. Lesní porosty pokrývají svahy s výrazným převýšením 80 až 120 m nad nejnižší severní částí a hranicí, kde protéká Strenický potok, spolehlivé přírodní napajedlo s průměrným průtokem 0,2 m³/s. Díky potoku i specifickému klimatu oboru netrápí sucho ani v klimaticky horších letech. Louky jsou na dobré půdě a poskytující výbornou úživnost. V lesních porostech převažují duby a buky. Menší část tvořily smrky, postihnuté kůrovcovou kalamitou.
Obora je netypická kombinací relativně malé rozlohy, přírodními útvary navozující bezprostřední dojem rozlehlé, původní krajiny a silné, trofejově hodnotné zvěře. Vysoká úroveň chovu je dána úživným prostředím, péčí o výživu i původem zvěře.
Počátkem bylo založení obory Státním statkem Bezno roku 1980 jako vyhrazené honitby Ministerstva zemědělství pro daňčí zvěř. Obora se bezpochyby musela prezentovat prominentním lovcům také prominentní zvěří. V roce 1983 bylo dovezeno z maďarské oblasti Gyulai 20 daněl, 3 daňci a 6 daňčat, následující rok 25 daněl a 3 daňci, což zajistilo perspektivní genový základ a kvalita zvěře byla už od založení na vysoké úrovni. Významnou součástí obory je bažantnice Hájek. V roce 1993 byla obora jako restituční náhrada vydána Ing. Jaromíru Šimonkovi.
Obora je součástí komplexu, do kterého patří převážně polní honitby Hájek o rozloze 813 ha, Houska s hustými lesy s rozlohou 874 ha a bažantnice na ploše 228 ha. Rodina Šimonků se myslivosti věnuje profesionálně, kromě toho rozvíjí místní turistické aktivity a řadu akcí na zámku Stránov, zámku Lobeč a hradu Houska, které byly rodině Šimonků spolu s lesy a polnostmi navráceny v restituci. Rodinnou firmu a lesní i polní hospodářství řídí Ing. Zuzana Šimonková, absolventka oboru provozní ekonomie České zemědělské univerzity.
V roce 1998 byl chov v oboře rozšířen o muflony. Pět muflonů bylo původem z obory Žatecká Diana v severních Čechách a pět kusů z obory Velký dub (Vojenské lesy a statky ČR) u Doks. Dále v roce 2011 majitelé přikoupili dva kusy z obory Termanec (LČR, LZ Židlochovice) a v roce 2014 čtyři kusy z obory Žleby Janovice (LČR, LS Nasavrky).
Péči o oboru zajišťuje oborník Aleš. Kupec, který v roce 2021 převzal obornictví po p. Berkovi.
Z mého pohledu je obora jedinečná menší rozlohou a výraznou členitostí, která je dána loukami či pastvinami na hlubokých a živinami bohatých půdách dobrým botanickým složením a výškovými reliéfy s roklemi. Průměrný věk lesních porostů je většinou 80 let. Převažují duby z 38 %, další třetinu tvoří habry, buky, břízy a malá příměs lip a jasanů. Smrkové porosty tvořily zhruba čtvrtinu, ale i oboru Podčejk zasáhla kůrovcová kalamita a smrky jsou postupně odtěžovány.
Listnaté porosty včetně keřových tvoří přirozené úkryty zvěře a celkové podmínky obory jsou prostředím pro tradiční a přírodní lov. Dobrá kondice zvěře, příchovek i trofejní hodnota je dána úživností, profesionální péčí a také základní podmínkou, klidovým režimem obory bez přístupu veřejnosti. Právě tato okolnost vystupuje do popředí při současných naivních snahách a výlevech různých aktivistů a pseudoochránců přírody o nutnosti uvolnění přístupu do obor. Víme, že klid v prostředí chovu zvěře, ať se jedná o oboru či volné prostředí, znamená nejen optimum z hlediska počtu pastevních cyklů, ale zároveň z hlediska přirozeného pohybu zvěře a jejího rozptýlení i výběru pastvy bez zbytečného plašení i projevů civilizačních ruchů. Klidné prostředí podstatně omezuje škody na lesních i polních kulturách a zároveň zlepšuje všechny chovatelské podmínky i výsledky – tedy příchovek, živou hmotnost i kvalitu trofejí.
S panem Kupcem jsem sešel, abychom navázali na příspěvek Myslivosti 11/2019. Hlavním tématem bylo kromě péče o zvěř a loveckých aktivit také řešení následků kůrovcové kalamity.
