Pan Žďárský v rozhovoru kromě jiného uvádí, že SVS v dostatečném předstihu neřešila hrozbu afrického moru prasat (AMP), nekomunikovala s mysliveckou veřejností a zpochybňuje také některá opatření zaváděná v souvislosti s výskytem nákazy na našem území. V rozhovoru padla také kritika SVS, která prý myslivcům komplikuje prodej zvěřiny. Protože tato tvrzení považujeme za nepřesná či dokonce nepravdivá, cítil jsem potřebu na ní jménem veterinárního dozoru reagovat.
K africkému moru prasat
SVS řeší problematiku AMP již od roku 2014 a po úspěšném vymýcení nákazy na Zlínsku v letech 2017 až 2018 (ČR byla v rámci Evropy prvním státem) se intenzivně věnovala opatřením s cílem zabránit opětovnému zavlečení nákazy na naše území.
Od roku 2017 platí pro celou Českou republiku mimořádná veterinární opatření, která kromě jiného nařizují celoroční intenzivní lov prasat divokých, zakazují jejich přikrmování a omezují vnadění a také umožňují lovit některými legislativou jinak zakázanými způsoby lovu.
V listopadu 2020 byla v příhraniční oblasti Libereckého a Ústeckého kraje vyhlášena (a následně rozšířena i na území dalších krajů) tzv. oblast s intenzivním lovem, kdy
za období více než dvou let byla uživatelům honiteb a lovcům v Libereckém kraji vyplacena částka asi 11 miliónů korun za ulovené kusy. Zároveň u všech těchto ulovených kusů i kusů nalezených probíhalo monitorování výskytu AMP.
Celé dva roky předtím, než se nákaza v Libereckém kraji vyskytla, jsme se o situaci za našimi hranicemi v Německu i Polsku intenzivně zajímali a vyměňovali si informace s veterinárními autoritami v Sasku a ve druhé polovině roku 2022 i s veterinárními autoritami v Polsku (dříve na náš zájem o spolupráci nereagovali).
Po celé předchozí dva roky jsme rovněž intenzivně komunikovali s mysliveckou veřejností v našem kraji, a většina z ní si je toho vědoma. Proběhla řada setkání, nejčastěji na krajském úřadě, kterých se účastnili např. zástupci chovatelů, Agrární komory, zástupci okresních mysliveckých spolků a uživatelů honiteb, zástupci krajského úřadu a obcí (OMS Liberec jsme informace mailem předali již 10. 11. 2020).
V roce 2020 proběhly více než čtyři schůzky (OMS Liberec byl při prezentaci v sídle Krajského úřadu Libereckého kraje 16. 11. 2020)
, v roce 2021 více než osm setkání (OMS Liberec byl při prezentaci v sídle Krajského úřadu Libereckého kraje 11. 10. 2021)
a v roce 2022 dokonce třináct (na které byli zváni i zástupci OMS Liberec)
.
Vysvětlovali jsme zde problematiku nákazy, zásady biologické bezpečnosti při manipulaci se zvěřinou. Hovořili o mimořádných veterinárních opatřeních vymezujících oblast s intenzivním lovem a nařizujících intenzivní lov volně žijících prasat jako základní předpoklad k omezení šíření nákazy.
Ve velkém předstihu jsme tedy vysvětlovali obecná opatření, která budou případně zavedena na území, pokud dojde k potvrzení nákazy. Mezi ně patří zákaz lovu zvěře, zákaz pohybu veřejnosti v lesích, zásady pro sběr nalezených uhynulých volně žijících prasat a odběr vzorků k laboratornímu vyšetření a vysvětlovali jsme i mnoho dalšího včetně pravidel pro náhrady nákladů.
Na těchto setkáních bylo posluchačům opakovaně vysvětlováno, že možnost oplocení hranic není ideálním řešením, jednak s ohledem na předpokládaný vývoj šíření nákazy (přímý i nepřímý způsob šíření viru), jednak i s ohledem na to, že stavba plotů v jakékoli podobě je v současné době značně finančně náročná, plně nezabrání šíření nákazy na naše území a jejich stavba není reálná z důvodů daných přírodních podmínek a dále tím, že stát není vlastníkem všech ke stavbě potenciálně potřebných pozemků.
Je potřeba zmínit, že opatření uplatňovaná od potvrzení nákazy na území členského státu EU musí být v souladu s evropskou legislativou. Opatření mají své logické důvody a v čase se také v závislosti na konkrétní situaci v dané oblasti vyvíjejí.
Po potvrzení nákazy se nejdříve mimořádným veterinárním opatřením vytýčí pásmo infekce (pravidlem je rozloha asi 200 km
2 při dodržení asi desetikilometrové vzdálenosti hranice pásma od místa nálezu).
Mezi nejzásadnější opatření v pásmu infekce, která omezují šíření nákazy, je v prvopočátku zákaz lovu veškeré zvěře, omezení pohybu veřejnosti, odběr vzorků k laboratornímu vyšetření, zákaz přemísťování zvířat k nákaze vnímavých (volně žijící prasata, chovaná prasata) a další.
Následně je v rámci tzv. regionalizace vymezeno uzavřené pásmo I (také prostřednictvím mimořádného veterinárního opatření), které je pásmem oddělujícím pásmo infekce od zbytku nákazy prostého území a v tomto pásmu se také stanoví určitá opatření a pravidla pro lov a nakládání s volně žijícími prasaty i chovanými prasaty a řada dalších opatření.
