MYSLIVOST / Stráž myslivosti

Tento poněkud složitější titulek je názvem bakalářské práce, kterou jsem v závěru studia oboru Provoz a řízení myslivosti na Fakultě lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze zpracoval pod vedením doc. Ing. Vlastimila Harta, Ph.D. Tradice a zvyky představují jeden z pilířů české myslivosti, do které jsou ukotveny i legislativní normou, a zároveň jsou důležitou součástí celé naší národní kultury. Zvyky se pojí s myslivostí od pradávna, a pokud je naši předci dodržovali a ctili dlouhé generace před námi, potom je i naší, přinejmenším morální povinností, abychom je uchovávali a předávali dál. Více >

Myslivecká evidence je zpracovávána v České republice systematicky již od roku 1950, ale podrobnější údaje má Ministerstvo zemědělství, respektive Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL), až od roku 1966. Výstupy z této evidence za celou republiku a jednotlivé kraje, nebo národní parky poskytujeme každoročně Českému statistickému úřadu (ČSÚ) k publikování. Kromě numerických dat spravujeme také grafické údaje o průběhu hranic honiteb, které získáváme díky dobré spolupráci s pracovníky státní správy myslivosti na ORP. Výstupy myslivecké evidence včetně zobrazení jednotlivých honiteb v mapě publikujeme na našich webových stánkách www.uhul.cz v záložce Mapy a data a v aplikaci Portál myslivosti nebo Honitby ČR. Více >

Skončily poslanecké prázdniny a hned bylo na naší nejen politické scéně živo. Pominul problém s likvidací afrického moru prasat a hned je na stole jiný problém. Zajímavé je, že myslivci tradičně nazývaní různými nelichotivými přídomky jsou opět vyzýváni, aby pozvedli zbraně do útoku na naši zvěř. Do doby výskytu afrického moru prasat jsme byli nejčastěji vrahové zvěře, po jeho výskytu pak titíž lidé změnili názor a byli jsme pro změnu vyzýváni k co největšímu odstřelu černé zvěře. Více >

aneb Proč máme trpět společně se zvěří za nezvládnutí lesnického hospodaření vedoucího ke kůrovcové kalamitě, Nebo export pražské myslivosti do zbytku republiky? Musím přiznat, že současným vývojem kolem změny zákona o myslivosti jsem poněkud konsternován. Sice si jako bývalý pracovník státní správy myslivosti velice dobře uvědomuji vysoké početní stavy spárkaté zvěře, a to již od roku 2013. Nemohu však pochopit současný vývoj ohledně změny zákona o myslivosti. S ohledem na kůrovcovou kalamitu a následné zalesňování má být spárkatá zvěř, respektive její početní stavy razantně snižovány způsoby, které jsou alespoň pro mne nepochopitelné. Více >

Poslanecká sněmovna schválila novelu lesního zákona, k níž někteří poslanci za TOP 09 a Piráty - Markéta Pekarová Adamová, Dana Balcarová, Radek Holomčík a Vlastimil Válek, společně prosadili i odhlasování „přílepku“, který z podstatné části mění a dotýká se i zákona o myslivosti. Myslím, že většina čtenářů tento nestandardní krok zaregistrovala, ale nevím kolik myslivců se mohlo podrobněji seznámit s návrhem a s tím, jaké dopady bude tento návrh mít na výkon práva myslivosti u nás. Více >

Hubte zvěř, prosadili Duháci ve Sněmovně, a ještě vydělají miliony! Asi už všichni zaznamenali, že hnutí Duha přes Sněmovnu 13.9.2019 protlačilo velmi kontroverzní paskvilní přílepek zákona o myslivosti. Bez nadsázky se jedná o nejdrastičtější změnu mysliveckého zákona tohoto století. Stalo se to v pátek třináctého, nejsem pověrčivý, ale každopádně bych tento den označil za černý den pro českou myslivost, který povede ke genocidě a vybíjení zvěře, a ještě myslivecké hospodáře zavalí administrativou. Více >