Z poslední návštěvy před třemi roky zůstala základní otázka, jak jste se vyrovnali s výsadbou po kalamitě ve vašich podmínkách a s komplikovanou situace nutností vybudovat odolné oplocenky, oplůtky, aby zvěř výsadbu nedevastovala.
Ve výsadbě pokračujeme na našich pozemcích. Kde jsou pozemky LČR, tak tam zatím hospodaří státní podnik, který momentálně směňuje svoje pozemky za naše. Nezbývá než čekat, až ke směně fyzicky dojde a teprve tam začneme zalesňovat. Výběr druhů bude podle hospodářské knihy, zatím máme velké nárůstky především plodonosných dřevin, tedy dubů a buků, tak jak by to v oboře mělo být.
Něco jiného je zaplotit ve volné přírodě a něco jiného je zaplotit v oboře s členitým utvářením, kde je početní stav zvěře ve slušných počtech. Práce vždy trvá déle. Kmenové, tedy relativně vysoké stavy oborní zvěře v porovnání s volným prostředím, tu jsou náročným až negativním faktorem výsadby i celkové obnovy. Zatím jsme zaplotili 0,5 ha, používáme standartní lesnické pletivo plus dřevěný rám nahoře i dole, ovšem síla daňka je obrovská a životnost oplocení je vždy s otazníkem. Kromě toho všeho, hojně se tu vyskytuje černá zvěř a podstatnou zábranou, aby se sem nedostala, je kvalitní oplocení. Z vlastních zdrojů oplocujeme oboru novým plotem, jsme v polovině prací.
Sucho letošní první poloviny léta nějak zasáhlo do vývoje sazenic?
Nebylo to příliš kritické, sucho nás postihlo minimálně. Půdní vlhkost ovlivnil Strenický potok i klimaticky příznivá poloha obory.
Viděl jsem vaše luční porosty a jsou ve velmi dobrém stavu.
Trvalé porosty zabezpečujeme mulčováním a regenerujeme přiséváním výkonných odrůd trav, ideální je kombinace jílků a jetele plazivého. Občas nám přijdou prasata louky důkladně zorat, což je výhodné jen pro ně, a tak musíme poškozená místa uvést do původního stavu převláčením. Trvalé porosty rozšiřovat nebudeme, jejich produkce je velmi dobrá, poskytují skutečně výbornou úživnost.
Více než plocha je důležitá botanická skladba porostu. Ideální cestou je dosévání, a to je naše cesta ke kvalitní pastvě pro naši zvěř. Ve starších porostech i po otevření části ploch světlu v souvislosti s kalamitou se zvýšil výskyt šťovíků a kopřiv, což jsme úspěšně řešili selektivními herbicidy po dohodě se zemědělskou správou a spoluprací s okolními zemědělci se nám podařilo nepříjemných plevelů zbavit.
Využíváte políčka a speciálně pro zvěř zakládané jednoleté kultury?
Políčka v současné době nemáme. Na části rozlohy obory jsou obvyklé zemědělské kultury a tam po sklizni vypouštíme zvěř. Teprve po jejich využití se provádí obvyklé posklizňové a podzimní agrotechnické práce.
Jak zajišťujete potřebu objemných krmiv na zimní období nebo letní příkrmy?
Z vlastní produkce zkrmíme 60 balíků sena, to je zhruba 120 q, od senáží jsme upustili. Každý rok zkrmíme 300 q krmné řepy, jádra 200 q. Krmíme celý rok včetně jadrných doplňků a na zvěři to je vidět. Kromě toho až do jara přikrmujeme žaludy a kaštany které vykupujeme ze škol. Z velké čističky nakupujeme další obiloviny, občas lupinu vlčí a kukuřici. Zachovali jsme původní krmné místo – centrální krmeliště i s malým zásobníkem objemného krmiva.
Doplňkové směsi byly nakoupeny na podzim 2021, v současné době jsou zkrmeny a s počínajícím zimním krmením začneme hledat dodavatele. Lizy používáme, ale pouze čistě kamennou sůl.
Škody ohryzem jsou neustále. Početní stavy v oboře nám narostly, tím se zvyšují i škody a oplůtky kolem novější výsadby ne vždy odolají náporu zvěře. Nicméně starší a původní výsadby už jsou dostatečně vyspělé a na nich škody nezaznamenáváme. Podstatný bude vývoj nově zaplocených výsadeb. Máme vysázeny už letité ovocné stromky. Ovocné dřeviny postupně oplocujeme, nicméně dřevěné oplůtky podle našich podmínek považuji za chabou ochranu. Zatím se osvědčily umělohmotné chrániče na kabely, uvidíme, jak budou odolávat zvěři v delším časovém úseku.
