ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Květen / 2022

Představujeme pracovníky FLD ČZU v Praze

Myslivost 5/2022, str. 60  Jana Adámková
Ing. MgA. Jana Adámková, Ph.D.
IMGP3421.jpgPocházím z malé vesnice blízko Zábřehu. K péči o přírodu a myslivosti jsem měla vřelý vztah už od dětství. Děda i tatínek byli myslivci srdcem i duší a tatínek mě odmala brával do lesa na vycházky, učil mě tajům přírody i znalostem o zvěři. V naší rodině jsme vždy chovali nějakého loveckého psa, od českého fouska, kterého držel děda, přes jezevčíky, welshteriéra až jsme nakonec definitivně zůstali u chovu hladkosrstých foxteriérů.
Na místní hony v okolí jsem chodívala jako malá alespoň hrát, když jsem se jich ještě nemohla účastnit pro nízký věk. Na zahájeních a výřadech se linuly mé první dětské tóny na lesní roh, později na lesnici. Myslivost jsem do sebe nasávala všemi smysly a ze všech stran a nebylo tedy pro mě nijak složité přijmout nabídku možnosti přihlásit se do kurzu o první lovecký lístek. Ono to ani jinak nešlo.
Náš dobrý rodinný přítel František mě jednoho dne postavil před hotovou věc a v necelých mých sedmnácti letech mi dal k podpisu už vyplněnou přihlášku do mysliveckého kurzu, který jsem nadšeně absolvovala a úspěšně dokončila. V té době jsem už studovala hudební konzervatoř v Kroměříži, obor hra na lesní roh. Ve studiu v témže oboru jsem pokračovala i na Janáčkově akademii v Brně.
Ještě při studiu na JAMU jsem po úspěšném konkurzním řízení nastoupila jako členka skupiny lesních rohů do Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK. Po necelých pěti letech v orchestru jsem ale výrazně změnila směr svého toku života a svůj koníček vyměnila za povolání a povolání za koníček.
Nejprve práce na okresním mysliveckém spolku, následně práce odborného referenta na sekretariátu Českomoravské myslivecké jednoty v Praze a stejně tak studium lesního inženýrství na České zemědělské univerzitě a blízké spojení s Katedrou myslivosti a lesnické zoologie mi ukázaly jiný životní směr a nové ideje.
V roce 2014 jsem se proto rozhodla pro doktorské studium na Katedře myslivosti v oboru Ochrana lesa a myslivost. Souběžně při doktorském studiu jsem již byla na částečný úvazek zaměstnána na naší Alma mater. Po dobu doktorského studia jsem vypomáhala kromě plnění studijních povinností s vedením cvičení v rámci dílčích předmětů v myslivosti a jako konzultant jsem vedla bakalářské práce. Od podzimu roku 2020 jsem na Fakultě lesnické a dřevařské, Katedře myslivosti a lesnické zoologie zaměstnána na plný úvazek.
 
V rámci pedagogické činnosti vedu pravidelně cvičení z myslivecké kynologie. Snažím se studentům prakticky přiblížit a provázat znalost legislativních předpisů spojených s kynologií a chovem psů, znalost loveckých plemen a jejich zařazení, ale zejména kladu důraz na jejich využití v praxi podle dispozic jednotlivých plemen a vlohových vlastností. Na tuto důležitou věc se v současnosti velmi často v myslivecké kynologii zapomíná. Majitelé psy na zkoušky mnohdy vodí jen pro tituly z výkonu a množství vykonaných zkoušek zapsaných do průkazu původu psa bez ohledu na pracovní využití daného plemene.
Byla bych ráda, kdyby si studenti našich studijních programů uvědomovali, že psi jsou pro výkon práva myslivosti důležitou součástí. Psů by si měli vážit, rozumět jim, respektovat jejich potřeby a umět s nimi správně zacházet nejen v mysliveckých činnostech. Vždyť myslivec bez psa je jen polovičním myslivcem.
Ve spolupráci s kolegyní Katkou Benediktovou zajišťujeme přípravu předmětu Formulace odborného textu a společně vedeme cvičení z tohoto předmětu. V novém studijním programu Myslivost a péče o životní prostředí připravujeme rozšíření tohoto předmětu na dvousemestrový. Předmět má za úkol studenty připravit ke správné práci s odborným textem a vyhledáváním citačních zdrojů v odborných databázích a knihách. Tato činnost je při studiu na vysoké škole občas opomíjeným, ale důležitým aspektem. Studenti ji využijí nejen při tvorbě seminárních úkolů, ale hlavně, při psaní závěrečných bakalářských nebo diplomových prací.
 
