Jako obvykle by mne pro začátek zajímalo, jak jste na tom momentálně se členskou základnou a zájmem o myslivost…
Z hlediska počtu členů okresního spolku jsme na tom asi stejně, jako většina jiných okresů, zaznamenáváme mírný pokles. K 3.1 máme 534 členů, věříme ale, že počet tak jako obvykle naroste ještě během prvního kvartálu, protože mnozí členové zapomněli zaplatit. Troufám si tvrdit, že se dostaneme přes šest stovek členů, ale hranici 700 členů tak jako to bylo v roce 2020 už asi nepřekonáme.
Z hlediska počtu nových adeptů je to tak trochu jako na houpačce. V roce 2021 jsme museli dokonce otevřít dva kurzy, jeden na jaře a druhý na podzim, byly tím pádem i dvoje zkoušky. V loňském roce bylo adeptů, kteří půjdou letos ke zkoušce, jedenáct, na letošní rok je zatím přihlášeno 15 adeptů. Mívali jsme ale běžně i okolo 25 adeptů.
A jsou to adepti převážně z mysliveckých rodin?
V devadesátých letech to byli většinou starší chlapi středního či dokonce pokročilejšího věku, podnikatelé, kteří se zhlédli v myslivosti a byl to pro ně jistý společenský status. To už dneska není. Současní adepti jsou převážně do čtyřiceti let věku, starších přes padesátku je minimum, stejně tak bohužel není moc těch nejmladších, kolem dvaceti let věku. Samozřejmě část adeptů pochází z mysliveckých rodin nebo z těch částí společnosti, které mají k přírodě a myslivosti blízko.
Jak vůbec získat mladé? A čím argumentovat, proč být členem ČMMJ a myslivcem?
Hodně lidí pochází z kroužků mladých myslivců, takové pravidelně fungující kroužky na okrese máme tři. Na našich webových stránkách a obecně na sociálních sítích se snažíme prezentovat, jak se stát členem a co myslivost vůbec obnáší. Já strukturu adeptů docela znám, protože pravidelně v kurzech přednáším a zkouším. Považuji to v podstatě za poslání, otevírat lidem hlavu, ale když na prvních hodinách začnu vyučovat a vysvětlovat třeba jen základy myslivosti, vždy se najde několik těch, kteří koukají s otevřenými ústy a mají představu, že po zkouškách a získání loveckého lístku budou jen střílet a nebudou dělat nic jiného. Je třeba věřit, že snad naše společné úsilí v kurzech má smysl v tom, že je následně myslivost zaujme a začnou ji chápat v širších souvislostech, než jen lov. Proto je důležité, aby adepti vykonávali adeptskou praxi v honitbách, aby opravdu všechny souvislosti poznali.
Věra Bouzková: Získávání nových členů se mi celkem daří, dovedu přesvědčovat myslivce o nutnosti být jednotní a tudíž být v Jednotě i přes některé kritiky, které slyším dost často. Stále se opakuje otázka, co pro nás Jednota vlastně dělá. Myslivost je bohužel v podvědomí lidí dost kritizována a je třeba všem lidem, hlavně nemyslivecké veřejnosti vysvětlovat proč je jednotná organizace nutná, co všechno myslivci musí znát, co všechno dělají pro přírodu atp. Při pochůzkách lesem je třeba se především slušně chovat a pokud například vidíme skupinu lidí s volně pobíhajícími psy, je třeba jim vysvětlit slušně a v klidu, proč by měli mít své miláčky na vodítku. Je třeba nezavdávat příčinu hrubého chování, reakce lidí je pak příznivější. Vidím to i v dotazech nemyslivecké veřejnosti téměř každý den, když odpovídám na dotazy v zaslaných e-mailech. Již několikrát se mi podařilo dokonce vyprávěním o myslivosti turistům v přírodě dosáhnout toho, že se nakonec sami přihlásili do kursu, což považuji za velký úspěch.
Probíhá diskuse, že mladí mají problém dostat se do honiteb. Takže vy tu takový problém nemáte?
