V září 2022 předložilo Ministerstvo vnitra do mezirezortního připomínkového řízení nový zákon o zbraních a střelivu. V dnešním článku si pojďme ukázat, co je jeho obsahem a zda je skutečně potřeba, když střelecká veřejnost i vedení státu dlouhodobě tvrdí, že máme „nejlepší zbrojní zákon na světě“.
Historický vývoj
Abychom se v příběhu zorientovali, je namístě si připomenout pár datumů. Současný zákon o zbraních vychází z tisku, který začal platit v roce 2003. Tehdy vznikl jako implementace „staré původní“ směrnice o zbraních (91/477/EHS) a dlužno podotknout, že ani k jeho tehdejší vyvážené podobě nebyla cesta zdaleka jednoduchá a krátká.
Tento zákon byl mnohokrát novelizován. Většinou se jednalo o změny marginální. Z těch významných připomeňme novelu po nešťastných událostech v Uherském Brodě, kdy se do zákona zapracovala oprávnění zajistit zbraně a zbrojní průkaz kromě jiného v případě, kdy hrozí „že u držitele zbrojního průkazu došlo k takové změně zdravotního stavu, která může v souvislosti s nakládáním se zbraní představovat ohrožení jeho života nebo zdraví anebo života nebo zdraví jiných osob“. Dlužno podotknout, že v době projednávání bylo kolem tohoto ustanovení „dusno“ a spousta lidí měla strach, že se to bude nadužívat a bude se kvůli tomu „vstupovat do obydlí“ jak na běžícím pásu. Po více než pěti letech lze konstatovat, že se tyto černé scénáře nenaplnily a že ustanovení rozhodně zneužíváno není. Pokud je nám známo, bylo použito v jednotkách až nízkých desítkách případech.
Poslední výrazně rozsáhlejší novelizaci si vyžádala novelizovaná evropská směrnice o zbraních, která vstoupila v platnost v květnu 2017 (EU 2017/853). Tuto problematiku jistě čtenáři dobře znají, protože v době projednávání se jednalo o velmi detailně medializované téma.
Jako odpověď na schválené znění směrnice bylo připraveno několik variant, kromě jiného právě balík nových zákonů, který měl agendu zbraní zmodernizovat a pokud možno i zjednodušit. Na ten nakonec z různých důvodů nedošlo a směrnice tak byla zapracována takzvanou implementační mininovelou.
V průběhu legislativního procesu totiž napadla ČR evropskou směrnici u Evropského soudního dvora. Bohužel výsledek známe – Evropský soudní dvůr si s argumentací České republiky dvakrát hlavu nelámal a žalobu zamítl. V ten moment tak již byly „vyčerpány všechny opravné prostředky“ a ČR tak byla postavena před nutnost rychle směrnici implementovat, aby se nedostala do rizika sankcí. Proto byla z „šuplíku“ vytažena právě mininovela, protože byla již v Poslanecké sněmovně a bylo tak možné implementaci značně urychlit. Tato mininovela vstoupila v platnost počátkem roku 2021 tiskem 13/2021 Sb. (tím tiskem, který povolil používání tlumičů hluku výstřelu).
Právě díky těmto událostem nakonec nebyl prostor na celkovou modernizaci agendy zbraní a střeliva, což je škoda. V současnosti platný zákon č. 119/2002 Sb. o zbraních a střelivu ve své někdejší podobě vznikal v době, kdy neexistoval současný Správní řád či Nový občanský zákoník a pojmy „digitalizace státní správy“, „datová schránka“ či „portál občana“ ještě nebyly ani ve slovníku.
Přesně z těchto důvodů nyní Ministerstvo vnitra předložilo balík nových zákonů, které mají tuto agendu zmodernizovat, ideálně při zachování současných základních principů, například nárokovosti po splnění jasných a smysluplných podmínek či například minimálního či ideálně nulového prostoru pro korupci. Návrh na konci roku 2022 prošel mezirezortním připomínkovým řízením a nyní byl předložen Vládě, respektive Legislativní radě vlády.
Jaké novinky či změny návrh přináší?
Klíčovým aspektem návrhu je větší (dalo by se říci zásadní) digitalizace agendy zbraní. Návrh počítá se zrušením papírových dokladů, tedy zbrojního průkazu i průkazu zbraně. Jediný trvalý doklad, který zůstane, je Evropský zbrojní pas (určený na přeshraniční vnitrounijní cestování se zbraněmi). Všechna předmětná oprávnění tak bude Policie kontrolovat vzdáleně prostřednictvím Centrálního registru zbraní, který je v Evropě téměř unikátní. Většina evropských zemí totiž nemá elektronickou evidenci zbraní a držitelů v takovém rozsahu jako ČR, dokonce většina nemá takový registr vůbec.
