Časopis Myslivost

Náměty myslivosti na SUPŠ a VOŠ Turnov

Myslivost 12/2019, str. 98  Martin Helebrant
Žijeme v době, kdy nám vládne sériová výroba, která dokáže opakovaně produkovat jeden kus jako druhý, pokud si zaplatíme, pak i ve stálé špičkové kvalitě. Kromě kvality se mohou tyto výrobky vyznačovat i nemalou měrou kvalit estetických. Průmyslový design je uměleckou kategorií sám o sobě a do značné míry se podílí na prodejnosti výrobku. Platí to skoro o všem, čím se my lidé obklopujeme.
A přesto se mnohdy nespokojíme ani s nejlepším sériovým kusem. Zejména se to týká předmětů, se kterými denně pracujeme a ke kterým máme nějaký užší vztah. Zbraně, zejména ty  lovecké, k takovým předmětům patřily od nepaměti, kromě jiného snad i proto, že člověku pomáhaly ochránit sebe sama, své blízké a opatřit jim potravu. Výzdobou, kterou jsem si vybral a která na mě esteticky působí, povyšuji zdobný předmět na vyšší úroveň, v krajním případě na umělecké dílo samé. 
 
Český Ráj se rozkládá zhruba mezi Jičínem, Železným Brodem a Mnichovým Hradištěm. Jeho dominantou je hora Kozákov, známá i jako naleziště polodrahokamů. Za srdce Českého Ráje je tradičně považován Turnov, ležící sotva 10 km východně od Kozákova. Umění brousit drahé kameny je v Turnově doloženo již od první poloviny 16. století. Původně dílenské řemeslo v 19. století zprůmyslnělo a od roku 1869 se o výchovu technického dorostu starala místní průmyslová škola, ze které v roce 1884 vznikla Odborná škola pro úpravu drahokamů.
K oboru broušení drahých kamenů ve školním roce 1885/86 přibyl obor zasazování drahokamů (současné zlatnictví a stříbrnictví). O dva roky později na tyto obory navázal obor rytí do drahokamů (glyptika).
Po vzniku samostatného Československa se škola stala součástí sítě odborných středních škol jako Státní odborná škola šperkařská, která ve školním roce 1940/41 zavedla další související obor – rytí kovů. Od roku 1946 je studium ukončováno maturitní zkouškou.
V roce 1954 rozšířila škola svou nabídku o obor umělecké kovářství a zámečnictví a v roce 1994 o umělecké lití kovu. Dnešní oficiální název je Střední uměleckoprůmyslová škola a Vyšší odborná škola v Turnově, ale málokdo jí řekne jinak než „šperkárna“ nebo „špéra“.
Od roku 2001 škola nabízí i pomaturitní vyšší odborné studium v oboru restaurování a konzervování obecných kovů a od roku 2004 i praktická cvičení bakalářského studia oboru Konzervování – restaurování uměleckořemeslných děl z kovů. Bakalářské studium probíhá ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze.
Největšího rozkvětu dosáhla školy na přelomu 19. a 20. století, prezentovala se na světových výstavách, vešla ve známost v Evropě i v Americe, proslavila se díly ve stylu secese, kubismu, funkcionalismu a ArtDeca. Výuka reflektuje vývoj mezinárodního výtvarného snažení dodnes. Přitom pomáhá udržet při životě vyučovaná umělecká řemesla v té nejlepší podobě. O kvalitách školy svědčí i skutečnost, že její učitelé vytvořili kopie českých korunovačních klenotů, korunky Pražského jezulátka. Za dobu existence turnovská „špéra“ a její žáci nasbírali nespočet ocenění, jak na domácí scéně, tak ve světě. Absolventi školy patří dnes k předním uměleckým řemeslníkům v ČR. Mezi jejich díly jsou i ta, která mají vazbu na chladné nebo palné zbraně.
 
Školu kromě studentů dělají učitelé,  výtvarníci  s akademickými uměleckými tituly, odborní učitelé, ale formují  ji i ředitelé. Od roku 2009 stojí v čele školy Ing. Jana Rulcová, kterou jsme požádali o krátký rozhovor.
 
MH: Jak jste se dostala na své současné místo?
JR: K získání postu ředitelky veřejné střední školy vede pouze jediná cesta, a to přes konkurzní řízení. Splňovala jsem všechny požadavky pro přihlášení se do konkurzu. Vystudovala jsem strojní inženýrství na ČVUT v Praze v oboru strojírenská technologie se zaměřením na tváření, získala jsem pedagogické vzdělání  na TUL v Liberci, měla jsem dvaadvacet let pedagogické praxe na střední škole v technických oborech, učila jsem odborné předměty, ale i matematiku, fyziku, ekonomiku, ale kupodivu i výtvarnou výchovu a hudební výchovu. V roce 2009 jsem vyhrála výběrové řízení a nastoupila na šperkárnu.
 
