MYSLIVOST / Stráž myslivosti

Srnčí zvěř mne ani po desítkách let nepřestává fascinovat. Nejedná se jen o mnohokrát vyzdvihovaný půvab, ladnost pohybu a schopnost sžití se s podmínkami současné intenzívně využívané kulturní krajiny. V poslední době mne především udivuje její adaptabilita a rychlost, s níž se přizpůsobuje změnám, které do jejího životního prostředí vtrhly. Ať se již jedná o změny v systému zemědělské výroby, zátěž prostředí cizorodými látkami, rozvoj dopravy nebo obrovský rozmach odpočinkových aktivit ve volné přírodě. Více >

Nová výzva uživatelů lesních honiteb Katastrofální důsledky sucha kombinovaného s postupující kůrovcovou kalamitou na naše lesy, jsou asi všem myslivcům zřejmé a o jejich příčinách a možnostech řešení se vedou laické, odborné i politické debaty. Příroda ovšem nečeká, až se debatování převede do strategických rozhodnutí a praktických opatření a v honitbách jsme konfrontováni s realitou celoročního rušení zvěře intenzivní těžbou, postupně se rozrůstajících holin na úkor lesních porostů a měnícího se rázu celé krajiny, včetně negativních dopadů na erozi, vodní režim atd. Je dobré si uvědomit, že zatímco lesní personál je v tomto čase maximálně vytížený, z mysliveckého hlediska prožíváme během hromadného kácení napadených porostů relativní klid. Tím nemáme na mysli nerušené posezení na kazatelně, ale klid z hlediska našich povinností. Více >

Na jih kolem Písku jsem projížděl nesčetněkrát, při vjezdu do města ze severu jsem sledoval stále více rostoucí komerční zónu a vícekrát přemýšlel o dalších ztrátách kvalitní zemědělské půdy. Nedávno jsem ale v důsledků silniční uzavírky musel jet do Písku poprvé okreskou odjinud a padl mi do oka nově vytvořený remíz, na dohled od průmyslové zóny. Snaha o informace mne zavedla na Městský úřad Písek, kde se mi velmi ochotně věnoval Ing. David SCHWEDT, vedoucí oddělení zemědělství a ekologie Odboru životního prostředí. A rozhovor spojený s exkurzí byl více než inspirativní… Více >

Kamzičia zver má veľmi starý pôvod, ktorý sa odvodzuje od vyhynutej antilopy – Pachygazella granger, známej z obdobia čínskeho pliocénu (asi pred 12 miliónmi rokov). Historicky doložené nálezy kamzíkov sú známe z posledného interglaciálu (Ris-wurm), čiže z obdobia neandertálskeho človeka, a to asi 115 tisíc rokov pred naším letopočtom. Predkovia kamzíkov žili v Ázii a až neskôr sa rozšírili po celej Európe. Svedčia o tom nálezy kostrových pozostatkov. Kostrové nálezy v Európe pochádzajú až z konca pleistocénu, t. j. z doby pred 30 000 – 40 000 rokmi, keď rozširovanie zaľadnenia od severu a z Álp donútilo kamzíky zostúpiť z vrcholov hôr do nižších polôh vrchovín s menej studeným podnebím. To vysvetľuje, prečo sa našli kostrové zvyšky týchto vysokohorských živočíchov takmer po celej Európe. Až po skončení poslednej doby ľadovej (würmu) pred niekoľkými tisícmi rokov sa kamzíky znova vrátili do vyššie položených lesov a skalísk, kde žijú dodnes. Více >

Velmi často slýchám: „Mně to nejde, asi to neumím, nic jsem nepřivábil“, nebo dotazy typu „Proč na to srnec neslyší, co dělám špatně?“ Cílem tohoto článku je odpovědět na nejčastější otázky a pomoci těm, kteří chtějí být úspěšní při vábení srnců v říji. Budu se snažit být stručnější a nezacházet do všech detailů, protože toto téma je mnohem obsáhlejší, uvedu jen nejzásadnější poznatky a pohledy. Více >

pokračování z minulého čísla Plošná meliorace řeky Dyje neboli vodní dílo Nové Mlýny s kaskádou tří přehradních nádrží postavených v 70. až 80. letech dvacátého století měla zamezit každoročním záplavám a zvýšit intenzitu zemědělské výroby. Hlavním důvodem výstavby byly plány socialistického hospodářství na rozsáhlé systémy zavlažovacích kanálů. Ty nakonec nebyly realizovány. Zásah kromě jiného převedl Dyji do umělého koryta a její široké okolí se stalo suchým poldrem. Hladina spodních vod se prudce a nepřirozeně snížila, původní lužní louky byly rozorány a „hlavou proti zdi“ byly vytvořeny zemědělské bloky, na kterých se pěstovala kukuřice. Úplný začátek obnovy byl v roce 2000 a je to také začátek obnovy Květného jezera. Více >

