Primárním dokumentem pro každé honební společenstvo jsou stanovy. Při každém právním jednání je to třeba brát v úvahu a jednat v souladu se stanovami. Jediným případem, kdy by se tak nestalo, by byl rozpor stanov se zákonem (typicky zákonem o myslivosti), pak se aplikuje vždy zákon. Ne každé společenstvo svolává valnou hromadu každý rok, a tak je třeba vždy si připomenout postupy a řádně zkontrolovat, které stanovy jsou právě aktuální a kterými je třeba se při svolávání řídit.
Pozvánka na valnou hromadu může být, jak již víte, velkým nedostatkem. Přestože by samotné jednání proběhlo podle stanov a zákona, mohlo by dojít ke zneplatnění rozhodnutí soudem pro nesprávné svolání valné hromady.
Obsah pozvánky by měl být následující: identifikace honebního společenstva (celý název, IČO, sídlo), místo jednání, datum a hodina jednání, program jednání a osoba svolavatele ideálně s připojením jejího podpisu.
Návrh na uzavření, změnu nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby a návrh o finančním hospodaření a o použití čistého výtěžku musí být k nahlédnutí u honebního starosty nejpozději 15 dní před konáním valné hromady.
Součástí oznámení o konání valné hromady musí být také jakýkoliv návrh závazků, které mohou významným způsobem ovlivnit hospodaření honebního společenstva.
Tyto dokumenty musí být reálně členům dostupné k nahlédnutí před konáním valné hromady v přístupném místě a čase.
Svolavatelem je nejčastěji honební starosta, v případě jeho nečinnosti honební místostarosta, a nakonec je podpůrně oprávněn člen/členové honebního společenstva, jejichž hlasy činí minimálně 10 % všech hlasů.
Člen honebního společenstva má jednak právo účasti na valné hromadě, jednak se může nechat zastoupit zmocněncem na základě plné moci. Dále je třeba dát pozor na případy spoluvlastníků honebních pozemků, kteří nemohou vykonávat s členstvím spojená práva souběžně či společně. Je třeba se dohodnout, kdo z nich bude oprávněn výkonem práv nebo mohou pověřit (zmocnit) třetí osobu. Plná moc nemá mysliveckým zákonem stanoveny formální ani obsahové náležitosti, proto vždy doporučujeme nehlédnout do stanov, zda náležitosti plné moci neupravují speciálně.
Jestliže je v oznámení o konání valné hromady na programu zasedání hlasování o návrhu na uzavření nájemní smlouvy, často honební společenstvo obdrží návrhy zájemců o pronájem honitby. O všech těchto návrzích na uzavření nájemní smlouvy je třeba na valné hromadě hlasovat. V případě, že některá nabídka nebude oslyšena, může to vést až k zneplatnění celého zasedání valné hromady. Samotný návrh je právní jednání a musí též splňovat alespoň základní náležitosti, aby se k němu přihlíželo a mohlo vyvolat chtěné právní následky (uzavření nájemní smlouvy).
Když zasedne valná hromada je nutné ustanovit orgány, které zajišťují její řádný průběh. Předseda vede jednání valné hromady a odpovídá za to, že každý jednotlivý bod programu bude přednesen a projednán.
Zapisovatel má za úkol pravdivě přenést průběh a především výsledky jednání a hlasování do písemné podoby. Zápis z valné hromady je pak důležitý dokument potvrzující rozhodnutí valné hromady. Člen honebního společenstva se tak může domáhat například toho, aby zápis obsahoval jeho nesouhlas s projednáním záležitosti, jež nebyla uvedena na pozvánce.
Mandátová komise, jakožto fakultativní orgán, má na starosti kontrolu přítomných členů/zmocněnců, kontrolu usnášeníschopnosti a sčítání hlasů. Komise by se měla přesvědčit i o tom, zda vůbec osoba je členem a náleží ji tedy hlasovací právo.
Každému členovi honebního společenstva přísluší jeden hlas za každý i započatý hektar výměry honebního pozemku, který v honitbě vlastní.
Připomeňme, že rozlišujeme tři skupiny vzniku členství.
