Časopis Myslivost

 
Úbytek zajíce polního (Lepus europaeus) jistě nemusíme myslivecké veřejnosti představovat. Důvodů je celá řada, od zjednodušené struktury zemědělské krajiny, kde dnes mnohdy zcela chybí ekologické prvky jako meze, úhory, lemy cest, stromořadí, polní mokřady či lesíky, přes vysokou predaci a konkurenci jiných živočišných druhů, až po monotónní pole s několika druhy základních plodin na velkých plochách. V posledních letech přistupují i devastující sucha, na které naše mnoha generacemi předků „zkulturněná“ krajina není uzpůsobena.
V dnešní době (a zdráhám se napsat moderní) přistupuje k předchozím potížím ještě vysoká chemizace zemědělské výroby. Pesticidy, nebo jak se eufemicky oficiálně nazývají „prostředky na ochranu rostlin“, jsou v hledáčku důvodů nízkých stavů drobné zvěře již desetiletí. Teprve ale relativně dobrá dostupnost analytické chemie těchto látek v posledních letech umožnuje rozsáhlejší studie na toto téma.
Ve dvoudílné minisérii vám proto představíme nejprve druhy, počty a množství pesticidů nalezených v zajících, a v druhém díle pak vztah mezi počty zaječí zvěře, množstvím pesticidů a strukturou krajiny.
 

 
Zajíc je typickým a relativně dlouhověkým (až několik let, typicky ale je průměrný věk jedinců v populaci do dvou let) obyvatelem zemědělské krajiny. Žije trvale v prostředí, kde je vystaven účinkům pesticidů, a to jak přímým (postřiky několikrát ročně), tak je látkami zasažena jeho běžná potrava, což jsou zemědělské plodiny ve všech stádiích růstu a dále byliny a dřeviny v místě se vyskytující. Moč byla vybrána jako médium, které integruje všechny kapalné metabolické produkty, stejně jako nemetabolizované cizorodé látky.
Vzorky byly odebírány z čerstvě ulovených zajíců po honech mezi polovinou listopadu a koncem prosince v letech 2016 až 2020 (viz. tabulka 1). Vzhledem k masivnímu úbytku populace zajíce polního prakticky na celém území ČR byl výběr řízen zejména možností vůbec odběry uskutečnit, protože v mnoha honitbách či celých oblastech se zajíci již mnoho let neloví (což ale nijak nepřispívá ke zvýšení jejich početnosti).
Z ulovených zajíců byla vymačkána moč ihned po ulovení do polyetylénové vzorkovnice. Byl odebírán směsný vzorek z více jedinců bez rozlišení pohlaví a věku.
Kromě vzorků z lovených lokalit byly k dispozici i vzorky z areálu pražského mezinárodního letiště. Množství moči kolísalo u jednotlivých zvířat v rozmezí 0 až 20 ml. Směsný vzorek byl pořízen podle velikosti úlovku z 3 až 40 zajíců. Vzorek byl ještě v den odběru zmrazen na -18 °C a po celou dobu až do odeslání na analýzu uchováván zmražený při -18 °C.
 

 
Nejvíce látek, z hlediska počtu jednotlivých pesticidů, bylo nalezeno v Radonicích a Sluhách severně od Prahy (celkem 8 látek, viz připojená mapa). V případě Radonic se jedná o velmi robustní směsný vzorek z asi 20 zajíců, nejedná se jistě o náhodný nález. V případě Sluh se jednalo jen o 5 zajíců. Sluhy a Radonice jsou ovšem nedaleko od sebe, asi 10 km vzdušnou čarou, a jedná se tedy pravděpodobně o výsledek způsobu hospodaření v této prakticky pouze polní nížinné krajině. Na druhou stranu, v roce 2019 byly ve Sluhách nalezeny „jen“ 4 a 3 látky. Průměr z celého souboru honiteb v ČR je 4,5 látky na jeden vzorek.
Sedm látek bylo nalezeno v Židlochovicích na jižní Moravě, kde je pestrost krajiny sice vyšší, ale jsou zde kromě polí i vinice, které jsou v našich podmínkách velmi chemizovanými kulturami. Šest látek bylo nalezeno již ve čtyřech případech, a to v nejrůznějších oblastech s různými typy krajiny: Viničné Šumice – Vyškovsko, Dymokury – Nymbursko, Slavice – Třebíčsko, Mikulov – jižní Morava (viz připojená mapa).