V květnu letošního roku jsem přijal pozvání od mysliveckého hospodáře Romana Chládka. Před naší schůzkou mi do telefonu sdělil, že má pro čtenáře Myslivosti zajímavé informace ohledně výskytu vlka na Broumovsku. Vydal jsem se proto více než tři sta kilometrů do honitby Horní Teplice, kde se vlk pravidelně vyskytuje. Více >

Na výstavě Natura Viva měla zajímavou prezentaci firma kožešnictví Slezák. Na jejím stánku byla k vidění spousta výrobků z kožešin, různé přehozy, deky, paleta a podobně. Oslovil jsem proto majitele firmy, aby pro čtenáře Myslivosti přiblížil, kam se za poslední roky posunul trh s kožešinami a jak dnes kožešinu jako trofej vnímají myslivci, se kterými pan Slezák při svém podnikání spolupracuje. A nebo snad kožešnictví jako obor čeká vlivem moderní doby a pod tlakem ochranářských aktivistů velký ústup nebo dokonce zánik? Více >

Keď som po prvýkrát navštívil Juhoafrickú republiku, ešte som netušil, že mi táto nádherná krajina učaruje natoľko, že sa budem chcieť vrátiť zas a znova. Červené piesky Limpopo, nekonečný buš, silné a početné stavy zveri, spev najrôznejšieho vtáctva a zmes vôní ma neustále volali, aby som sa vrátil. Moja posledná návšteva bola na konci africkej zimy a tohtoročná zasa na konci afrického leta. Bola to úplne iná Afrika ako naposledy, zelená a svieža. Samozrejme pre nás poľovníkov je lepšie obdobie africkej zimy, to jest najmä mesiac august. Zver má vtedy menšie krytie a chodí k napájadlám. Leto je však výbornou možnosťou pre tých, ktorí radi chodia posliedkov, pretože zeleň im poskytuje dostatočné krytie. Více >

Příznivci sportovní střelby zcela jistě zaznamenali, že brokový střelec Tomáš Nýdrle se stal prvním českým mistrem světa ve skeetu. Životní závod 6.7. v italském Lonatu vyšperkoval třicetiletý reprezentant bezchybným výkonem ve finále, čímž vyrovnal světový rekord. Přitom teprve až 27. června 2019 na Evropských hrách v Minsku vybojoval první individuální medaili z velké akce v kariéře. Zlatá medaile Tomáše Nýdrleho je vůbec v první medailí v seniorské kategorii českého i československého skeetu. Předtím v kategorii juniorů získali titul mistra světa Jan Hanus 1989, Aleš Hutař 2002, Miloš Slavíček 2009 a Daniel Korčák 2019. V družstvech získali naši senioři titul mistra světa v letech 1990, 2001 a 2002 a junioři v letech 1989, 2009, 2010 a 2018. Na medaili z mistrovství světa na skeetu v jednotlivcích v kategorii seniorů tedy čekali naši střelci dlouhých 72 let, poprvé se střílel skeet na MS ve Stocholmu. Více >

Zbrojní průmysl je pohříchu mužská záležitost, a to i v zemích, kde ženy pořád ještě mají velké slovo. Ne každý mužský přizná, že mu velí žena. Italské rodiny jsou rozvětvené, přitom matky jsou v nich jedněmi z nejváženějších členů. Italská výroba zbraní, to je primárně okolí Brescie, kde se soustředí jeho zdrcující většina. Továrnu Fausti založil po válce, v roce 1948 Stefano Fausti a je to jedna z mnoha rodinných zbrojovek ve slavném zbrojařském údolí Val Trompia. Stefano neměl syna, jen tři dcery – Elenu, Barbaru a Giovannu. A ty nakonec převzaly otcovu firmu a dokázaly ji pozvednout z lepší dílny na renomovanou továrnu na prémiové brokovnice, stavěné v nejlepších tradicích anglické dvojky se skříňkovým zámkem. Více >

a nejnovější trendy jejich tvarů u firmy Blaser Pažba je nedílnou součástí dlouhé lovecké zbraně, která umožňuje uchopení zbraně, zalícení a zamíření na cíl. Historicky však pažby palných zbraní nevypadaly zdaleka tak, jako dnes. První palné zbraně, které byly „pouze jen“ tak velké, že je historicky poprvé unesl jeden muž, byly husitské „píšťaly“, což byly jednoduché trubky se zátravkou k odpálení loučí nebo doutnákem, připevněné na dřevci, který umožňoval držení zbraně. Střelec držel zbraň za dřevec v podpaží. Mimochodem, husité a jejich doba, tj. 1. polovina 15. století, se zasloužili o první větší rozšíření palných zbraní a jejich název první lehké zbraně „píšťala“ dal název pozdějšímu mezinárodnímu výrazu pistole. Více >

Tato série článků byla sepsána s cílem zvýšit povědomí majitelů střelných zbraní o možných problémech, které vyplývají z nesprávného uložení střelných zbraní a jejich případné krádeže. Cílem těchto článků je zvýšit osvětu a všeobecné povědomí o kvalitním zabezpečení objektů, ve kterých jsou zbraně uloženy, a maximálně tak zlodějům znesnadnit možnost se k nim dostat. Více >