V sobotu 22.4., přesně na den stoletého výročí založení Československé myslivecké jednoty, proběhl na brněnském výstavišti unikátní historický den, kdy se nakumulovaly tři, resp. čtyři významné akce spojené s oslavami výročí – Národní výstava myslivosti, Mistrovství Evropy ve vábení jelenů, Galavečer a Velký myslivecký ples. Na první dojmy a hodnocení jsem se zeptal předsedy ČMMJ Jiřího Janoty.
Pro začátek prosím, zda by bylo možné alespoň stručně zopakovat, jaké byly a jsou plány oslav stoletého výročí…
Oslavy započaly na podzim loňského roku výstavou v Národním zemědělském muzeu v Praze. Výstava následně putovala na brněnské výstaviště a poté se přesula na Špilberk, kde bude umístěna do konce letošního roku.
Od 22.do 26. dubna proběhla myslivecká výstava společně s tradiční zemědělskou výstavou Animaltech na výstavišti v Brně. Součástí oslav bylo XXIV. Mistrovství Evropy ve vábení jelenů, společenský Galavečer spojený s oceněním významných osobnosti české myslivosti a na závěr dne se pořádal velký myslivecký ples.
Oslavy 100. výročí založení ČMMJ budou pokračovat tradiční výstavou Natura Viva v Lysé nad Labem a koncem června Národními mysliveckými slavnostmi a dětským mysliveckým dnem na loveckém zámku Ohrada.
Stoleté výročí si rovněž připomeneme na našich nejvýznamnější vrcholných kynologických akcích, Memoriálu Richarda Knolla a Memoriálu Karla Podhajského.
Z hlediska mezinárodního přesahu bude nejvýznamnější událostí spojenou s oslavou jubilea generální zasedání FACE v měsíci září v Praze. Generální zasedání se bude konat poprvé v ČR s tím, že v rámci zasedání proběhne také jako součást oslav společenské odpoledne na Novoměstské radnici.
Na 4. listopad připravujeme ve spolupráci s pražským arcibiskupstvím slavnostní svatohubertskou mši v chrámu sv. Víta na Pražském hradě. Mši by měla živě přenášet Česká televize. Před začátkem mše projde velký myslivecký průvod od arcibiskupství z Hradčanského náměstí až do katedrály.
Symbolickým zakončením nejvýznamnějších akcí bude tradiční koncert České myslivecké vánoce v Rudolfinu.
V posledních týdnech probíhá celá řada oslav v regionech, které organizačně zajišťují okresní myslivecké spolky. Mnohde se jedná o jednodenní myslivecké akce, které jsou součást slavnostních chovatelských přehlídek, motiv výročí se objevuje i na kynologických a střeleckých akcích, na dětských mysliveckých dnech, výstavách a na celé řadě dalších akcí. Je důležité, abychom toto úctyhodné výročí, historii naší organizace a postavení myslivců ve společnosti, prezentovali co nejpestřeji a oslovili ty nejširší vrstvy naší společnosti.
Pro začátek prosím, zda by bylo možné alespoň stručně zopakovat, jaké byly a jsou plány oslav stoletého výročí…
Oslavy započaly na podzim loňského roku výstavou v Národním zemědělském muzeu v Praze. Výstava následně putovala na brněnské výstaviště a poté se přesula na Špilberk, kde bude umístěna do konce letošního roku.
Od 22.do 26. dubna proběhla myslivecká výstava společně s tradiční zemědělskou výstavou Animaltech na výstavišti v Brně. Součástí oslav bylo XXIV. Mistrovství Evropy ve vábení jelenů, společenský Galavečer spojený s oceněním významných osobnosti české myslivosti a na závěr dne se pořádal velký myslivecký ples.
Oslavy 100. výročí založení ČMMJ budou pokračovat tradiční výstavou Natura Viva v Lysé nad Labem a koncem června Národními mysliveckými slavnostmi a dětským mysliveckým dnem na loveckém zámku Ohrada.
Stoleté výročí si rovněž připomeneme na našich nejvýznamnější vrcholných kynologických akcích, Memoriálu Richarda Knolla a Memoriálu Karla Podhajského.
