Nejen pro mne bylo velkým překvapením, že po dlouhých letech, poprvé od roku 1947, vyhrál prestižní Memoriál Karla Podhajského pointer. Ale nebylo to překvapení jediné, vůdce byl překvapivě mladý, překvapivě se k titulu dopracoval jako náhradník a vůbec celá jeho cesta k titulu byla velmi pozoruhodná. O tom už ale více v rozhovoru s Petrem Glozou. Momentálně sedím v suterénu, resp. síni mysliveckých tradic, v domku ve Veselí nad Moravou, hladím si žlutobílého Astona z Raklesu a napjatě poslouchám.
Více >