Důležité je též zmínit, že i přes zrušení fyzických zbrojních průkazů a průkazů zbraní si bude moci držitel nechat vystavit (například na CzechPointu) takzvaný zbrojní list, tedy papírový výstup z Centrálního registru zbraní, podobně jako například výstup z „bodového hodnocení řidiče“. Podstatným pozitivem zrušení fyzických dokladů je fakt, že se nemohou ztratit, propadnout, ani není možné je padělat.
Novinkou návrhu je kromě jiného zavedení institutu tzv. „vedlejšího držitele“, osoby, kterou hlavní držitel (majitel) nechá zapsat do centrálního registru zbraní a ta pak má možnost s danou zbraní nakládat. Toto řeší situaci například v rodině, kdy rodinní příslušníci, kteří mají zbrojní průkaz, nemohou jednoduše nakládat se zbraněmi.
Pozitivní procesní novinkou je, že podle návrhu bude možné agendu zbraní vyřizovat na libovolném odborném útvaru policie (OSZBM), což ocení především ti z nás, kteří pracují v jiném místě, než kde mají hlášené trvalé bydliště.
Lepší názvosloví a dělení skupin zbrojních oprávnění a kategorií zbraní
Společným rysem těchto změn je snaha o zjednodušení a lepší pochopitelnost. Dosavadní zákon pracuje s kategoriemi zbraní A, B, C, D; skupinami zbrojních průkazů A, B, C, D, E a skupinami zbrojních licencí A až J. Jak vidno, zvolené označení se překrývá, a tak nejen pro laickou, ale bohužel částečně i odbornou veřejnost, představuje toto označení zdroj nedorozumění. Stává se, že se občané chybně domnívají, že mohou zbraně kategorie B nabývat pouze se zbrojním průkazem skupiny B a podobně.
Proto nový návrh zavádí nové názvosloví a zároveň zmenšuje počet jednotlivých skupin, tam kde se jejich dosavadní obsah de facto překrýval. Zbrojní průkazy budou nahrazeny zbrojními oprávněními. Ta budou nově pouze dvě a budou se jmenovat Zbrojní oprávnění (sdružuje současný ZP skupiny A, B a C, tedy sběratelství, sport a lov) a Rozšířené zbrojní oprávnění (sdružuje současný ZP skupiny D a E, tedy výkon povolání a ochranu života, zdraví a majetku).
Stejně tak se zmenší počet skupin zbrojních licencí. Nově budou pouze tři:
ZL1 (rámcově zahrnuje činnosti dosavadních licencí A až E),
ZL2 (rámcově zahrnuje činnosti dosavadních licencí F až J) a
ZL3 (nová specializovaná licence pro jednorázové nepodnikatelské vykonání jinak licencované činnosti oprávněnou fyzickou osobou – například samovýroba zbraně nebo sběratelství zahrnující zbraně kat. R1).
Struktura kategorií zbraní vychází ze zmíněné evropské směrnice.
Zbraně podléhající zbrojnímu oprávnění:
R1 - zbraně zakázané (zápalné zbraňové systémy, laserové zbraňové systémy, zbraně na munici, zákeřné zbraně, nástrahové palné zbraně, samočinné zbraně);
R2 - zbraně na výjimku (samonabíjecí zbraně konvertované ze samočinných, zbraně s nadlimitním zásobníkem, dlouhé zbraně, které sklopením pažby jdou zkrátit pod 600 mm);
R3 - zbraně na nákupní povolení (krátké samonabíjecí palné zbraně, dlouhé zbraně s kapacitou více než 3 náboje, krátké samonabíjecí palné zbraně, signální zbraně nad 16 mm);
R4 - zbraně na ohlášení – (samonabíjecí, opakovací a jednotlivě nabíjené palné zbraně neuvedené v jiných kategoriích).
Zbraně povinně ohlašované:
PO – (poplašňáky, signální zbraně do 16 mm, znehodnocené, plynové zbraně nad 6,35 mm kromě paintballových).
Zbraně neohlašované:
NO – historické zbraně, expanzní přístroje, plynové zbraně nejvýše 6,35mm, paintballové a airsoftové zbraně).
Podmínky vydání zbrojního oprávnění
Podmínky, které musí žadatel o zbrojní oprávnění splnit, se proti aktuálnímu stavu výrazně neliší. Zachovány zůstaly věkové limity, stejně tak i podmínky zdravotní způsobilosti, nebo odborné způsobilosti.
Procesní změny nastanou v systému samotných zkoušek odborné způsobilosti. Ten bude nově obsahovat definované opravné prostředky, v případě, kdy dojde ke sporu mezi zkušebním komisařem a zkoušeným žadatelem.
