Ke snížení míry incidence těchto střetů se v České republice používá mnoho přístupů, například oplocení komunikací, úprava dopravního značení, instalují se pachové repelenty, či opticko-akustické plašiče. Jednotlivá opatření se však liší nejen svojí efektivitou, ale i náklady na pořízení a následnou údržbu.
Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou v Praze řeší od roku 2021 projekt Technologické agentury ČR CK02000097:
„Výzkum opatření k zabránění střetů motorových vozidel s velkými savci na silnicích nižších tříd“, v rámci kterého jsme se kromě jiného zaměřili i na zkušenosti správců komunikací a dotčených orgánů státní správy, samosprávy s opatřeními proti střetům se zvěří.
Příklad aplikace koncentrátu pachové látky. Papírová rulička umožňuje lepší aplikaci pěny a zvyšuje její trvanlivost.
Za účelem získání zpětné vazby jsme vytvořili dotazník, který byl rozeslán na příslušná pracoviště správ silnic a krajských úřadů v jednotlivých regionech. Dotazník obsahoval například následující otázky: Vnímáte střety se zvěří na silnicích ve své správě jako závažný problém? Aplikujete nějakou formu opatření proti střetům se zvěří? Provádíte zpětné vyhodnocení efektivity opatření? Máte zkušenosti s krádežemi opatření nebo vandalismem?
Z 21 odpovědí zahrnující všechny kraje ČR považuje více než polovina respondentů (62 %) střety se zvěří na komunikacích ve své oblasti za závažný problém a dalších 19 % za spíše závažný. Podle databáze
www.srazenazver.cz je u nás ročně evidováno několik tisíc kolizí se zvěří s rostoucí tendencí v posledních letech, dosahující až 10 % všech evidovaných dopravních nehod, a tak tento výsledek není překvapivý.
Z pohledu množství střetů byl respondenty označen jako nejhorší měsíc říjen (48 % respondentů) následovaný dubnem (43 %). To je víceméně v souladu s dostupnou evidencí a rozdíly mezi jednotlivými měsíci lze vysvětlit rozdílnou aktivitou zvěře v průběhu roku. Nejčastěji respondenty o střetech informovala Policie ČR (48 % odpovědí) a myslivecké spolky (43 % odpovědí). V menší míře se objevovaly informace od řidičů, občanů či z médií.
Celkem 62 % respondentů aplikuje nějakou formu opatření proti střetům se zvěří, nejčastěji pak pachové repelenty (69 % odpovědí). Z dalších opatření byly uváděny odrazky na směrových sloupcích, změna dopravního značení, akustické plašiče či výsek náletových dřevin okolo silnic. Hlavním kritériem pro aplikaci některého z uvedených opatření bylo množství střetů se zvěří v posledním období (62 % respondentů).
Stanovit, zda bylo instalované opatření přínosné, není možné bez zpětného vyhodnocení efektivnosti. Takové hodnocení provádí pouze 69 % z těch, kteří opatření aplikují. Někteří respondenti zaznamenali snížení počtu střetů až o desítky procent oproti předchozímu stavu, další zaznamenali malý nebo žádný efekt. Tyto rozdíly mohou souviset s konkrétním použitým typem opatření či ostatními faktory, jako je například nárůst intenzity dopravy či specifičnost daného místa (např. pěstované plodiny v okolí komunikace).
Aby instalované opatření mohlo spolehlivě fungovat, je nutná jeho pravidelná kontrola s ohledem na možné odcizení, poškození nebo technickou závadu. Za tímto účelem 77 % respondentů kontroluje již instalovaná opatření a 50 % z nich potom opatření kontroluje každý měsíc. Více než polovina (54 %) z těch, kteří aplikují opatření má zkušenost s krádežemi či vandalismem. Jako příklad lze uvést zmínku o krádeži 50 % instalovaných opticko-akustických plašičů na jednom z úseků. Škody však mohou vznikat také neúmyslně, a to při údržbě okolí komunikace (sekání trávy) či vlivem pohybu zemědělské techniky.
Žádnou formu opatření proti střetům se zvěří neaplikovalo 8 respondentů (38 %). Mezi důvody bylo například uváděno, že takové kroky nespadají přímo do kompetence daného subjektu, nedostatek financí či špatná zkušenost s dříve instalovaným opatřením (pochyby o efektivitě).
Z výsledků našeho dotazníkového šetření je patrné, že střety se zvěří představují pro příslušné správy silnic, orgány státní správy a samosprávy důležité téma. Pokud to okolnosti dovolují (pravomoc, finance apod.) je zde patrná snaha o snížení počtu střetů v rizikových místech pomocí instalace některého z řady opatření. Obecně je však efektivita opatření vnímána rozporuplně, kdy lze zaznamenat jak výrazné snížení počtu nehod, tak malý nebo žádný efekt. To však podle našeho názoru souvisí s nedostatečně dlouhou dobou, po kterou je efekt opatření sledován a také s absencí statistického hodnocení efektivity. Problémem jsou rovněž krádeže a vandalismus, které podle výsledků nejsou rozhodně zanedbatelné.
V rámci uvedeného projektu se budeme výzkumem efektivity těchto opatření nadále zabývat. Hlavním výstupem projektu potom bude
Nástroj pro podporu rozhodování, který by měl správcům komunikací, ale též například hospodářům mysliveckých spolků, přinést informace nejenom o efektivitě vybraného opatření, ale také o jeho vhodnosti pro vybraný úsek komunikace.
Vojtěch NEZVAL, Michal BÍL,
Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.
Tomáš KUŠTA, Zdeněk KEKEN
Česká zemědělská univerzita v Praze