Z hlediska mezinárodního přesahu bude nejvýznamnější událostí spojenou s oslavou jubilea generální zasedání FACE v měsíci září v Praze. Generální zasedání se bude konat poprvé v ČR s tím, že v rámci zasedání proběhne také jako součást oslav společenské odpoledne na Novoměstské radnici.
Na 4. listopad připravujeme ve spolupráci s pražským arcibiskupstvím slavnostní svatohubertskou mši v chrámu sv. Víta na Pražském hradě. Mši by měla živě přenášet Česká televize. Před začátkem mše projde velký myslivecký průvod od arcibiskupství z Hradčanského náměstí až do katedrály.
Symbolickým zakončením nejvýznamnějších akcí bude tradiční koncert České myslivecké vánoce v Rudolfinu.
V posledních týdnech probíhá celá řada oslav v regionech, které organizačně zajišťují okresní myslivecké spolky. Mnohde se jedná o jednodenní myslivecké akce, které jsou součást slavnostních chovatelských přehlídek, motiv výročí se objevuje i na kynologických a střeleckých akcích, na dětských mysliveckých dnech, výstavách a na celé řadě dalších akcí. Je důležité, abychom toto úctyhodné výročí, historii naší organizace a postavení myslivců ve společnosti, prezentovali co nejpestřeji a oslovili ty nejširší vrstvy naší společnosti.
Jak dlouho se oslavy připravovaly a jaké orgány či lidé vše připravili?
Přípravy započaly začátkem loňského roku. Na sekretariátu se scházela pracovní skupina, která měla oslavy na starost. Byť se hlavní akce připravovaly už vloni, skupina stále pracuje a průběžně upřesňuje a doplňuje nabíhající akce. Není snadné mnohdy dát dohromady všechny požadavky a potřeby.
Takové akce jsou náročné i finančně, jaké jsou finanční zdroje a můžete uvést hlavní partnery?
Takto významné oslavy jsou opravdu finančně náročné. Část peněz jde z prostředků ČMMJ, podstatná část peněz byla také získána od našich hlavních sponzorů a partnerů. Sponzoři nám pomohli jak s finanční hotovostí, tak materiální podporou. Je jich opravdu mnoho. Nechci vyjmenovávat detailně všechny, neboť se na jednotlivých akcích skupina sponzorů, podporovatelů a partnerů mění. Ceny do tomboly na ples a do soutěží nám poskytla řada organizací a podniků, ale také jednotlivci. Vše probíhá na základě uzavřených smluv a dohod.
Jsou myslivci, kteří říkají, že se o oslavách a výročí moc neví, že by měla být masivnější mediální prezentace a propagace, že neumíme příležitost výročí dostatečně využít k obhajobě myslivosti. Kde všude a čím se ČMMJ prezentovala nebo se bude prezentovat a co ještě k výročí připravujete?
Opravdu nevím, kde a jak bychom měli výročí více propagovat. Od minulého roku jsou informace v časopise Myslivost, na webových stránkách ČMMJ a na sociálních sítích, Upoutávky na akce odvysílala řada rozhlasových stanic. Sám jsem absolvoval celou řadu rozhovorů v různých médiích.
Věřím, že se do konce roku ještě objeví další prezentace a spoléháme také na to, že si pobočné spolky zajistí prezentaci oslav a svých akcí spojených s výročím v regionálním tisku a v regionálních médiích.
Na vydání speciálního čísla je poměrně velký ohlas. Pozitivně je vnímáno, že jsme se rozhodli věnovat všem našim členům drobnou upomínku k oslavám výročí a že jsme oslovili všechny členy.