MH: Není vám někdy vytýkáno, že nemáte umělecké vzdělání?
JR: Dělat ředitelku tak rozsáhlé školy s tolika provozy je hlavně práce manažerská. Musíte se postarat o provoz od kotelny po střechu, zajistit dostatek financí, znát aktuální legislativu, umět se orientovat v projektech, ovládat práci na počítači. Na umění tady mám spoustu odborníků, o které se mohu s důvěrou opřít. Navíc nejsem až takový kulturní barbar. Mnoho let jsem se věnovala hudbě formou hry na klavír a sólového zpěvu, dlouho jsem studovala výtvarničinu u akademického malíře Vladimíra Komárka. Dnes tak navazuji na svůj rod učitelů, strojařů a uměleckých kovářů.
 
MH: Kam se snažíte školu vést?
JR:  K náročnosti. Nechceme slevovat. Před rokem 1990 bylo v ČSSR jen několik desítek uměleckých škol, škol s velkou tradicí, které se sdružovaly do Asociace uměleckých škol. Dnes jsou to v ČR stovky škol, které mají aspoň jeden umělecký obor. To je obrovské zředění potenciálních talentovaných žáků. A tak se snažíme o to, abychom našli a přitáhli ty nejlepší, naučili je řemeslo a motivovali je k tvorbě. Aby absolventi mohli hrdě říci: „Já jsem špérák!“ Zároveň zajistit moderní zařízení a technologie v příjemném prostředí, ze kterého ale dýchá tradice. Snad se nám to daří.
 
MH: Přijímáte i zahraniční studenty?
JR: Ano, z Evropy i mimo ni, ale je to trochu problém. Umíme naučit umění a řemeslo kohokoliv, kdo má talent a píli. Ale abychom mu mohli dát maturitní vysvědčení, musí složit i maturitní zkoušku z češtiny. Slováci ji nakonec nějak zvládnou, Slované se s ní většinou také nějak poperou, ale studenti s neslovanským mateřským jazykem mají často nepřekonatelné problémy. I přesto je řada našich absolventů cizinců, kteří nám dělají radost a šíří věhlas naší školy, jako například jeden z dnešních nejlepších rytců v republice Asamat Bataev. A není sám. 
 
MH: Co vám dělá ve škole radost?
JR: Není to jen radost, ale i veliká starost. Radost mi dělá, že stále platíme za jednu z nejlepších uměleckých škol v republice, že k nám jezdí zahraniční exkurze, které po prohlídce školy nezastírají úžas nad tím, co dovedou naši žáci.  Jsme  úspěšní, stále vyhráváme prestižní soutěže mladých umělců v oblasti tvorby z kovu a drahých kamenů, opět si razíme cestu do světa. Prostě máme na co být hrdí.  Máme i velmi dobré vztahy s naším krásným městem Turnovem a jeho vedením, máme i své „mecenáše“, kteří nás podporují, snad se zlepší i financování veřejného školství a zřizovatel nás bude více podporovat 
 
MH: Co byste přála škole do nadcházejících let?
JR: Žít, žít s invencí, mít možnost rozvíjet to lepší v nás a našich žácích. Méně papírování a více času na osobní setkání se svými zaměstnanci a žáky. Prezentovat se doma i ve světě, přivést všechny obyvatele Turnova do našich interiérů, aby viděli, že to není jen rušení obyvatel v centru města bušením beranů bucharů a mlácením do kovadlin do pozdních odpoledních hodin, ale že tu vzniká něco krásného, co je může hodně obohatit.  Pochopitelně mít dostatek talentovaných žáků, kteří chtějí tvořit, klidně i po vyučování. No a samozřejmě dostatek financí na udržení chodu školy.
připravil Martin HELEBRANT

sups-a-vos-turnov-kovari-02.jpg
 
sups-a-vos-turnov-rytci-02.jpg

sups-a-vos-turnov-rytci-04.jpg

sups-a-vos-turnov-rytci-07.jpg

Nejbližší Dny otevřených dveří pro širokou veřejnost budou 30. a 31. 5. 2020, ale pokud vás „Špéra“ něčím zaujala, pak si lze dohodnout individuální návštěvu, prohlídku a rozhovor o  možnostech studia (kdykoli během pracovních dní do 16.00 hodin, v pátek do 11.00 hodin) po telefonické domluvě den předem.
Kontakty na školu: Tel. 481 321 232, e-mail: skola@sups.info, WWW.supsturnov.cz
 
 
Zpracování dat...