Zdravotní prevence?
Zatím nemáme žádné významné nálezy parazitů, v populaci jsou starší kusy, které věkem nebo souboji se soky natolik zesláblou, že neprojdou selekcí a budou postupně odloveny. Během lovecké sezony budou u konkrétních kusů odebírány vzorky (z jater, plic a “bobky“ z konečníku zejména u muflonů). Podle výsledků se zaměříme na potřebná opatření.
Jaké jsou stavy zvěře?
U muflonů je normovaný stav 40 ks, 25 holé, 15 beranů, příchovky 1,5, v dobrém roce až 2,5. Díky dobrému výživnému stavu jsou porody na jaře i na podzim.
Normované stavy daňčí zvěře jsou 70 kusů, z toho 30 ks daňků a 40 ks holé, příchovky 1,0.
Původ daňků z Gyulai v
Maďarsku, odkud pocházely všechny přední světové
daňčí trofeje stále sledujeme a prosazujeme, takže máme dlouhé a silné lopaty. A hlavní podmínkou je mít v pořádku oplocení.
Jak provádíte selekci – sedíte s dalekohledem a prohlížíte zvěř?
U daňků provádíme liniový výběr, pokud je daněk „podražený“ nebo později nakladený, je třeba jej odlovit, a to nejlépe i s danělou, u muflonů je to podobné – pokud možno lovit samičí část populace. Dále podle zdravotního stavu a hlavně podle kondice. Zdravotní souvislosti vidíme, až nastane kritický stav, ale to se nám zatím neobjevuje a ani nestalo.
Samice přece přenáší genetiku, která není vidět…
Selektuji podle mláděte, pokud má samice slabé daňče nebo muflonče. Samice selektujeme podle věku. Nicméně, stará daněla nebo muflonka sice může mít silné a dobře vyvinuté mládě, pokud je ale skutečně přestárlá, pak je ji přirozeně třeba odlovit.
Co je u vás nového v dosažení bodových hodnot trofejí?
Jak jsem se zmínil, majitelé rozhodli o chovu muflonů v roce 1998. Účelem bylo zvýšit efektivitu obory, protože muflon bývá v trofejové hodnotě vyzrálý dříve než daněk a je tedy chovatelsky i ekonomicky přinejmenším stejně přínosný. Vývoj chovu muflonů jim dal plně za pravdu a dnes si oboru pouze s daňky neumím ani představit. Svědčí o tom i mimořádný zájem loveckých hostů o mufloní trofej právě z obory Podčejk. Odpovídají tomu i dosažené bodové výsledky 250,25 b. CIC, 249,15 b. CIC a 244,5 b. CIC. Z předchozího hodnocení jsme u muflonů hranici 250 b. CIC.
Doposud jsme velké a starší berany nelovili, v letošní zimě už budeme lovit první skutečně trofejově hodnotné muflony. Není problém u nás ulovit muflona přes 230 až 235 bodů, hodnota trofeje přes 240 bodů zatím není pro nás úplně běžný standard.
Stojí za zmínku, že muflona u nás hodně loví rakouští lovci. Lovecká klientela se postupně vyvíjela téměř z bodu nula – to byl následek či přechod z dob před rokem 1990. Řadu let už zahraniční hosté tvořili a stále tvoří podstatný podíl lovecké klientely. V počátku u nás lovilo hodně hostů z Rakouska a Německa, Itálie, později z Ruska a jako i jinde v republice, často z arabských zemí.
Naši mufloni mají široce založené toulce, odlupčivost se vyskytuje jen výjimečně, vinutí máme velmi dobré. Máme tu samozřejmě také průběrné kusy, zarůstavé toulce, ale to je věc průběrného odstřelu i zájmu hostů. Snažíme se vždy lovci vyhovět, nabídnu lovci vždy to, co je k dispozici, tedy sedmileté berany, ostatně takoví mufloni už svými mohutnými toulci poněkud trpí a lze pozorovat, že hůře žerou, že jim toulce překáží.
Mezi daňky máme výběr od I. do III. věkové třídy, nejkvalitnější osmileté daňky. Momentálně máme k lovu trofeje kolem bodové hodnoty 212 b. CIC, rekord obory je u daňka uloveného v roce 1999 227,27 b. CIC, Kromě něj jsme měli daňčí trofeje s hodnotami 218,91 b. CIC a 215,71 b. CIC, naposledy z roku 2021 jsme měli trofej 221 b. CIC. Solidní průměr je pro nás 200 b. CIC. V současné době si lovec může vybrat sedmi až devítiletého daňka, jak je starší, tak jde už trofej dolů. Ideálně teď můžeme nabídnout 210bodového daňka.