Na druhé straně spektra leží honitba Wildendürnbach v Dolním Rakousku (2 látky, ale obě na bázi glyfosátu), dále areál letiště Ruzyně (2 látky), jihomoravské Valtice (2 látky) a Šardice (jednou 2 a jednou 3 látky). Tři látky byly nalezeny v Dobrovízi a pražském Zličíně – zde se jedná o honitby sousedící s ruzyňským letištěm. Tři látky byly dále nelezeny i v Malešovicích (jižně od Brna) a v Tismicích (Českobrodsko).
Počet látek pravděpodobně dobře vypovídá o šíři spektra použitých pesticidů v dané honitbě, ovšem z hlediska vlivu na zaječí populaci jsou spíše rozhodující celkové koncentrace nalezených látek.
 

 
Hmotnostní sumu pesticidů jsme použili jako souhrnný parametr identifikace zatížení životního prostředí. Přestože je zřejmé, že tato hmotnostní suma nemusí (a pravděpodobně neodpovídá) toxicitě jednotlivých látek, neexistuje v současné době žádný ve vědecké literatuře publikovaný souhrnný parametr, který by tuto toxicitu vyjadřoval.



Nejvíce pesticidů (viz. tabulka 2), tedy jejich hmotnostní sumy, bylo nalezeno v Radonicích (4025 mikrogramů/l moči). V této prakticky výlučně polní honitbě dominoval 3,5,6-Trichloropyridin-2-ol, což je metabolit velmi toxických organofosfátových insekticidů. Ten tvořil více než tři čtvrtiny celé sumy. Ta je pak doplněna chloridazon-desphenylem (herbicid používaná do řepy, která se v oblasti hojně pěstuje) a spektrem „obvyklých“ pesticidů, zejména metazachloru a quinmeracu, které se používají při pěstování řepky a obilí. Glyfosát a jeho metabolit AMPA jsou v relativně nízkých koncentracích.
Radonice jsou s předstihem nejvíce zasaženou lokalitou, na druhém místě jsou pak jihomoravské Židlochovice – zde celkové koncentraci 2512 μg/l dominuje 1403 μg/l herbicid a fungicid DNOC, který se používá zejména v sadech a vinicích – což je typické zemědělství pro oblast Židlochovicka. Druhým pak je s 981 μg/l listový herbicid clopyralid. Poměrně vysoká je zde i koncentrace totálního herbicidu glyfosátu (36,8 μg/l) a zastoupeny jsou i další běžné herbicidy fluazifop, metazachlor a quinmerac.
Třetí nejzasaženější honitbou jsou jihomoravské Žatčany, kde dominuje glyfosát. Analytické stanovení udává hodnotu více než 1000 μg/l, což je absolutně nejvyšší hodnota zjištěná v celém mnohaletém souboru, a to o dva řády vyšší než je obvyklé. Nejedná se o chybné stanovení, vysoký obsah glyfosátu byl potvrzen i jeho analýzou v srsti zajíců (což není součástí této studie). Vysoká zde byla i koncentrace dimethomorphu (275 μg/l), což je fungicid.
Tyto tři lokality představují extrém, již čtvrtá v pořadí (Viničné Šumice - Koválovice na Vyškovsku) má celkovou sumu pesticidů asi 3x nižší (794 μg/l). Zde jednoznačně dominuje listový herbicid na dvouděložné a dřeviny clopyralid.
Na druhém konci spektra s celkovou koncentrací méně než 1 μg/l celkové sumy pesticidů je dolnorakouský Wildendürnbach. Ve všech třech vzorcích z let 2018 až 2020 je přítomno pouze stopové množství glyfosátu a jeho metabolitu AMPA. Z ostatních herbicidů se nevyskytuje žádný.
Velmi podobný charakter má i zaječí moč z letiště Ruzyně – i zde jsou pouze nízké koncentrace glyfosátu, a žádné další pesticidy. Pouze glyfosát a AMPA (celkem suma 2,1 μg/l) se vyskytuje z Valtic na moravsko-rakouském pomezí z roku 2019.
Dále velmi nízké koncentrace byly zaznamenány z taktéž jihomoravských Šardic (21 a 11 μg/l), kde kromě glyfosátu a AMPA byl v jednom případě nalezen metazachlor – herbicid používaný zejména při pěstování řepky.
Lokality s nízkými celkovými koncentracemi pak doplňuje středočeská Dobrovíz z roku 2019 (21 μg/l), kde je opět přítomen v nízkých koncentracích glyfosát, AMPA a metazachlor. Podobný výsledek byl i v roce 2020 (29 μg/l), kdy přibyl k těmto látkám i herbicid na jednoděložné fluazifop a k hubení dřevin používaný picloram – všechny ale v nízkých koncentracích.

