V minulém článku jsme otevřeli kapitolu zasedání na valné hromadě. Řekli jsme si, že orgány valné hromady jsou předseda, zapisovatel, mandátová komise a jaké jsou jejich jednotlivé úkoly a funkce. Následně jsme se věnovali možným způsobům vzniku členství, a dále který druh členství a za jakých podmínek se nabývá. Nechybělo pak také uvedení hlasovacího kvora, tedy potřebného počtu hlasů k přijetí rozhodnutí na valné hromadě.
Nyní navážeme na výše zmíněné a budeme pokračovat v záležitostech spojených s konáním valné hromady.
Zápis z valné hromady
Zákon o myslivosti ukládá v ust. § 22 odst. 6 povinnost o rozhodnutích valné hromady pořídit zápis obsahující průběh jednání. Jedná se o obligatorní povinnost, kterou musí honební společenstvo splnit. Důvod je nasnadě. O všech rozhodnutích přijatých na valné hromadě musí být určitý záznam, aby bylo zpětně dohledatelné a přezkoumatelné, jaká rozhodnutí a s jakým obsahem byla přijata. Není totiž výjimkou, že se před soudem řeší, zda na honební výbor byla převedena určitá pravomoc valné hromady, kdy se dohledávají zápisy z valných hromad i mnoho let nazpět.
Aby nebylo možné zápis z valné hromady napadnout pro nedostatek náležitostí, musí v něm být jednoznačně uvedeny: název a sídlo společenstva, místo a datum konání valné hromady, jméno svolavatele a zapisovatele, rozhodnutí s uvedením výsledků hlasování (přijaté i nepřijaté návrhy) a i námitky členů včetně jejich vyřešení. K zápisu se přikládá prezenční listina. Zápis podepíší honební starosta a valnou hromadou zvolený zapisovatel.
Zapisovatel je povinen vyhotovit takový zápis, který odpovídá skutečnému průběhu valné hromady a jejího výsledku. Tedy pravdivě přenést jednání valné hromady do písemného dokumentu.
Člen honebního společenstva se může do 15 dnů ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl, nejpozději však do 3 měsíců od konání valné hromady, domáhat, aby soud vyslovil neplatnost rozhodnutí valné hromady, jestliže rozhodnutí valné hromady považuje za nezákonné nebo odporující stanovám. Po uplynutí lhůty právo zaniká.
Je důležité zmínit, že okamžikem zjištění rozhodnutí nemusí být okamžik seznámení se se zápisem z valné hromady. Zde ovšem velký pozor. Lhůta pro podání návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí se nepočítá ode dne, kdy byl členovi doručen oficiálně zápis z valné hromady, ale skutečně od momentu, kdy se dozvěděl o rozhodnutích přijatých na valné hromadě.
Pokud se tedy člen účastnil valné hromady, plyne mu lhůta pro podání návrhu na neplatnost rozhodnutí již následující den po jejím konání. Vyčkávání na doručení oficiálního zápisu z valné hromady je tak hrubou chybou, která se může vymstít. V jedné kauze právě toto potvrdil Nejvyšší soud. Co to znamená v praxi?
Člen honebního společenstva, pokud se účastní jednání valné hromady, musí dávat velmi bedlivě pozor, jaká rozhodnutí byla přijata na valné hromadě, a jaký byl její průběh. Pokud na valné hromadě došlo k tak závažným vadám, že přijatá rozhodnutí jsou neplatná, nemůže vyčkávat na doručení zápisu, až bude mít rozhodnutí „černé na bílém“, ale návrh by měl podat bez vyčkání.
Každý člen honebního společenstva může, na své náklady, požádat o vydání kopie zápisu nebo jeho části. Honební společenstvo musí uchovávat zápisy po celou dobu jeho existence. Zákonem není upravena lhůta, ve které by HS mělo kopii žadateli poskytnout. Honební společenstvo by však obecně mělo žádosti vyhovět v přiměřené době, a to s ohledem na složitost vyřízení žádosti. Osoby, které nejsou členy HS nemají právo na pořízení kopie zápisu VH, neboť se na ně nevztahuje ustavení ZoM. Stejně tak to nepůjde cestou žádosti o informaci podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, neboť HS není povinným subjektem ve smyslu tohoto zákona.