Naším dobrým vysvědčením je skutečnost, že řada majitelů obor má z obory Podčejk nakoupenou zvěř s vysokou chovatelskou hodnotou i perspektivou.
Jak je to s hmotnostmi zvěře?
Maďarští daňci nedosahují takových hmotností jako daňci u nás ve volnosti, tam je veliký výběr – třeba i pro pestrou stravu. Z kraje říje nebo před říjí lovíme daňky přes 80 kg dodávkové hmotnosti, v tuto dobu máme vlivem říjí daňky kolem 60 kg i pod 60 kg. Daňčata máme okolo 20 kg, daněly 40 kg a více.
U muflonů je hmotnost kolem 40 až 50 kg. Muflončata jsou hmotnostně hodně pestrá, mezi 15 až 20 kg, právě pro zmíněné rozdíly v kladení na jaře i na podzim. Naším už naštěstí dočasným problémem je poněkud přestárlá populace. Delší dobu se nelovilo, zvýraznil se tak už zmíněný problém plodnosti starých kusů.
Přibližte, prosím, jak organizujete lovy.
Lovíme podle přání hosta, jsme schopni zajistit lov veškerých věkových skupin. Je zavedeno, že obvykle sedíme ráno na posedu, pak lovíme šouláním. Jsou tu některé nuance, třeba v době říje se špatně vyhledává I. věková skupina ustupující před silnými a starými kusy do úkrytů. Co se týká samotné daňčí zvěře, k ní se dá s opatrností dojít a k silným kusům na říjišti se šoulá. Při volbě způsobu lovu je vždy přihlíženo a doporučeno i podle fyzické kondice hosta.
Pro dobrý komfort lovců opravujeme kazatelny, letos přibyly dvě opravené a máme jednu novou.
Šouláky protahuji traktorem kde to jde, a kde to nejde, tak hráběmi. Je to hodně práce pro dobrou věc. Obora je hodně členitá, takže šoulání je fyzicky náročné. Je posazená do údolí a pokud se šoulá, je nutné vystoupit na hranu lesa, místy jsou dosti prudké výstupy a dostupnost se zhoršuje za deštivého počasí.
Rozhovor s panem Kupcem doplnila Zuzana Šimonková:
Lov a návštěva hosta neznamená jen doprovod na čekané a šoulačce, samozřejmě v plné šíři sezonních možností včetně honů v naší bažantnici. Návštěva lovce pro nás není jen čárka v seznamu trofejí, není to jen klient. Je to člověk, který si nás vybral a my se mu podle toho musíme věnovat. V celém komplexu zážitků je pak závěr lovu a pohoštění naší předností, kterou třeba jinde hosté nemohou mít. Hlavní je, že je to náš host a chceme, aby se u nás cítil co nejlépe, a pokud to znamená lovecký zážitek, ať už to pro hosta znamená cokoliv, tak se mu jej snažíme zprostředkovat, aby si jej co nejlépe užil v oboře nebo ve volnosti.
Kupodivu, řada lovců dává najevo, že aktuálně není lov v oborách zrovna v kurzu, ale možná je to škoda. Napadá mě hned několik důvodů, proč lovit v oboře. Nedaří-li se lov ve volnosti, v oboře je větší šance svůj nezdar nebo vliv přírody napravit. V Rakousku se říká, že lov není na přání. V oboře si přát můžeme a je větší šance, že to vyjde. Výsledkem lovu v oboře je pravděpodobnější kvalitní trofej. Na rozdíl od lovu ve volnosti v oboře víme, co můžeme čekat. Stále je to ale jen lov ve více méně divoké přírodě, a ne vždy se podaří.
Přijíždí k nám hosté z okolí i ze vzdálených destinací, možno říci doslova exotických. Průběrného daňka nebo muflona si ale může přijet ulovit i méně ambiciózní lovec. Náročná česká, a hlavně rakouská klientela, stojí i o naháňky na černou zvěř ve volné honitbě a lov na muflona ve volnosti vůbec. Obvyklá naháňka je dvoudenní. Jsme si po mnoha zkušenostech vědomi skutečnosti, že naháňka sama je oblíbenou mysliveckou činností, často podstatnější než výsledek samotný a důležitou součástí jsou tradice a poslední leč na zámku.
