První úspěšnou opakovací kulovnici s přímotažným závěrem zkonstruoval jeden z největších zbrojních konstruktérů vůbec, Ferdinand rytíř von Mannlicher (30. 1. 1848 – 20. 1. 1904). Rakousko – uherská armáda zařadila jeho opakovačku 1886 do své výzbroje jako standardní pěchotní pušku a naši dědové a pradědové s přímotažnými opakovačkami vzor 1895 (další mannlicherovka) válčili na bojištích první světové války. Přímotažné kulovnice se svým bleskově rychlým přebíjením rakousko-uherskému pěšákovi dávaly palebnou kapacitu, jakou neměl v té době žádný jeho protivník.
Koncept přímotažného závěru oslovil i opačnou stranu zákopů Velké války, Kanaďané zařadili do své výzbroje opakovací kulovnice Ross, také s přímotažným závěrem. Kulovnice Ross se ukázaly být jako poněkud „delikátní zbraně“ pro náročné podmínky zákopové války. Lépe se osvědčily válcové odsuvné závěry mauzerovek, enfieldek, mosinek a springfieldek, které snášely prach a bláto přece jenom lépe.
Mannlicherovky se celkem osvědčily, ale protože poválečné poražené Rakousko mělo mírovými podmínkami významně omezenou zbrojní výrobu, přímotažné závěry zmizely ve stínu. Navíc je nahradila skvělá kulovnice s válcovým odsuvným závěrem Mannlicher Schönauer, mod. 1903. Jak vojenskému, tak civilnímu trhu, neboť lovecké zbraně byly a do jisté míry jsou dodnes ovlivněné armádními zbraněmi, začaly dominovat opakovačky s válcovým odsuvným závěrem. Tu uměla nabídnout i ÖWAG, Mannlicher Schönauer, mod. 1903 byl jako jeden z mála schopný konkurovat Mauseru 98.
Dominance opakovaček s válcovým odsuvným závěrem trvala celé meziválečné období a značnou část druhé poloviny 20. století. V jeho závěru začalo ve většině evropských zemí docházet k prudké expanzi stavů černé zvěře, jejímž nejúčinnějším způsobem lovu jsou naháňky. Při nich se střelci stojícímu na výhodném místě může nabídnout příležitost vícenásobného zásahu, ale jen za předpokladu, že dokáže rychle přebíjet. Kulový dvoják nebo kulová kozlice („expreska“) či dokonce troják byly jedním možným řešením této potřeby.
Rozvoj samonabíjecích zbraní za druhé světové války našel svůj odraz v samonabíjecí kulovnici Browning BAR, poprvé nabídnuté lovecké veřejnosti v roce 1966. „BARča“ byla první samonabíjecí kulovnicí, která prolomila konzervativismus myslivců a lovců a uspěla i na africkém kontinentu při lovech na nebezpečnou zvěř. Browning Bar se vyrábí dodnes, i když již prošla několika generačními obměnami, a v závěsu za ní je celá řada samonabíjecích kulovnic. „Kulový automat“ dnes prostě patří do lovcova trezoru stejně jako tradiční zbraně.
V roce 1993 vynalezl Meinhard Zeh z firmy Blaser nový závěr uzamykaný rozpínáním kleštiny přímo do hlavně. Uzamykání kleštinou je symetrické, samostředící a nabízí rozsáhlé uzamykací plochy. Plocha uzamykacích ploch Blaseru R93, jak byla nová kulovnice nazvaná, je 66 mm
2. Slavný Mauser 98 má uzamykací plochu 56 mm
2. Ovládání závěru bylo přímotažné, klikou na pravé straně závěru.
Celá zbraň byla konstruována modulárně, umožňuje snadné přerážování výměnou hlavně (snadnost oddělení hlavně od rámu a zbytku zbraně lze chápat jako jistou verzi rozebíratelné kulovnice, tzv. take – down). Jako jedna z prvních kulovnic má místo pojistky ruční vypouštěč („decoker“) bicího mechanismu.
Protože závěr zamyká přímo do hlavně, bylo možné použít rám zbraně z hliníkové slitiny a zbraň tak odlehčit. R93 byl ve své době průlomovou zbraní, která daleko předběhla čas svého vzniku. Do roku 2016, kdy skončila výroba, bylo vyrobeno přes 200 000 těchto kulovnic a R93 se stala v Evropě jednou z nejprodávanějších loveckých kulovnic.