Už před více lety si většina mysliveckých spolků dala do stanov pro nové členy zkušební doby, na Liberecku jsou to většinou jeden nebo dva roky, aby nového člena poznali a vyzkoušeli. Ve většině případů u nich nový člen prodělal také adepturu. Často je ale adept již před začátkem kurzu se spolkem domluvený, je už tak napůl členem. Všichni adepti, kteří se osvědčili, spolky bez problémů vzaly. Když uvedu příklad našeho místního mysliveckého spolku, je nás devatenáct, někdo nám bohužel zemřel, my nové členy bereme hned. Jednoho máme ve zkušební lhůtě, ale klidně bychom vzali dalších pět. Já spíš vidím překážku v tom, že dnes nechtějí noví myslivci jezdit daleko do honitby, pokud jsou z města, tak často dojíždějí do honitby třeba 30 a více kilometrů, což je pro mnohé limitujícím faktorem. Bohužel v tom hrají roli i současné ceny a časová vytíženost dnešní společnosti.
Všichni vaši adepti se také stávají členy ČMMJ?
Tlačíme, aby se stávali a v době adeptury musí být. Neexistuje, aby adept v kurzu nebyl členem ČMMJ. Pravda, někteří pak utečou, anebo nechtějí členství na další roky zaplatit. Na Liberecku je ale mnoho místních mysliveckých spolků, které mají zakotveno ve stanovách nebo v provozním řádu, že členové spolku musejí být povinně členy ČMMJ. Vím, že je to možná trochu na hraně, ale i v mém mateřském spolku to tak máme, pokud by nezaplatil, končí se členstvím ve spolku.
Mnozí zájemci o členství se zeptají, jaké tedy výhody členství v ČMMJ přináší. Jako OMS Liberec poskytujete nějaké výhody?
Na kynologických akcích je automaticky 50% sleva, na střeleckých akcích se pereme s náklady, tak tam slevu neposkytujeme. Dotujeme ale provoz nebo činnost spolků. Dříve jsme jim třeba poskytovali centrálně léčivo se slevami nebo dotacemi. Tak jako jinde, se ale i my na okrese bohužel pereme s financemi a ještě uvidíme, jak to bude možné s podporami spolků v dalším období. Hlavním příjmem byl pro nás v minulosti vyhlášený a oblíbený myslivecký ples. Dva roky jsme ale byli bez plesu a táhli jsme vše z finančních rezerv, které jsme ještě měli. Nemůžeme jít už ale do ztráty, proto jsme aktuálně museli podporu spolkům omezit. V listopadu loňského roku jsme tradici mysliveckého plesu obnovili a doufáme, že nás v budoucnu nepotkají nějaká další omezení. Sháníme sponzory, partnery, spoléháme také na oblíbenou tombolu.
Snažíme se také poskytovat spolkům jistý servis, zajišťujeme jim potřebné tiskopisy, změny na rejstříkovém soudu a na jiných úřadech. Pokud zástupci spolků za naší jednatelkou přijdou, pomůže jim vše vyřídit a poradí. Pokud jsou to spolky, kde jsou všichni, nebo alespoň rozhodující většina, členy ČMMJ, tak jim opravdu ráda pomůže. Naše jednatelka je na OMS na plný pracovní úvazek a lze říci, že jejím prostřednictvím jsme pro členy ČMMJ, ale i PČR a IZS k dispozici 24 hodin 7 dní v týdnu.
Mluvil jste o plesu, ale kterými dalšími akcemi byste se za OMS Liberec chtěl pochlubit?
Hlavní akcí je pro nás ples, je to propagace pro nemysliveckou veřejnost. Ples táhne tombolou, většina cen je zvěřina, je tam i myslivecká večeře v ceně vstupenky. Lidi odchází spokojení.
Pak nám fungují kroužky, zásluhou buď nadšených vedoucích jednotlivců a nebo pod garancí spolku. Bohužel v poslední době se ukazuje více případů, kdy rodiče berou kroužek jako náhradní aktivitu, když se jim nehodí věnovat se dítěti doma. Některé takové děti se chytnou, některé to ale pak berou jako nutné zlo a zájem o myslivosti u nich pak není. Pravidelně pořádáme zlatou srnčí trofej.