Je to tak trochu paradox, léta jezdím na chalupu do severních Čech a častokrát jsem při cyklistických toulkách projížděl kolem majestátního statku nedaleko Blíževedel. Pamatuji rozlehlou ruinu z dob socialismu, po revoluci jsem obdivoval, jak se najednou začal celý areál zázračně měnit a znovu ožíval. Mnohokrát jsem si v duchu říkal, kdo se podvolil věnovat statku tolik úsilí a námahy, že bych chtěl takového nadšence poznat. A já ho přitom už vlastně několik let znal a spolupracovali jsme! Více >

Malá rozlohou, velká trofejemi Obora Podčejk leží v údolí Strenického potoka mezi obcemi Strenice a Krnsko, jihozápadně od Mladé Boleslavi. Je utvářena rovinatými loukami, obklopenými lesními porosty s převahou listnáčů, jejichž převýšení dosahuje asi 80 až 120 m nad nejnižším bodem. Tím je na většině severní délky a zčásti na hranici protékající Strenický potok, spolehlivé přírodní napajedlo s průměrným průtokem 0,2 m³/s. Obora je zazvěřena daňky a muflony, kteří mají díky úživnosti prostředí i péči majitelů a personálu vysokou chovatelskou hodnotu a v souladu s ní dosahují jejich trofeje vysokých bodových hodnocení. Více >

V srpnovém čísle časopisu Myslivost jsem se snažil méně zkušeným nebo začínajícím myslivcům ozřejmit problematiku vábení srnců. Cílem bylo vyvarování se chyb a využití poznatků vedoucích k úspěšnému obeznání nebo lovu srnců tímto krásným způsobem. Po kladných reakcích čtenářů a po velmi častých dotazech na mysliveckých akcích jsem se rozhodl pro pokračování a napsat něco o vábení černé zvěře. Více >

V roce 2006 jsem publikoval článek „Nestřílejte špičáky“. Na tento článek byly různé reakce. Od absolutně kritických a zamítavých až po souhlas. Ti, co pochopili, oč se jedná, a přestali špičáky (ale i knoflíkáče) střílet, ti dnes loví lovné a staré srnce (u srnčí zvěře se výsledek dostaví poměrně rychle) a pokud se jim v honitbě vyskytuje i ostatní spárkatá, mají více daňků a siků středního věku a více jelenů na rozhraní II. a III. věkové třídy. Pokud daňčí, sičí a jelení špičáky neloví několik sousedních honiteb, někde jsou to poměrně velké oblasti, je výsledek ještě patrnější. Více >

K rozhovoru o unikátních muflonech, kteří trofejově patří k nejlepším na světě, jsem zavítal do Mysliveckého spolku Bor Machov na Broumovsku. Honitba je známá světovým chovem mufloní zvěře, kterou bohužel velmi postihla katastrofa jménem vlk. A právě o vlivu vlka nejen na mufloní zvěř jsem si povídal s předsedou spolku Petrem Zímou a Jiřím Šolcem, mysliveckým hospodářem. Více >

Na letošní výstavě Natura Viva se Českomoravská myslivecká jednota jednoznačně postavila po bok dalších subjektů v rámci boje proti travičství Karbofuranem. A já měl možnost po dva dny na podiu výstaviště přivítat Kláru Hlubockou, zkušenou kynoložku, která využívá své čtyřnohé svěřence k vyhledávání jak otrávených návnad, tak i kadaverů živočichů otrávených tímto prudkým jedem. Požádal jsem ji tedy i o zodpovězení některých otázek týkajících se právě travičství Karbofuranem. Více >

4. až 6. října 2019 - Jaroměřice nad Rokytnou Memoriál Karla Podhajského, vrcholná soutěž ohařů s mezinárodní účastí, je tradičně hodnocen jako největší akce celé kynologické sezóny. Organizací 81. ročníku byl pověřen Okresní myslivecký spolek ČMMJ Třebíč, který jako místo konání zvolil důstojné kulisy města a barokního zámku Jaroměřice nad Rokytnou. Záštitu nad akcí převzali ministr zemědělství Ing. Karel Toman, CSc., hejtman kraje Vysočina MUDr. Jiří Běhounek a starosta Jaroměřic Ing. Karel Müller. Více >

