ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Květen / 2020

Opakovací kulovnice Steyr Arms Monobloc

Myslivost 5/2020, strr. 65  Martin Helebrant
Steyr Monobloc je lovecká opakovací kulovnice s válcovým odsuvným záměrem, napínaným při otevření závěru. Závěr uzamykají tři symetrické uzamykací ozuby na hlavě závěru. Ta je od těla závěru snadno oddělitelná, bez použití nástrojů, a nese v sobě odpružený čep vyhazovače, příčně odpružený drápek vytahovače a zápalník. Úderník je spolu s bicí pružinou nesen na matici závěru.

Štýrská zbrojovka Josefa Werndla, proslavená jako Österreichische Waffenfabriksgesellschaft – OEWG byla před první světovou válkou největší zbrojovkou na světě. Na tomto úspěchu se značnou měrou podíleli konstruktéři Ferdinand rytíř von Mannlicher a Otto Schönauer.

V roce 1886 rakouská armáda přijala do výzbroje opakovací pušku model 86, první vojenskou zbraň s přímotažným závěrem.

Vystřídala ji puška Österreechisches Repetier - Gewehr M. 95, zbraň, se kterou naši dědové a pradědové rukovali do první světové války. Opět přímotažný závěr.

Obě zkonstruoval von Mannlicher a dávaly rakousko-uherskému pěšákovi palebnou kapacitu, jakou neměl žádný jiný v Evropě.

Z řecké armádní karabiny vznikla v roce 1903 další legendární zbraň – Repetierbüchse Mannlicher Schönauer. Štíhlá elegantní zbraň určená původně pro alpské lovce se stala legendou a kultovní zbraní lovců na všech kontinentech. Na první pohled ji od konkurence odlišovala rukojeť závěru ve tvaru „příborové rukojeti“ – „Buttermesser Griff“ – rázně sklopené dolů a celopažbené předpažbí sahající až k ústí hlavně dlouhé pouhých 50 cm.

Štýrská továrna měnila své jméno a po dvou světových válkách zůstala jen stínem mamutího OEWG, ale své mannlicher-schönauery vyráběla až do roku1973, kdy nastoupil model 1972 s novým závěrem (ale cívkovou nábojovou schránku si ponechal). Z této zbraně se později vyvinula Steyr Mannlicher Luxus (již s klasickým zásobníkem) a následně i Steyr Mannlicher CL II. Ta má ještě klasickou pojistku na krku pažby, ačkoliv tato tzv. S.B.S. pracuje s vyšší pasivní bezpečností, danou aretačním výstupkem.

Na ni navázal Steyr Mannlicher SM12, která jako první zbraň firmy používá pojistku s možností bezpečného uvolnění bicího mechanismu H.C.S.

V roce 2004 se Steyr Mannlicher přestěhovala do nových výrobních prostor v Kleinramingu, jižně od Štýru. Zde vznikla nová kozlice Duett a zde také firma v roce 2014 oslavila 150 let své existence. V roce 2018 oznámila vznik nové kulovnice Steyr Monobloc, první kusy ale byly k dispozici až v roce 2019. K 1. lednu 2019 také firma změnila svoje jméno na Steyr Arms.

 steyr_arms_mb_farbzusammenstellung_high_resolution.jpg

Ponechme teď stranou firmu, jakkoliv slavné historie, a pojďme se podívat zblízka na novou opakovací kulovnici Steyr Monobloc. Zbraň se nezrodila z ničeho nic, pokud se na ní podíváte zblízka, zjistíte, že nejeden z jejích konstrukčních uzlů výrazně navazuje na kulovnici SM12. Ale to bychom předbíhali. Pojďme začít pořádně od začátku.

Steyr Monobloc je lovecká opakovací kulovnice s válcovým odsuvným záměrem, napínaným při otevření závěru. Závěr uzamykají tři symetrické uzamykací ozuby na hlavě závěru. Ta je od těla závěru snadno oddělitelná, bez použití nástrojů, a nese v sobě odpružený čep vyhazovače, příčně odpružený drápek vytahovače a zápalník. Úderník je spolu s bicí pružinou nesen na matici závěru.