Ano, souhlasím, měly by se prezentovat oslavy v regionech a okresech, ale někteří představitelé okresních mysliveckých spolků tvrdí, že nemají podporu z centra, nemají dostatek informací a podkladů, že není v systému prezentace stoletého výročí nějaká společná linka či jednotnost…
Všechny pobočné spolky dostaly informace formou dopisů a emailové komunikace. Rovněž mají své krajské zástupce v Myslivecké radě, kde se téma oslav několikrát probíralo. Krajští zástupci v Myslivecké radě by měli informovat pobočné spolky. K využití pro jednotlivé pobočné spolky jsme připravili materiály, které jsou ke stažení na našich webových stránkách. Film k historii a propagaci ČMMJ, který byl součástí galavečera, poskytujeme pobočným spolkům k využití v rámci jejich oslav. Vydala se publikace k výročí, kterou OMS obdržely a ze které mohou čerpat. Myslím si, že informací a podkladů je dost. Pokud někdo potřebuje nebo postrádá informace, může kontaktovat sekretariát.
Pojďme k brněnské výstavě. Jaké máte zpětné vazby?
Ohlasy v kladném slova smyslu nám přicházely a stále přicházejí jak na samotnou výstavu, tak i na galavečer a myslivecký ples. Poměrně velký ohlas je na Mistrovství Evropy ve vábení jelenů. Byl to sice náročný den pro všechny, kteří se na oslavách jakoukoliv měrou organizačně podíleli, ale vše jsme zvládli a 100. výročí založení ČMMJ v Brně důstojně oslavili.
Snad jen drobnou poznámku – kam se nám vytratila Zakarpatská Ukrajina? Nikde se nezmiňuje, a přitom v té době představovala docela významnou část členů, kteří zakládali ČSMJ.
Oslavy pořádáme pro myslivce z Čech a Moravy. Slovenskou stranu jsme pouze oslovili se spolupráci při výstavě významných trofejí. Po dlouhá desetiletí jsme rovněž byli součástí jednoho státního uspořádání a dodnes má řada našich členů trvalé vazby na naše sousedy.
Výstava k historii je teď už k vidění na Špilberku. Kdo vytvářel koncepci, kolik lidí na přípravě výstavy pracovalo?
Hlavní zásluhy na tom mají zaměstnanci sekretariátu. S výstavou nám rovněž významně pomohl Petr Šeplavý. Máme vysoutěženou agenturní společnost, která nám řadu věcí zprostředkovává a zajišťuje. Myslivecká rada ČMMJ schválila k výročí jednotnou vizuální identitu, která byla nabídnutá pobočným spolkům, aby se připojily. Řada spolků tak určitě učinila. Za to bych jim chtěl poděkovat.
V Brně sice byly připraveny k historii vitríny a panely, zaznamenal jsem ale řadu poznámek, že k tak významnému výročí čekali návštěvníci více informací a exponátů…
Všem členům jsme k historii rozeslali mimořádné vydání, kde byly shrnuty všechny zásadní historické informace a fakta. Výstava má nějakou kapacitu a nejde ji donekonečna nafukovat. První část v NZM v Praze byla zaměřená více na děti a laickou veřejnost. Výstava v Brně byla rozšířena o další exponáty a přesunula se v tomto širším pojetí na Špilberk, přičemž historie tam je ještě více podchycena. Národní zemědělské muzeum projevilo zájem, aby se část expozice mohla do muzea v příštím roce navrátit.
Velmi se asi líbila výstava historických trofejí. Kolik jich tam bylo, jak bylo náročné takové unikátní trofeje shromáždit, z čeho jste vy osobně měl největší radost a kterých trofejí si nejvíce ceníte ve smyslu toho, že se objevily na výstavě?
Přemýšleli jsme, čím bychom výstavu v Brně zatraktivnili, co by mělo být pro návštěvníky lákadlem. Rozhodli jsme se oslovit vlastníky významných trofejí a vystavit historicky významné, ne-li nejsilnější trofeje ulovené od roku 1923. Podařilo se nám domluvit spolupráci se Slovenskou poľovníckou komorou. Kolegové ze Slovenska nám pomohli zajistit trofeje, které byly uloveny do roku 1992, kdy jsme byli součástí společného státu. Vystaven byl i národní rekord jelena evropského, který byl uloven v roce 2022. Oslovil jsem Ing. Marcela Lehotského, Ph.D. z Lesů SR, zda by nám nepomohl navrhnout seznam trofejí pro výstavu. Následně jsem požádal prezidenta Slovenské poľovnícké komory a Slovenského polovnického svazu Ing. Lebockého, Ph.D., zda by nám nezajistili vypůjčení a dovozu trofejí ze Slovenska. Slovenští přátelé velmi významně pomohli.