Můžeme se také pochlubit dlouholetou tradicí pořádání chovatelských přehlídek, které spojujeme s dětským dnem. Na tradičním libereckém výstavišti to už nelze pořádat, výstaviště je zavřené, poté jsme pořádali chovatelskou přehlídku v Lidových sadech vedle Zoo, tam to bylo také pěkné a hojně navštěvované. Teď jsou ale Lidové sady vyčleněné pro uprchlíky z Ukrajiny, problém ale ještě předtím byl s mnoha akcemi v objektu, ale i s parkováním. Využili jsme proto nabídky starosty Bílého Kostela, kde má obec k dispozici odsvěcený kostel, který používá jako kulturní stánek. Kolem je velká zahrada s klasickou starou zdí, příjezd doslova až ke dveřím, naproti kostelu budova s občerstvením. V loňském roce jsme tam tedy poprvé pořádali chovatelskou přehlídku a chceme tam i zůstat. Lidé byli nadšení, dětské aktivity na velké ohrazené zahradě proběhly také ke všeobecné spokojenosti. Jen nám pořadatelům a hodnotitelské komisi je v dubnu v kostele docela chladno. Akci obohacujeme i o svod psů, který zajímá velkou část nemyslivecké veřejnosti. Tato akce je pořádána ve spolupráci s magistrátem města Liberec, MÚ Frýdlant, MÚ Turnov a Městskými lesy Liberec a LČR.
Vyhlášená a známá je také každoroční krajská odborná myslivecká konference, vždy se na organizaci podílí některý z okresních mysliveckých spolků Libereckého kraje, buď my, Jablonec, Semily nebo Česká Lípa. Tato akce je pořádána ve spolupráci s Krajským úřadem Libereckého kraje, který nám vychází vstříc a umožňuje konat tuto akci v jeho prostorách.
Nové stanovy ČMMJ přinesly také krajské zástupce, trochu jinou strukturu. Jak hodnotíte krajskou spolupráci?
Nikdo z nás si nemůže stěžovat. Zuzana Wuddyová, naše krajská zastupitelka a členka MR ČMMJ, hned po jednáních Myslivecké rady podává zprávy a rozesílá informace na všechny spolky. Krajská koordinační rada sice nefunguje úplně pravidelně, ale scházíme se vždy podle potřeby.
Je to novinka ve stanovách, já to bych to viděl jako velké plus pro přínos ČMMJ a informovanost členů. I když je otázka, jak se na to dívají jiné kraje a OMSy. My v rámci OMS Liberec máme adresy i na členy, vše posíláme nejen na jednotlivé spolky, ale i na všechny členy, na něž máme mailové adresy. A kde všichni maily nemají, tak tam přece musí mít předsedu, hospodáře, pokud členové spolku nemají informace, pak se musí zodpovídat jejich funkcionáři. Chápu, že myslivci jsou z poloviny starší generace, kterým elektronická komunikace nic moc neříká, ale mají přece děti, sousedy, kamarády, vždy je nějaká cesta, jak se k informacím dostat a jak je předat.
Ve stanovách ale krajský zástupce nemá jasně stanovené pravomoce. Nechtělo by to v tomto směru stanovy upravit a jasně vymezit pravomoci a postavení krajských zastupitelů?
Ne, že bych se nějakým změnám bránil, ale toto by bylo na delší diskusi a zohlednění dosavadních zkušeností. Já jsem toho názoru, pokud se týká vztahu OMS - krajský úřad, resp. státní správa, tak by si to měl řešit každý sám, pokud se nejedná o akci celokrajskou.
Koordinujete v rámci kraje to, aby se vám nekřížily myslivecké akce v kraji?
Předsedové kynologických komisí se domlouvají, aby nebyly ve stejný den stejné zkoušky. Nejsou pak rozhodčí, přetahují se účastníci, takže to se každoročně mezi okresy domlouvá. Střelectví se momentálně nedomlouvá, bohužel víme, jak to se střelectvím je. My jsme měli dvě střelnice, nakonec jsme přišli o obě, sice se teď zase střelecké akce rozjíždějí, ale je to už v soukromých rukách majitelů střelnic. My, jako okresní spolek nemáme střelnici vůbec, využíváme tak střelnici v semilském okrese, kterou provozuje Myslivecký spolek Vesecko. Využíváme ji i na kurz adeptů, ale malorážka se střílí v Liberci. Střelecká komise kromě okresních přeborů K4M a brokových disciplín, již několik let pořádá zimní střílení v Liberci, které získalo svoje jméno i u střelců ze vzdálenějších míst. Jinak ve střelecké komisi jsme se dlouho potýkali s financemi, okres dával peníze, ale generovala se spíše ztráta. Po dlouhé době se novému předsedovi střelecké komise podařilo vše srovnat, ale je to dnes hlavně o shánění sponzorů a cen, zvláště je to obtížné v současné všeobecné finanční situaci.