Dvadsaťročná jelenica na Medzinárodnom pracovisku výživy a ekológie zveri v Nitre Medzinárodné pracovisko výživy a ekológie zveri v Nitre dovŕšilo vlani dvadsať rokov existencie a toto jubileum sme si pripomenuli aj usporiadaním už VI. ročníka medzinárodnej konferencie „Významné aspekty v chove raticovej zveri 2018“. Na konferencii sa zúčastnilo 230 účastníkov prevažne z praxe a štátnej správy, vrátane zástupcov z Ruskej federácie, Lotyšska, Srbska, Rakúska a ďalších krajín. Bližšie informácie o konferencii sme poskytli čitateľom v Myslivosti 3/2018. Více >

Před asi dvěma roky jsem testoval dva pozorovací monokuláry českého výrobce Fomei, modely 20-60x60 Leader a 20-60x85 Foreman. Jsou to cenově dostupné pozorovací přístroje a zejména větší Foreman mě opravdu překvapil. Ale přece jenom, je velký a pro nošení po honitbě trochu neskladný. Menší Leader by byl fajn, ale měl jsem pocit, že tak trochu ztrácel dech nad asi 45x zvětšení-ostření bylo pomalé a problematické. Letos na IWA 2019 Fomei představil nový pozorovací monokulár-model 23-70x70 Leader. Již na výstavišti jsem si řekl, že bych ho rád vyzkoušel. A na sklonku léta jsem se dočkal. Více >

Americká legenda na českém trhu Karabina ROSSI Puma Na našem trhu se od známého brazilského výrobce především krátkých zbraní Taurus nově objevila kulovnice ROSSI Puma s blokovým závěrem ovládaným spodní pákou navazující svým typem legendární zbraně divokého Západu. Jaký má tato zbraň historický původ a na jaké legendy navazuje? Více >

O tom, že se technický pokrok nevyhýbá žádnému odvětví lidské činnosti, myslivost nevyjímaje, není třeba diskutovat. Ba, co víc, rok od roku jakoby nabíral rychlejší tempo. V rámci myslivosti zaznamenáváme největší posun v oblasti zbraní, střeliva, zaměřovacích přístrojů a obecně pomůcek určených k lovu zvěře. Mezi základní praktické nástroje se u většiny myslivců řadí kvalitní svítilny, jejichž význam prudce vzrostl zejména se zvyšováním počtu černé zvěře a nutností intenzívního nočního lovu. Více >

Těsně před letošními Velikonocemi nám byl laskavostí pražské firmy Binox svěřen k vyzkoušení nový termovizní přístroj Axion, výrobek firmy Pulsar. Respektive nám byly poskytnuty přístroje dva, jeden typu Axion XM38, který je vlajkovou lodí téhle řady produktů a druhý s označením Axion KEY XM30 představující úspornější verzi. Více >

nová značka, která vstoupila na český trh. Měl jsem možnost osobně otestovat jeden z výrobků řady puškohledů firmy Focus Nordic, puškohled Focus in Sight 6x 2-12x50 se světelným bodem. Rád bych uvedl první praktické poznatky pro čtenáře časopisu Myslivost. Pro ty, kteří jste o této značce ještě neslyšeli uvedu, že byla založena v roku 1985 ve Švédsku. Více >

V minulých dílech se naši čtenáři seznámili s platnou legislativou, kterou pro uchovávání zbraní a střeliva vyžaduje zákon, rozebrali jsme také možnosti uchování zbraní a jednotlivé typy trezorových zámků, včetně jejich výhod a nevýhod. V tomto závěrečném díle bychom se rádi zaměřili na to, co dělat, když všechny mechanismy selžou a jak tomu předcházet. Více >

Už asi nejen čtenáři Myslivosti zaznamenali, že se připravuje nová myslivecká televize. V Liberci ji připravuje tým vedený Janem Punčochářem, majitelem místní regionální televize RTM+, kterého si možná mnozí pamatují také jako redaktora a novináře televize Prima. A protože by měla „myslivecká televize“ začít vysílat symbolicky na svátek patrona myslivců sv. Huberta v neděli 3. listopadu, požádal jsem pana majitele o rozhovor. Více >