrazil profesor Jean-Marie Giffroy vyhledat radu k nám, přímo do Zlínska, na jediné místo v celém světě, kde se podařilo udržet AMP na malém území a pravděpodobně ho i úspěšně eradikovat. Více >

Většině populace naší malé, ale krásné České republiky je znám kamzík horský (Rupicapra rupicapra) s různých publikací, přírodovědných filmů a podobně. Kamzík horský je v povědomí spojován s vysokými horami. Kamzík horský je představitelem vysokohorské fauny v Evropě a žije jako původní druh v alpských zemích, tj. ve Švýcarsku, Rakousku, Itálii, Francii a Německu. Dále v Evropě žije ve Španělsku, Andoře, Albánii, Řecku, Rumunsku, Slovensku, Polsku a v zemích bývalé Jugoslávie. Mimo Evropu žije kamzík také v Malé Asii, na Kavkaze, na Novém Zélandu a jeden druh v Severní Americe. Více >

Propadl jsem tomu kouzlu ranního rozbřesku s tetřívčím bubláním dávno předtím, než jsem ho poprvé prožil. Jak je to možné? Ty úžasné chvíle jsem si vysnil podle příběhů, které jsem znal jen z literatury o přírodě a lovu od sovětských autorů. Pořád mám schované knihy od Aramileva, Prišvina, Biankiho s věnováním, v němž se měnilo jen datum, zatímco místo a podpis zůstávaly stejné: „Synáčkovi táta“ Příbram XX/1954. Jediné knížky, které mi mohl táta posílat z nápravného tábora Vojna uranových příbramských dolů. Byly sovětské a já jsem mu dodnes vděčný, že tak pečlivě vybíral. Popisování tetřívčího toku v nich bylo zobrazeno do nejmenších podrobností a s takovým zápalem, že jsem se do děje vžíval a s osamělými lovci čekal na tokající kavalíry v záštitách z voňavého chvojí. Množství tokajících kohoutků a úlovků z tokanišť bylo takové, že jsem podlehl iluzi a nabyl naivní přesvědčení, že tetřívci musí být i někde blízko mého bydliště a že snad stačí jen brzy vstát… Více >

Lesy České republiky dále zlepšují odchov a vypouštění tetřeva hlušce v Beskydech. Zdánlivě jednoduchý úkol - odchovat a vypustit do přírody co nejvíce kuřat tetřeva hlušce za účelem obnovit a stabilizovat populaci tetřeva hlušce v Beskydech, není vůbec snadné splnit. Vybudování odchovny tetřevů nedaleko Lysé hory tak bylo prvním krokem na dlouhé a odborně velmi náročné cestě, kterou si státní podnik Lesy České republiky vytyčil. Více >

Na znojemském okrese, severozápadně od města Hrušovany nad Jevišovkou, se na katastru obcí Pravice a Břežany na ploše 2090 ha rozkládá honitba Pravice – Břežany. Obhospodařuje ji Honební společenstvo Pravice – Břežany, normované stavy jsou 139 ks srnčí zvěře. V její jihovýchodní části, v bezprostřední blízkosti Pravické obory, je malá enkláva, myslivci nazývaná Olšiny. Z prostoru honitby je částečně vydělená státní silnicí Znojmo – Hrušovany nad Jevišovkou, železničním náspem a řekou Jevišovkou, která protkala Olšiny drobnými vodotečemi a mokřinami, což s sebou nese spolu s teplým znojemským klimatem bohatou a pestrou vegetaci s charakterem lužního lesa. Více >

Tohoto poměrně málo známého plachého ptáka z čeledi holubovitých vyhlásila Česká společnost ornitologická (ČSO) ptákem roku 2019. A to proto, že také ona trpí devastací životního prostředí a její stavy viditelně poklesly, podobně jako u jiných druhů ptáků zemědělské krajiny. Ale například v porovnání se sýčkem či koroptví je na tom hrdlička divoká stále ještě relativně dobře. Současný odhadovaný stav je mezi čtyřiceti až osmdesáti tisíci párů, což je méně než polovina stavů z roku 1980. To u zmíněných dvou druhů se jedná o nejnižší jednotky procent dřívějších stavů – tak moc je postihla radikální změna v systému zemědělského podnikání a změna v koncepci ochrany druhů. Více >

aneb O možnosti spolupráce myslivců a ochranářů Myslivost a ochrana přírody k sobě neodmyslitelně patří. Když nahlédneme do Zákona o myslivosti č.449/2001 Sb., dozvíme se, že myslivost je soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součást ekosystému a spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součást českého národního kulturního dědictví (§ 2 a). Dalším důležitým pojmem je zvěř, která je obnovitelným přírodním bohatstvím představovaným populacemi druhů volně žijících živočichů uvedených v tomto zákoně. Současně je zvěř rozdělena na druhy, které nelze lovit a druhy, které lze obhospodařovat lovem. Více >