O VÝROČÍ
Pojďme k výročí ČMMJ, co na rok 2023 připravujete a jak byste si jako předseda okresu představoval oslovení všech řadových členů?
My jsme informace pustili mezi členy už loni. Oslovili jsme všechny, že pokud mají historické artefakty, zda nám je zapůjčí, že chystáme akce k výročí. Původně jsme zamýšleli, že oslavu uděláme v rámci okresu jako rozšířenou okresní chovatelskou přehlídku. Ale protože bojujeme s financemi, vyslali jsme zástupce na krajský úřad. A tam nám přislíbili finanční podporu s tím, že se bude jednat o krajskou akci. Jakmile jsme dostali tento příslib od radního pro zemědělství, tak jsme svolali krajskou radu, diskutovali jsme různé varianty a nakonec zvítězila varianta krajské myslivecké akce na zámku Sychrov. Zamluvili jsme si termín 30.9., kdy je snad šance, že bude pěkné počasí, jelikož se to bude odehrávat v zámeckém parku. Máme svolaný realizační tým, kde jsou zástupci jednotlivých okresů, kteří vytváří osnovu akce, která se předloží krajskému úřadu.
Bude to společná akce všech čtyřech okresů s podporou kraje, máme šikovného předsedu kulturní komise, příprava ho chytla. Zatím mohu slíbit, že tam bude slavnostní myslivecký průvod, budeme předávat myslivecká vyznamenání, nebudou chybět kynologické, sokolnické ukázky a ukázky vábení zvěře. Budeme oslovovat trubače z podniku Lesy ČR a z lesnické akademie v Trutnově. A nemůže být taková akce bez ukázky mysliveckých zvyků a tradic. Jednak nemyslivecká veřejnost neví, co a jak se děje v průběhu lovu, ale bohužel mnohdy to neví ani někteří myslivci.
Své místo by měly mít i stánky či expozice a aktivity všech čtyř okresních mysliveckých spolků, spoléhám, že akci obohatí svými aktivitami. Chceme na této akci i prezentaci historie myslivosti, domlouváme videoprojekci. Pokud jsem mluvil o podniku Lesy ČR, tak musím konstatovat, že s nimi máme velmi dobrou spolupráci, proto chceme i prezentaci lesnictví. Ale máme v kraji i menší lesnické společnosti a zemědělské podniky, s nimiž je opravdu dobrá spolupráce a věřím, že se s většinou z nich na podpoře krajské akce domluvíme.
Věra Bouzková: K oslavám stoletého výročí připravujeme velkou akci na Sychrově. Sháníme peníze na podporu této akce, protože příprava bude jistě i finančně náročná. K tomu také sháníme v rámci propagace myslivosti za posledních 100 let historické fotografie, jakýsi fotografický archiv, který by byl použit i pro výrobu propagačních materiálů, prezentaci a výstavu. Máme perfektního předsedu kulturní komise Petra Mužáka i další aktivní členy komise jako je třeba Jana Volfová, a tak se jistě společně tato velká akce podaří. Oslovili jsme jednotlivé uživatele honiteb, aby nám pomohli sehnat nějaké archivní fotografie, které by jistě byly zpestřením akce a byla by tak zdůrazněna i historie naší Jednoty. Historie je jistě velmi pestrá a zajímavá.
Toto bude vaše hlavní akce, ale během roku plánujete i další menší akce?
Samozřejmě vše začne chovatelskou přehlídkou, už tam chceme některé připravované prvky využít. Některé místní myslivecké spolky dělají každoročně myslivecké dny. Je to sice v jejich režii, ale věřím, že se také s nimi domluvíme o nějaké participaci a vzájemné podpoře. Je třeba, aby se téma stoletého výročí dostalo ke všem členům i nemyslivecké veřejnosti a do co nejvíce míst.
Máte nějaký představy, se kterými aktivitami v rámci výročí by vám mohlo pomoci centrum? Co byste konkrétně využili?
