Snahou Ministerstva zemědělství je přizpůsobit početní stavy spárkaté zvěře prostředí tak, aby lesy v České republice nebyly poškozovány více než nad únosnou míru. Kromě hlavního cíle jsou tu však ještě další požadavky, vyplývající zejména z programového prohlášení Vlády, kdy se mají posílit práva vlastníků při organizaci honiteb.
Dne 9. března 2023 proběhlo jednání u Kulatého stolu na Ministerstvu zemědělství, kde zástupci ministerstva představili celé řadě organizací zamýšlený návrh novelizace. Jednání se účastnilo více než 25 organizací, kterých se myslivost přímo dotýká.
Pan ministr v úvodu zdůraznil, že hlavním cílem novely je přizpůsobení početních stavů spárkaté zvěře přírodnímu prostředí a z toho důvodu podnikne ministerstvo potřebné kroky, aby toto bylo naplněno. Zároveň však ministerstvo bude reflektovat programové prohlášení Vlády a posílí práva vlastníků. U těch změn a požadavků, na nichž nebude celospolečenská shoda, ponechá Ministerstvo zemědělství rozhodování až na politickou úroveň, tudíž na jednání poslanecké sněmovny.
Detailní prezentace nastínily, jak si ministerstvo představuje novelu zákona. Naprosto zásadní změnou je celková
digitalizace myslivosti. Dojde k výrazné redukci sledovaných údajů (sčítání zvěře, vykazování objemů krmných zařízení a dalších údajů) a veškeré vykazované údaje a komunikace uživatelů honiteb se státní správou myslivosti bude probíhat elektronicky prostřednictvím Informačního systému evidence myslivosti (ISEM). V rámci tohoto systému se bude kromě jiného plánovat chov a lov zvěře a vykazovat ulovená zvěř. Převážná část tohoto informačního systému bude veřejně přístupná, některé údaje však zveřejňovány nebudou. Celkově tak dojde ke snížení administrace a komunikace.
Nově se bude
plán chovu a lovu nastavovat podle poškození lesa. Toto poškození zjišťuje na celém území ČR Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, který zároveň rozdělí ČR na asi 48 vymezených území a v nich stanoví minimální výši lovu v jednotkách spárkaté zvěře. Následně tak ve všech honitbách bez rozdílu držby a užívání bude nutné splnit minimální výši lovu spárkaté zvěře (kromě prasat divokých) a při nesplnění této povinnosti bude možné udělit sankci od 50 tisíc Kč až do výše 200 tisíc Kč.
Při současně platném zákoně jsou plány lovu plněny prakticky vždy, a to jen z toho důvodu, že stát a ani naprostá většina držitelů honiteb nemají zavedenou kontrolu ulovené zvěře. Možná i z toho důvodu nám meziročně narůstají počty ulovených kusů jednotlivých druhů zvěře, které jen reflektují požadavky na navyšované plány lovu. Zda jsou však všechny vykázané kusy uloveny, je těžké říci, ale s největší pravděpodobností nikoliv (zejména u holé zvěře). I z toho důvodu obecně rostou početní stavy.
Ministerstvo právě z nutnosti funkčnosti celého systému zavede v rámci ISEM
kontrolu pomocí mobilní aplikace. Každý ulovený kus spárkaté zvěře bude muset být vyfotografovaný s plombou, a to dvakrát. Záznam o ulovení včetně fotografií bude muset být pořízen do 48 hodin od ulovení. Pakliže nebude kus ulovené zvěře zaveden do evidence včetně fotografií, nebude počítán do plánu lovu.
Mobilní aplikaci budou moci využívat, jak samotní lovci, tak hlavně myslivecký hospodář, který bude všechny záznamy potvrzovat. Nebude potřeba, aby každý lovec měl chytrý telefon a v terénu a za špatných podmínek fotografoval ulovený kus. Tato povinnost ale bude muset být splněna, ať už to bude například u chladicího zařízení či v jiném místě. Bude tedy záležet na uživateli honitby, jak si nastaví kontrolu ulovené zvěře a tím splní povinnost plnit plán lovu.
Nově se také upravuje § 39, bohužel zatím velmi málo vlastníky využívaný, který je právě nástrojem vlastníků, pachtýřů, ale i uživatelů honiteb pro řešení početních stavů zvěře a snížení škod. Dosud je však za stávajícího znění toto ustanovení nedokonalé, protože v rámci rozhodnutí nelze stanovit podmínky pro snížení početních stavů a také nelze za jeho nesplnění udělit sankce. Toto se snaží novela napravit.
Na základě požadavků mysliveckých organizací dochází k
povinnosti uplatnit škody v zemědělství alespoň 7 dní před sklizní, a to z důvodu možnosti zajištění znaleckého posudku ze strany uživatele honitby. Kromě toho se sjednocuje lhůta pro uplatnění škod jak v lesích, tak i v zemědělství na 60 dnů od vzniku škody.