Jakkoliv byla R93 mimořádně úspěšná zbraň, v roce 2008 dostala svého nástupce. Nová R8 si ponechala Zehův kleštinový závěr, ale dále ho posílila. Nynější závěr má celkem 14 uzamykacích plošek o celkové ploše 96 mm
2, tedy posílil o dobrých 45 % vůči svému předchůdci a o více než 70 % oproti Mauseru 98. Zachováno zůstalo snadné přerážování a oddělení hlavně od rámu, bohužel hlavně pro R8 nejsou zaměnitelné s hlavněmi pro R93.
Blaser R8 existuje v celé řadě variant, jak z hlediska ráže, tak z hlediska materiálu pažby a výzdoby. V principu lze říct, že základem je pouzdro závěru, které nese jak hlaveň se závěrem, tak i spušťadlo a tvoří celý střed zbraně – je to jakýsi mezikrok mezi klasikou konstrukcí pažbení zbraně a koncepcí šasi – nosníku který nese všechny podstatné části zbraně. Podle provedení pak je vlastní pažba buď dřevěná nebo plastová či karbonová.
Hlaveň je ale vždy plovoucí, tedy nedotýká se kromě vetknutí do pouzdra závěru nikde předpažbí ani jiné části zbraně.
Tvarů pažby je nespočet, základ je bavorská pažba. Další velice populární typ pažby je thumbhole s otvorem umožňujícím prostrčení palce a jistější úchop celé zbraně.
Podobně jako u R93, i R8 má místo manuální pojistky vypouštěč, umožňující uvolnění i opětovné napnutí bicího ústrojí bez jakékoliv další manipulace se závěrem.
Zásobník je cívkový, plastový, mannlicher-schoenauerova typu.
Podstatnou novinkou Blaseru R8 je spojení těla zásobníku do jednoho celku se spoušťovým mechanismem. Zásobník je ve zbrani držen dvěma západkami, po každé straně jednou. Dno zásobníku plynule navazuje na lučík spouště a vytváří současně klec, ve které je uložen jazýček spouště a přenášecí sloupek. Ten je při vloženém zásobníku ve styku s ovládáním spoušťové páky a umožňuje tak iniciaci náboje v komoře. Pokud je zásobník vyjmutý, je současně zablokovaný pohyb spoušťové páky a náboj nelze odpálit.
Odnímatelný spoušťový mechanismus nebo alespoň jeho část je dalším prvkem pasivní bezpečnosti zbraně, na první pohled jasně zřetelným a zjevným. Blaser R8 byl jedním z prvních, kdo jej aplikoval na lovecké zbrani, možná dokonce úplně prvním. Od roku 2008 se toto řešení ujalo a dnes jej nabízí celá řada výrobců.
Není to tak dlouho, co jsem se v souvislosti s legalizací tlumičů v ČR vyjádřil, že integrální tlumiče jsou v podstatě výhradně záležitostí služebních zbraní, ať již vojenských nebo policejních. Mohl jsem si toto tvrzení odpustit, člověk by neměl prorokovat, když to od pánaboha nemá dané. Firma Blaser nyní nabízí svoji úspěšnou kulovnici R8 i v provedení Ultimate Silence, s tlumičem integrovaným do konstrukce zbraně. Díky laskavosti dovozce, firmy Kozap, jsem měl možnost tuto zbraň otestovat.
Především – pod pojmem integrální tlumič rozumím tlumič, který je otvory přímo spojen s hlavní, velmi často otvory začínají již krátce za nábojovou komorou a snižují tak úsťovou rychlost střely až na podzvukovou úroveň. Z tohoto hlediska R8 Ultimate Silence integrovaný tlumič nemá. Hlaveň sama je sice velmi krátká – pouhých 40 cm, ale na tlumič navazuje pouze svým ústím. Tlumič sám má podobu štíhlého válce (průměr je 31 mm a délka je 536 mm), který je našroubován na ústí hlavně, přesahuje svojí konstrukcí daleko dozadu, kde dosedá na nákružek na kořeni hlavně. Střela tak letí v oblasti přechodové balistiky (za ústím hlavně) volně vnitřním prostorem tlumiče, a nakonec vyletí přesným otvorem na ústí tlumiče ven. Spalné plyny za střelou expandují dovnitř tlumiče, částečně proudí i vzad – expanzní prostor je přetažený daleko dozadu kolem hlavně. Ven proudí až expandované, kdy ztratily značnou část své energie. Tlumič se na hlaveň šroubuje rukou a rukou se také dotahuje.