Z hlediska českých historických trofejí měl největší podíl a zásluhu na jejich shromáždění Doc. Miloslav Vach, který poskytl přehled významný trofejí, kdy a kým byly uloveny a kde se trofeje dnes nacházejí. Osobně znám řadu lovců významných trofejí, které jsem požádal o zapůjčení trofeje. Oslovili jsme rovněž muzea.
Myslím si, že jsme dali dohromady kolekci, která se hned tak neuvidí. V poslední době je spíše nechuť lovců poskytovat trofeje k prezentaci, ale díky osobním vazbám s lovci a jejich rodinami, se nám podařilo trofeje shromáždit a vystavit.
Jsem si vědom toho, že se nám nepodařilo vystavit všechny trofeje, které bychom chtěli. Je škoda, že někteří majitelé trofeje nechtěli zapůjčit a kolekci obohatit. Nebylo jich však mnoho.
Trofeje byly fotograficky zdokumentovány a ve zařazeny do katalogu v podobě publikace, která je ke koupi jako doklad této unikátní historické příležitosti v Knihkupectví Myslivost.
Jak byste zhodnotil výstavu jako takovou z hlediska ČMMJ, kromě výstavy historických trofejí?
Organizátoři výstavy počítali s návštěvností kolem 30 tisíc, nakonec navštívilo výstaviště okolo 45 tisíc návštěvníků. Přispělo k tomu také počasí. Doprovodný program byl na vysoké úrovni. Na programu v průběhu výstavy se podíleli sokolníci, kynologové, lukostřelci, trubači a další kluby ČMMJ. Považuji Národní výstavu myslivosti v Brně za velice úspěšnou výstavu.
Vnímal jsem na sociálních sítích i příspěvky, které kritizovaly ceny potravin nebo občerstvení, velikost uliček mezi stánky, zastoupení firem a prodejců na výstavě, souběh s výstavou hospodářských zvířat. To je ale věcí výstaviště a ne ČMMJ. Velikosti plochy s vystavenými exponáty závisela na ceně za pronájem plochy. Diskuze se vedla také k tomu, proč byla výstava pouze v pavilonu G1 a přitom G2 zněl prázdnotou. V G2 proběhlo v sobotu Mistrovství Evropy ve vábení jelenů a v neděli den s Českým rozhlasem, který byl mediálním partnerem oslav.
Když jste už zmínil, jak se vám líbilo mistrovství ve vábení?
Mistrovství Evropy ve vábení jelenů považuji za velice úspěšné. Máme poměrně kladné ohlasy i z několika zahraničních zemí. Myslím, že jednotliví soutěžící i jejich doprovody museli být s celou organizací spokojeni a představili jsme se v dobrém světle.
Samozřejmě spokojenost spočívá i v tom, že mistrovství se konalo u nás, při oslavách 100 let a podařilo se obhájit titul Honzovi Brtníkovi, Tomáš Třeský byl druhý a naše družstvo skončilo první.
Pojďme ke galavečeru, byť z mého pohledu spíše k předávání ocenění, zkuste ho zhodnotit?
Cílem společenského večera bylo ocenit významné osobnosti jak historie, tak současnosti, které odvedly kus práce pro ČMMJ. Oceňovali jsme pět myslivců in memoriam a pětadvacet žijících osobností. Výběr prováděla pracovní skupina na sekretariátu. Z mého pohledu byl večer úspěšný a důstojný, zúčastnil se ho ministr zemědělství.
Trochu mne mrzí, že z některých okresních mysliveckých spolků se nikdo nedostavil a některá místa zela prázdnotou. Považuji to za nešťastné, protože opravdu to byla příležitost, která se už prostě konat nebude a pro pozvané by mělo být ctí se takové příležitosti zúčastnit.