Při prvním pohledu se mi vybavil legendární seriál Návštěvníci, který v podstatě českým řidičům poprvé představil sovětské terénní vozidlo Lada Niva. Prvopočátky vývoje tohoto vozidla lze datovat do roku 1970, veřejnosti byla Niva poprvé představena v roce 1978 na autosalonu v Paříži. Vyrábí se dodnes v podstatě ve stejné vzhledové podobě, během čtyřiceti let se vyrobilo už více než dva miliony vozidel a jezdí asi na všech kontinentech a ve všech klimatických podmínkách. A já v ruce třímám klíčky od u nás v podstatě neznámé pětidvéřové verze s vědomím možnosti týdenního testu. Bude to návrat do minulosti? Více >

3. díl – Jak daleko vlastně střílím? Často se mě někdo ptá, co je podle mého názoru „velká dálka střelby“? Odpověď je šalamounská a současně kacířská. Je to dálka, kdy si začínáme říkat, že střílíme „nějak moc daleko“. Kdy v nás zahlodá poprvé pochybnost, zda jsme schopni zvěř zasáhnout tak, abychom ji usmrtili čistě a humánně, bez potřeby dlouhého a náročného dosledu. Z předchozího plyne, že každý z nás má svoji vlastní velkou dálku střelby a navíc, že tato dálka střelby se mění v čase, podle naší aktuální střelecké kondice. Obecně podle mého názoru platí, že za velkou dálku střelby považuji takové vzdálenosti, kdy musím přeložením záměrného bodu kompenzovat pokles dráhy letu střely. Více >

Na tyto dalekohledy jsem narazil vlastně náhodou, když jsem se byl podívat na novou prodejnu zbraní a střeliva Top Gun v Praze Lahovičkách, na Strakonické ulici. O prodejně a firmě samé budu mluvit jindy. Dalekohledy stály v polici, od této firmy jich tam bylo docela dost. Jméno DD Optics mi nic neříkalo, ale to nic neznamená, nemusím vědět všechno. Dokonce ani nemusím znát všechny německé optické firmy. Ono jich již od minulého století je opravdu hodně. Spíš mě překvapilo, že firma sídlí v Chemnitz, tedy v prostoru bývalého východního Německa, mimo známá německá optická střediska, jakými jsou Wetzlar nebo Jena. Na druhou stranu – do Jeny je to z Chemnitz jen asi 100 směrem na západ. Více >

K otestování jsme dostali digitální předsádku Pulsar F 155 představující novou generaci, která nahradila starší přístroje Pulsar DF 55/75. Krátce shrnuto jsou základní rozdíly oproti dřívějším modelům této značky jednak v konstrukčním uspořádání, kdy objektiv už není „Simradovsky vysunutý“ nahoru nad optickou osu mateřského zaměřovače, snímač je nový s vyšším rozlišením (CMOS 702x526 pixelů) a ovládací tlačítka jsou seskupena pouze v jednom multiovladači na horní straně přístroje. Oblíbené točítko „enkodéru“ se přesunulo na dálkový ovladač. Více >

Známé pořekadlo říká, že není špatné počasí, jsou jen špatně oblečení lidé. Myslivci jsou na dobré oblečení obzvlášť vysazení, v přírodě tráví dlouhé hodiny a dny, mnohdy bez ohledu na počasí. Navíc mají na oblečení i poměrně významné specifické nároky, například na tichost oblečení. Žádaná je i pohodlnost, účelnost a nenápadná barva, kombinovaná v dnešní době čím dál častěji i s prvky v signální červeni nebo oranžové barvě (kterou zvěř údajně nevnímá nijak rušivě). Toho se ujala nejedna firma, často ze zemí známých náročnými klimatickými podmínkami. Jména jako Härkilla, Deer Hunter, Ridgeline už jsou vcelku běžně známá i českému lovci. K nim se druží i velká zbraňově lovecká uskupení v čele s Berettou, následovaná Browningem, Blaserem, Merkelem a dalšími. Všichni velmi dobře vědí, co lovec potřebuje a snaží se mu to nabídnout. Ale také si to nechají zaplatit. Více >

Trofej srnčí zvěře v lýčí Jako mladý myslivec mám rád, když si mohu na zeď pověsit takové trofeje, které v sobě mají ukrytou vzpomínku na krásné chvíle nejen mých prvních lovů. Každá trofej by měla mít pro lovce nevyčíslitelnou citovou hodnotu, jelikož je to mnohdy jediná hmatatelná vzpomínka na daný lov. Ovšem co naši blízcí, kteří mají trofeje často na očích každý den? Vnímají je podobně jako my, myslivci, nebo je to pro ně jen kus kosti? Ať tak či tak, zastávám myšlenku, že by měla být trofej v každém případě zpracována co nejlépe, aby z ní měl i člověk myslivostí nepolíbený alespoň přírodovědný zážitek, nehledě na to, že zpracování trofeje a vkusnost je vizitkou každého myslivce. Více >

Rozhovor s novým ředitelem Múzea ve Svätom Antone Ing. Štefanem Engelem, PhD. Více >