OBR-1.jpg

Zbraň se zásobuje náboji z dvouřadého zásobníku s jednořadým vyústěním s kapacitou 4 náboje. Dno zásobníku je z kartáčovaného hliníku, plášť je ocelový, podavač z plastu. Závěr nese hodně znaků svého předchůdce, opakovačky Steyr Mannlicher SM12.

Také spoušťový mechanismus má své kořeny v předchozí konstrukci, v opakovačce SM12. Má francouzský napínáček, aktivovaný zatlačením jazýčku spouště směrem dopředu. Jako jeden z bezpečnostních mechanismů je ale možné oddělit spoušť s lučíkem. Pokud se toto stane, tak nelze uvolnit napnutý úderník.

Vlastní pojistka je typu H.C.S. – Hand Cocking System – umožňující ruční napínání a vypouštění úderníku. Má podobu obdélníkového šoupátka na krku pažby, ze kterého uprostřed vystupuje malé kulaté tlačítko, které blokuje pohyb pojistky. Stiskem tlačítka a posunutím šoupátka směrem dopředu a vzhůru se bicí mechanismus napne, stiskem tlačítka a pohybem šoupátka směrem dozadu se napnutý mechanismus uvolní.

Pokud nebyl úderník napnut pohybem závěru, nelze jej napnout samotným pohybem šoupátka pojistky. Pokud je bicí mechanismus napnutý a zbraň zajištěná, nelze otevřít závěr. Pokud přesto chcete zbraň vybít, aniž byste museli odjišťovat, lze stiskem malé páčky na pravé straně kousek za rukojetí závěr odblokovat a otevřít.

Steyr Monobloc je zvláštní tím, že má hlaveň vyrobenou v jednom kusu s pouzdrem závěru. Část odpovídající pouzdru závěru je uzavřená, s oválným výhozným okénkem. To umožňuje i snadnou vyměnitelnost hlavně.

Konstruktéři se přiklonili délce hlavně 558 mm. Je to kompromis mezi „vojenskou“ délkou 51 cm, pro kterou je dnes optimalizováno čím dál více nábojů, a tradiční „loveckou“ délkou asi 60 cm.

OBR-2.jpg

Pokud je hlaveň v jednom celku s pouzdrem závěru, funkci rámu do jisté míry musela převzít pažba. Ta je blízká dnes často aplikované koncepci tzv. šasi, tedy kovového nosníku, na kterém je nesený systém zbraně. V případě Steyr Monoblocu je ale nosník z hliníkové slitiny natolik šikovně „zakapotovaný“ v plastu, že si ho ani neuvědomíte.

Pažba je typově kdesi na rozhraní americké a Monte Carla, má výraznou lícnici a opravdu hluboké vykrojení krku. Část předpažbí, předek pistolové rukojeti a lícnici kryjí panely potažené kůží. Všechny tyto panely jsou snadno snímatelné.

Pryžová botka pažby se dá snadno odklopit směrem dolů a otočit stranou, čímž se odkryje malá úložná dutina – penálek, kam se tak akorát vejde odejmutá spoušť. Přitom uvnitř dutiny je popruh, kterým si spoušť podložíte a pak ji snadno popruhem vytáhnete. Tady je vidět, že u Steyrů se zamysleli i nad praktickým používáním zbraně. Botka má výměnné vložky, takže si můžete snadno upravit délku pažby.

 

Základní rozborka je jednoduchá – zatlačením šoupátka před přední hranou uvolněte a vyjměte zásobník. Nyní otevřete závěr a stáhněte ho dozadu. Po stisku spouště lze závěr úplně vysunout z hlavňové jednotky.