První a zároveň takřka bezproblémovou skupinou jsou členové zakládající. Jsou to vlastníci pozemků, kteří se podílejí na prvotním vzniku honitby.
Druhá skupina je tvořena odvozenými členy. Jsou to osoby, které nabyly honební pozemky, ať už koupí, děděním, darováním apod. Tyto osoby (i právnické) se stanou členy honebního společenstva, pokud do 30 dnů ode dne vzniku vlastnického práva neoznámí písemně honebnímu společenstvu, že s členstvím nesouhlasí.
Poslední skupinou jsou přičlenění vlastníci honebních pozemků, které OSSM přičlenil do společenstevní honitby. Tito vlastníci se stanou členy, pokud aktivně do 30 dnů od doručení vyrozumění o přičlenění oznámí písemně honebnímu společenstvu, že trvají na členství.
Zde je pak důležitá role mandátové komise, která by měla „odhalit“, pokud přičlenění vlastníci včas nevyrozuměli honební společenstvo o svém trvání na členství. Tyto vlastníky pak není možné nechat hlasovat, neboť se nestali členy společenstva, a tedy nemají s tím spojená hlasovací práva. Aby se těmto situacím předešlo, je nezbytné řádně vést seznam členů a pravidelně aktualizovat údaje v něm uvedené.
Valná hromada rozhoduje většinou hlasů přítomných členů.
Souhlas vyššího kvora – tří čtvrtin hlasů přítomných členů – se vyžaduje k rozhodnutí o:
A) schválení návrhu honebního starosty nebo honebního výboru o finančním hospodaření a o použití čistého výtěžku,
B) o způsobu využití společenstevní honitby, včetně uzavření, změny nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby,
C) o změně stanov.
Stanovy mohou určit ale i vyšší počet hlasů potřebných k přijetí rozhodnutí.
Valná hromada rozhoduje o pronájmu honitby, jestliže se nerozhodne ji využívat na vlastní účet. Zákon stanovuje uzavřít smlouvu o nájmu honitby v písemné podobě na dobu 10 let. Existují přitom pravidla, komu lze honitbu pronajmout a kdo má přednost (přihlédnutí k členství v daném honebním společenstvu zájemcem). Po uzavření smlouvy je držitel honitby povinen o této skutečnosti vyrozumět OSSM.
Přestože zápis z valné hromady představuje dokument, ve kterém zpětně můžeme dohledat jaká rozhodnutí byla kdy přijata, jakým počtem hlasů apod,. jeho význam je obzvlášť v dnešní době mnohem vyšší. Pokud bychom chtěli jednání valné hromady přezkoumat, pak zápis bude první věc, kterou budeme chtít vidět.
Základem je, aby zápis obsahoval všechny náležitosti, tzn. název a sídlo společenstva, místo a datum konání valné hromady, jméno svolavatele a zapisovatele, rozhodnutí s uvedením výsledků hlasování, tj. přijaté i nepřijaté návrhy, a i námitky členů včetně jejich vyřešení. K zápisu se přikládá prezenční listina. Zápis podepíše honební starosta a valnou hromadou zvolený zapisovatel.
Svůj nesouhlas a domáhání se vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady (případně honebního výboru) soudem je nutné uplatnit do 15 dnů ode dne, kdy jste se typicky jakožto člen o rozhodnutí dozvěděl, nejpozději však do 3 měsíců od konání valné hromady, kde bylo o věci rozhodnuto. Okamžik dozvědění se je vždy subjektivní a často je těžko prokazatelné, které části rozhodnutí obsahovala informace, jež se k nám dostala. Dozvědění se totiž není spojeno s žádným oficiálním úkonem jako seznámení se se zápisem z valné hromady, ani jeho doručením.
O napadaném rozhodnutí musíme mít za to, že je nezákonné nebo odporuje stanovám společenstva. Žaloba se podává k místně příslušnému civilnímu krajskému soudu. Při zpracování návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady dbejte na kvalitní zpracování. V porovnání s přípravou pozvánky na zasedání valné hromady ještě o něco více. Zde totiž není druhá šance podat návrh znovu nebo jej jakkoli doplňovat. Po uplynutí lhůty není možné jiným způsobem rozhodnutí zvrátit prostřednictvím soudní ochrany.
