Když jsem měl možnost si prohlédnout na fotografiích nože vyrobené panem Hackerem z Mšeckých Žehrovic, okamžitě jsem se rozhodl si u něj nechat vyrobit jeden lovecký nůž na otestování. Hodně mě totiž oslovila atypičnost tvarů jeho rukojetí, čepelí, ale také úžasné zpracování leptaných motivů na čepelích. Jeho lepty jsou precizní, výrazné, ale nejsou přehnané nebo snad dokonce okázalé. Dokonce skvěle korespondují s materiály nožů i jejich tvarovými aspekty.
Osobní konzultace před výrobou je ideál
S panem Hackerem jsme se potkali osobně a musím říct, že komunikace s ním byla velice příjemná i plodná. Důkladně se mě vyptal na konkrétní budoucí využití nože, mé preference ve smyslu konstrukce nože, délky a tvaru čepele a samozřejmě také rukojeti.
Měl jsem možnost si osahat některé jeho výrobky a polotovary, které měl připravené na dílně. Stejně tak mě nechal si vybrat z celé palety stabilizovaných špalíků dřeva (preferoval jsem je před G10, umělým kamenem apod.) a během asi čtyřiceti minut jsme měli představu o noži, který pro mě bude vyrobený. Jako materiál pro čepel (respektive full tang konstrukci) jsem si zvolil můj oblíbený Elmax. Jedná se o nerezovou práškovou ocel s vysokou tvrdostí, ale i houževnatostí, která na čepeli skvěle drží ostří.
Památeční a personifikovaný nůž
Shodou okolností jsme chvíli před tím s mým kamarádem ulovili slušného daňka, a tak mě napadlo, že bychom si mohl nechat tento nůž vyrobit jako památku právě na tento úžasný lov. Stál mne totiž desítky našoulaných kilometrů a celkem asi 2,5 měsíce času, než se mi tohoto daňka podařilo ulovit.
Pan Hacker nejenže hned navrhl vyleptat daňčí trofej na čepel, ale jakmile zjistil, že mám k dispozici nábojnici z úspěšného lovu, přišel i s nápadem ji usadit do rukojeti. A z toho jsem byl přímo nadšený. Mé iniciály na čepeli, které nůž personifikují a nápis Zrozen k lovu (v angličtině) na druhé straně čepele, byly další z návrhů nožíře, které jsem rád odsouhlasil. A doteď toho nelituji.
Geniální rukojeť z karelky
Výroba mého nože trvala asi tři týdny, než mi ho nožíř sám dovezl až domů. Shodou náhod totiž bydlíme asi 12 kilometrů od sebe a měl kolem cestu. Jakmile jsem nůž popadl do ruky, spadla mi čelist, jak fantasticky mi ta hruškovitá rukojeť padla do ruky. A ta její úžasná kresba v podobě karelské břízy, no to je prostě pastva pro oko. Střenky rukojeti jsou fixované k noži pomocí jednoduchých mosazných nýtů a právě mezi nimi sedí patka nábojnice – krásný doplněk. Na konci rukojeti pak nechybí dutý nýt, který se může vždycky hodit (závěsná šnůra paracord apod.).
Tvar je prakticky bezchybný, nikde nic netlačí, nechybí, ani nepřebývá a s nožem je díky tomu velká radost pracovat i delší čas (vyvržení střelené zvěře, stažení, rozrušení, práce se dřevem na oheň, krájení potravin).
Extra zajímavá opora palce
Co se čepele týče, tak i s ní jsem přímo na výsost spokojený. Její tloušťka je 2,3 mm a délka za mě optimálních 11,3 cm. Klínový výbrus je se svými 2,3 centimetry výrazně vysoký a tvarově je to hodně pěkná a vysoce praktická záležitost. Horní hrana čepele je decentně svažitá směrem ke špici, ale navíc tu najdeme vedle klasického spodního výbrusu ještě horní výbrus, který ve finále dobře napomáhá penetraci nože do materiálu. V zásadě je to tvar čepele na pomezí mezi „dagger“ a „spear point“.
Nechybí opora pro palec na silové řezy, ale je zcela jiná, než s jakými jsem se dosud setkal. Je totiž krátká, vyúhlená směrem nahoru a osazená pouze dvěma výraznějšími zuby. A věřte nebo ne, s touhle oporou se pracuje přímo dokonale. Zapření palce je efektivní, a přitom do palce nepříjemně netlačí.
Báječná řezivost i hmotnost nože
Čepel má výraznější fazetku o výšce asi 2 milimetry a ostří drží tahle čepel přímo fantasticky. Řezivost tohoto nože hodnotím na výbornou. Byly s ním komplet zpracované tři kusy ulovené zvěře bez broušení a ostří bylo stále ve skvělé kondici. Dokonce ani otevření zámku u daňčí zvěře s tímto nožem nebyl problém, zvládl to přímo hravě.