Předávání plaket bylo na úrovni a bylo velmi důstojné. Večerem nás provázel televizní moderátor Aleš Háma a k důstojnosti večera přispěla videoprojekce filmu, který připravil a sestříhal z historických záznamů Honza Mudra. Film informoval o hlavních etapách ČMMJ, o jednotlivých činnostech myslivců a na závěr zazněla z obrazovky zdravice významných osobností našeho společenského a kulturního života. Tento film i se zdravicemi umístíme na naše webové stránky po stažení pro využití jednotlivým okresním mysliveckým spolkům v rámci jejich oslav v regionech.
Vždycky se ale také zvali zástupci spřátelených svazů, rybáři, zahrádkáři a další. Na galavečeru bylo hlavním hostem jen ministerstvo zemědělství v čele s ministrem Nekulou?
Pozvali jsme všechny zájmové svazy, pozvání přijal Český rybářský svaz, ostatní svazy se omluvily. Ocenění nebylo předáváno pouze fyzickým osobám, ale i institucím, plaketu obdrželo Ministerstvo zemědělství, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, Česká zemědělská univerzita Praha a Mendelova univerzita Brno.
Závěrem slavnostního dne byl ples. Jak dlouho se připravoval, kdo ho připravoval, co vás osobně zaujalo, co byste chtěl zdůraznit…
Do přípravy plesu se zapojila většina zaměstnanců sekretariátu, neboť se jednalo o poměrně náročnou akci. Museli jsme skloubit řadu požadavků. Chtěl bych poděkovat všem sponzorům, kteří přispěli do poměrně bohaté tomboly. Vzhledem k některým povinnostem jsem neměl časový prostor sledovat každé jednotlivé vystoupení v průběhu celého večera. Nemohu tedy zdůraznit, co bylo lepší nebo atraktivnější, ale myslím, že každý si na plese našel to své.
Mysliveckého plesu se zúčastnilo více než 800 návštěvníků. Dorazila řada kolegů myslivců, ale také nemyslivců. V průběhu večera vystoupila řada umělců a osobností. Krátkou ukázku vábení jelení zvěře předvedli nejlepší vábiči z letošního soutěže. Plesem nás provázel moderátor Aleš Háma. Večer si museli užít snad všichni, kteří do Brna přijeli. Myslím, že to byl vydařený závěr náročného dne.
Proč se ples pořádal v Brně a ve výstavní hale, bylo to z vašeho pohledu dostatečně reprezentativní prostředí?
Vzhledem ke všem událostem, které dne 22.4. proběhly v Brně, považuji i výběr místa pro reprezentativní ples za dobře zvolenou variantu. Prostory byly vhodně nasvíceny, ozvučeny a naaranžovány. Ples se uskutečnil v hale A1 a navazoval jak na výstavu, tak na Galavečer v přilehlé Rotundě. Před sto lety byla naše organizace založena v Brně, proto jsme směřovali aktivity k hlavním oslavám do moravské metropole.
S poděkováním za rozhovor připravil
Jiří KASINA
Jak dlouho se oslavy připravovaly a jaké orgány či lidé vše připravili?
Přípravy započaly začátkem loňského roku. Na sekretariátu se scházela pracovní skupina, která měla oslavy na starost. Byť se hlavní akce připravovaly už vloni, skupina stále pracuje a průběžně upřesňuje a doplňuje nabíhající akce. Není snadné mnohdy dát dohromady všechny požadavky a potřeby.
Takové akce jsou náročné i finančně, jaké jsou finanční zdroje a můžete uvést hlavní partnery?
Takto významné oslavy jsou opravdu finančně náročné. Část peněz jde z prostředků ČMMJ, podstatná část peněz byla také získána od našich hlavních sponzorů a partnerů. Sponzoři nám pomohli jak s finanční hotovostí, tak materiální podporou. Je jich opravdu mnoho. Nechci vyjmenovávat detailně všechny, neboť se na jednotlivých akcích skupina sponzorů, podporovatelů a partnerů mění. Ceny do tomboly na ples a do soutěží nám poskytla řada organizací a podniků, ale také jednotlivci. Vše probíhá na základě uzavřených smluv a dohod.
Jsou myslivci, kteří říkají, že se o oslavách a výročí moc neví, že by měla být masivnější mediální prezentace a propagace, že neumíme příležitost výročí dostatečně využít k obhajobě myslivosti. Kde všude a čím se ČMMJ prezentovala nebo se bude prezentovat a co ještě k výročí připravujete?