V návrhu se celou řadou úprav posilují
práva vlastníků pozemků, jak je požadováno programovým prohlášením Vlády. Vlastníci si nově mohou jednou za deset let požádat o změnu začlenění svých pozemků do honitby. Pokud má vlastník pozemky při kraji honitby a dohodne se se soudním držitelem honitby, bude moci převést pozemky do vedlejší honitby.
Nově se zavadí
možnost vlastníků stát se členy honebního společenstva bez toho, aniž by o tom rozhodovalo honební společenstvo. Novela zároveň upravuje nedostatky stávajícího zákona například při úmrtí držitele honitby a další problematická ustanovení při změnách a uznávání honiteb.
Zároveň se dává
povinnost konat valnou hromadu honebního společenstva minimálně jednou ročně a další úpravy, kterými se posilují práva vlastníků.
Zcela nově bude nastaveno
provádění lovu na nehonebních pozemcích, kdy vlastník nehonebního pozemku si sám určí, kdo bude na jeho pozemcích lovit.
Z těch v uvozovkách drobnějších změn je nutné zohlednit například
zavedení duplikátu loveckého lístku, zcela
novou evidenci loveckých lístků v rámci ISEM, zavedení povinného
elektronického testu v rámci mysliveckého vzdělávání, povinnost nosit
reflexní prvky na společných lovech a zavedení nového způsobu
lovu za pomoci luku, kdy je detailně nastaveno, jak se tento lov bude provádět a jaké předpoklady musí osoba splnit pro to, aby mohla lov lukem provádět. Tím nejdůležitějším bude, že pro lov lukem bude potřeba vystavit povolenku, tudíž samotné rozhodnutí o umožnění lovu lukem bude na uživateli honitby.
Takto obecně by se dal popsat návrh novely, který by měl být do poloviny letošního roku předložen Vládě ČR. Pojďme se ale podívat na
detaily plánování lovu spárkaté zvěře.
Nově se ruší normované stavy, ponechávají se pouze minimální stavy z důvodu zajištění minimálního počtu jedinců pro zachování druhů zvěře. Vrchní hranicí bude nově takový početní stav jednotlivých druhů spárkaté zvěře, který nezpůsobí nadměrné poškozování lesa.
Poškození bude sledovat v rámci národní inventarizace lesů Ústav pro hospodářskou úpravu lesa (ÚHÚL). Stav poškození bude zobrazen v ISEM a bude všem dostupný.
Zároveň ÚHÚL pro jednotlivá vymezená území na základě informací o předchozím uskutečněném lovu stanoví
minimální výši lovu, která bude muset být splněna v každé honitbě. Plán chovu a lovu navrhne uživatel honitby v ISEM a držitel honitby s ním buď bude souhlasit nebo navrhne plán jiný. Pokud se tyto dvě osoby neshodnou, o plánu rozhodne orgán státní správy myslivosti.
Minimální výše lovu bude v jednotkách spárkaté zvěře a cílem bude, aby uživatel honitby prováděl lov zejména u druhů, které nechce v honitbě chovat. U těch druhů, u kterých nebudou stanoveny minimální stavy bude i nadále umožněn lov pouze samic a samců do dvou let věku neomezeně. Výhledově tedy tímto systémem a za pomoci kontrolního mechanismu provedeného lovu dojde postupně (s výhledem do pěti let) ke snížení početních stavů spárkaté zvěře a tím ke snížení poškození lesa. Pokud však držitel honitby (vlastníci) budou chtít tento horizont zkrátit, mohou navrhnout plán lovu vyšší než stanovená minimální výše lovu.
Vývoj poškození lesa bude sledován na jednom či dvou indikátorech, a to na celkovém poškození zvěří, tzn. na jedincích od 10 cm výšky do 20 cm výčetní tloušťky a také na indikátoru poškození obnovy. Vymezená území budou rozlišována s ohledem na parametry hustoty jedinců spárkaté zvěře v přepočtu na 1000 ha honební plochy v dělení na nízkou, střední a vysokou, migrační bariéry, kategorizaci držitelů honiteb, výskyt populací jednotlivých druhů zvěře, výskyt souvislých zalesněných oblastí.
Vymezená území budou reflektovat hranice honiteb.
Samotná velikost vymezeného území musí být dostatečná, aby zde bylo možné sledovat stav a vývoj lesních ekosystémů.
Klíčovým prvkem celé metodiky bude
stanovení tolerované míry poškození lesa, tzn. maximální výše poškození, kterou lze tolerovat. Pro stanovení této míry existuje celá řada podkladů jak domácích, tak zahraničních, ale v zásadě se bude jednat o politické rozhodnutí.
