Časopis Myslivost

Vlci na Broumovsku pohledem mysliveckého hospodáře

Myslivost 8/2019, str. 38  Lubomír Hajný
V květnu letošního roku jsem přijal pozvání od mysliveckého hospodáře Romana Chládka. Před naší schůzkou mi do telefonu sdělil, že má pro čtenáře Myslivosti zajímavé informace ohledně výskytu vlka na Broumovsku. Vydal jsem se proto více než tři sta kilometrů do honitby Horní Teplice, kde se vlk pravidelně vyskytuje.
 
Pane Chládku, představte prosím honitbu čtenářům….
Honitba Horní Teplice je honitbou smíšenou, o rozloze přibližně 1000 hektarů, se zvěří srnčí, černou, jelení a donedávna také s hezkými stavy mufloní zvěře, ale ta už zde prakticky není.
 
Co se s touto zvěří stalo?
Bohužel, zapracovali vlci.
 
Pojďme prosím na začátek. Kdy jste poprvé zaznamenali, že se v honitbě vyskytuje vlk?
Přibližně před třemi lety z poměrně slušně zazvěřené honitby, kde zvěř byla vidět pravidelně i přes den, najednou z ničeho nic zvěř zmizela. Krátce poté jsme poprvé viděli v honitbě vlky. Pro nás spíše na první pohled zvláštní psi, ale při bližším pozorování jsme zjistili, že se jedná opravdu o vlky.

IMG_20160425_192248.jpg
 
Že vám skáču do řeči, říkáte zvláštní psi, můžete to vysvětlit.
Vždycky jsem si myslel, že vlk je divoké a hlavně velmi plaché zvíře, které se člověku obloukem vyhýbá. Naše honitba je turisty velmi navštěvovaná, lidé se často v honitbě pohybují na různých místech i v noci. A najednou se zde objeví vlk. To nás ze začátku velmi mátlo. Jak je to možné? Setkání s vlkem se mnohokrát opakovalo. Potkal jsem například dva vlky přibližně na 50 metrů, oni přede mnou neutíkali, dívali se v klidu na mě.
 
Proč si myslíte, že nemají z člověka strach a neutíkají?
Moje teorie je taková, že to není divoká populace vlka. Žádné divoké zvíře, ať je to srnčí, vysoká nebo černá, na vás tahle koukat nebude, natož vlk, šelma, která žije skrytým životem. Jezdím patnáct let lovit ke kamarádům do Finska, kde se vlk běžně vyskytuje. Oni mi říkali, že vidět vlka je zázrak. A tady na Broumovsku jsme během měsíce viděli vlka možná dvacetkrát.
 
Vy jste říkal, že Finové byli velmi překvapeni, když jste jim o vlcích vyprávěl.
S finskými kolegy se navzájem zveme do honiteb, oni jezdí sem, my k nim. Někdy jezdí i dvakrát, třikrát do roka. A jako zkušení lovci viděli vlka poprvé na vlastní oči až zde, v Horních Teplicích…
 
Co na to říkali, jak si to vysvětlovali?
Finové se mi snažili vysvětlit, že to nemůže být divoký vlk, že takto se vlk v žádném případě nechová. S vlky mají ve Finsku mnohaleté zkušenosti. Absolutně nechápali, jak se to může stát, vidět vlka padesát metrů od trvale obydlené budovy. Ještě by asi pochopili, že vlk migroval a byl spatřen, ale že se natrvalo usadil nedaleko vesnic, v honitbách plných turistů, v lesích, které vůbec nejsou hluboké, to jim hlava absolutně nebrala.
 
Jaký jste si po zkušenostech od kolegů ze zahraničí udělal názor na vlky?
Že vlci pohybující se po Broumovsku se s člověkem již v minulosti zcela určitě setkali, jsou na něj zvyklí a při setkáních s vlky jsem měl pocit, že čekají, co jsem jim přivezl za žrádlo.

