Časopis Myslivost

Podíváme-li se na mapu rozšíření AMP, tak to pro nás nevěstí nic radostného a je docela pravděpodobné, že u nás vzniknou další ohniska nákazy, která se budeme snažit vyřešit koktejlem opatření, kdy na prvním místě bude bezpečná likvidace prasat. Někde tedy k redukci prasat takto vynuceně dojde.
Ale co zbývající populace za situace, kdy bude minimální odbyt zvěřinu? Tam se dá naopak čekat, že ani zájem o lov za přísných podmínek nebude nějak ohromný, a prasat mimo ohniska může být dost. S tím se mohou ještě vyhrotit některé problémy, které v současné době vnímáme jen okrajově, případně tak, že se nás vůbec netýkají. Jedním z takových časovaných bomb jsou škody, které prasata způsobují na výsadbách dřevin.
 
Dlouho byl výskyt prasat v lesích hodnocen jako málo problémový, na rozdíl od býložravých druhů, pro které jsou dřeviny v zimním období základní složkou potravy. V posledních letech se ovšem objevují oblasti, kde početné populace prasat významně ovlivňují úspěšnost obnovy lesních porostů a působí značné ekonomické ztráty.
Prasata ve vyšší početnosti mohou během zimy jednak zkonzumovat veškerý opad atraktivních semen, a tím znemožnit přirozenou obnovu porostů.
Další škody na porostech vznikají odíráním kmenů a kořenových náběhů a významné jsou i nepřímé škody v lesích poškozování oplocení výsadeb, povrchu lesních cest a nově se přidaly rozsáhlá poškození čerstvých výsadeb.
Škody na výsadbách jsou sice známé dlouho, ale prakticky se nevyskytovaly. Dnes na extrémních lokalitách prasata způsobují vyšší škody než ostatní zvěř dohromady. Stromky jsou v ohniscích poškozovány až z 80 %, a to i opakovaně a klidně se stane, že po zasazení vytažených sazenic dochází k jejich opětovnému vyrytí následující noci.
Na základě průzkumů jsme průměrné poškození výsadeb v České republice odhadli na  4,49 %. Přepočteno na peníze nám škoda vyrýváním sazenic v roce 2019 vyšla asi na 70 milionů Kč. Tato částka ovšem počítá pouze s cenou sadebního materiálu.
Z prvních dat vyplynulo, že rozsah, termín a typ poškození výsadeb je velmi obtížné predikovat a tím se i zhoršuje možnost ochrany. Vzhledem k tomu, že se jedná o nový a potenciálně velmi významný jev, pokusili jsme se toto poškození zmapovat a odpovědět na některé nejasné otázky.
 
Co, kdy, kde a hlavně proč prasata škodí?
 
Definovat jednoznačnou příčinu škod na výsadbách je velmi obtížné. Lze očekávat, že intenzita poškozování sazenic bude dána kombinací podmínek prostředí (potravní nabídkou, dostupností a stářím sazenic, ročním obdobím, počtem prasat, loveckým tlakem, půdním pokryvem, vlhkostí půdy), ale nějaké zcela jasné závislosti se nám nepodařilo prokázat.
Co víme jistě je, že poškozovány jsou častěji vysazené dřeviny, zatímco přirozená obnova je napadána výjimečně. Prasata přitom nerozlišují prostokořenné či krytokořenné sazenice, ale ani druhy dřevin. Ani složení substrátu krytokořenných sazenic nevykazuje žádný vliv na míru jejich vyrývání.
Na poškození se podílí všechny věkové kategorie od selat žijících v tlupě až po dospělé jedince, kteří se na ploše objevovali osamoceně. Jev není vázán na určitou oblast nebo nadmořskou výšku, ale vyskytuje se ve větší či menší míře napříč celou republikou.
Stromky jsou často jen vytaženy bez jakékoliv známky poškození kořenového systému. Obnažení kořenového systému má však za následek jeho oschnutí a úhyn sazenice.
V některých případech prasata sežrala kořeny případně i se substrátem. To by mohlo být například v důsledku obsahu živin či aromatických látek v kořenech nebo způsob přípravy stanoviště před výsadbou. Částečným vysvětlením by mohlo být, že uměle pěstované stromky obsahují díky hnojení větší množství živin a solí. Tomu však odporuje nízká míra poškozování kořenového balu.
Pokusně jsme sledovali také přítomnost živočišné složky v nakypřené půdě a v jejím okolí týden po výsadbě. Její podíl byl však minimální a nedocházelo ke koncentraci v místě jamky.
 
Prokypření půdy prasata přitahuje
 
Zjistili jsme, že nejvíce jsou poškozovány sazenice krátce po výsadbě, kritické období trvá asi čtyři týdny od výsadby, poté riziko poškození výrazně klesá. Nejohroženější jsou sazenice ihned první týden po výsadbě. Ani toto zjištění ovšem neplatí bez výjimek a objevují se škody i půl roku po zasazení. Tyto případy jsou však ojedinělé.
Z toho jsme vyvodili, že významný vliv má nakypření půdy. Podobně to funguje třeba na polích.
Při dalším pokusu jsme na poškozované ploše proto vysázeli vedle klasických prosto a krytokořenných sazenic také asi 40 cm dlouhé vrbové kolíky zasazené klasickou jamkovou sadbou a také zde udělali jamky, které jsme nechali bez zahrnutí.
Při vyhodnocení se ukázalo, že prasata jevila větší zájem o kolíky vysazené do jamky a prázdné jamky s prokypřenou půdou, než o zasazené stromky. Těch bylo v době kontroly poškozeno celých 20 % u obou variant.
Zdá se tedy, že více než nějaké živiny se prasata zajímají o nakypřenou zem a stromky vytahují či vyrývají bez většího smyslu, jen jako překážející věc v atraktivní jamce. I přesto, že jsme v několika případech zaznamenali požírání kořenů, jsme přesvědčeni o tom, že sazenice nejsou pro prasata nijak zvlášť potravně atraktivní a jejich poškozování se takto vysvětlit nedá.
 
Jak škody prasaty snížit?
 
Škody jsou na prvním místě problémem lesního personálu, který musí řešit opakované výsadby. Zároveň tato činnost prasat ohrožuje i hospodaření uživatelů honiteb, protože pokud budou opakovaně platit zničenou výsadbu desítek hektarů, tak to může být problém. A nesmíme zapomínat ani na to, že prasata takto ohrožují potřebnou obnovu našich zdecimovaných lesů.
Proto by všechny zúčastněné mělo zajímat, jak těmto škodám předejít ještě předtím, než vzniknou. Z hlediska ochrany výsadeb se zdá nejúčelnějším řešením problému snížení populace prasat. Jelikož se však tento cíl dlouhodobě nedaří, doporučujeme v ohniscích vzniku škod v prvních čtyřech týdnech po výsadbě každodenní kontrolu a cílený lovecký tlak na ohrožených plochách. To je velmi účinná a relativně levná metoda.
Do budoucna předpokládáme možnost využití repelentních látek, které budou aplikovány přímo na půdní povrch k sazenicím. Tyto repelenty však teprve vznikají a jsou předmětem dalšího testování. Podrobnější informace lze najít v článku v časopise Human–Wildlife Interactions, 15(1), 13.

Vlastimil SKOTÁK, Jiří KAMLER, Jakub DRIMAJ
Mendelova univerzita v Brně,
Lesnická a dřevařská fakulta,
Ústav ochrany lesů a myslivosti