Ve finále tedy bude každá jednotlivá honitba zařazena do vymezeného území, pro které bude stanovena minimální výše a v přepočtu na výměru honitby bude tato minimální výše lovu muset být splněna.
Je zde vidět určitý tlak na lov a zvýšení plánů lovu. Ministerstvo však zároveň s těmito povinnostmi přichází s celou řadou nástrojů, které umožní plán lovu splnit.
V návrhu novely je celá řada
rozvolnění provádění lovu, zejména k § 45, kdy se umožňuje využít několik dosud zakázaných způsobů lovu.
Nejvýznamnější navrženou změnou je
umožnění lovu zvěře v noci. V návrhu je ovšem plánováno to, že o tom, zda se dosud zakázané způsoby lovu využijí, budou rozhodovat sami myslivci, respektive uživatel honitby. Orgány státní správy myslivosti budou do využití těchto výjimek vstupovat až když využití některých zakázaných způsobů lovu bude nadbytečné, či se nebude místně slučovat s cílevědomým prováděním myslivosti.
Již z předchozích jednání k novele zákona o myslivosti je znám záměr některých subjektů o zapracování významných požadavků, a to například snížení minimální výměry honiteb či umožnění vlastníkům honebních pozemků lovit holou zvěř spárkatou a prasata divoká.
Samozřejmě i v rámci jednání u Kulatého stolu byly z úst některých účastníků tyto požadavky uplatněny. Ministr zemědělství Zděnek Nekula však hned v počátku uvedl, že tato témata, a to včetně případné úpravy výčtu druhů zvěře, budou předmětem politického rozhodnutí v pozdějších fázích legislativního procesu.
Jaký lze tedy předpokládat vývoj novelizace zákona o myslivosti?
Ministerstvo zemědělství deklarovalo, že do legislativního procesu předloží návrh novely zákona, jehož hlavním cílem bude přizpůsobení početních stavů spárkaté zvěře lesnímu prostředí s důrazem na snížení škod jak na lese, tak v zemědělství. Zároveň však ministerstvo zapracuje požadavky programového prohlášení Vlády k posílení práv vlastníků při organizaci honiteb. Jaký vývoj však bude mít tento materiál v poslanecké sněmovně je těžké odhadnout.
Stát se může i to, že v případě podpory zájmů některých jedinců a organizací se ze zákona o myslivosti stane zákon o lovu, který nebude reflektovat dlouhodobé hospodaření se zvěří, ačkoliv toto nikdo veřejně přiznat nechce. Je trochu s podivem, že požadavek na umožnění lovu vlastníkům požadují jen ti, kteří se buď nedokáží v místě dohodnout s uživateli honiteb anebo organizace (např. Hnutí Duha), které myslivost vůbec neprovádějí a neví, jak místní vztahy fungují. Není totiž ani ministerstvu známo mnoho případů, kde by uživatel honitby neumožnil hospodařícím subjektům lov z důvodu ochrany plodin a pozemků před škodami způsobenými zvěří.
Pokud novela zákona o myslivosti projde celým legislativním procesem a bude schválena, lze očekávat, že v horizontu tří let budeme jako myslivci postaveni před důležitý úkol, a to snížení početnosti spárkaté zvěře.
Ačkoliv mnozí čtenáři po přečtení tohoto článku začnou lamentovat nad zaváděním digitalizace a povinnosti využívat mobilní aplikace, několikrát bylo zdůrazněno, že celý systém bude jednoduchý a uživatelsky přátelský. Ti, kteří mají snahu provádět myslivost řádně, pak by pro ně neměl být nejmenší problém se přizpůsobit. Zahraniční zkušenosti ukazují, že tento způsob je funkční.
Představený návrh znamená naprosto jiný přístup k výkonu práva myslivosti ze strany státu. Rozhodně bude znamenat větší nároky na vedení mysliveckých spolků jakožto uživatelů honiteb, bude vyžadovat rozumný přístup ke zvěři a i více myšlení do budoucna, zároveň to znamená historicky nejvyšší úroveň kontroly nad výkonem práva myslivosti. Plán lovu už pouze tužkou splnit nepůjde.
Ale jako vždy je tu jedno velké ALE, a to, kdo bude samotný lov provádět. Nepůjde totiž hlavně o lov černé zvěře. V dnešní době je již pouhá hrstka těch, kteří se samotnému cílenému lovu holé zvěře spárkaté v rámci spolků věnují. Obvykle je plán lovu plněn pouze několika myslivci ze spolku, ostatní nemají zájem anebo nesystémově neumožňují lov jiným. Toto pravděpodobně může být ten největší kámen úrazu a reálně nemusí být v silách některých uživatelů honiteb plnit požadavky plánů lovu vyplývající z povinností nově stanovených v zákoně.
Miloš FISCHER