Opravdu nevím, kde a jak bychom měli výročí více propagovat. Od minulého roku jsou informace v časopise Myslivost, na webových stránkách ČMMJ a na sociálních sítích, Upoutávky na akce odvysílala řada rozhlasových stanic. Sám jsem absolvoval celou řadu rozhovorů v různých médiích.
Věřím, že se do konce roku ještě objeví další prezentace a spoléháme také na to, že si pobočné spolky zajistí prezentaci oslav a svých akcí spojených s výročím v regionálním tisku a v regionálních médiích.
Na vydání speciálního čísla je poměrně velký ohlas. Pozitivně je vnímáno, že jsme se rozhodli věnovat všem našim členům drobnou upomínku k oslavám výročí a že jsme oslovili všechny členy.
Ano, souhlasím, měly by se prezentovat oslavy v regionech a okresech, ale někteří představitelé okresních mysliveckých spolků tvrdí, že nemají podporu z centra, nemají dostatek informací a podkladů, že není v systému prezentace stoletého výročí nějaká společná linka či jednotnost…
Všechny pobočné spolky dostaly informace formou dopisů a emailové komunikace. Rovněž mají své krajské zástupce v Myslivecké radě, kde se téma oslav několikrát probíralo. Krajští zástupci v Myslivecké radě by měli informovat pobočné spolky. K využití pro jednotlivé pobočné spolky jsme připravili materiály, které jsou ke stažení na našich webových stránkách. Film k historii a propagaci ČMMJ, který byl součástí galavečera, poskytujeme pobočným spolkům k využití v rámci jejich oslav. Vydala se publikace k výročí, kterou OMS obdržely a ze které mohou čerpat. Myslím si, že informací a podkladů je dost. Pokud někdo potřebuje nebo postrádá informace, může kontaktovat sekretariát.
Pojďme k brněnské výstavě. Jaké máte zpětné vazby?
Ohlasy v kladném slova smyslu nám přicházely a stále přicházejí jak na samotnou výstavu, tak i na galavečer a myslivecký ples. Poměrně velký ohlas je na Mistrovství Evropy ve vábení jelenů. Byl to sice náročný den pro všechny, kteří se na oslavách jakoukoliv měrou organizačně podíleli, ale vše jsme zvládli a 100. výročí založení ČMMJ v Brně důstojně oslavili.
Snad jen drobnou poznámku – kam se nám vytratila Zakarpatská Ukrajina? Nikde se nezmiňuje, a přitom v té době představovala docela významnou část členů, kteří zakládali ČSMJ.
Oslavy pořádáme pro myslivce z Čech a Moravy. Slovenskou stranu jsme pouze oslovili se spolupráci při výstavě významných trofejí. Po dlouhá desetiletí jsme rovněž byli součástí jednoho státního uspořádání a dodnes má řada našich členů trvalé vazby na naše sousedy.
Výstava k historii je teď už k vidění na Špilberku. Kdo vytvářel koncepci, kolik lidí na přípravě výstavy pracovalo?
Hlavní zásluhy na tom mají zaměstnanci sekretariátu. S výstavou nám rovněž významně pomohl Petr Šeplavý. Máme vysoutěženou agenturní společnost, která nám řadu věcí zprostředkovává a zajišťuje. Myslivecká rada ČMMJ schválila k výročí jednotnou vizuální identitu, která byla nabídnutá pobočným spolkům, aby se připojily. Řada spolků tak určitě učinila. Za to bych jim chtěl poděkovat.
V Brně sice byly připraveny k historii vitríny a panely, zaznamenal jsem ale řadu poznámek, že k tak významnému výročí čekali návštěvníci více informací a exponátů…
Všem členům jsme k historii rozeslali mimořádné vydání, kde byly shrnuty všechny zásadní historické informace a fakta. Výstava má nějakou kapacitu a nejde ji donekonečna nafukovat. První část v NZM v Praze byla zaměřená více na děti a laickou veřejnost. Výstava v Brně byla rozšířena o další exponáty a přesunula se v tomto širším pojetí na Špilberk, přičemž historie tam je ještě více podchycena. Národní zemědělské muzeum projevilo zájem, aby se část expozice mohla do muzea v příštím roce navrátit.