Tlumič je na zbrani zjevný, hlaveň je prostě trochu „tlustá“, ale není to nic, co by bylo nějak výrazně nepřirozené.
Pažba je plastová, typu thumbhole, svými rozměry vychází z pažeb verze Ultimate a Success. Dotekové plochy jsou potažené měkkým plastem. Pažba je stavitelná jak do délky, tak do výšky lícnice a výšky botky. Uživatel si tedy může „pracoviště“ upravit opravdu skoro dokonale na míru. Ovládání výsuvných prvků pažby je prostřednictvím tlačítek z levé strany hlaviště, v případě výsuvu botky pak otočnou kovovou páčkou. Aretace je jistá a tuhá, pažba upravená střelci na míru nemá žádné vůle.
Blaser R8 má ve standardním provedení pověst přesné zbraně, proto jsem byl zvědavý, jak moc se na přesnosti a vůbec na fungování zbraně projeví instalace tlumiče. A pochopitelně, byl jsem zvědavý, jak je tento tlumič účinný.
Měření hluku výstřelu jsme prováděli ve spolupráci s certifikovaným měřičem hluku, firmou Marvelab, s.r.o., na střelnici puškaře S. Sýkory v Dobšicích. Při testu jsme použili běžné lovecké střelivo Geco, s poloplášťovou střelou s oblou špičkou o hmotnosti 12 gramů.
Jako první krok jsme změřili hluk výstřelu ze samotné hlavně. Měřili jsme vždy 4 výstřely, měřili jsme hodnotu podle MilStd 1474 ve vzdálenosti 1 metr vodorovně bokem od ústí hlavně, a pomocnou hodnotu přímo u ucha střelce.
Zjištěných 147,8 dB (ucho) resp. 148,2 dB (MilStd 1474) je jednou z nejvyšších hladin hluku jaké jsme kdy při našich měřeních naměřili. Rozdíl mezi úrovněmi MilStd a na uchu je v rámci přesnosti měření nevýznamný. Toto zjištění je v souladu s našimi zjištěními z předchozích měření.
Střelba s nasazeným tlumičem již ukázala poněkud rozdílné hodnoty – podle MilStd 1474 byl hluk 144,2 dB (útlum 3,7 dB), na uchu 137,4 dB (útlum 10,5 dB). Z hlediska hodnot útlumu tedy nic moc, i když … je dobré si uvědomit, že decibel je logaritmická jednotka, útlum o tři decibely znamená pokles hluku na polovinu a útlum o 10 decibelů je už útlum na asi osminu. Takže jako ochrana sluchu střelce tento tlumič své opodstatnění a citelný přínos jednoznačně má.
Ohledně přesnosti jsem neočekával žádné velké překvapení. K testu jsem použil běžné lovecké náboje s poloplášťovou střelou s oblou špičkou, GECO 12 gramů. V ráži 8x57 JS je to spíš náboj na rychlé spolehlivé zastavení i velkého divočáka než něco, s čím bych šel na závody. Ale první nástřel tří ran na 100 metrech ukázal rozptyl dobrých 6,5 cm. Au, tak tohle zabolelo. Ono by to spolehlivě zabilo i srnce, i lišáka, ale přece jenom – dnešní dobrý standard je sotva poloviční.
Drbal jsem si hlavu sáhl na tlumič, jak moc jej tři rány ohřály. Ruku jsem na něm udržel, to byla dobrá zpráva. A taky jsem zjistil, že tlumič se mi pod prsty lehce protáčí. Nebyl úplně dotažený. Dotažení tlumiče rukou mělo na zbraň zázračný vliv. První dvě rány se dotkly navzájem. Zkusil jsem tlumič znovu dotáhnout – seděl bez pohybu, výstřely s ním nepohnuly, zůstal dotažený.
Korekce zaměřovacího dalekohledu a další dva zásahy se dotýkají jeden druhého, body dopadu perfektně nad prvními dvěma zásahy. Pootočení stavítky zaměřovače, trochu doleva. Prásk, …, prásk, další dvě rány v sobě, tentokrát již v ose. Poslední korekce svislým stavítkem a v papíře jsou další dvě, částečně se překrývající díry. Přesně ve výši středu, půl centimetru nalevo. Krok stavítek je 1 cm, nemá smysl dál zasahovat do nastřelení, zakrývám stavítka čepičkami.