Mé původní povolání, hru na lesní roh, jsem ani zde na ČZU zcela neopustila. Svou dovednost se snažím předat našim fakultním trubačům. Využila jsem proto nabídku místního trubačského spolku a po tříleté přestávce jsem na Fakultě lesnické a dřevařské začala opětovně vyučovat hru na lesnice a borlice. Soubor Trubačský půlkruh je v současné době početným uskupením s téměř dvaceti hráči, kteří vystupují v i dalších menších souborech. Po více než roční covidové přestávce se od října loňského roku mohou naši trubači zase scházet osobně na společných hudebních zkouškách. Dlouhá odmlka v souborové hře totiž neprospívá žádnému souboru, ale všichni trubači Půlkruhu pilně cvičí a snaží se dohnat ztracený čas, který všem covidové restrikce sebraly.
Dokladem je úspěch našich trubačů na VIII. ročníku studentské soutěže v Mysliveckém troubení v Kostelci nad Černými lesy, která se konala v březnu 2022. V konkurenci dvanácti souborů se dva probojovaly do finále a obsadily hezké 3. a 4. místo. Úspěšní byli i sólisté ve hře na lesnice, tři z nich postoupili do finále, a umístili se na krásném 3., 4. a 5. místě.
S trubači máme společné velké plány, chceme pracovat na zdokonalení jejich techniky hry, na vylepšení souhry v souborech a rozšíření hudebního repertoáru o nové a zajímavé skladby.
 
Kromě pedagogických povinností je mým úkolem na Katedře myslivosti a lesnické zoologie pomáhat s administrativní činností a chodem katedry, hlídat rozpočty v rámci dílčích zakázek a projektů, které jsou pod katedrou spravovány nebo zajišťovat podporou s administrativním zastřešením interních doktorských projektů.