Velmi se asi líbila výstava historických trofejí. Kolik jich tam bylo, jak bylo náročné takové unikátní trofeje shromáždit, z čeho jste vy osobně měl největší radost a kterých trofejí si nejvíce ceníte ve smyslu toho, že se objevily na výstavě?
Přemýšleli jsme, čím bychom výstavu v Brně zatraktivnili, co by mělo být pro návštěvníky lákadlem. Rozhodli jsme se oslovit vlastníky významných trofejí a vystavit historicky významné, ne-li nejsilnější trofeje ulovené od roku 1923. Podařilo se nám domluvit spolupráci se Slovenskou poľovníckou komorou. Kolegové ze Slovenska nám pomohli zajistit trofeje, které byly uloveny do roku 1992, kdy jsme byli součástí společného státu. Vystaven byl i národní rekord jelena evropského, který byl uloven v roce 2022. Oslovil jsem Ing. Marcela Lehotského, Ph.D. z Lesů SR, zda by nám nepomohl navrhnout seznam trofejí pro výstavu. Následně jsem požádal prezidenta Slovenské poľovnícké komory a Slovenského polovnického svazu Ing. Lebockého, Ph.D., zda by nám nezajistili vypůjčení a dovozu trofejí ze Slovenska. Slovenští přátelé velmi významně pomohli.
Z hlediska českých historických trofejí měl největší podíl a zásluhu na jejich shromáždění Doc. Miloslav Vach, který poskytl přehled významný trofejí, kdy a kým byly uloveny a kde se trofeje dnes nacházejí. Osobně znám řadu lovců významných trofejí, které jsem požádal o zapůjčení trofeje. Oslovili jsme rovněž muzea.
Myslím si, že jsme dali dohromady kolekci, která se hned tak neuvidí. V poslední době je spíše nechuť lovců poskytovat trofeje k prezentaci, ale díky osobním vazbám s lovci a jejich rodinami, se nám podařilo trofeje shromáždit a vystavit.
Jsem si vědom toho, že se nám nepodařilo vystavit všechny trofeje, které bychom chtěli. Je škoda, že někteří majitelé trofeje nechtěli zapůjčit a kolekci obohatit. Nebylo jich však mnoho.
Trofeje byly fotograficky zdokumentovány a ve zařazeny do katalogu v podobě publikace, která je ke koupi jako doklad této unikátní historické příležitosti v Knihkupectví Myslivost.
Jak byste zhodnotil výstavu jako takovou z hlediska ČMMJ, kromě výstavy historických trofejí?
Organizátoři výstavy počítali s návštěvností kolem 30 tisíc, nakonec navštívilo výstaviště okolo 45 tisíc návštěvníků. Přispělo k tomu také počasí. Doprovodný program byl na vysoké úrovni. Na programu v průběhu výstavy se podíleli sokolníci, kynologové, lukostřelci, trubači a další kluby ČMMJ. Považuji Národní výstavu myslivosti v Brně za velice úspěšnou výstavu.
Vnímal jsem na sociálních sítích i příspěvky, které kritizovaly ceny potravin nebo občerstvení, velikost uliček mezi stánky, zastoupení firem a prodejců na výstavě, souběh s výstavou hospodářských zvířat. To je ale věcí výstaviště a ne ČMMJ. Velikosti plochy s vystavenými exponáty závisela na ceně za pronájem plochy. Diskuze se vedla také k tomu, proč byla výstava pouze v pavilonu G1 a přitom G2 zněl prázdnotou. V G2 proběhlo v sobotu Mistrovství Evropy ve vábení jelenů a v neděli den s Českým rozhlasem, který byl mediálním partnerem oslav.
Když jste už zmínil, jak se vám líbilo mistrovství ve vábení?
Mistrovství Evropy ve vábení jelenů považuji za velice úspěšné. Máme poměrně kladné ohlasy i z několika zahraničních zemí. Myslím, že jednotliví soutěžící i jejich doprovody museli být s celou organizací spokojeni a představili jsme se v dobrém světle.
