Časopis Myslivost

Na úvod bych se zeptala, zda proběhly v poslední době změny ve vedení OMS, nebo funguje OMR stále ve stejném složení?

My dva, tedy předseda i jednatel, jsme ve funkci už 20 let. Bývalý předseda na OMS působil dokonce přes třicet let. Jen v některých komisích se vyměnilo složení, ale jen mírně, nebylo to kvůli nějakým rozporům, jak to někde bývá. My se tu nepereme, snažíme se táhnout za jeden provaz. 

Nový je předseda kynologické komise, už ale funguje také druhé období. Dále je nový předseda myslivecké komise, je to pracovník odboru státní správy myslivosti a také došlo k výměně na pozici předsedy kulturní komise.

Jak se vyvíjí v průběhu let stav členské základny?

Nejvíce bývalo kolem tisícovky členů, v době před dvaceti lety, při prvním zdražení členských příspěvků odešla asi stovka lidí, v současnosti jsme se ustálili na osmi stech členů.

Ale úbytek je teď hlavně generační, bylo to vidět, když přišly nové průkazky – kartičky, kolik jich tu zbylo, kolik lidí za ten rok zemřelo. Ale pořád jsou lidi, kteří už členy nebyli a teď se k nám vrací.

Míváte každoročně zájemce o zkoušky o první lovecký lístek?

Kurzy a zkoušky organizujeme každý rok, zkoušky pro myslivecké hospodáře ne, zájemce posíláme do Klatov.

Adeptů míváme v rozmezí 12–25, letos je jich 12. Věkově jsou různí, od 16 do 50 let. Stoupá nám podíl žen, už jich bývá 40–50 %. Jsou dobré studentky, bývají většinou perfektně připravené.

Většina uchazečů jsou děti z mysliveckých rodin, někdy na sebe navážou i kamarády, kteří začnou u spolku jako honci, pak je přemluví na zkoušky, i když mysliveckou tradici v rodině vůbec nemají.

Myslíme si ale, že tak třetina jich stejně střílet nebude. Všichni mají smlouvy na praxi, ale pak je problém s přijetím.

Říkáme jim, že si musí najít spolek, kam by chtěli vstoupit, být tam strašně aktivní a také pokorní, dokud nejsou přijatí, nemoralizovat, nekritizovat. Někteří jsou hned mistři světa, nebo se celý rok neukážou a přijdou až na hon, tak je jasné, že je do spolku nevezmou.

Kurz probíhá o víkendech ve Kdyni, v klubovně Svazu zahrádkářů, je tam i možnost promítat. Když běží nový kurz, doporučujeme končícím uchazečům, kteří už budou dělat zkoušky, aby si chodili na přednášky osvěžit vědomosti.

Ohledně zkoušek jsme jednali s Pivovarem v Domažlicích, povedlo se, takže bude čím zapít úspěch i případný nezdar.

Zkoušky letos proběhnou 18. března, bude na nich 19 adeptů. Někteří si kurz při kovidu odložili, tak přijdou až nyní, ale stalo se nám také, že někteří už nepřišli a nechali kurzovné propadnout. 

Stanou se čerství držitelé loveckého lístku automaticky členy ČMMJ?

Po získání loveckého lístku jim na rok zaplatíme členství tady u nás, obvoláváme je, jestli se někam dostali, s tím, že budeme rádi, když budou u nás pokračovat. Členství na první rok je obsaženo v poplatku za kurz. 

Mají také předplacenou Myslivost, dostávají Základy myslivosti, Srnčí zvěř, Atlas psů. Snažíme se je motivovat a vybavit do budoucna.

Každý člen také po zaplacení příspěvku dostane myslivecký kalendář, který si necháváme vyrábět dohromady s OMS Klatovy, abychom se dostali na lepší cenu. Přispívají na něj místní firmy, které si tam umisťují svá loga nebo reklamu. Krajský úřad nám za tímto účelem také poskytuje dotaci.

Když chcete členy o něčem informovat, posíláte e-maily předsedům spolků?

Posíláme SMS a e-mail všem členům OMS

s informacemi, co se děje, kdy je jaká akce. Pobízíme spolky i způsobem, že pokud mají šikovné honce, ať je osloví a doporučí jim udělat si kurz. Po takové výzvě přijde třeba deset přihlášek. Když toho člověka sám spolek osloví, je tu větší šance, že ho potom vezmou za člena.   