Českomoravská myslivecká jednota by měla všem okresům poskytnout jednotné tiskoviny, knížky, brožury, plakáty, kde by byl popsaný historický vývoj a co myslivci dělají v průběhu roku. Vy sice jistě budete dávat informace do Myslivosti, ale Myslivost všichni členové neodebírají a mezi nemysliveckou veřejnost se taky toho moc nedostane. Sem tam se nějaké informace objeví v místním tisku, ale to je málo. Chceme proto na všech akcích oslovit běžné občany, ukázat jim, co jsou a co dělají myslivci, proto bychom z centra potřebovali nějaké obecné, třeba i stručné materiály, které bychom mohli dát lidem do ruky. Proto by brožury, plakáty a další materiály měly být koncipovány také pro nemysliveckou veřejnost, ukázat ochranu zvěře, jaká zvěř v naší přírodě žije, obrázky zvěře pro děti, dobové fotografie, to si myslím, že by veřejnost oslovilo.
A co vlastní členové ČMMJ. Neměli ti by také nějakou drobnost dostat v souvislosti s výročím?,
Asi by to chtělo pro každého nějakou brožuru, odznak, propisku, něco takového, je ale otázka co. Asi se uvažuje i o odznaku, ale současný nový návrh se mi vůbec nelíbí. Já jsem třeba knihomil, kdyby byla brožura, která by shrnula základní údaje o vývoji myslivosti, rád si za ni i zaplatím, nemusím to mít zadarmo. Vše bych rozeslal s časopisem předplatitelům. Těm, kteří předplatiteli nejsou, by to měly rozeslat okresní myslivecké spolky.
Proběhnou také centrální oslavy v Brně….
Bohužel vždy akce konané v nějaké části republiky budou pro druhou část příliš vzdálené. Proto si myslím, že je lepší předat ocenění na akci v dosahu okresu, přijde se podívat rodina, příbuzní i známí, bude to mnohem důstojnější a myslím, že si toho budou ocenění více vážit. Pokud bychom se chtěli jako okres prezentovat na výstavě, tak určitě ne v Brně, ale pokud bychom dostali zajímavou nabídku, asi bychom byli schopni připravit stánek na výstavu Natura Viva, máme to blíž a před covidem jsme si to už jednou zkusili. Měli jsme tam i trofeje, tam přijdou i nemyslivci, prezentace to není špatná, ale je to zase o financích.
O ZVĚŘINĚ
Přijel jsem se ale také zeptat na vaše zkušenosti týkající se prodeje zvěřiny a hodnocení webu prozverinu.cz. Vím, že jste jeden z těch, který má s webem dobré zkušenosti…
Prodej zvěřiny je z hlediska veterinárních podmínek podle mne nastavený nevhodně a uživatelé honiteb mají tak ztížené podmínky ulovenou zvěř zhodnotit. Přitom u většiny uživatelů je zdroj financí právě prodej zvěřiny. Výkupní ceny vůči maloobchodním cenám jsou tristní. Já jsem proto zavedení webu prozveruiinu.cz uvítal, poslali jsme okamžitě informaci všem spolkům okolo. Když jsem ale koukal na mapu, kdo je tam přihlášený, kromě nás jsou tam jen asi další čtyři honitby, což je ze 74 honiteb okresu málo. Nevím, jak to ostatní dělají, zda dávají vše do výkupu, nikomu nechci sahat do svědomí, ale my v našem spolku 80 % ulovené zvěře prodáváme těm, kteří se přihlásí přes tento portál.
Věra Bouzková: Portál prozverinu.cz jistě dobře funguje, osobně s tím já nemám zkušenosti, ale zájemce navádím na tyto stránky, pokud mě osloví, že by rádi zvěřinu někde odkoupili. Všímám si, že nemyslivecká veřejnost sice nemá ráda myslivce, ale zvěřinu ráda má a velice jí chutná. Takže se snažím sdělit všem, jak je zvěřina zdravá, kvalitní atd. Na našem plese se na zvěřinovou večeři nemyslivci těší, jak si zakoupením vstupenky na ples na zvěřině pochutnají a mohou ji i vyhrát v tombole. Snažíme se tímto způsobem propagovat nejen zvěřinu, ale i to, proč myslivec musí lovit, co je jeho náplní.
Jsou to lidé, kteří chodí opakovaně nebo přicházejí noví?
V počátcích se vytvořila klientela zájemců o zvěřinu, kteří nás přes web oslovili a ti se většinou stali trvalými odběrateli. Odhadl bych to tak, že z celkového prodeje zvěřiny přes web prozverinu.cz je asi tak 70 % stálých a 30 % nových odběratelů. Noví odběratelé se často ptají, zda je zvěř prohlédnutá a zdravá. Institut prohlížitele a jeho razítko pak hodnotí velmi kladně s tím, že mají jistotu o čerstvosti a zdraví prodávaného kusu.