IMG_20160208_154215-1.jpg
 
Předpokládám, že podobné zkušenosti s vlky nemáte jen vy, ale i ostatní kolegové myslivci působící v okolí vaší honitby.
Jednoznačně. Když se setkáváme, sdělujeme si informace a zkušenosti s vlky mají obdobné. Absolutně neplaché zvíře, zvyklé na člověka, pohybující se i přes den klidně uprostřed vesnice.
 
Říkal jste, že ze začátku nebyla zvěř na přítomnost vlka zvyklá. Jak to vypadá nyní po přibližně třech letech od prvního setkání vlka se zvěří?
V současné době se nám do honitby vlk neustále vrací. V prvním roce jsme v honitbě zaznamenali výskyt dvou smeček. Jedna v počtu čtyř kusů a v druhé skupině byli dva vlci. V dnešní době je jich již mnohem více. Minimálně jednou do měsíce najdeme stržený kus srnčí zvěře, kus jelení zvěře, ale třeba strženého divočáka jsme kupodivu zatím nenašli. Vlci jsou již trvalou součástí naší honitby.
 
Jakou vidíte budoucnost v soužití s vlkem jako myslivecký hospodář?
Můj názor je, že vlk do přírody patří, otázka je v jakém množství a kde. Jestli to bude jako doposud mezi vesnicemi, tak si nejsem jistý, že to je dobře, jak pro vlka, tak pro lidi. O tom svědčí i škody na hospodářských zvířatech. Když by byli vlci třeba v KRNAPu, tak klidně, zde jsou prostory relativně velké. Je zajímavé, že vlk, který na Broumovsko údajně přišel z Německa, přičemž cestou nezanechal jedinou stopu, musel přejít přes Krkonoše, kde se mu evidentně nelíbilo a zastavil se až v místech, kde je mnoho lidí a velká hustota zástavby. Pokud budou do budoucna stavy vlků vysoké úrovni, tak jak je máme tady u nás, tak budou v hustě obydlené krajině zcela zákonitě způsobovat problémy. Věřte, nebo nevěřte, ale já osobně jsem nedávno viděl dvacet dva vlků na jenom poli!
 
Počkejte, to snad přeháníte, dvacet dva vlků, opravdu?!
Ano, opravdu, za sebou šlo dvacet dva vlků v jedné řadě po poli. Bylo to v nočních hodinách, viděl jsem dobře, jsem při smyslech a počítat umím! Není to žádná myslivecká latina!
 
Když si vezmu sčítání vlků od Hnutí Duha a dalších organizací, na takové číslo se nedostali snad v celých Čechách.
Nevím, z jakých dat vycházejí, já jsem myslivecký hospodář, vlky poznám a za ty roky, co se u nás vyskytují, mám s nimi již zkušenosti. Tohle bylo opravdu dvacet dva vlků na jednom poli!
 
Co tedy dál podle vás? Co třeba říkáte na chybějící management vlka? Přece jen, vlk je, podle zákona o myslivosti, zvěří…
To je velká chyba, že pro vlka není nastaven odpovídající management. Vlk je zvěř, patří do přírody, ale jako každá zvěř musí mít jasně stanovená pravidla chovu a případně také lovu jako ostatní druhy. Musí se jasně stanovit počty a místa, kde chceme, aby vlk žil. Aby to bylo přínosem pro vlka i ekosystém. Vždyť přece i pro spárkatou zvěř máme chovatelské oblasti se stanovenými pravidly. Například národní parky mi přijdou vhodné pro nastavení managementu vlka, ale turistická oblast tady u nás!?
 