Pokud chcete závěr dále rozebrat na vyčištění, pak zatlačte hlavu závěru směrem dovnitř do těla, pootočte vodicími lištami proti smyslu chodu hodinových ručiček a můžete hlavu závěru vysunout z těla. Nyní pevně uchopte matici závěru a otočte jí po smyslu hodinových ručiček. Matice se uvolní a lze ji vytáhnout z těla závěru. Tím se uvolní také rukojeť závěru (v oné pověstné mannlicherovské podobě rukojeti příborového nože). Závěr je plně rozebraný na čištění, sborka probíhá shodně, jen v opačném pořadí.

Pokud potřebujete vyjmout spoušť, stiskněte nenápadné tlačítko na kořeni spoušťového lučíku, posuňte jej dopředu a vyklopte ven ze zbraně. Vyjmutím spouště jste také umožnili sejmuté úchopového panelu na čele pistolové rukojeti. I ona se vyklápí, stačí jen trocha přiměřené síly. Sestavení je opět jen v opačném pořadí.

Spoušť můžete uklidit do penálku pod botkou – uchopte horní číst botky a sklopte ji směrem dolů. Pak ji otočte o 90° napravo nebo nalevo. Nahoře je pod botkou další západka, po jejímž stlačení lze vyklopit směrem dopředu a sejmout ze zbraně lícnici.

Pokud chcete, můžete nyní sejmout úchopový panel na předpažbí. Stiskněte stříbrné tlačítko na čele předpažbí a vyklopte předpažbí ze zbraně.

Teď můžete sejmout hlavňovou jednotku. K tomu potřebujete dlouhý klíč Torx 20. Napřed povolte šroubek na předpažbí, pak posuňte šoupátko záchytu zásobníku mírně dozadu, zasuňte klíč do otvoru a uvolněte druhý šroub. Nyní sáhněte do zásobníkové šachty a stiskněte dlouhou páčku záchytu hlavňové jednotky. Při zpětné montáži začínáte zasazením malého zobáčku do otvoru vzadu na hlavňové jednotce do vybrání v šasi a pak hlavňovou jednotku přiklopte zpět k šasi. Zajistěte šrouby.

Ostatní součásti lze vracet na zbraň v opačném pořadí, prakticky vždycky jde o kyvný pohyb, kdy jeden konec zaklesnete zpět na šasi a druhý přiklopíte a zacvaknete. Jedinou výjimkou je spoušť, která se vrací kombinací suvného a kyvného pohybu. Kyvný způsob instalace zvolil konstruktér proto, aby dosáhnul tužšího spojení jednotlivých součástek.

 

Při maximální uživatelské demontáži jsem měl možnost si opravdu důkladně prohlédnout kvalitu provedení zbraně. Povrchům není co vytknout, všechny mechanismy mají přiměřeně tuhý chod, daný novotou zbraně.

 

Vysoce kladně hodnotím chod napínání a uvolňování bicího mechanismu přes tlačítko pojistky – Steyr (tehdy ještě i Mannlicher) při konstruování mechanismu H.C.S. odvedl opravdu vynikající práci a jeho funkci a uživatelský komfort hodnotím jako jeden z nejlepších na trhu.

Spoušť měla hladký chod, s minimálním krokem a křehkým, „skleněným“ odpálením. V porovnání s jinými soudobými kulovnicemi je tovární nastavení odporu spouště hodně nízké, zjištěných asi 6 Newton je tak polovina běžné dnešní produkce a v mých očích je na hranici napínáčku. Osobně bych dal přednost odporu kolem 10 Newton. To samé platí o odporu napínáčku. Napínáček sice držel i při úderu botkou pažby o podlahu pokrytou karimatkou z výše pasu, tj. asi 90 cm, ale odpor pouhého 1 Newtonu (asi 100 gramů), zejména v zimě, se zkřehlými prsty, je v mých očích blíž maléru než úspěchu. Ale to jsou moje osobní preference, se kterými čtenář může, ale nemusí souhlasit. Zásadní problém to není, přesto podotýkám, že pokud výrobce neřekne jednoznačně jinak není seřízení odporu spouště práce pro uživatele – kutila, ale pro odborníka – servisního pracovníka nebo znalého puškaře.

