Začínali na výměře 58 hektarů, ale tato plocha byla příliš velká na kvalitní a včasný management údržby biopásů. V druhém roce projektu se proto výměra snížila na asi 40 hektarů. Spolupracují s Týmem ekologie hmyzu z Fakulty životního prostředí na České zemědělské univerzitě, který v roce 2022 dostal podporu na projekt
„Dlouhověké biopásy pro efektivní podporu biodiverzity v zemědělské krajině”.
V rámci projektu se získávají kvalitní data o fungování nektarodárných biopásů nejen pro opylovače, ale i podklady a data k vylepšení této formy podpory biodiverzity v zemědělské krajině. Biopásy mají pozitivní vliv na pestrost krajiny a na druhovou bohatost drobné zvěře, ptáků, savců a samozřejmě bezobratlých.
Jaký dopad biopásů je v okolí Vinoře pozorován z hlediska myslivosti?
Za posledních šest let se počet pozorované zvěře zásadně zvýšil. Především se pak jedná o bažanta a zajíce, ale například i o srnčí zvěř. Z hlediska srnčí zvěře, je nutné podotknout, že se může jednat pouze o místní specifikum, protože z výzkumu provedeného Doc. Ing Martinem Šálkem, Ph.D., jehož článek o vlivu biopásů na pestrost krajiny vyšel v Zemědělci 8/2022 a původně byl otištěn v časopisu České společnosti ornitologické Ptačí svět, vyplývá, že efekt biopásů se u srnčí zvěře z hlediska početnosti neprojevil.
„Biopásy jsou plné života, včel, čmeláků, ale také velké spousty dalšího hmyzu, brouků a ptáků. Od členů mysliveckého sdružení máme informace, že v biopásech a jejich okolí se po dvou letech výrazně zvýšily počty drobné zvěře, zejména bažantů a zajíců”, říká Petr Řebíček, jednatel VIN agro.
To potvrzuje i Martin Štrobl z ČZU:
”Biopásy poskytují bezobratlým, ptactvu a obratlovcům úkryt a prostor pro rozmnožování či pro přezimování. V našem výzkumu budeme pokračovat ještě v letošním roce a statisticky kompletně zpracované výsledky očekáváme až koncem roku 2024, ale již teď můžeme konstatovat, že oproti roku 2020 (pole bez biopásů) narostla v roce 2021 v biopásu početnost žížal pětinásobně včetně navýšení jejich diverzity.
Ve chvíli, kdy v biopásech začínají převažovat víceleté rostliny, rovněž pozorujeme velký nárůst početnosti denních motýlů. Z motýlů je doposud nejvýznamnějším nálezem monitoring výskytu vzácného a ohroženého soumračníka slezového zařazeného v červeném seznamu bezobratlých ČR, který se v biopásech vyvíjí na slézu maurském.
Nárůst početnosti, biomasy i diverzity bezobratlých v biopásech se obecně pozitivně promítá do početnosti hmyzožravého ptactva v zemědělského krajině, např. koroptví a bažantů.”
Jelikož je většina biopásů zakládána mezi obhospodařovanou půdou a cestami nebo silnicemi, zvýšil se také počet lidí, kteří vstupují mnohem hlouběji do honitby. To se týká hlavně období, kdy jsou pásy posečeny a návštěvníci je považují za vhodnou plochu k venčení psů, nebo projížďce na koni.
Petr Řebíček k tomu dodává:
”Biopásy se již v prvním roce staly velmi výrazným prvkem v krajině, protože v době kvetení poutaly pozornost lidí. Estetický prvek biopásů byl jedním z přidružených a velmi příjemných dopadů projektu. Hlavním cílem bylo samozřejmě poskytnou prostor pro opylovače, další bezobratlé živočichy a drobnou zvěř. To se na první pohled daří.”
Vzhledem k tomu, že jsou ale všechny místní biopásy sečeny pásovou sečí, zhruba 50 % vzrostlého krytu vždy zůstává. Tuto techniku seče podrobněji popisuje Martin Štrobl z ČZU:
”Důležitým aspektem podpory biodiverzity v zemědělské krajině formou biopásů je správné nastavení způsobu a termínů jejich seče. Nejoptimálnější způsobem se jeví jejich postupná pásová seč. Ta spočívá v posečení půlky šířky biopásů v jednom termínu a ponechání druhé neposečené půlky biopásu do další seče. To zajistí permanentní dostupnost potravní nabídky, úkrytu a prostoru pro rozmnožování opylovačů i dalších bezobratlých během celé sezóny.