Zvýhodňujete členy OMS při akcích?

Na kynologické akci mají startovné za 50 %, nerozlišujeme OMS, prostě člen ČMMJ. Když někdo vede více psů, je to už poznat. Jsou lidé, kteří chtějí udělat zkoušky kvůli uchovnění atraktivních plemen, jako jsou jezevčíci, kokři

a podobně, ale nejsou myslivci, ti pak brblají, že mají plné startovné.

Na střeleckých akcích platí členové také poloviční cenu. Nečlenové mohou střílet, ale jsou mimo pořadí a nedostanou cenu. 

Na okresním přeboru máme z osmi set členů kolem osmdesáti střelců, teď jsme zatraktivnili soutěž tak, že jsme sehnali sponzory, seženeme třeba 50 000 Kč a nakoupíme ceny, hlavní cena je třeba kulovnice, losuje se ze startovních čísel. První tři dostanou poháry, diplomy, členský příspěvek na další rok a pak se losuje zbraň, bedna patron, odstřel zvěře, jsou to velmi hodnotné ceny. To je další plus pouze pro členy. Střílí se disciplína trap, na střelnici Blížejov. Střelnice je na velmi dobré úrovni, pořádají se na ní i celostátní přebory ČMMJ. 

Také jsme přebor udělali zajímavějším tím, že jsme přidali soutěž družstev – střílí tříčlenná družstva ze spolků. Nejlepšímu družstvu také zaplatíme členský příspěvek na další rok. Třeba jeden myslivecký spolek postaví dvě družstva

a ta soutěží mezi sebou a pak se ještě oceňují v rámci spolku. 

Na území okresu fungují čtyři střelnice, většina spolků si pořádá střelecké dny. Na některé závody sem jezdí střelci až z Ostravy. 

Je skvělé, že je o střelecké akce takový zájem. Jak jste na tom v kynologii?

Kynologických akcí je celkem 15 až 18 v průběhu roku. Byl znatelný výpadek v kovidových letech, některé honitby už nechtěly, aby se tam zkoušky pořádaly. Teď se podařilo navázat dobrou spolupráci s Městskými lesy Domažlice, aktuálně tam probíhá 90 % zkoušek, lesáci nám vše připraví, dostáváme od nich také ceny. Všichni jsou členy OMS, spolupráce je tedy bezvadná. 

Jak se vyvíjí poměr psů velkých a malých plemen?

Chybí drobná zvěř, takže ohaři značně ubyli. Protože se na zkouškách nemůže udělat kombinovaná skupina psů, třeba ohaři se slídiči, máme problém pro ně zkoušky vůbec zorganizovat, takže jezdí většinou do Klatov. Když už se objeví třeba na svodu ohař, většinou je to výmarák a ani ho nedrží myslivci, je na chov. 

Dneska tvoří největší skupinu psů slídiči,

u nás hlavně německý křepelák, pak teriéři, nejvíce v oblibě jsou tu jagdteriéři a také jezevčíci.

Jak se vyvíjí stavy a odlov zvěře, řekněme v posledním desetiletí?

Rozvojem termovizí člověk zjistí, kolik je zvěře v honitbě, třeba na louce, kde by člověk myslel, že nic není, je vidět s termem v noci osm zajíců. 

Bažanti jsou na okrese prakticky na nule. Jako spolek bereme každý rok 500 bažantů, stovka uletí, tak jsme mysleli, že se něco udrží, ale neudrží. Občas jsou slyšet, když jdou do toku, ale je to minimum.

Zajíců máme oproti sedmdesátým letům desetinu, ale máme na 1000 ha 50–60 zajíců, požádali jsme o odlov, měli jsme povoleno dvacet, ulovili se čtyři zajíci. (Toto platí ve spolku, kde je  členem předseda OMS Ing. Duffek – pozn. red.)

Srnčí zvěře je tu hodně, někdo říká, že ubývá, ale spíše jen mění své zvyky. Protože je rušena přes den těžbou, lidmi na procházkách, cyklisty, tak přirozeně přesunula aktivitu až na noční hodiny. Přebývá v zarostlých pasekách po vykácených kůrovcových lesích, je tam celý den v klidu a na noc vychází. 