OBR-3.jpg

Střelecké seznámení s novou zbraní jsem měl možnost absolvovat na dvoudenním setkání novinářů s novým Monoblocem, které uspořádala firma Steyr v na střelnici Terra Nuova Bracciolini v Toskánsku. Setkání bylo zaměřené na střelbu pod stresem, střílelo se na vzdálenosti od 100 do 450 metrů.

K dispozici byly kulovnice Steyr Monobloc v ráži 308 Winchester a v ráži 30-06 Springfield. Ke střelbě se používaly náboje Norma zbrusu nové řady Bond Strike, v případě ráže 308 Winchester (kterou jsem měl na ty dva dny přidělenou) měla střela s balistickou krytkou a pájeným olověným jádrem hmotnost 11,7 gramu (180 grain). Tyto náboje jsou určeny pro střelbu na velkou dálku, mají mít dobrou terminální účinnost, na ústí nabízí 800 m.s-1, tj. 3746 J. Na 500 metrech si pořád ještě střela drží rychlost 578 m.s-1 (tj. 1956 J). Pokles dráhy letu, při nastřelení na 100 metrů, byl 13,5 cm na 200 metrů, 46,5 cm na 300 metrů, 102 cm na 400 metrů a 183 cm na 500 metrů. Jako terče se používaly ocelové gongy o průměru 20 cm a 35 cm (na 300, 400 a 450 metrů). Zbraně byly osazeny zaměřovacími dalekohledy Swarovski Z8i 3,5-28x50 s balistickými věžičkami s personalizovanými stavěcími kroužky – každá zbraň měla opravdu svůj konkrétní kroužek, vyrobený na míru podle její skutečně zjištěné balistiky.

 

Napřed se každý střelec seznámil s přidělenou zbraní a zkontroloval nastřelení, pak začala výuka s neformální soutěží. Stres se navozoval různými způsoby. O jeden způsob se postaralo loňské skutečně horké léto – když jsme byli na střelnici, překračovala teplota ve stínu 40 °C. Další zdroj stresu – po celou dobu účastníci soutěžili o skutečně hodnotné ceny, čas na střelbu byl omezený, při střelbě museli účastníci plnit různé drobné úkoly. Například při úvodní střelbě na 100 metrů museli z hlavy sečíst dvě dvoumístná a jedno jednomístné číslo, pak sečítat cifry výsledku až vám zbude jen jedno číslo, pak najít na tabuli terčový list s vaším číslem a na něm kolečko o průměru 5 cm s číslem, které jste vypočetli. To pak jste měli zasáhnout. Po celou tu dobu vám běžel čas.

Kolečko jsem zasáhl dvěma výstřely ze tří, bohužel, zasáhl jsem jiné kolečko, než jsem měl. Špatně jsem počítal. Takže nula bodů.

V dalších úlohách jsme běhali (Toskánsko je docela kopcovité), zkoušeli jsme střílet se zadrženým dechem – nic z toho by samo o sobě nebylo extrémně fyzicky náročné (když pominu teploty) a přesto si člověk začal jasně uvědomovat, jak se stres na střelci podepisuje. Za ty dva dny každý vystřílel asi 100 nábojů. Zbraně se opravdu nezastavily, ale ani jednou neselhaly.

Byl jsem skeptický k trvanlivosti spojení kůží potažených panelů s pažbou, ale ani na takto intenzivně používaných zbraních se neuvolnil ani jeden. A platí to o všech Monoblocích, které jsem zatím viděl. Spojení je pevné, nikde nic nekloktá a nerachtá.