Hosté ze vzdálenějších domovů si přinášejí své lovecké tradice i zvyky, které v našich podmínkách nejsou normou loveckého chování. Je na nás, abychom se snažili i jim splnit většinu jejich přání tak, aby si odnesli nejen trofej, ale příjemný zážitek. Většina jich odjíždí se skutečně spokojena, kromě lovu a prostředí se jim líbila i naše, pro ně nezvyklá krajina.
Hosty ubytováváme na zámku v Lobči a k lovu převezeme do obory a zpět. Atraktivní možností je pohoštění na zámku Stránov, jehož park sousedí s oborou. Zejména rakouská klientela přijímá ubytování i pohoštění na zámku s velkým nadšením, ostatně, právě tyto souvislosti jsou nadstandardní a potěší je přinejmenším jako lov samotný.
Jsem si vědoma skutečnosti, že je i naším úspěchem, když se hostovi podaří dobrý lov. V oboře bývají hosté téměř vždy úspěšní. Nabízíme i lov v našich volných honitbách. Tam už velmi záleží na vytrvalosti, střeleckých schopnosti a připusťme, na onom nejen pověstném loveckém štěstí. Diana umí být vstřícná, ale i rozmarná…
Máte ale také bažantnici…
Chov bažantů zachováváme i přes současné vzestupy cen i všech komodit, líhneme kolem 18 000 kusů. Výměra bažantnice zůstala stejná, 228 ha. Ostruhárna má kapacitu 2500 kusů, líheň 45 000 kusů jednodenních kuřat a odchovny máme na 20 000 kuřat do věku 8 týdnů. V podmínkách rizik ptačí chřipky se ukázalo vlastní líhnutí jako velmi dobré řešení, máme opatření proti průniku cizího ptactva. Kolegové, kteří berou kuřata z cizích líhní mnohdy nedostanou potřebné množství bažantů, buď kvůli úhynům nebo musí expedici bažantů zavřít kvůli ptačí chřipce.
Odchovy bažantů s sebou nesou vysoké nároky na zoohygienu a veterinární prevenci vzhledem k reálnému riziku řady chorob a cizopasníků. S naším veterinárním lékařem důsledně naplňujeme preventivní opatření. Důležitá je kontrola napáječek, jak pro samotnou funkčnost a čistotu, tak i proto, aby neunikala voda. Ve vlhkých místech vznikají plísňová ložiska s reálným rizikem nemocí – teplé prostředí může rozvíjet plísně rodu Aspergilus, jejichž spory mohou způsobovat v bažantnicích dobře známou aspergilózu.
Kokcidiózu řešíme preventivním přeléčením chovného hejna, za týden po líhnutí dávkujeme do napájecí vody antikokcidika. Opakované přeléčení provádíme podle požadavků bažantníka, spoléháme se na jeho zkušenosti. Vyskytuje se i syngamóza, ale až ve voliérách. Řešením jsou medikované krmné směsi.
Pro pozdější stádia odchovu ubylo také zdrojů méně hodnotných obilovin. Významnou ekonomickou podporou myslivosti je tak vlastní agrobyznys firmy, možnost vlastní produkce krmiv. Z bažantnice prodáváme jednodenní, osmitýdenní i dospělou zvěř.
Hony se konají v údolí kolem zámku Lobeč, hostům poskytujeme díky přirozeným podmínkám včetně porostů lov odpovídající volnému prostředí. Lov se zahajuje na zámku, součástí loveckého dne je venkovní oběd v přírodě a poslední leč opět na zámku.
Slovitelnost je asi 50 %, což je právě výsledek přírodního prostředí, díky výškovým poměrům v údolí se bažanti rychle dostávají do větších výšek, a tak je lov prioritou pro zdatné střelce. Loví se ploužením s křídly a neloví se za záštitou. Obvyklé výřady jsou kolem pěti set kusů.
Prosím na závěr stručné nastínění perspektivy obory
Naší největší prioritou je obnovit oborní plot a pokračovat v průběrném lovu, stále zlepšovat chov zvěře. Zlepšujeme výnos i botanickou hodnotu pastvin a pečujeme o plodonosné dřeviny. To jsou hlavní podmínky pro zkvalitňování chovu zvěře. Průběrný lov musí probíhat po celý rok, tedy mimo biologické omezení – březost a laktace muflončat a daňčat do asi 3 měsíců – a nelovíme pětikilová muflončata ani daňčata. Snažíme se zachovávat nejlepší tradice myslivosti i lidskosti v lovu a zacházení se zvěří.
Za rozhovor děkuji Ing. Zuzaně Šimonkové a panu Aleši Kupcovi.
Ing. Martin MOHELSKÝ