Velmi rychle přibývá daňčí zvěř, s ní budou asi v budoucnu potíže. Čím víc se snažíte lovit daňčí nebo siku, tím víc žijí skrytě. 

Jakmile se setmí, tak během hodiny na pole,  kde je zvěř přemnožená, vyjde i sedmdesát kusů daňčího. Východisko v době, kdy se neloví dospělá zvěř, je intenzivně lovit alespoň daňčata, po lovu vždy celá tlupa na čas zmizí, jinak by byl porost opravdu sežraný. 

Problém ale hlavně vytváří všudypřítomné energetické plodiny. Dříve se v létě krmilo zeleným, dneska se dává kravám celoročně siláž

a senáž, takže ty energetické plodiny jsou mnohem více rozšířené. Navíc se pěstují tyto plodiny ještě pro bioplynky a neštěstí je na světě. Přemnožená zvěř prakticky kopíruje množství takto osetých polí v krajině.

V jaké výši se drží odlovy černé zvěře?

Poslední dva roky počty ulovených prasat trochu poklesly, ale stejně jsou pořád rekordní. Semenný rok znamená, že vodí i třicetikilová selata. 

Máte problém s invazivními druhy? Nutriemi? Bobry?

Nutrie jsou všude, kdo má vnadiště u řeky, tak říká, že večer vyleze patnáct nutrií, všechno sežerou a vrací se zpět do řeky. Bobři jsou také na celém území. Některé spolky už na bobra mají povolení.   

Máte už plány, jak budete slavit 100. výročí ČMMJ?

My se chystáme, vymýšlíme oslavy, jen bychom ocenili více podkladů o historii ČMMJ, například video o uplynulých sto letech, které by se dalo pustit jako smyčka, třeba hodinová, na přehlídce trofejí nebo i na sněmu. Nebo nějaké plakáty s daty… Co kdy proběhlo a jaký to mělo význam pro myslivost.

Jediné, co jsme zaznamenali, byl nový znak, který ale nebyl projednaný na Sboru zástupců.

Jako první máme připravenou slavnostnější výstavu trofejí v Bělé nad Radbuzou, městečku v srdci Českého lesa, v termínu od 12. do 14. května. Zástupci města usilovali již delší čas o umístění výstavy právě do Bělé, obklopené hlubokými pohraničními hvozdy. Díky vstřícné nabídce a dojednané spolupráci můžeme využít ojedinělé prostory nově zrekonstruované velkokapacitní městské stodoly, ve které bude probíhat výstava i bohatý doprovodný program. V pátek zacílíme programovou náplň speciálně na děti z místních i okolních základních škol

a školek. Odpoledne pak uvidí návštěvníci jarní svod loveckých psů. V sobotu budou v průběhu dne vystupovat Trubači OMS Domažlice a neméně zajímavý bude jistě i seminář a ukázky vábení zvěře. O vyvrcholení nedělního programu se postarají muzikanti jihočeské originální dechové hudby Keramička.  

Další akce, kterou připravujeme, jsou myslivecké slavnosti 10. června v Domažlicích, v okolí Chodského hradu.

Bude tam instalována výstavka o historii myslivosti na Domažlicku. Chtěli bychom sehnat nějaké exkluzivní exponáty, připomenout také zdejšího mysliveckého spisovatele Vrbu. V sobotu by měl projít průvod od věže na náměstí do zahrady u hradu.

Máme domluvenou mysliveckou hudbu Atlas, na 90 % pana Kasinu, že přijede moderovat, chtěli bychom zapojit i myslivecké kroužky, kterých působí na okrese pět. Chtěli bychom při této příležitosti ocenit zasloužilé myslivecké činovníky z okresu. 

Požádali jsme město o bezplatný nájem, čekáme na vyjádření. Bylo nám také přislíbeno zastřešené pódium, což je základ, protože počasí nenaplánujeme.

Podařilo se také domluvit kuchaře, který byl v Masterchefu a umí to se zvěřinou. Měl by půl hodiny povídání, pak by dvě hodiny vařil a pak by měl další výstup. 

