O tom, že situace s postupným šířením afrického moru prasat je opravdu vážná, není nutno pochybovat. Poslední nález pozitivního kusu je ve vzdálenosti asi 14 km od našich severních hranic na Děčínsku.
Koncem října vydalo Ministerstvo zemědělství metodický pokyn orgánům státní správy myslivosti k redukci početních stavů prasete divokého. Doporučuje orgánům státní správy myslivosti podle § 39 zákona o myslivosti uložit uživatelům honiteb snížení stavů prasete divokého v oblasti intenzivního lovu na severu Čech v oblasti Děčínska a Liberecka.
O tom, že situace s postupným šířením afrického moru prasat je opravdu vážná, není nutno pochybovat. Poslední nález pozitivního kusu je ve vzdálenosti asi 14 km od našich severních hranic na Děčínsku. V oblasti intenzivního lovu metodický pokyn doporučuje snížit stavy černé zvěře na minimální, popř. zrušit chov úplně, a to ve lhůtě kratší než do 31.3.2022, nejlépe do 31.12.2021.
V posledních dnech jsem absolvoval řadu jednání, která iniciovala Státní veterinární správa nebo Ministerstvo zemědělství. AMP se postupně přibližuje. Nejblíže hranicím našich honiteb je na severu republiky, ale neméně alarmujícím je šíření této nemoci u našich sousedů na Slovensku a v Maďarsku. Dá se předpokládat, že v brzké době se přiblíží k východní a jižní hranici.
Otázkou již není, zda se nám nákaza vyhne, ale kdy a které oblasti zasáhne nejdříve. Když jsem v srpnu tohoto roku připravoval úvodník do časopisu Myslivost, krátce jsem se zmínil, že AMP je 30 km od našich hranic. Během tří měsíců se tato vzdálenost zkrátila na polovinu.
Státní veterinární správa se intenzivně věnuje přípravě na příchod této nákazy. Na severu Čech ve spolupráci s uživateli honiteb určila konkrétní místa pro umístění kontejnerů pro shromažďování kadáverů nalezené zvěře. V nejbližších dnech by mělo proběhnout školení myslivců ze strany pracovníků Státní veterinární správy. Lov ve vymezených oblastech budou moci totiž provádět pouze proškolení myslivci, kteří obdrží od SVS certifikát o proškolení. Na myslivcích bude úkol nejtěžší - vyhledávat a svážet nalezené kusy uhynulé zvěře.
Na základě předběžných informací vzešlých z jednání se SVS se dá očekávat, že v případě výskytu AMP na území ČR dojde na základě vydaných mimořádných veterinárních opatřeních k okamžitému zákazu lovu ve vymezených územích. Zda zákaz potrvá 14 dní, měsíc, popřípadě jinou dobu, rozhodne vždy krajská veterinární správa příslušného kraje. Po následném rozvolnění bude umožněn pouze individuální lov ve vymezeném území.
Na základě zkušeností se zdoláváním AMP z oblasti Zlínska se dá předpokládat, že individuální lov bude probíhat pouze v určitých dnech v týdnu. Veškerá ulovená černá zvěř bude muset být vyšetřena na přítomnost AMP. V případě negativního výsledku bude vyšetřený kus určen ke konzumaci pouze lovci. Bude zakázáno ulovenou a vyšetřenou zvěř prodávat, popřípadě dále distribuovat. Kladu si otázku, kolik prasat jsem schopen ročně spotřebovat pro vlastní potřebu? A co budeme dělat s ostatními ulovenými kusy? Řadu podobných otázek v posledních dnech diskutujeme se SVS a snažíme se nalézt optimální řešení.
Nejsem si jistý, zda si vážnost situace uvědomují někteří myslivečtí hospodáři v honitbách. Začalo období společných honů a na ČMMJ se obracejí naši členové s řadou dotazů, přitom jedním z nejčastějších je dotaz ohledně omezování lovu větších prasat na společných lovech. To samé platí i o individuálním lovu bachyní a kňourů.
Je potřeba si uvědomit, že lavinovité šíření AMP se nedaří zastavit nikde v Evropě a s téměř stoprocentní jistotou jej nezastavíme ani v ČR. Prioritou státu bude ochránit velkochovy a chovy domácích prasat. Takže tím, že se dnes snažíme omezovat lov větších kusů černé zvěře, sami sebe s velkou pravděpodobností odsuzujeme k jedinému - rozpadající se kadávery dnes mnohde hájené zvěře budeme nakládat a složitě odvážet z našich honiteb do kafilerních boxů. Čím větší kus, tím obtížnější manipulace.
Na sociálních sítích přitom běží diskuze o nevhodnosti lovu dospělých kusů černé zvěře a je poukazováno na špatnou věkovou strukturu v populacích černé zvěře, kdy je potřeba zašetřovat dospělé kňoury a bachyně jako nositelky přírůstku. V následujícím období bude nutno ale zapomenout na lov ve vztahu k případné věkové struktuře v populacích černé zvěře. Ta totiž bude daleko více narušena chorobou AMP než naším způsobem lovu.
AMP do našich honiteb s téměř stoprocentní pravděpodobností dorazí. Zatím máme možnost stále lovit a ulovenou zvěř odpovídajícím způsobem zužitkovat. Otázkou je, jak dlouho nám to ale ještě vydrží.
Ing. Jiří JANOTA