Jednání s péčí řádného hospodáře
ZoM výslovně v § 23 odst. 5 ukládá honebnímu starostovi vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře. Složky, ze kterých se péče řádného hospodáře skládá jsou následující: povinnost jednat loajálně, informovaně a pečlivě.
Povinnost nezbytné loajality spočívá v tom, že daná osoba jedná především v zájmu společenstva (právnické osoby) a je zakázáno upřednostňovat vlastní zájmy (případně zájmy jiné osoby).
Pojem informovaně je myšlen ve významu s potřebnými znalostmi. Neznamená to, že by osoba musela předem mít znalosti ze všech potřebných oblastí (např. práva nebo účetnictví), ale postačí, když například obstará vyjádření nebo zpracování od odborníka. Jinými slovy – s péčí řádného hospodáře jedná ten, kdo si sám uvědomí, že v daném případě jeho odbornost nestačí a provedením určitého úkolu pověří osobu s potřebnými znalostmi.
A konečně pečlivě jedná ten, kdo v dobré víře rozumně předpokládal, že jedná informovaně, v obhajitelném zájmu a loajálně.
Co se týče členů valné hromady, tam ZoM mlčí. Z toho ovšem nelze v žádném případě dovozovat, že by prvky této povinnosti vůbec neexistovaly. ObčZ v ustanoveních o právnických osobách uvádí, že kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí, což by se aplikovalo např. v případě rozhodování honebního výboru.
Jedním ze základních principů, které ctí soukromé právo, je jednání v souladu s dobrými mravy, a proto by i členové valné hromady měli zachovávat určitou náklonnost ke společenstvu a jednat v souladu s jeho zájmy a cíli.
Zde se musím trochu zastavit. Výše jsme si řekli, že součástí péče řádného hospodáře je rovněž povinnost loajality. Rád bych upozornil na jeden poměrně častý nešvar, který se objevuje. Jedná se o střet zájmů. Nezřídka vídám honební starosty, kteří na valných hromadách velmi silně prosazují uzavření nájemní (pachtovní) smlouvy na honitbu za nápadně nevýhodných podmínek. A již několikrát jsem měl na stole kauzy, kdy tento honební starosta byl zároveň předsedou mysliveckého spolku, který uvedenou smlouvu uzavíral. Jedná se bezpochyby o velký střet zájmů. V oblasti judikatury zatím nemám žádná rozhodnutí, která by finálně rozřešila, jaké jsou následky při takovém postupu. Domnívám se však, že je namístě na uvedenou problematiku upozornit. Může se totiž stát, že takové jednání bude vyhodnoceno jako porušení povinnosti loajality a tím také péče řádného hospodáře. A tímto se dostáváme k tomu, co je následkem porušení péče řádného hospodáře.
V případě, kdy by povinná osoba nejednala v souladu se zásadou péče řádného hospodáře, mohlo by to vést k občanskoprávním následkům, a to v podobě náhrady vzniklé škody, kterou právnické osobě způsobila porušením povinnosti při výkonu funkce, ačkoli byla povinna škodu nahradit, ručí věřiteli právnické osoby za její dluh v rozsahu, v jakém škodu nenahradila, pokud se věřitel plnění na právnické osobě nemůže domoci. Dále by osoba musela nahradit škodu třetí osobě, pokud by vznikla.
Porušení určitých povinností však může znamenat dokonce i trestněprávní odpovědnost, a to za předpokladu, že porušením povinností se osoba dopustí trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku a způsobí tímto jednáním škodu nejméně 50 000 Kč. Tohoto trestného činu se lze dopustit i formou nedbalosti, zde by škoda musela dosahovat částky alespoň 1 000 000 Kč.