Časopis Myslivost

 
Neumím odhadnout, kolik členů ČMMJ už zaregistrovalo, že máme schváleny nové Stanovy a kolik z těch, kteří  je zaznamenali, našlo čas popřemýšlet, jak novou podobu pragmaticky využít ve prospěch myslivosti.
Zásadní změnou je to, že byli zvoleni noví členové Myslivecké rady ČMMJ, ale ne tak jako dříve v rámci celé republiky a podle jednotlivých odborností, ale v rámci jednotlivých krajů. Odbornost by měla být pak hlavní prioritou účelově a termínově sestavovaných pracovních skupin, které si bude moci nová Myslivecká rada volit či vytvářet. Své krajské zástupce si okresní myslivecké spolky volily na zasedáních krajských koordinačních rad.
Určitě změnou k lepšímu je to, že jsou členové vrcholného orgánu poprvé po roce 1989 všichni jasně zakotveni k příslušné části členské základny, mají stanovenu jednoznačnou povinnost se zodpovídat „svým“ okresům a snažit se, aby se lépe žilo myslivcům v „jejich“ kraji.
V řadě krajů již dříve fungovala komunikace a spolupráce mezi sousedními okresy, funkcionáři se scházeli a spolupracovali. Jak je k přečtení v jednom z rozhovorů v tomto čísle, v některých krajích na to šli dokonce tak, že byla dobrovolně vytvořena obecně prospěšná společnost a nejen díky tomu se myslivci naučili společně fungovat.
Nové stanovy tak vlastně jen zafixovaly již dříve osvědčené vztahy v některých krajích jen v trochu jiné podobě než o.p.s.
Bohužel ale musím konstatovat, že slovo „některých“ v předchozím odstavci je zcela oprávněně, ne všude je spolupráce mysliveckých okresů na krajské úrovni pravidelnou samozřejmostí. A tak se nabízí otázka, zda se nyní ve všech krajích dokážeme „sejít o patro výše“,  postoupit z okresní úrovně na krajskou, zda se vytvoří pravidelná spolupráce s novým krajským mysliveckým zastupitelem a dokážeme léta zavedené okresní pohledy pozměnit i na pohledy krajské.
Ale i to, zda dokážeme třeba tak jako v Královéhradeckém kraji nabídnout krajskému úřadu k podpisu dohodu o spolupráci, a dokonce třeba i širší rozkročení v podobě krajské spolupráce i s rybáři, včelaři, chovateli a dalšími podobnými zájmovými spolky.
Nově podle Stanov konstituovaní krajští zastupitelé samozřejmě mají sice prioritní povinnost býti v rámci naší myslivecké organizace spojovacím prvkem pro přenos informací z okresů do centra a naopak, ale nemělo by se zapomínat, že se dnes mnoho záležitostí řeší s krajskými úřady. S nimi bychom měli organizovat a koordinovat střelecké, kynologické a jiní akce, využívat dotační programy na úpravu krajiny, výchovu mládeže a nebo pořádání kulturních akcí.
A dovolím si vyřknou pro mnohé možná kacířskou myšlenku, zda bychom už konečně v krajích také nemohli zkoordinovat a sjednotit kurzy uchazečů o první lovecký lístek a zkoušky samotné, propojit lektory a zkušební komisaře za účelem vytvoření třeba krajských zkušebních senátů. Jednotný a schválený systém zkušebních otázek a i soubor potřebných znalostí v podobě „šanonové“ publikace Základy myslivosti nejen pro adepty již máme, tak proč to nezkusit?! Bude ale vůle změnit léty zažité stereotypy?
Dokážeme se sejít o patro výše?
 
Jiří KASINA