Když byla funkce prohlížitele zvěřiny zavedena, byly tu spolky, které na to koukaly s despektem. Dneska již myslivci ve většině spolků pochopili, že je to výhodné. Myslím si, že dneska je prohlížitel už v každém spolku.
Které druhy zvěřiny nejvíc prodáte?
Srnčí a černou. Dá se říci, že srnce prodáváme všechny přes prozverinu.cz, černou skoro také všechnu, snad jen holou srnčí dáváme do výkupu. Když se loví víc, tak jsme rádi, že výkupna zvěř vezme, máme s ní dobrou spolupráci. Ale zároveň musím konstatovat, že je to podmíněné také tím, že výkupna není nijak daleko a má docela slušné ceny i za současné situace.
Jak řešíte to, že nesmíte prodat jinak než vcelku v kůži?
Prodáváme v kůži, tak jak nám nařizuje zákon, a zákazníkům pomáháme jinak. Kdyby veterináři už konečně povolili prodej dělené zvěřiny, tak prodáme téměř vše a podstatně více zvěřinu finančně zhodnotíme ve prospěch spolku. Většina lidí by si ráda něco připlatila a vzali by si i za vyšší cenu opracovanou kýtu anebo hřbet a spolek by pak mohl ostatní části spotřebovat pro svoji spotřebu. Proč to nejde u nás, když za hranicemi je to běžné?
Dneska, když si chcete zřídit bourárnu, tak jsou podmínky, jako když děláte zvěřinový závod. Spolky na to nemají, aby postavili za milion bourárnu, je na to navázáno plno zbytečných omezení. Svým způsobem veterinární správa hází klacky pod nohy myslivcům, přitom všichni chtějí, aby myslivci více lovili spárkatou zvěř. Jsem proto rád, že portál prozverinu.cz ČMMJ zřídila, je vidět, že ho navštěvují i nemyslivci, jsou to i lidé z paneláku a jsou rádi, že se ke zvěřině dostanou.
V té souvislosti se vrátím k mysliveckému plesu. Aspoň, že veterináři dovolili dávat do tomboly dělenou zvěřinu. V minulosti tam bylo třeba 20 ks srnčího a 20 prasat, vše zmrzlé. Pak nějaký kus vyhrály ženy z paneláku a pak nastal do jisté míry problém. Byl to pro ně danajský dar a přitom zvěřinu chtěly ochutnat. Když je v tombole srnčí kýta, plec z divočáka, nebo opracovaný hřbet, je to velmi lákavé a o tombolu je veliký zájem. Každý zajásá, z toho se dá už něco snadno udělat, nemusí bádat, kde, kdo a jak jim kus zpracuje.
Jak hodnotíte aktivity ČMMJ co se týče propagace zvěřiny? Pořad se Sapíkem, myslíte, že to přispělo?
Určitě to pomohlo k osvětě a propagaci, lidé mají pana Sapíka rádi, vím, že na pořady mnozí koukají. Lidé totiž ani neznají recepty na zvěřinu. Zvěřina je vynikající, ale jen pokud člověk ví, co s tím. A je to zároveň i dobrá propagace myslivosti.
O AFRICKÉM MORU PRASAT
Jste okres, který má jako první případ ohniska afrického moru prasat. Zrovna včera byly potvrzeny nové dva případy. Jak vidíte situaci kolem AMP z hlediska myslivců, jak se myslivci zachovali a jak v této nové situaci myslivci na okrese Liberec fungují?
Šok to nebyl, čekalo se to, když mor běhá kolem nás, tak je nové ohnisko jen otázkou času. Víme, jak Polsko opatření proti šíření AMP dělalo nebo spíše nedělalo, takže to, že u nás klid vydržel tak dlouho, je tak trochu zázrak. Bohužel mor bude jednou z příčin velkých problémů uživatelů v dotčené příhraniční oblasti. Zvěřina tam ve většině případů byla hlavním zdrojem příjmů uživatelů a to teď nebude. Jak to bude dál, jak se rozšíří zpřísněné podmínky, to neumím odhadnout, ale vidím to docela černě. Teď navíc končí nájemní smlouvy v honitbách, to se taky projeví, a otázka nějakých kompenzací je ve hvězdách.