Už hodně dlouhou dobu jsem se nesetkal s tím, aby nějaká lovecká zbraň takhle úžasně reagovala na každý pohyb stavítka a střílela soustavně jednou dírou. Nechci tvrdit, že to tak musí být u každého Blaseru R8 Ultimate Silence, dokonce ani ne u všech v ráži 8x57 JS. Tady se nejspíš sešla konkrétní zbraň s konkrétní krabičkou nábojů v nečekané, ale to působivější harmonii. Ale trvám na tom, že Blaser R8 Ultimate Silence je velmi přesný.
Na závěr mi dovolte několik subjektivních poznámek – zbraň je vyvážená hodně dozadu a velmi snadno táhne za cílem při střelbě do pohybu. To je trochu nezvyklé, ale zvykl bych si rychle.
Dal bych přednost o trochu většímu odporu spouště, nemám rád příliš lehké spouště a tahle byla tak akorát na hraně. Ale to se dá seřídit.
Pažbu si střelec může seřídit opravdu „na míru“, takže tahle R8 Silence bude velmi dobře použitelná i pro rychlé, nahozené rány. S ohledem na prověřenou zastavovací schopnost ráže 8x57 JS mi nedělá starost ani razantní zkrácení hlavně, „osmička“ má „páry“ dost a dost.
Test Blaseru R8 mi potvrdil, že přesná zbraň nemusí mít nijak dlouhou hlaveň, záleží na poměru délky ku průměru a pokud je hlaveň dostatečně tuhá (a to krátká, silná hlaveň je), může střílet i velmi přesně. Tlumič v tomto případě pomáhá uklidnit plyny v oblasti přechodové balistiky a přispěl k vynikající přesnosti mnou testovaného kusu. Také výrazně snižuje vnímaný zpětný ráz. V tom se neliší od klasického, konvenčního tlumiče.
Výrobce uvádí schopnost tlumiče utlumit hluk výstřelu o mnohem více dB, než jsme naměřili. Ono u žádného výrobce se nám nepodařilo ani zdaleka přiblížit udávaným útlumům. Jenže výrobci vždy útlum uvádí s kouzelným slůvkem „až“, a tady zřejmě tkví příčina rozdílu.
Naše měření ukázala, že naměřený útlum je vždy hodně proměnlivý v závislosti na délce hlavně, tlumiči a náboji. Výrobce uvede ten pro něj nepříznivější výsledek, i když se ho podařilo dosáhnout třeba jen v jednom případě z mnoha desítek měření.
My jsme při rozsáhlém testování různých tlumičů na kulovnici ráže 308 Winchester s náboji Sellier & Bellot Training změřili útlumy podle MilStd 1474 od asi 11 dB do 4 dB a na uchu od 17 do 8,5 dB a v tomto světle je třeba vnímat výsledky měření Blaseru R8 Ultimate Silence – se svými 10,5, resp. 3,7 dB tlumič určitě není tak účinný jako jsou velké externí tlumiče, ale pořád je to dost, aby přinejmenším střelci spolehlivě chránil sluch.
Pokud shrnu vše výše uvedené, pak Blaser R8 Ultimate Silence je moderní opakovací kulovnice, která nabízí slušnou míru utlumení hluku výstřelu i zášlehu plamene na ústí hlavně, aniž by nějak podstatně narůstala délka nebo hmotnost zbraně.
Jako všechny zbraně R8 nabízí vynikající pasivní bezpečnost a velice dobrou přesnost. Je to zbraň poněkud netradiční, ale to byla R93 ve své době také, vlastně i R8. Možná je R8 Ultimate Silence předvojem nového trendu - nebudu prorokovat (viz úvod tohoto článku). Ale pokud chcete nějak utlumit hluk výstřelu své kulovnice a od konvenčních tlumičů vás odrazuje jejich rozměr a hmotnost a vaším hlavním cílem je ochrana sluchu, je Ultimate Silence zajímavou, velice zajímavou volbou. Pokud to unese peněženka.
kapacita zásobníku … 4 náboje.
hmotnost vč. Zeiss Conquest V6 2-12 x 50 s montáží … 4667 g