Po havárii černobylské jaderné elektrárny dne 26. 04. 1986, v důsledku chyb projektu, chyb operátorů, nízké kultury bezpečnosti a politických souvislostí, vyvstala otázka dopadu radioaktivního záření na lidskou populaci. Ať už se jednalo o dopady přímého záření nebo dopady nepřímé skrze kontaminovanou půdu, následně rostliny a zvířata, jež jsou součástí potravního řetězce lidí, má tato historická událost vliv i v současné době.
Rokem 2012 začalo Státní veterinární správou testování prasat divokých na území České republiky na obsah radiocesia
134Cs a
137Cs. Zabývali jsme se zhodnocením dozorové činnosti Státní veterinární správy v oblasti odběru vzorků na radioaktivní cesium u prasat divokých v Jihočeském a Plzeňském kraji, konkrétně se jedná o vybrané lokality Národního parku Šumava a Novohradských hor.
Jednalo se jak o zpracování počtů odebraných vzorků svaloviny prasat divokých, tak o vyhodnocení procenta vyhovujících a nevyhovujících vzorků a aspektů (roční období, věk, zdroj potravy), které tyto výsledky mohly ovlivnit.
Na stanovení radioaktivity je odebíráno 500 g svaloviny každého prasete divokého, u kterého byla zamýšlena buďto konzumace lovcem, a nebo případné uvedení zvěřiny na trh, v honitbách s uloženými mimořádnými veterinárními opatřeními podle § 54 zákona č. 166/1999 Sb. o veterinární péči. V případě nevyhovujícího výsledku, kdy byl překročen limit 600 Bq/kg, který je dán prováděcím nařízením Komise č. 2020/1158, je celý kus prasete divokého likvidován jako vedlejší produkt živočišného původu v asanačním podniku.
Výsledky testování
Data jsou zpracována ze dvou odborných prací. Za
období let 2012 až 2019, kde byly porovnávány vybrané lokality Národního parku Šumava a Novohradských hor, bylo testováno 1607 vzorků, z nichž limitu 600 Bq/kg vyhovělo 52,5 % vzorků, nevyhovělo 47,5 %.
Maximální hodnota byla naměřena v Národním parku Šumava v únoru roku 2016, a to hodnota 22 540,37 Bq/kg, druhá nejvyšší hodnota byla naměřena v Novohradských horách v roce 2013, a to 14 252,14 Bq/kg.
Nejvyšší průměrná hodnota byla naměřena v měsíci únoru, a to 2530,63 Bq/kg. Celková průměrná hodnota za celé sledované období byla 1368,2 Bq/kg.
Při porovnávání výsledků vzorků z Národního parku Šumava a Novohradských hor byl zjištěn významný rozdíl obou lokalit – hodnoty u NP Šumava byly vyšší. V letním období byly zjištěny průměrné hodnoty 1022,69 Bq/kg, v zimním období 1674,23 Bq/kg.
Za hodnocené
období let 2017 až 2020, kde byly porovnávány vybrané lokality Jihočeského a Plzeňského kraje, bylo testováno celkem 845 vzorků (v oblasti Jihočeského kraje 469 vzorků, v oblasti Plzeňského 376 vzorků). Jihočeský kraj byl na tom lépe, zde vyhovělo limitu 68,9 % vzorků, nevyhovovalo 31,1 %. V kraji Plzeňském vyhovělo limitu pouze 46,0 %, nevyhovělo 54 %. Celkově limitu vyhovělo 58,7 % vzorků, nevyhovělo 41,3 %.
Průměrná naměřená hodnota v Jihočeském kraji byla 733,65 Bq/kg, v kraji Plzeňském 1199,41 Bq/kg, celkově 940,90 Bq/kg.
Nejvyšších hodnot bylo dosaženo v únoru roku 2018, a to hodnota 11 987,14 Bq/kg v Jihočeském kraji a v březnu roku 2020 hodnota 11 633,14 v kraji Plzeňském.
Při porovnání výskytu radiocesia podle ročních období bylo období nejvyššího výskytu od listopadu do března. Průměrná naměřená hodnota v zimních měsících byla 1214, 01 Bq/kg, v letních 672,26 Bq/kg. Celkově nejvyšší průměrné hodnoty byly zaznamenány v měsíci březnu, a to 1900 Bq/kg.
Předpokladem byl vyšší výskyt radiocesia u selat, ale nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi ostatními věkovými kategoriemi. Nejvyšší procento nevyhovujících vzorků, stejně tak průměrná hodnota radiocesia, však byla zjištěna u lončáků.
Ze zjištění vyplývá, že radiocesiem jsou nejkontaminovanější divočáci v zimním období, zejména v oblasti Národního parku Šumava a celkově limitu vyhovuje větší polovina z odebraných vzorků.
Průměrná roční spotřeba zvěřiny v roce 2018 byla u běžné populace 1 kg na osobu. Vezmeme-li v úvahu spotřební koš každého člověka, zvláště tedy u myslivců, kteří konzumují zvěřinu v množství o 1,5 až 2 řády více než běžná populace, je limit obsahu radiocesia ve svalovině prasat divokých nastaven dostatečně nízko tak, aby nemohlo dojít k ohrožení spotřebitele i při zvýšené konzumaci zvěřiny prasat divokých.
Z pohledu bezpečnosti potravin jsou hodnoty radiocesia ve svalech prasat divokých stále velmi vysoké na to, aby mohla být mimořádná veterinární opatření zrušena. Cílem dozoru Státní veterinární správy je zajištění zdravotně nezávadných potravin. Tudíž by mělo být zabezpečeno, že nedojde ke konzumaci potravin vysoce kontaminovaných radionuklidy cesia.
MVDr. Monika NIKODEMOVÁ
MVDr. František KOUBA, Ph.D.
MVDr. Veronika POUZAROVÁ
MVDr. Lucie FILÁSOVÁ
Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Jihočeský kraj
Zdroje dat: Disertační práce: MVDr. František Kouba, Ph.D.: Přenos radioaktivní zátěže prostředí na populaci prasete divokého (Sus scrofa) ve vybraných lokalitách jihozápadní části České republiky. Atestační práce: MVDr. Monika Nikodemová: Zhodnocení výskytu radioaktivity u prasat divokých v oblasti jihozápadních Čech v letech 2017–2020 s možným dopadem na lidské zdraví