Pokud mám správné informace, tak Lesy ČR nebudou brát ohled na to, že se v honitbách nesmí lovit. Někteří zemědělci snad budou mít pochopení a snad to myslivci aspoň v některých honitbách ustojí. Máme tu navíc vlky, ti honitby proženou a zvěř uteče všude možně. Každý vidí jen to svoje a nevidí souvislosti, obávám se, že se situace bude v dohledné době jen a jen zhoršovat.
A do honiteb ve vymezeném pásmu už veterináři navezli kafilerní boxy?
Někde je už mají, někde ne. Veterinářům kladu za vinu, že hrozbu AMP neřešili dřív. Když se mor objevil blízko za hranicemi v Polsku, bylo sezení s veterináři, jejich slova byla, že vše budou řešit, až situace nastane. Spolky ale nemají na nějaká opatření kvůli AMP peníze, kde by je vzaly. Pokud jsou v nájmu, tak platí velké nájmy za honitby plus další náklady na provoz. Ono se snadno řekne udělejte svozové místo, ale pozemek je někoho, myslivci většinou vhodné pozemky nemají.
Stejně tak nikdo pořádně a jasně nevysvětlil, jak se budou hradit myslivcům náklady, pokud při hledání a sběru uhynulých divočáků mají používat ochranné jednorázové prostředky, dezinfekci atd. Prostě chybí mi větší informovanost a spolupráce od Státní veterinární správy.
Původní požadavky veterinářů se setkaly docela s nevolí Uživatelé honiteb chtěli jasné stanovisko, oslovovali i obecní úřady, ty ale zase řekly, že budou uvažovat o finanční pomoci, až situace vygraduje. Je to pořád dokola.
My jsme třeba chtěli zaplotit hranici, ale argument byl, že to nejde, na to by muselo být stavební povolení a vlastníci pozemků by to ani nepovolili. Chápu, že je nějaká délka hranic, ale kdyby se opatření na hranicích udělala, třeba by to dopadlo jinak. A víte, na co lidé poukazují? Naši myslivci mají zákaz lovit, přitom doslova pár set metrů za hranicemi se v Polsku vesele loví dál. Jak toto vysvětlit našim lidem? To pak člověk neví, co si o opatřeních má myslet.
Takže to chápu tak, že naznačujete nechuť myslivců spolupracovat?
Otrávení myslivci už opravdu jsou, jde mnohdy o nejednoznačná nařízení. Vemte si například požadavek, aby myslivecká stráž kontrolovala pohyb osob v honitbách. Oba přece víme, jak je to reálné a jaké jsou reálné pravomoci a časové možnosti členů myslivecké stráže.
Nechápu třeba i to, že když se vydala opatření, byla zveřejněna v pátek s okamžitou platností, přitom na víkend byly dlouhodobě naplánované akce a naháňky. Konkrétně my jsme měli víkendové zkoušky honičů, ale kdyby mi nezavolala osobně vedoucí životního prostředí z kraje, tak jsme to ani nevěděli. Naštěstí se nám podařilo na poslední chvíli přesunout zkoušky mimo vymezenou oblast.
A co už vůbec nechápu, že veterináři prvotně komunikují jen s uživateli honiteb, vůbec je ale nenapadlo předem kontaktovat okresní myslivecký spolek a využít toho, že máme spojení přímo na jednotlivé myslivce a mohli jsme je hned aktuálně informovat. Když jsem se zprávu o moru a opatřeních dozvěděl, volal jsem jednatelce, ona to hned poslala všem, ale byla to naše iniciativa. Kdyby byly domluvené postupy pro případ vypuknutí nákazy předem, tak by situace vypadala jinak.
Takže myslivci jsou mnohde opravdu otrávení, chápu je, přišli o důležitou část sezóny, tlačí se na ně a bohužel výsledek je ten, že na dodržování opatření koukají s jistým despektem.
Veterináři neznají honitby, mají to nastavené na katastry, přitom honitba je třeba ve třech katastrech, ve dvou platí zákaz a v jednom ne, to přece postrádá logiku.
To opravdu byla hranice pásma stanovená podle katastrů?
Ano, není to po hranicích honiteb, to by bylo jednoznačné. Když se podíváte na nařízení, tak jsou tam vyjmenované katastry a nejsou to honitby. Přitom někteří členové ani neznají, kde končí nebo nekončí katastry. Teď uvidíme, co se změní po aktuálních dvou nových nálezech.
S poděkováním za rozhovor
připravil Jiří KASINA