Chceme touto akcí oslovit i nemysliveckou veřejnost, aby viděla, jak se myslivci zapojují do kulturního života.

Které další společenské a kulturní aktivity během roku myslivci chystají nebo se jich zúčastňují?

Například chodíme do průvodu při Chodských slavnostech – na vrch Vavřineček, kde se koná mše. Jdou tam hasiči, sokolové a další spolky. Účastníme se už pátý rok. Minulý rok jsme v průvodu nesli i prapor OMS. Předseda kulturní komise vede divadlo v Kolovči a jejich divadelní spolek si nechal vytvořit prapor. Tak jsme se dohodli, že si jako myslivci také necháme ušít prapor a na minulé svatohubertské mši jsme jej nechali posvětit. 

Na Vavřineček nás šlo první rok šest, teď počet postupně narůstá, chodí i dvacet myslivců.

V listopadu se každoročně koná svatohubertská mše v kostele Narození Panny Marie na domažlickém náměstí. Jezdí sem troubit Lovecké trio z Prahy, trubači OMS Domažlice troubí před kostelem, svolávají na mši, vevnitř troubí mši Lovecké trio, zpívá pěvecký sbor Canzonetta. O svatohubertskou mši je mezi lidmi velký zájem, kostel bývá pravidelně plný. 

Máte dobré zkušenosti s koordinací v rámci kraje? 

Máme koordinační radu i s Karlovarským krajem, scházíme se podle potřeby, nepravidelně. Dojem je ale zatím takový, že rozhodnutí krajské koordinační rady nikdo moc nebere vážně. Ještě se nám nestalo, že by na nějaký dopis byla odezva.

Posílali jsme třeba výtku proti online volbě předsedy. Také proti online sboru zástupců, což se odůvodnilo kovidem.

Na Sborech zástupců se také stále řeší všechno jiné než myslivost, například dům v Jungmannově ul., Interlov, Halali, ale to, jak se postavit k různým tématům myslivosti, si nepamatujeme, že by se tam řešilo. Z Benešova jsme jednou odjížděli v 11 hodin večer a nevyřešilo se ve výsledku nic.

Ohledně Halali jsme se na kraji domluvili, že budeme proti a pak většina zvedla ruku pro, tak jaký má taková dohoda smysl??

Pokud nezískáme solidní podporu státu, bude to se spolkovou myslivostí nahnuté. Zvěř je bohatství státu, ale podpora myslivců je minimální. Zato se podporují Děti země a další spolky, které jedinou aktivitu v lese udělají tím, že se někdo někde přiváže ke stromu.

Kolik myslivci nakoupí krmiva a kolik v honitbě stráví času, to nikdo nevidí. Nebo se sbírá zvěř sražená na silnicích, to je služba zadarmo, v noci člověk vstane a jede, když policie zavolá… 

Uzavírají se nové nájemní smlouvy k honitbám – máte na Domažlicku zprávy o spolcích, které o honitbu přišly?

Okres Domažlice přišel o tři honitby, které si vzaly Lesy ČR do své režie. Zatím není jasné, jakým způsobem tam bude myslivost fungovat. Jedna honitba byla v rukou soukromníka, který má více honiteb v rámci kraje, takže se ho to tolik nedotkne.

Jednou z dotčených je honitba Filipova hora – tam se dříve vysazovala daňčí populace z Maďarska a dodnes jsou daňci z této populace třeba v pěti letech zlatí.

Celkem však nebyl problém, že by někdo přišel o možnost vykonávat myslivost. Většina myslivců z těchto honiteb je členy i v jiných spolcích.

V některých honitbách, hlavně u hranic, však začínají jiné problémy. Je tam velký vzestup vlčí populace.

Rys se tu zabydlel už před 15 lety, ale je to samotář, zvěř si na něj zvykla. Vlčí smečky jsou však jiný kalibr. Z některých honiteb vysoká zvěř kvůli vlkům prchla do sousedních, kde třeba už padesát let nebyla. 

Dříve jsme jezdili s kamarády do těch míst poslouchat jelení říji, od té doby, co jsou tam vlci, je říje tichá, protože jakmile jelen zatroubí, vlci jsou u něj. Není to pro zvěř příznivá doba.  

 

 

 

 

Díky moc za rozhovor!

Kamila KAASOVÁ