Mnoho ochránců přírody tvrdí, že myslivci chtějí v případě legální možnosti lovit vlky, vlky úplně vystřílet. Souhlasíte s tímto názorem?
Já s vystřílením vlků nesouhlasím. Vlk je zpestření krajiny, ale potřebuje, jako každá zvěř, jasná pravidla, která bohužel nyní nejsou. Když budeme mít navýšené stavy jakékoliv jiné zvěře, ochránci přírody je přece budou chtít snížit. V tomto může vlk možná pomoci, byť u divočáků se nám to vůbec nepotvrzuje. A otázkou je i to, do jaké míry může vlk provádět selekci, u nás nalezené stržené kusy nebyly vůbec ve špatné kondici, prostě jen neměly šanci proti přesile vlků ve štvanici. Ovšem, kdo stanoví, kolik vlků je dost například na Broumovsko, na Českou republiku?
 
Co tedy navrhujete s vlkem dál?
Čerpat zkušenosti ze zahraničí, kde s vlky mají zkušenosti, třeba na Slovensku. Jasně a urychleně nastavit management vlka. Jednat! To je úplný základ.
 
A to i ve spolupráci s ochránci přírody?
Ale ano, určitě, spolupracovat je potřeba, ale jednat a diskutovat s odborníky, nikoliv s teoretiky. V zahraničí, konkrétně ve Finsku, veřejnost čerpá informace o vlkovi především od myslivců a myslivcům tam veřejnost věří. Myslivci jsou přece ti, kteří jsou dnes a denně v přírodě, svoji honitbu detailně znají. U nás tomu tak úplně bohužel není, jako myslivci jsme osočování z neznalosti. Prakticky každý myslivec je však ochráncem přírody. Vždyť kdo jiný sází stromky, suší seno na přikrmování, chodí pravidelně v zimě ke krmelcům a reguluje počty zvěře, aby se snížily škody na zemědělských plodinách? Myslivci, ne členové vlčích hlídek! A proto myslivci musí být k jednáním přizváni, oni znají přírodu.
 
A vy jako myslivecký hospodář v honitbě s vlkem spolupracujete s ochránci přírody?
Nejsem s nikým v kontaktu a nikdo mě ani nepožádal o spolupráci. Párkrát jsme se potkali v honitbě, kdy byly dokonce i tendence se mě ptát, co prý dělám v honitbě, když oni tam monitorují vlka. Vadí mi, že mně jako mysliveckému hospodáři nevěří. Například, když jsem v myslivecké statistice vykázal vlky, které jsem skutečně pozoroval v honitbě dlouhodobě. To nebyla náhodná setkání, vlky tu pozorujeme pravidelně. Taky mi docela vadí, že mi například ochránci přírody nesdělí, kde mají fotopasti, jaké jsou z nich výstupy a podobně. Zeptám-li se, řeknou mi, co je mi po tom, ale přece mně jako mysliveckému hospodáři v honitbě, kde pomocí fotopastí pořizují záběry a vlci jsou dokonce před fotopasti lákáni, mi po tom myslím si, je docela hodně! Musí mne přece zajímat vše týkající se hospodaření se zvěří a to, co se v honitbě děje, to je moje povinnost, a to taky jako myslivecký hospodář chci vědět.
 
Je z vaší strany snaha o spolupráci v problematice týkající se dalšího osudu vlka?
Určitě a myslím si, že rozumní ochránci přírody a myslivci by měli spolupracovat. Bohužel se to zatím neděje a to je velká škoda. Já jsem myslivec, chci s přírodou žít a spolupracovat. Možnost střelit vlka jsem měl mnohokrát, ale nikdy bych to neudělal, já jsem přece také ochráncem přírody. Chci spolupracovat, chtěl bych, abychom si vyměnili získané zkušenosti, vzájemně se můžeme jenom obohatit, ale zájem musí být z obou stran. Tah je myslím na jejich straně a já jen doufám, že se to změní ku prospěchu nás všech i ku prospěchu vlka. Bude-li kdekoliv vlk v takovém množství jako tady a bude-li páchat takové škody, pak bude považován za problém. Proto na spolupráci všech zainteresovaných, tedy skutečných ochránců přírody, majitelů farmových chovů i myslivců záleží, jaký bude další osud vlka.
                                                                                 
  připravil Lubomír HAJNÝ
 
Zpracování dat...