Společně s partnery z VIN agro jsme zjistili, že nejoptimálnějším prvním termínem seče pro biodiverzitu zemědělské krajiny se jeví konec června, kdy již končí hnízdění většiny polních ptáků, a dojde k opětovnému vykvetení biopásů během vrcholného léta, kdy po žních zůstává podstatná část polí bez vegetace.
V případě pásové seče je pro biodiverzitu prospěšné, když zůstane neposečená půlka biopásů stát i přes zimní období (na rozdíl od plošné podzimní seče), kdy lépe slouží k přezimování bezobratlých i drobné zvěře.”
Z hlediska zemědělství s sebou biopásy nesou ale i určitá negativa, která popisuje Petr Řebíček:
„V plochách biopásů jsme zaznamenali vyšší výskyt hrabošů, kteří zde mohou nerušeně přebývat a poté se přesouvají do založených porostů obilovin.”
To s sebou na druhou stranu přináší širší potravní nabídku, jak potvrzuje Jakub Vevera, agronom VIN agro:
„Čeho si v každodenním životě a provozu všímám je subjektivně zvýšený výskyt dravců (poštolka, káně) a volavek, což souvisí hlavně s vyšší potravní nabídkou (hraboš). Naše pole s vymrzlými meziplodinami si samozřejmě oblíbilo i pravděpodobně nejpočetnější hejno pražských holubů, pro které je atraktivní klíčící ředkev.”
Co se týče údržby biopásů, zajišťuje ji společnost VIN agro. Výjimkou je využívání senážního vozu ve službě na sběr hmoty.
Druhové složení biopásů se liší na základě dvou směsí a s jejich sestavením pomáhá tým ekologie hmyzu z Fakulty životního prostředí na České zemědělské univerzitě. Standardní směs obsahuje vikev setou, vičenec ligrus, jetel luční, jetel plazivý, jetel hybridní, štírovník růžkatý, komonici bílou, pohanku obecnou, hořčici bílou, svazenku vratičolistou, kmín kořenný, sléz lesní a řebříček obecný.
Vylepšená směs navíc obsahuje kostřavu, lipnici, mrkev obecnou, kopr vonný, pastiňák setý, šalvěj luční, hadinec obecný, hvozdík kartouzek, chrpu luční, krvavec menší, šedivku šedou, sléz pyžmový a rmen barvířský.
Financování biopásů probíhalo první dva roky také prostřednictvím grantu Magistrátu hlavního města Prahy ve výši 10 tisíc korun na hektar. Nevýhoda tohoto grantu spočívala v tom, že se každý rok muselo žádat znovu, takže neexistovala jistota dlouhodobějšího charakteru, jako třeba v rámci programu z dotací AEKO - biopásy. Oproti dotacím z AEKO mělo ale VIN agro větší volnost v provádění potřebných zásahů tak, jak si to vyžadovala situace a stav biopásů. V praxi to znamenalo to, že se biopásy například nemusely naprosto nelogicky po dvou letech zrušit a zasít znovu. Přijetí biopásů ze strany majitelů pozemků bylo veskrze pozitivní a na problém se narazilo pouze výjimečně, což spočívalo ve vynechání několika úseků.
Náklady po založení biopásů, tedy bez osiva, se pohybují od 10 do 15 tisíc korun za hektar. Dotace tedy stěží pokryje náklady. Určitě to není tak, že se jedná o nějaký zajímavý byznys. Největší problém má VIN agro s likvidací posečené hmoty. Pokud mají pásy plnit svou funkci, není možné je mulčovat, ale je potřeba hmotu odvážet a ideálně kompostovat, případně usušit na seno v letních sečích. VIN agro ale naštěstí disponuje vlastní kompostárnou, kam hmotu vozí, ale jedná se o poměrně náročnou logistiku.
Mgr. Martin MAXA
Foto_1: sídlo společnosti VIN agro obklopené biopásy, foto Jaroslav Kocourek
Foto:2: letecký snímek vykvetlých biopásů, foto Jaroslav Kocourek
Foto_3: vykvetlé biopásy, foto Tomáš Jůnek
Foto_4: tým ekologie hmyzu z Fakulty životního prostředí na ČZU v akci, foto Tomáš Dvořák