Nůž váží rovných 200 gramů, což je hmotnost, která už noži dává solidní pádnost, ale přitom ještě neunavuje ani při delší práci ruku. Celkově jsem s nožem maximálně spokojený, ač nejsem zrovna fanoušek hodnocení jakýchkoli výrobků v přehnaných superlativech. Nicméně tím spíš pokládám za nutné, abych vám v krátkosti představil jeho šikovného tvůrce – tedy nožíře Mirka Hackera.
První nůž vyrobený na učňáku
Pan Hacker, kterému je nyní 41 let, si svůj první nůž vyrobil již ve svých patnácti letech na učňáku, ale teprve před dvěma lety se rozhodl, že se do výroby nožů pustí naplno. Prostě si uvědomil, že chce, aby jeho nože dělaly radost i dalším lidem, a to se mu, věřím, povedlo na výbornou.
K nožířině mu pomohla původní profese – je to vyučený zámečník, ale také záliba ve zbraních. Na kontě má pan Hacker aktuálně přes 50 nožů vyrobených pro zákazníky a měsíčně jich zvládne stvořit od dvou do deseti kusů, podle náročnosti. Čekací doba na jeho nůž je od tří měsíců do půl roku.
„Pokud se budete zajímat o nůž ode mě, můžete mi samozřejmě napsat na Facebook a podobu nože probereme na dálku. Ale ještě raději budu, když se za mnou prostě vypravíte osobně ke mně, do Mšeckých Žehrovic. U mě na dílně se můžeme v klidu pobavit o mé práci, rád vám vše ukážu, vysvětlím, a především si rád vyslechnu vás a vaši představu o noži, kterého chcete mít za parťáka do přírody, do města, nebo k práci v rámci vašich koníčků. A co víc, pokud budete mít zájem, můžete si svůj nůž pod mojí taktovkou dokonce u mě vyrobit sami. Ale pozor, výroba nožů je hrozně návyková“, usmívá se sympatický nožíř Hacker.
Nerezovky a špičkové leptání
Jak jsem zjistil, mezi jeho nejoblíbenější materiály patří nerezové ocele jako je právě Elmax, ale také N690 a D2. Proč?
„Chci, aby majitelé mých nožů nemuseli být na nůž nějak extra opatrní a nemuseli se o něj tak citlivě starat,“ sděluje mi nožíř.
Pokud se jedná o materiály na střenky nožů (vždy v konstrukci full tang, což dává další praktický smysl – bytelnost, odolnost nože), pak Hacker preferuje kromě stabilizovaného dřeva ještě IPE (tropické extra tvrdé dřevo), umělý kámen a G10. Umělý kámen je ale jeho srdcovka, protože má nejen vynikající životnost, ale navíc se i dobře obohacuje grafikou v podobě leptu. A to je přímo doména tohoto nožíře, jeho grafika na čepelích i rukojetích se mi úžasně líbí. Tvary nožů od nikoho nekopíruje, ale navrhuje si je sám, kdy vychází z praktických představ svých zákazníků.
Nůž má makat a dostat záhul
Každopádně si mi pan Hacker i postěžoval:
„Co mě trochu štve, je, že řada mnou vyrobených nožů neslouží k práci, ale končí někde ve vitrínách. Jsem samozřejmě rád, že si mých výrobků zákazníci takto cení, ale nůž by měl sloužit a pracovat. Pokud dojde k jeho poškození, pak stačí přijít, a buď nůž opravíme, nebo vyrobíme další.“ A s tím já musím souhlasit. Mám ve své sbírce velikou paletu řemeslně vyrobených nožů, ale abych se na ně jen díval, to určitě ne. Některé se mnou jezdí na rybářské výpravy, jiné na lovecké a některé poslouží při zcela běžných činnostech, ale minimálně musím vidět, co dokážou.
Co si pan Hacker sám nevyrábí, to jsou pouzdra na jeho nože.
„Na výrobu pouzder prostě nemám čas. Ale vyrábí mi je dva zkušení, a především šikovní výrobci, s jejichž prací jsem dlouhodobě velmi spokojený. Jejich pouzdra jsou masivní, odolná a precizně zpracovaná. Dokonce není problém domluvit, aby i na pouzdře byl vyražený motiv na přání,“ říká nožíř
. „A na co mám ještě extra šikovného dodavatele, tak na ozdobné piny, které dokáže vyrobit doslova na přání. Jeho piny dokážou rukojeti mých nožů úžasně vyšperkovat a ozvláštnit.“
Byl jsem také zvědavý, jaké jsou další záliby pana Hackera kromě výroby nožů.
„Nejraději mám cestování po Čechách a moje srdcovka je Hřensko. Rád jezdím na kole a ještě donedávna jsem se zabýval bojovým uměním. Ale času mám méně a méně, a tak, když se mi podaří nějaký ten čas pro sebe najít, věnuji ho cestování.“
Já každopádně děkuji za jeho úžasný, zajímavý a praktický lovecký nůž vyrobený podle mého přání a přeji mu, ať má další spoustu tak spokojených zákazníků, jako jsme já.
Text a snímky Jiří LOUTHAN