Myslím, že na základě výše popsané zkušenosti mohu zodpovědně prohlásit, že Steyr Monobloc, i s běžnou loveckou hlavní, je velmi přesná zbraň. Při střelbě vleže bylo mimořádné, aby střelec minul na 200 metrů gong. Třístovkové gongy byly asi největší výzvou – všichni jsme se shodli, že to vypadalo jako taková „trošku horší“ dvoustovka a asi jsme měli tendenci tuto úlohu podceňovat, ale na 300 metrech se již začínal také projevovat vítr. Celkem se dařilo i na 400 a 450 metrů, tady si každý dával záležet.

Asi nejvýznamnější přínos pro mě osobně je, že jsem si znovu potvrdil svoje meze, kam si ještě mohu rozumně troufnout střílet na zvěř. Poučné také bylo soutěžení v přesnosti odhadu vzdálenosti a názorná ukázka toho, že za 300 metry již stačí chyba odhadu vzdálenosti 30 až 40 metrů, abyste minuli 30cm gong. V praxi to je dost velká chyba, abyste místo čistého úlovku zvěř velikosti jelena nebo velké černé náročně dohledávali nebo jenom zmrzačili.

 

Velmi milé bylo, že se akce zúčastnil i vedoucí konstrukčního týmu Monoblocu Harald Pichler, který znal odpověď na všechny technicky směrované otázky k nové zbrani. Ačkoliv novou kulovnici předcházela pověst velmi přesné zbraně, základní zadání bylo ekonomické. Se strojním vybavením Steyr Arms je totiž výroba hlavně v celku s pouzdrem závěru vlastně jednodušší než vyrábět každý díl samostatně a pak je přesně montovat. Hlaveň se kove za studena i s pouzdrem a po opuštění kovací linky zbývá jen několik dokončovacích operací.

Vznikem hlavňového kompletu se jaksi mimochodem řeší i otázka výměnných hlavní a multirážových sad. Přesnost dnešních obráběcích strojů je přitom taková, že lze jeden závěr použít do více hlavní, bez dalšího dolícování. Výsledný hlavňový komplet – monoblok sice má alespoň teoreticky předpoklady pro vysokou přesnost, ale podle konstruktéra dominantní vliv má profil hlavně. Jak jsem viděl v Toskánsku, profil se povedl.

 

Rád bych se ještě zastavil u pažby. Ta je moderně tvarovaná, s výraznými liniemi. Je výhradně plastová, ale nabízí se ve více různých barevných provedeních. Kůží potažené úchopové plochy mohou být buď pískově hnědé, nebo sytě hnědé nebo černé. Takže máte celkem 12 kombinací. Pažba dobře sedne do ramene, oceňuji možnost snadné výměny podložek na botce, takže můžete snadno upravit délku pažby třeba v závislosti na oblečení.

 

Jedno ze slov, které před koronavirovou epidemií velmi silně rezonovalo zbrojním průmyslem, bylo slovo modularita. Modulární výrobek se skládá z typových částí, modulů, které uživatel nebo výrobce může skládat do různých celků, podle určení výrobku. Když se podívám na nový Steyr Monobloc, pak mi tohle slovo neustále tane na mysli, ačkoliv jej vlastně nikdo z týmu Steyr vůbec nepoužil. Často ale používali slovo volba.

Zatím je nový Monobloc k mání v omezeném sortimentu ráží, ale je teprve na začátku své cesty. Přesto vám nabízí dost voleb. Pokud jste mladý a moderní lovec a uvažujete o své trvalé zbrani, pak je Steyr Monobloc volbou, nad kterou byste se měli zamyslet. Pokud jste spíš konzervativní, zamyslete se také. Myslím, že by bylo chybou tuhle zbraň z volby vyřadit.

Za pomoc při přípravě tohoto článku chci poděkovat sl. Viole Gahler a Haraldu Pichlerovi ze Steyr Arms a zejména Robertu Procházkovi z rakovnické prodejny Zbraně – střelivo Terč, která je i autorizovaným servisem zbraní Steyr a Blaser.

Ing. Martin HELEBRANT

Zpracování dat...