Orel mořský je největším dravcem vyskytujícím se u nás, rozpětí jeho křídel je 200 až 245 cm. Ač tomu jeho druhové jméno nenapovídá, v Čechách hnízdil běžně až do poloviny 19. století, na Moravě ještě o několik desetiletí déle. Přechodně, až do 80. let minulého století, u nás jen zimoval, nejčastěji na Třeboňsku. Protože se zde současně nacházely i vhodné porosty k jeho hnízdění, soustředily se sem snahy ornitologů vedoucích k jeho repatriaci (repatriace = návrat živočichů nebo rostlin na místa jejich dřívějšího přirozeného výskytu, obvykle po jejich vyhubení vlivem lidské činnosti). Vybudováno bylo několik bezpečných hnízdišť, v zimě byli ptáci přikrmováni a v letech 1978 až 1989 bylo z umělého chovu vypuštěno 9 jedinců. Repatriaci byl věnován příspěvek v Myslivosti 10/2007.
Ačkoliv úspěšné hnízdění uměle odchovaných ptáků nebylo prokázáno (mláďata vyvedli nejdříve zřejmě divocí ptáci), začali zde orli pravidelně hnízdit a rozšířili se do sousedních rybničnatých oblastí. S odstupem zhruba dvaceti let bylo potom hnízdění orlů prokázáno také na Moravě. V současnosti se orli u nás vyskytují víceméně plošně, ve všech rybničnatých oblastech. Počet hnízdících párů v ČR zatím pomalým tempem narůstá.
V kraji Vysočina odhadujeme přítomnost 20 až 30 párů orlů. Zhruba polovina z toho jsou mladí ptáci, kteří nejsou pohlavně vyspělí. V tomto věku orli obvykle postaví hnízdo, ale ke snesení vajec a zahájení inkubace často nedojde. Všechna známá hnízdiště jsou pravidelně kontrolována. Součástí tohoto monitoringu je i kroužkování mláďat.
Orli hnízdí ve starých porostech, patří mezi zvláště chráněné druhy živočichů a podle zákona o ochraně přírody je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje těchto druhů, zejména je rušit, usmrcovat či ničit jimi užívaná sídla.
Cílem kroužkování je získat důležité informace ze života těchto ptáků, například věkové složení populace, výměny dospělých ptáků na konkrétních hnízdištích nebo věrnost mláďat svému rodišti. Při opakovaných návštěvách hnízdišť bohužel také přicházíme do kontaktu s úmyslně i neúmyslně zabitými ptáky. V letošním roce jsme jen na Vysočině zjistili 4 případy otrav karbofuranem, jeden případ cíleného pokácení hnízdního stromu i s mláďaty a jeden případ, kdy se samice zabila o dráty vysokého napětí. Úspěšná tak byla pouze čtyři hnízdění, vyvedeno bylo 7 mláďat. Při návštěvách hnízdišť se evidují nálezy kořisti a jejich zbytků. Získáváme tak přesné informace o potravě, kterou přináší dospělí ptáci na hnízdo. V ní převažují kapři, ale setkáváme se i se zbytky zajíců, kachen, lysek a potápek. V jednom případě byly nalezeny zbytky srnčího a mláďat káně lesní. Z nálezů na hnízdě není možné vždy jednoznačně stanovit, za jakých okolností byla daná položka ulovena. Je ale evidentní, že značnou část úlovků savců představují zvířata zraněná či usmrcená zemědělskou technikou nebo v dopravě. Orli tímto plní důležitou sanitární funkci v krajině.
Snímek Tomáš Kněžíček, ornitolog, snímek Filip Hruška
Pozorováním a fotografováním mořských orlů jsem na třech různých lokalitách strávil v prosinci až únoru mnoho mrazivých dnů. Jen málokdy jsem ale měl možnost vidět jeho úspěšný lov. Pozoroval jsem několik výpadů na kořist pod hladinu, ale orel byl vždy neúspěšný. Češtěji jsem viděl jeho pokusy lovit vodní ptactvo. Nalétával do středu prchajícího letícího kachního hejna. Osobně bych řekl, že zdravého ptáka jen tak snadno neuloví a vyhledává spíš slabší kusy, které za prchajícím hejnem zaostávají. Samotný okamžik ulovení ptáka se bohužel odehrával mimo dosah mého teleobjektivu, takže jsem mohl jen pozorovat hostinu, které se občas zúčastnilo několik orlů. Dvakrát jsem pozoroval, jak orel připravil o úlovek racky bělohlavé, což nesli dost nelibě a na orla útočili. Také orel má své vlastní „příživníky“ v podobě vrány šedé. Vrány se nerozpakuji k orlovi velmi těsně přiblížit a z jeho úlovku nebo lupu si urvat něco pro sebe. Z mých pozorování mi vyplynulo, že orel není až tak zdatný lovec, alespoň co se týká vodních ploch, jak jsem si původně myslel. Jednoznačně preferuje bezpracnou kořist v podobě uhynulých ryb, cizích úlovků a slabých kusů. Text a snímek Petr Študent
Stanovení nebo odhad ztrát v rybničním hospodářství, způsobených orly mořskými, není snadné. Je ale zjevné, že při hnízdění jednoho páru orlů v určité rybniční soustavě jsou škody způsobené orly ve srovnání se ztrátami způsobenými hejny kormoránů nebo vydrami a norky v podstatě zanedbatelné. Ladislav Bazala, Rybářství Kolář, a.s., snímek Petr Študent
V právě probíhající kůrovcové kalamitě musíme respektovat také lesní zákon, nařizující §33 odst (1) Vlastník lesa je povinen přednostně provádět těžbu nahodilou tak, aby nedocházelo k vývinu, šíření a přemnožení škodlivých organismů… případně §32 odst. (1) Vlastník lesa je povinen provádět taková opatření, aby se předcházelo a zabránilo působení škodlivých činitelů na les, …odst. (2) Při vzniku mimořádných okolností a nepředvídaných škod v lese je vlastník lesa povinen činit bezodkladná opatření k jejich odstranění a pro zmírnění jejich následků. Vzhledem k obvyklé době hnízdění březen až červen je nutno včas v předstihu zpracovat veškerou nahodilou těžbu. V případě napadení stromů lýkožrouty (jarní rojení, zde zpravidla od poloviny dubna) v okolí hnízda je ještě konec června možným i když hraničním termínem pro asanaci dříví. Důležitá je v této situaci spolupráce s místními ornitology. Vhodnou organizací práce jsme schopni u jednotlivých hnízd zajistit provedení prací mimo hnízdní období. V současné situaci, kdy smrk v okolí hnízdiště na LS Náměšť kompletně uhynul je zajištění klidu z hlediska lesního provozu téměř bezproblémové. Ing. Roman Křivánek, Lesy ČR, s. p.
Nelze zakrývat, že orel mořský dokáže ulovit zdravé srnče nebo malého zajíce. Je to dravec, který se nespecializuje jen na konkrétní druh kořisti, ale loví tak, aby jeho úsilí přinášelo nejlepší výsledky při nejmenší námaze. Nemějme mu tedy za zlé škody na lovné zvěři, ale pomozme v krajině provést takové změny, aby se zvýšilo množství drobné zvěře a úkrytů pro ni. Zasaďme se například o budování biopásů mezi polními kulturami, keřových pásů podél cest nebo drobných tůní a mokřadů v nivách řek a blízkosti rybníků. Tyto myšlenky naplňuje například společná petice České společnosti ornitologické a Českomoravské myslivecké
jednoty „Vraťme život do krajiny“, která dosud nasbírala přes 30 tisíc podpisů.