Pravidla stanovená v uzavřeném pásmu I jsou mírnějšího charakteru, než v uzavřeném pásmu II, kterým je po regionalizaci Evropskou komisí předchozí pásmo infekce.
Přijatá opatření k zamezení šíření AMP se netýkají zdaleka jen myslivců, ale také chovatelů prasat a zpracovatelů masa pocházejícího z prasat jak chovaných, tak volně žijících v pásmech. To je jeden z hlavních důvodů, proč jsou pásma určena katastry.
Při zařazování katastrů do jednotlivých pásem bereme v úvahu také honitby, tedy zda celá, větší či menší část honitby do katastru spadá, ale téměř nikdy nedocílíme toho, aby nějaká honitba nespadala do nějakého katastru částečně.
Z hlediska informovanosti veškerých dotčených subjektů s touto mimořádnou událostí bylo snahou KVSL provést rychlé seznámení s danou situací.
Dne 1. 12. 2022 KVSL po obdržení pozitivního výsledku u uhynulého selete nalezeného v oblasti Jindřichovice pod Smrkem KVSL ihned pracovala na přijetí opatření a dne 2. 12. 2022 odpoledne bylo vyhlášeno mimořádné veterinární opatření pro pásmo infekce ve Sbírce právních předpisů.
Tato opatření byla ihned dána na vědomí krajskému úřadu, jednotlivým obcím a všem zástupcům uživatelů honiteb a okresnímu mysliveckému spolku. To, že se jednalo o páteční odpoledne, nemohla KVSL bohužel ovlivnit.
Snahou veterinární správy bylo co nejrychleji dotčené subjekty informovat o nastalé situaci.
V neděli 4. 12. 2022 se ve Frýdlantu uskutečnila schůzka k vyhlášení opatření za účasti uživatelů honiteb, zástupců obcí, SVS, Ministerstva zemědělství a dalších subjektů.
Jak již bylo uvedeno výše, každý stát EU (a ČR v tomto nemůže být výjimkou) musí při stanovování nařízení na svém území prvotně vycházet z evropské legislativy. V jejím rámci pak může reagovat na specifickou nákazovou situaci či ekonomické dopady. U našich sousedů, v Polsku či Německu (tedy i za hranicemi Libereckého kraje) se nákaza objevila mnohem dříve než u nás, a proto se jejich území nacházejí již v jiné fázi opatření.
Nicméně v současné době vznikem uzavřeného pásma II je lov veškeré zvěře povolen, a naopak v této chvíli je žádoucí, aby byl prováděn intenzivní lov volně žijících prasat.
Pokud se jedná o náklady vznikající uživatelům honiteb, i pro ně platí, že o náhradu nákladů a ztrát vzniklých v souvislosti s nařízenými MVO mohou žádat Ministerstvo zemědělství. Náklady na ochranné pomůcky, dezinfekci či vybudování svozného místa jim budou proplaceny. K žádosti musí samozřejmě být doloženy potřebné doklady o pořízení ochranných prostředků či vzniku dalších finančních nákladů.
K prodeji dělené zvěřiny
Veterinární správa nijak nebrání prodeji dělené zvěřiny, jak bylo uvedeno v rozhovoru. Dělení masa je činnost hygienicky závažná a musí proto probíhat ve vhodných podmínkách
. Veterinární legislativa kromě zvěřinových závodů, tedy schválených provozoven, které zpracovávají zvěřinu, umožňuje zpracování zvěřiny i v registrovaných závodech. Není tedy pravdou, že prodávat dělenou zvěřinu může pouze schválený zvěřinový závod.
Rozdíl je především v tom, že registrovaný závod dodává své produkty převážně konečnému spotřebiteli a zpracovává zvěřinu, která byla ulovena na území kraje nebo území krajů sousedních. Podrobnější informace může každý nalézt na
internetových stránkách Státní veterinární správy. Z uvedeného vyplývá, že myslivecká sdružení mohou využít mírnější podmínky stanovené ve vyhlášce č. 128/2009.
Požadavky na dispoziční uspořádání a vybavení, které vycházejí z platné legislativy, tedy především z nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 a částečně z nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, jsou základními požadavky na závody, kde se vyrábějí potraviny určené ke konzumaci lidmi.
Zjednodušeně řečeno v případě závodu na zpracování zvěřiny se jedná především o oddělení manipulace se zvěřinou v kůži a staženou zvěřinou.
Uvedená legislativa nestanovuje počet ani velikost místností, ale vždy záleží na představě provozovatele, co všechno chce zpracovávat a na jaký výsledný produkt. Pro příklad uvádíme možnost jen stažení z kůže, rozbourání a zabalení masa, naproti tomu stahování, rozbourání až výroba masných výrobků.
Zcela uvolnit prodej dělené zvěřiny – bez stanovení hygienických požadavků, není v Evropské unii možné a legálně nemůže v žádné sousední zemi probíhat.
KVSL konstatuje, že v uplynulých letech myslivecká veřejnost v Libereckém kraji neprojevila zájem o registraci takového zařízení. V rámci kraje je registrováno jediné maloobchodní zařízení pro nakládání se zvěřinou, a to v okrese Česká Lípa.
Veterinární inspektoři jsou připraveni s každým zájemcem prodiskutovat možnosti a hledat řešení při zachování základních legislativních požadavků na výrobu potravin.
MVDr. Roman ŠEBESTA
ředitel Krajské veterinární správy SVS
pro Liberecký kraj