Legislativní úprava KSP a stanovení jejich počtu
Povinnost sledovat působení zvěře na nálety, nárosty a kultury pomocí KSP ukládá vlastníku lesa nad 50 ha vyhláška č. 101/1996 Sb., o opatřeních k ochraně lesa. Vyhláška dále stanovuje potřebný počet KSP, a to jedna KSP na 500 ha. Novou metodikou KSP u Lesů ČR tak byl kromě jiného jednoznačně stanoven počet KSP. I s ohledem na skutečnost, že se výsledky KSP mohou předkládat uživatelům honiteb jako podklad pro vypracování plánů lovu (zákon č. 449/2001, Sb. o myslivosti; § 36 odst. 2), a také zájem Lesů ČR reálně sledovat vliv zvěře v rámci konkrétních honiteb, se Lesy ČR rozhodly stanovit potřebný počet KSP ve vztahu k výměře honiteb. A to způsobem uvedeným v tab. č. 1.
Podrobnosti k poskytování informací o KSP uživateli honitby jsou dále upřesněny ve vyhlášce Ministerstva zemědělství č. 553/2004 Sb. o podmínkách, vzoru a bližších pokynech vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě.
Parametry KSP
Parametry KSP se novou metodikou Lesů ČR nijak významně neliší od parametrů KSP stanovených v Metodickém pokynu Ministerstva zemědělství (MZe) č. 14/1996, kterým je upraven výběr lokality, vytyčení ploch, jejich rozměry, parametry oplocení pro oplocenou část, způsob hospodaření na obou plochách, ale i způsob hodnocení.
Oproti Metodickému pokynu MZe je v rámci nové metodiky navíc pouze zakotvena povinnost stabilizovat středy obou ploch (tedy oplocené a neoplocené části) železným kůlem, právě z důvodu níže popsané nové metodiky měření.
Spolupráce s ÚHÚL
Původní metodika ke sledování vlivu zvěře na KSP, kterou Lesy ČR používaly, neumožňovala reálné vyhodnocení naměřených dat a nebyla v ní stanovena kritéria vyhodnocení. Proto se Lesy ČR rozhodly vytvořit novou jednoduchou metodiku, díky které by bylo možné průkazně a objektivně doložit a dlouhodobě sledovat vliv zvěře.
Takovouto metodiku si již v roce 2012 vypracoval Ústav hospodářské úpravy lesa (dále jen ÚHÚL), resp. kolektiv jeho autorů. Původní koncept hodnocení vlivu zvěře na lesní ekosystémy pomocí KSP vzešel ze Slovinska, Rakouska a Švýcarska. V těchto státech vyhodnocují KSP tamní státní organizace podobné ÚHÚL. Tyto organizace také přímo v terénu zakládají, které následně vyhodnocují a zpracovávají data.
Podstatným rozdílem oproti legislativní úpravě v ČR ovšem zůstává fakt, že na základě údajů z KSP se v těchto státech každoročně přímo vypočítává plán lovu konkrétních druhů zvěře pro jednotlivé oblasti chovu zvěře. V rámci vzájemné spolupráce tak byla ze strany ÚHÚL poskytnuta Lesům ČR metodická podpora při stanovení metodiky pro podmínky Lesů ČR. Recipročně budou Lesy ČR poskytovat ÚHÚL naměřená data ze všech ploch KSP.
Vlastní metodika hodnocení KSP u Lesů ČR
Pro provozní podmínky a použití u Lesů ČR bylo třeba metodiku ÚHÚL ještě více zjednodušit. K tomu bylo právě využito výsledků hodnocení KSP, které ÚHÚL představil v loňském roce. Z výsledků hodnocení KSP je jednoznačné, že za statisticky významné, tedy průkazné doložení vlivu zvěře, lze použít tyto veličiny:
Výškový rozdíl neboli
ZTRÁTA PŘÍRŮSTU – porovnání průměrné výšky dřeviny mezi oplocenou a neoplocenou částí. Přičemž za kritickou ztrátu přírůstu je považován rozdíl 25 % mezi oplocenou a neoplocenou částí.
PROCENTUÁLNÍ POŠKOZENÍ jedinců z celkového počtu měřených jedinců na neoplocené části. Jedná se o poškození okusem, vytloukáním, ohryzem či loupáním. S ohledem na různou atraktivitu dřeviny pro zvěř, ale i její schopnost reakce na poškození, je kritická hranice poškození diferencována podle jednotlivých druhů dřevin a to následovně: jedle a douglaska – 10 %, smrk a borovice – 12 %, modřín – 22 %, buk a dub – 20 %, javory – 30 %, jasany – 35 %.
Do podrobného hodnocení vstupuje až pět dřevin na každé KSP. Pokud je dřevin více než pět, je potřeba zvolit podle stanovených kritérií nebo bodů priorit, pro kterých pět druhů dřevin budou dále zjišťovány hodnoty výšky a poškození a pro které již nikoliv. V rámci každé dřeviny se pak hodnotí až 15 jedinců (na vytyčené ploše 5x5 m) rostoucí nejblíže středu oplocené, či neoplocené části.
V oplocené části se zjišťuje pouze výška dřevin, v neoplocené části výška dřevin a poškození terminálního prýtu okusem, poškození kmínku vytloukáním, ohryzem nebo loupáním.
Vyhodnocení probíhá vždy před počátkem vegetace – od poloviny února až do března nebo podle klimatických podmínek a vždy v pravidelném ročním intervalu.
Mobilní aplikace
Pro zjišťování údajů a evidenci KSP Lesy ČR provozují jednoduchou mobilní aplikaci, ve které je venkovní lesní personál schopen zadat:
- Polohu KSP v mapě. Plocha se zadává nad středem (železným kůlem) v neoplocené části.
- Vyplnění tzv. Evidenčního listu KSP (popisné informace o umístění KSP). Tento formulář provází KSP po celou dobu životnosti.
- Formulář pro každoroční měření.
Účelem mobilní aplikace je především pořízení digitální formy dat, která slouží k následnému automatickému vyhodnocení KSP.
Vyhodnocení dat
Vyhodnocení dat probíhá v desktopové (počítačové) části aplikace. Data odeslaná z mobilní aplikace v ní lze odkontrolovat, případně editovat a potvrdit jejich správnost.
Vlastní vyhodnocení je součástí programového vybavení a probíhá automaticky na základě předem nadefinované oblasti hodnocení. Například vyhodnocení KSP za honitbu, lesní komplexy s více honitbami, ale obdobnými přírodními podmínkami, stavy a druhy zvěře apod.
Výsledky analýz budou v případě nepřiměřeného poškození obnovy lesa zvěří využity jako podklad pro úpravu jejího stavu.
Je také třeba připomenout, že ne všechny zjištěné škody znamenají poškození lesního ekosystému.
LČR, s.p.