Samozřejmě spokojenost spočívá i v tom, že mistrovství se konalo u nás, při oslavách 100 let a podařilo se obhájit titul Honzovi Brtníkovi, Tomáš Třeský byl druhý a naše družstvo skončilo první.
Pojďme ke galavečeru, byť z mého pohledu spíše k předávání ocenění, zkuste ho zhodnotit?
Cílem společenského večera bylo ocenit významné osobnosti jak historie, tak současnosti, které odvedly kus práce pro ČMMJ. Oceňovali jsme pět myslivců in memoriam a pětadvacet žijících osobností. Výběr prováděla pracovní skupina na sekretariátu. Z mého pohledu byl večer úspěšný a důstojný, zúčastnil se ho ministr zemědělství.
Trochu mne mrzí, že z některých okresních mysliveckých spolků se nikdo nedostavil a některá místa zela prázdnotou. Považuji to za nešťastné, protože opravdu to byla příležitost, která se už prostě konat nebude a pro pozvané by mělo být ctí se takové příležitosti zúčastnit.
Předávání plaket bylo na úrovni a bylo velmi důstojné. Večerem nás provázel televizní moderátor Aleš Háma a k důstojnosti večera přispěla videoprojekce filmu, který připravil a sestříhal z historických záznamů Honza Mudra. Film informoval o hlavních etapách ČMMJ, o jednotlivých činnostech myslivců a na závěr zazněla z obrazovky zdravice významných osobností našeho společenského a kulturního života. Tento film i se zdravicemi umístíme na naše webové stránky po stažení pro využití jednotlivým okresním mysliveckým spolkům v rámci jejich oslav v regionech.
Vždycky se ale také zvali zástupci spřátelených svazů, rybáři, zahrádkáři a další. Na galavečeru bylo hlavním hostem jen ministerstvo zemědělství v čele s ministrem Nekulou?
Pozvali jsme všechny zájmové svazy, pozvání přijal Český rybářský svaz, ostatní svazy se omluvily. Ocenění nebylo předáváno pouze fyzickým osobám, ale i institucím, plaketu obdrželo Ministerstvo zemědělství, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, Česká zemědělská univerzita Praha a Mendelova univerzita Brno.
Závěrem slavnostního dne byl ples. Jak dlouho se připravoval, kdo ho připravoval, co vás osobně zaujalo, co byste chtěl zdůraznit…
Do přípravy plesu se zapojila většina zaměstnanců sekretariátu, neboť se jednalo o poměrně náročnou akci. Museli jsme skloubit řadu požadavků. Chtěl bych poděkovat všem sponzorům, kteří přispěli do poměrně bohaté tomboly. Vzhledem k některým povinnostem jsem neměl časový prostor sledovat každé jednotlivé vystoupení v průběhu celého večera. Nemohu tedy zdůraznit, co bylo lepší nebo atraktivnější, ale myslím, že každý si na plese našel to své.
Mysliveckého plesu se zúčastnilo více než 800 návštěvníků. Dorazila řada kolegů myslivců, ale také nemyslivců. V průběhu večera vystoupila řada umělců a osobností. Krátkou ukázku vábení jelení zvěře předvedli nejlepší vábiči z letošního soutěže. Plesem nás provázel moderátor Aleš Háma. Večer si museli užít snad všichni, kteří do Brna přijeli. Myslím, že to byl vydařený závěr náročného dne.
Proč se ples pořádal v Brně a ve výstavní hale, bylo to z vašeho pohledu dostatečně reprezentativní prostředí?
Vzhledem ke všem událostem, které dne 22.4. proběhly v Brně, považuji i výběr místa pro reprezentativní ples za dobře zvolenou variantu. Prostory byly vhodně nasvíceny, ozvučeny a naaranžovány. Ples se uskutečnil v hale A1 a navazoval jak na výstavu, tak na Galavečer v přilehlé Rotundě. Před sto lety byla naše organizace založena v Brně, proto jsme směřovali aktivity k hlavním oslavám do moravské metropole.
S poděkováním za rozhovor připravil
Jiří KASINA
