Časopis Myslivost

Legalizace lovecké lukostřelby v ČR

Myslivost 12/2019, str. 79  Ondřej IZSÓF
Lovecká lukostřelba je jedna z nejnáročnějších loveckých metod. Nároky na umění plížit se ke zvěři, nezradit ji během čekané a správně zasáhnout jsou podstatně vyšší než při lovu puškou. Na druhé straně absence hluku po výstřelu a bezpečnost takového lovu jsou o proti puškám neporovnatelně přípustnější zejména v obydlených oblastech, nebo místech kolem dopravních tepen. V oblastech, kam s puškou lovit nikdo nepůjde, protože se chce vyvarovat potížím. A to zejména v dnešní době, kdy tak usilovně bojujeme za udržení možnosti vůbec zbraně držet a používat. V současnosti je předmětem připomínkového řízení návrh novely zákona o myslivosti v mezirezortním řízení. Jako podklad nám slouží vědecké práce s jejichž výsledky zde seznámím.
 
Znak-Klubu-Lukostrelby.jpgPrvní výzkum byl proveden v Dánsku, kde v letech 1999 až 2004 zkoumal Anders Gejer a Richard Cadwalader (Evropská asociace lovecké lukostřelby) účinek lovu lukem a šípem na srnčí zvěř. Celkem bylo posuzováno více než 550 kusů srnčí zvěře.
V této studii jednoznačně prokázali, že míra poranění zvěře je porovnatelná s ostatními způsoby lovu. Tudíž pokud má někdo obavy, že mu bude běhat zvěř se šípem po lese, tak stejně se může bát postřelené zvěře jeho vlastní vinou.
Velmi zajímavým údajem je vzádlenost od nástřelu ke zhasnutému tělu zvěře. Rovných 87 kusů zůstalo v ohni, dalších 199 kusů odešlo do 25 m a dalších 188 kusů srnčí zvěře odešlo do 50 m. Pouze 50 kusů srnčí zvěře odešlo 100 m daleko a jen 17 srnců tuto hranici překonalo a šlo dále než  100 m.
Za zmínku taktéž stojí vzdálenost, na kterou byly srnci loveni. Celkem 109 srnců bylo střeleno na vzdálenost do 10 metrů, dalších 153 srnců bylo zasaženo šípem do vzdálenosti 15 m, 183 srnců bylo zasaženo na 20 m a 131 potom na vzdálenost do 30 metrů. Což samo o sobě vypovídá o nejmenší pravděpodobnosti chyby způsobené balistickou odchylkou v porovnání s puškou, kdy těžko odhadnete zda, je od vás kus 100, 150 nebo 200 m, zejména při střelbě v noci.
A snad ještě jeden zajímavý údaj – v Dánsku se během pěti let zdvojnásobil počet lidí lovících lukem, přičemž se zároveň téměř 10x zvýšil odlov zvěře pomocí luku.
 
Druhá studie (Dr. Bengt Geore'n, Švédsko) se zabývala čistě anatomicko-fyziologickou efektivitou, tedy mechanismem, který způsobuje bezvědomí a usmrcení zvěře. Šíp s širokým a ostrým listem bez problému pronikne do těla zvěře. Správný zásah (pouze na komoru) má efekt rychlé ztráty krve a krevního tlaku, který okamžitě vede k vyřazení funkce plic. Pokud nefungují plíce, tak není okysličen mozek a svaly, které okamžitě vypínají také. Proto zvíře nejprve upadne do bezvědomí a následná ztráta krve není slučitelná se životem.
Pokud si říkáte, jak dlouho tento proces může trvat, tak vás mohu ujistit, že je to maximálně řádově několik desítek vteřin při správném zásahu dostatečně výkonným lukem (více než 50lbs nátahové síly) a vzdálenosti do 30 m.

00-Hero-Bowhunting-Checklist-101-Photo-Credit-ATA.jpg
 
Pokud Vás zajímají detaily těchto studií, tak jsou dostupné v českém jazyce na webu myslivost.cz jako příloha elektronické verze tohoto článku a nebo na bowhunting.cz, v angličtině je najdete na europeanbowhuntig.org
Závěrem podotýkám, že zvěř je velmi flexibilní vůči různým způsobům lovu. Všichni se můžeme těšit, až paseky vymýcené po kůrovcové kalamitě obrostou v neprostupné seče. Bude to opravdu dokonalá krytina pro spárkatou. Ta bude jen velmi těžko lovitelná, a tak lze jen odhadovat, zda bude vysoká koncetrace jedinců téhož druhu přínosem, či příteží. Zejména se to se týká kvality po zdravotní a genetické stránce. V hustých mladých porostech budete těžko lovit srnčí puškou. Už dnes víme o rozsáhlých zónách papilomatozy, africký mor prasat je u severních a východních sousedů. Lov lukem není v takovýchto případech hrozbou, ale příležitostí. Otevřeme si možnosti do budoucna, protože nikdy nevíme co budeme za rok, dva či za pět let potřebovat.
 
za Klub Lovecké Lukostřelby při ČMMJ
Mgr. Ondřej IZSÓF
Zpracování dat...