Zachovány zůstávají i podmínky spolehlivosti a bezúhonnosti.
Jinak řečeno systém vydávání zbrojních oprávnění (dnešním názvoslovím „zbrojáků“) zůstává stejně robustní a měl by tedy nadále zajišťovat, že se k legálním zbraním nedostanou gauneři všeho druhu.
Změny z pohledu lovce či myslivce
Jak je popsáno výše, pro myslivce či lovce se toho oproti současnému stavu moc nezmění. Mění se v podstatě názvosloví:
Zbraně v současné kategorii C, tedy na ohlášení (opakovací pušky a brokovnice) se budou nově jmenovat zbraně kategorie R4 – zbraně na ohlášení.
Zbraně v současné kategorii B, tedy zbraně na nákupní povolení (samonabíjecí pušky, samonabíjecí pistole, revolvery atp.) se budou nově jmenovat zbraně kategorie R3 – zbraně na nákupní povolení.
Zbraně v současné kategorii A1, tedy na výjimku (vysokokapacitní zásobníky a například samonabíječky vzniklé přestavbou ze samočinných zbraní) budou v kategorii R2 – zbraně na výjimku.
Současný Zbrojní průkaz skupiny C (pro lov) bude nově sdružen spolu se skupinou A (sběratelství) a B (sport) ve „Zbrojní oprávnění“.
Současně je třeba podotknout, že návrh nového zákona o zbraních nezasahuje do zákona o myslivosti (tedy s výjimkou sjednocení názvosloví) a tedy v rámci debaty nebylo zasahováno do principů obsažených v mysliveckém zákoně.
Jak byl zbrojní zákon připravován? „O nás bez nás“?
Není nic vzdálenějšího od pravdy, text návrhu byl celou dobu vzniku konzultován s odbornou veřejností. Ministerstvo vnitra již v době, kdy vznikaly první návrhy textu (po vstoupení evropské směrnice v platnost, tedy zhruba od roku 2017), ustanovilo odbornou pracovní skupinu, která zahrnuje zástupce všech dotčených stran. Kromě jiných se v ní svými připomínkami, návrhy a postřehy z praxe podílejí ČMMJ, LEX – sdružení na ochranu práv majitelů zbraní, Asociace výrobců a prodejců zbraní a střeliva, ISVH ČR (reenactory), Spolek zkušebních komisařů pro zbraně a střelivo, zástupci muzejníků, ale například taky Česká televize a další tvůrci divadelního a filmového obsahu, kteří ve své praxi se zbraněmi nakládají. Po celou dobu tvorby návrhu zákona tak měla odborná veřejnost možnost se zapojit do debaty s gestorem zákona a je fakt, že drtivá většina subjektů to i dělala. Díky tomu tak vznikal návrh transparentně a dá se říci, že až na pár pasáží nad ním doposud vládne konsenzus.
Je návrh zákona dobrý?
V současné podobě lze konstatovat, že návrh zákona je dobrý, dobře odladěný a kvalitně připravený. I tak se v něm najdou pasáže, nad kterými konsenzus nevládne, nicméně těch je opravdu minimum.
Jedna z nepříjemných změn oproti předchozím verzím návrhu je, že z kategorií zbraní byly vyškrtnuty flobertky, které by tak spadaly do kategorií podle jejich konstrukce, jako by se jednalo o ostré palné zbraně, tj R3 nebo R4. Tato změna byla navržena jako ústupek evropské směrnici. Toto nepovažujeme za šťastné a v dalším průběhu budeme usilovat o vhodnější řešení.
Kdy je pánována účinnost?
Pokud půjde vše podle běžných legislativních scénářů, tak je účinnost zákona plánována na 1. ledna 2026. Jak psáno výše, v současnosti doputoval návrh na Vládu a pokud ta ho nevrátí, tak se jím následně bude zabývat poslanecká sněmovna, výbory atd. Tedy celkově může ještě ke změnám dojít, nicméně doufáme a věříme, že půjde o změny, které nenaruší současné status quo. Tedy, že slušný zákona dbalý občan má po splnění jasně daných a opodstatněných podmínek nárok získat zbrojní oprávnění a zbraň.
Ing. Jakub SMETÁNKA MPA
Je viceprezidentem LEX z.s. – sdružení na ochranu práv majitelů zbraní, což je nezávislé sdružení občanů, které od svého založení v roce 1998 trvale hájí zájmy legálních držitelů zbraní. LEX, z.s. je respektovaným partnerem legislativy a exekutivy při úpravách zákona o zbraních a souvisejících předpisů. V této agendě úzce spolupracuje s obdobnými organizacemi u nás i v Evropě, kromě jiných například s ČMMJ, AVPZS apod. V rámci doprovodných činností organizuje přednášky či střelecké soutěže.