Pro řadu lidí vyhledávajících pobyt v přírodě je jedním z důležitých prvků pojmenovávání a poznávání pozorovaného. Pozorovat je možné také druhy rostlin, živočichů či hub. Oproti jiným přírodním jevům mají druhy výhodu univerzálnosti měřítka či lokalit, druhy je možné pozorovat i poznávat nejen na dalekých cestách, ale v podstatě hned za dveřmi domu – někdy i v něm – a to v každou roční i denní dobu.
Záznamy pozorování či nálezů druhů rostlin, živočichů či hub jsou vlastně základem popisu druhové rozmanitosti, tedy i vzývané biodiverzity. Aby ale taková pozorování, ať už odborníků nebo i veřejnosti pro popis rozmanitosti sloužila, je třeba je podchytit. Kdysi stačila paměť a výjimečná pozorování či lovy se stala součástí popisu vědeckých či loveckých výprav. Když paměť nestačila, přišel ke slovu zápisník, u odborníků kartotéky.
Moderní doba a efektivní správa zpráv si žádá databáze, k nimž může být cesta i pomocí mobilních telefonů, tedy vlastně počítačů připojených k světové síti, které má dnes většina lidí v kapse.
Databází, která zahrnuje všechna pozorování a nálezy druhů z území České republiky, je Nálezová databáze ochrany přírody, kterou spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
Obecné potřeby, na které databáze výskytu druhů reagují, jsou v podstatě dvě: znalost rozšíření určitého druhu - tedy chci vědět, kde se vyskytuje nějaký druh, nebo potřeba seznamu druhů z konkrétního území - tedy chci vědět, co se vyskytuje na daném místě, ať už pozemku, cíli víkendového výletu, nebo regionu.
Databáze v podstatě završují a shrnují výsledky řady výzkumů, zároveň slouží i ochraně přírody jako podklad a nástroj pro rozhodování. Takovou roli plní Nálezová databáze ochrany přírody.
Nálezová databáze ochrany přírody shromažďuje všechna data o výskytu druhů na území České republiky, již od roku 2006. Jedná se o soubor nástrojů určených k prohlížení, zadávání a správě dat přístupný na portále Informačního systému ochrany přírody na adrese
https://portal.nature.cz/nd/.
Agentura ochrany přírody a krajiny je státní úřad s řadou kompetencí, především ve vztahu ke správě a péči o chráněná území. Jedním z úkolů je i sledování stavu druhů a stanovišť. To je právní pojem popisující výzkum a průzkum rozšíření, tedy mapování a monitoring vybraných druhů zmíněných v právních předpisech, jejich populací a jejich společenstev. Výstupem jsou vedle pravidelných hodnocení právě nálezy, tedy přesněji záznamy o výskytu druhů na konkrétních místech.
Nálezy plynou do Nálezové databáze, ale podobně jako výsledky cíleného mapování se do ní dostávají i data z dalších zdrojů, z jiných specializovaných databází, z publikací a sbírek, po revizi i data od veřejnosti.
Databáze shromažďuje informace o všech druzích, neomezuje se na některou skupinu nebo například ohrožené druhy. Rostoucí hodnotu mají i záznamy o druzích běžných, a proto jsou v databázi také významně obsaženy.
Podstatné je, že všechna data jsou lokalizována a datována.
Databáze je velmi rozsáhlá, v současnosti obsahuje více než 31 milionů záznamů, a většina obsahu je veřejně přístupná. Je tedy na místě databázi představovat veřejnosti.
Pokud vás zajímá, kde se některý druh vyskytuje v celé ČR, nabízí databáze aktuální mapy rozšíření všech druhů. Znalost je kompletní především u obratlovců a druhů významných pro ochranu přírody. Síťové mapy rozšíření najdete v prostředí Karet druhů (
https://portal.nature.cz/kartydruhu), volně dostupných i bez přihlášení, mapky jsou aktualizovány každodenně.
Síťová mapa rozšíření - Plch velký. Každý druh má v databázi volně dostupnou aktuální mapu rozšíření, příkladem je mapa rozšíření plcha velkého
Pokud byste však měli zájem o detailní prohlížení databáze, je třeba se zaregistrovat. Po registraci je možné použít
Filtr nálezových dat, což je formulář pro dotazy přímo do databáze. Je možné vybrat jméno druhu (databáze reaguje našeptávačem na česká i vědecká jména) a filtrovat. Je možné zadat např. jméno katastrálního či chráněného území a získat výsledky. Využít je možné i tzv. geografický filtr, dotaz zákresem v mapě, který je pohodlnou cestou k definici dotazovaného území, kterým může být i např. honitba. Dotazy je ale možné klást v různých potřebných kombinacích, např. svůj dotaz omezit na v mapce definované území (třeba honitbu) a vybranou skupinu druhů, kupříkladu hrabavé ptáky nalezené od roku 2000 apod. V kladení dotazů se meze nekladou.
Výsledek filtru je možné prohlížet v tabulkovém seznamu, ale také zobrazit v mapě. Případně můžete mezi oběma přehledy, mapovém i tabulkovém, přecházet: zobrazit si mapu u jednotlivých nálezů či kliknutím zjistit detaily o lokalitě v mapě. Data je možné si exportovat v podobě tabulek či vrstev lokalit.
Pouze některé ohrožené druhy nemají detailní, přesné záznamy přístupné veřejně, např. kriticky ohrožené orchideje či hřiby, velké šelmy nebo hnízda vzácných dravců. U těchto skupin je veřejně přístupná síťová mapa rozšíření na Kartách druhů.
Filtr nálezových dat – formulář sloužící ke specifikaci hledání v databázi
S daty se dají provádět rozmanité analýzy. Jednou ze zajímavých je například zobrazení druhové rozmanitosti na úrovni katastrů obcí. Mapka ukazuje na druhy nejbohatší obce nejtemněji, chudé pak nejsvětleji.
Snaha nasměrovat pozornost zájemců o přírodu nás vedla k sestavení mapy opačné, mapě neprozkoumaných, bílých míst biodiverzity (
https://bilamista.nature.cz). Na ní si můžete prohlédnout, zda vaše oblíbené místo není badateli opomíjeno.
Druhová rozmanitost v ČR – počet druhů v katastrálních územích, nejtemnější odstín odpovídá nejvyššímu počtu druhů
Bílá místa biodiverzity: Čtverce 1 x 1 km, odkud nebyly žádné záznamy či jen velmi málo záznamů. Od spuštění akce je již řada bílých míst zaplněna.
Nálezová databáze ochrany přírody je stále rostoucí a kontrolovaný zdroj informací o rozšíření druhů. Je určena zájemcům z řad veřejnosti, hospodářům a uživatelům krajiny, vědcům pro analýzy a intepretace a ochraně přírody jako podklad pro rozhodování či péči. Její možnosti rostou s počtem obsažených dat. Pokud vás tedy zajímá, co se vyskytuje ve vašem okolí, doporučuji databázi vyzkoušet.
Karel CHOBOT, AOPK ČR