Kostelec-nad-Cernymi-lesy_sber-dat_Kooperace-psu-1.jpg
 
Vědeckovýzkumná činnost je podstatnou součástí našich pracovních povinností. Jako člen magnetorecepčního týmu se s ostatními kolegy věnujeme výzkumu magnetorecepce zvířat. Naší hlavní specializací je především magnetorecepce psů.
Už ve své diplomové práci jsem podílela sběru dat pro vědeckou publikaci zaměřenou na magnetický alignment psů. V mé první publikaci jsme zjistili, že psi zarovnávají svoji osu těla podle severojižní magnetické osy Země, ale to pouze v případě, je-li magnetické pole Země stabilní a není narušováno geomagnetickými bouřemi. Jednalo se o historicky první důkaz, že psi jsou schopni vnímat magnetické pole Země.
Tyto nedávné poznatky nás vedly k novým otázkám a zkoumání možností, jak přinést další důkazy o senzitivitě psů vůči magnetickému poli Země a jak pochopit, kdy a proč zarovnání podle magnetických siločar používají.
Pes si vytváří mapu svého domovského okrsku například při venčení, ale postupně si ji vytváří i při příchodu do nového neznámého prostředí. Lovečtí psi tuto vlastnost mohou využívat kupříkladu při naháňkách na černou nebo vysokou zvěř. Vždyť i u honičských zkoušek se přímo posuzuje disciplína orientace, která je důležitou součástí zkoušky.
Psi mohou magnetický alignment (zarovnání své osy těla podle severojižní magnetické osy Země) používat pro tvorbu mentálních map (map prostředí v mozku psa) a ty následně používat právě pro lepší orientaci v prostoru.
Moje disertační práce byla zaměřená na kognitivní procesy u psů ve vztahu k magnetorecepci. Zabývala jsem se kromě jiného vztahem laterality (preference směru nebo strany těla) a magnetorecepce psů. Lateralita je velmi dobře probádaným jevem u člověka a primátů. Intenzivní studie u rozmanitých druhů zvířat včetně psů ukazují, že živočichové mají lateralizované párové končetiny, smyslové orgány (např. oči) nebo mozkové hemisféry.
Z tohoto důvodu jsme si položili otázku, zda lateralita nemůže ovlivňovat schopnost psů vnímat magnetické pole Země. V jednoduchých exteriérových experimentech jsme testovali směrovou preferenci psů, intenzitu této preference a její vliv na magnetorecepci při výběru ze dvou misek s potravou. Misky byly umísťovány a otáčeny vždy do referenčních světových stran.
Z našeho experimentu vyšli psi levostranní/pravostranní i ambilaterální (nepreferující žádnou ze stran). Velmi překvapivým zjištěním pro nás ale byl „tzv. tah severu“, kdy psi volili výběr mezi miskami umístěnými na sever a východ, a v tomto případě výrazně upřednostňovali „severní“ misku bez ohledu na to, zda byli pravostranní nebo levostranní. Došlo tak narušení laterálního chování psů (jejich stranové preference). Toto chování bylo výrazněji pozorováno u fen a jedinců malých a středních plemen.

Fig-1-MS-Experimental-setup1.jpg

Na základě těchto zjištění jsme experiment zopakovali v laboratorních podmínkách elektromagnetické cívky. Jedná se o konstrukci cívky o rozměrech 4x4x4 metry v elektromagneticky odstíněné budově. V elektromagnetické cívce se dá manipulovat s magnetickým polem a uměle vytvořit magnetické pole téměř identické magnetickému poli Země.
Při pokusu jsme uměle posunuli magnetické pole o 90° ve směru hodinových ručiček. Výsledky nám ukázaly, že i zde v pootočeném magnetickém poli dochází k narušení laterálního chování psů, tedy že psy a jejich lateralitu ovlivňuje dříve zjištěný „tah severu“. Tyto výsledky přináší další podporu existence magnetosenzitivity psů.
Psi a jejich magnetorecepce je stále jen velmi okrajově probádaným polem. Z tohoto důvodu bychom se společně se všemi kolegy z magnetorecepčního týmu i nadále rádi ve vědeckovýzkumné činnosti zaměřili na studium této problematiky. Nápadů a inspirace máme nepřeberné množství a je lákavé napomoci odhalit do detailu smysl magnetorecepce psů. Máme k tomu příznivé podmínky, přátelské prostředí, skvělé kolegy, laboratorní zázemí našich elektromagnetických cívek, to vše nám k novým znalostem může významně napomoci.
Jsem velmi ráda, že naši mentoři, mě i kolegyni Katku Benediktovou, ke smyslové biologii přivedli. Díky patří zejména našemu a jedinečnému prof. Hynku Burdovi, který je kapacitou ve svém oboru, dále kolegovi a kamarádovi Vlastíku Hartovi, který nás neustále motivuje k lepším a intenzivnějším pracovním výkonům a v neposlední řadě díky taktéž patří prof. Luďku Bartošovi, který nás stále zasvěcuje do tajů etologie a nutí nás k hlubokému zamyšlení nad správnou interpretací výsledků ze statistických analýz našich nasbíraných dat.
Bez těchto znamenitých osobností bychom obtížně dosahovali toho, co se již podařilo a věřím, že našemu pracovnímu týmu pomohou se posouvat stále dále a výše i v budoucnu.

Zpracování dat...