Ještě před podáním žaloby můžeme využít předběžného opatření, které slouží k dočasnému upravení poměrů účastníků ještě před zahájením řízení ve věci samé nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen.
Soud rozhoduje bezodkladně nejpozději do 7 dnů.
Návrh musí obsahovat vymezení toho, čeho se navrhovatel domáhá a důvod, představující překážku vyčkat do rozhodnutí soudu ve věci samé. Z rozhodnutí o předběžném opatření nelze vyvozovat závěry pro rozhodnutí soudu v navazujícím řízení.
Význam obou řízení je odlišný. Předběžným opatřením můžeme dočasně omezit práva, jejichž výkonem by mohlo být zasaženo do sféry jiného, mohlo by narušit důkazní situaci apod. Oproti tomu rozhodnutí soudu ve věci samé má za následek konečné rozhodnutí ve věci (samozřejmě bez přihlédnutí k možnosti podat odvolání jako opravný prostředek).
Řízení před soudem lze rozčlenit do několika fází. Nejprve soud vyhodnocuje, zda žaloba byla podána včas a oprávněnou osobou, zda je příslušný k rozhodnutí věci a ostatní podmínky řízení.
Při přípravě jednání předseda senátu vyzve účastníka řízení, který nepodal návrh, aby se k věci vyjádřil a ke svým tvrzením přiložil listiny, jichž se dovolává, jsou-li takové.
Dále se nařídí jednání, kde navrhovatel přednese svůj návrh a účastníci dostanou možnost se k němu vyjádřit.
Poté začne dokazování. Účastníci mohou navrhnout provedení konkrétních důkazů sami, ale soud si může obstarat i jiné důkazy, než které byly navrženy. Stejně tak nemusí všechny navržené důkazy provést. Jako důkaz může sloužit vše, co může objasnit stav věci. Zejména se jedná o listinné důkazy, svědecké výpovědi, znalecké posudky a odborná vyjádření, notářské zápisy atd.
Ke každému důkazu je možné se vyjádřit. Důkazy hodnotí pouze soud. Po skončení dokazování soud vyzve k pronesení závěrečného návrhu.
Soudní jednání končí vydáním usnesení, jehož součástí je poučení o možnosti podat opravný prostředek.
Odvolání se podává ve lhůtě, která trvá 15 dní od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí soudu I. stupně vrchnímu soudu prostřednictvím krajského soudu, který rozhodl v I. stupni.
V odvolání je třeba uvést označení napadaného rozhodnutí, rozsah v jakém je rozhodnutí napadáno (jeden či více výroků), odvolací důvod – v čem je spatřována nesprávnost napadeného rozhodnutí, čeho se domáháme (zda chceme rozhodnutí změnit či zrušit).
V odvolacím řízení je možné předkládat nové důkazy. Řízení probíhá obdobně jako v I. stupni.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu lze brojit podáním dovolání k Nejvyššímu soudu v dvouměsíční lhůtě od doručení rozhodnutí odvolacího soudu.
Nejvyšší soud může rozhodnutí přezkoumat pouze z důvodu nesprávného právního posouzení věci. Do podání je nutné uvést v čem spočívá tvrzená nesprávnost právního posouzení soudu, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu je rozhodnutí napadáno, v čem dovolatel spatřuje přípustnost dovolání a čeho se domáhá.
Ukončením řízení u Nejvyššího soudu zpravidla proces končí úplně. Podání ústavní stížnosti a případně stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva je totiž podmíněno porušením základního práva nebo svobody účastníka řízení.
JUDr. Ing. et Ing. Roman ONDRÝSEK, MBA, Ph.D.
autor působí jako lektor a zkušební komisař ČMMJ
člen právní komise ČMMJ
člen pracovní skupiny ČMMJ k tvorbě zákona o myslivosti
působí na katedře teorie práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně
advokát – Specialis s.r.o., advokátní kancelář, www.specialis.cz, myslivost@specialis.cz
Mgr. Ondřej FIALA
advokát – Specialis s.r.o., advokátní kancelář – spolupracující advokát