 
Z 35 vzorků z 21 lokalit byl ve všech vzorcích nalezen glyfosát (viz. tabulka 2). Vzhledem k tomu, že se jedná o nejpoužívanější totální herbicid, jehož škála použití sahá od hubení plevelů přes předsklizňovou až po posklizňovou desikaci a „umrtvování drnu“ při jarních přechodech od sklizně zelené biomasy k okamžitému následnému pěstování kukuřice. Jeho použití není nijak regulováno kromě zákazu předsklizňové desikace potravinářských plodin od roku 2020, proto není toto zjištění nijak překvapivé. Jeho koncentrace se pohybují obvykle v jednotkách až desítkách μg/l, s jednou výjimkou extrémně vysokého nálezu v Žabčicích (viz. mapa).
Další vysoké koncentrace byly nalezeny v Tismicích v intenzivních jabloňových sadech (60 μg/l), kde je glyfosát používám místo sekání pro redukci trávy pod stromy.
Další vysoké koncentrace byly nalezeny v Prušánkách a v Židlochovicích na jižní Moravě, pravděpodobně v souvislosti s výskytem vinic a sadů a již zmíněné redukci trav a plevelů v těchto intenzivních kulturách.
Vysoká koncentrace byla nalezena i v podhorské oblasti Jeseníků v Rapotíně (37,5 μg/l).
S výskytem glyfosátu dobře koreluje jeho metabolit AMPA (31 nálezů). Jeho výskyt dokládá relativně pomalý rozklad glyfosátu (podle americké Agentury ochrany životního prostředí US EPA je poločas rozkladu glyfosátu v průměru 150 až 200 dní).
Třetím nejčastějším pesticidem je herbicid metazachlor nalezený ve 22 vzorcích. Ten se používá zejména při pěstování řepky a není překvapivé, že je tedy v ČR nalézán hojně. Jeho nejvyšší koncentrace (208 μg/l) byla nalezena v polabských Dymokurech, ale další vysoké koncentrace jsou rozprostřeny po celé ČR. Přes 100 μg/l bylo nalezeno v Dambořicích (jižní Morava), na pražském Zličíně a ve středočeské Jenči. Metazachlor byl řídce nalezen v moravsko-rakouském pohraničí, nebyl nalezen na pražském ruzyňském letišti, a ani v jenom případě v rakouském Wildendürnbachu.
Dalším v pořadí byl herbicid na jednoděložné rostliny fluazifop, nalezený v 16 případech. Jedná se o látku používanou velmi obecně v zemědělství i v lesnictví, a i proto se vyskytuje v zásadě náhodně zhruba v polovině vzorků. Nejvyšší koncentrace byla nalezena v jihomoravských Prušánkách (46 μg/l).
V jedenácti vzorcích byl přítomen quinmerac, který se často používá ve směsi s metazachlorem, a to zejména při pěstování řepky a řepy. Jeho nejvyšší koncentrace byly nalezeny ve středočeské (Radonice, Sluhy, Tismice, Chleby) a pražské oblasti (Zličín). Na jižní Moravě pak byl nalezen v Prušánkách. Všechno jsou to oblasti s rozšířeným pěstováním cukrovky.
V sedmi případech byl nalezen metabolit organofosfátových insekticidů 3,5,6-trichloropyridin-2-ol. Opět zejména ve středočeské oblasti. Extrémní koncentrace v Radonicích – 3670 μg/l, ale i v blízkých Sluhách a nedalekých Tismicích.
Další pesticidy se v rámci souboru 35 vzorků nevyskytují více než 4x, přesto některé ve vysokých koncentracích. Jedná se zejména o clopyralid (3x), ale zato ve vysokých koncentracích (Žatčany, Viničné Šumice a Tismice). Velmi vysoká byla i koncentrace pouze 1x nalezeného herbicidu a fungicidu DNOC - dinitroortokresolu (Židlochovice).
 

 
Nalezené spektrum pesticidů je velmi široké a v některých případech koncentrace velmi vysoké. Ve světové, natož domácí, literatuře dosud není shromážděno dostatek údajů o přímé či chronické škodlivosti těchto látek pro volně žijící živočichy. Současně padají i mýty o rychlé odbouratelnosti a rozkladu těchto látek po jejich aplikaci.



Je zřejmé, že zajíci jsou vystaveni vysoké zátěži a zejména i kombinaci mnoha pesticidů, které jistě nemají na jejich organismus nulové účinky. Navíc analýzy byly prováděny ze zajíců, kteří se doby lovu dožili. O těch, kteří případně podlehli v průběhu roku, nevíme zhola nic.
Přesto lze nalézt jisté souvislosti s množstvím pesticidů a strukturou krajiny (a počtem zajíců). O těch si povíme v dalším dílu této minisérie.