Časopis Myslivost

 
Ministerstvo zemědělství (dále jen MZe) zveřejnilo výsledky mezirezortního připomínkového řízení k novele zákona č. 449/2001 Sb. Zákon o myslivosti. Dostupné v plném znění jsou na Odok portále Vlády ČR. Zveřejněny byly pouze připomínky a jejich vypořádání ze strany MZe podané “povinnými” připomínkovými místy.
Z celkových 60 „povinných“ připomínkových míst jako jsou ministerstva, Úřad vlády, kancelář prezidenta, Poslanecké sněmovny a Senátu a jiných státních orgánů a institucí, kraje, některé odbory a Agrární komora, jich 34 návrh novely připomínkovalo. MZe umožnilo podat připomínky i dalším 38 „nepovinným“ účastníkům připomínkového řízení, mezi nimiž jsou tak významné organizace a podniky jako např. LČR a VLS, nebo některé výzkumné ústavy, vysoké školy nebo různá sdružení vlastníků podnikajících v zemědělství a lesnictví stejně jako různá zájmová sdružení ochránců přírody, ale také ČMMJ.
Všechny jsem požádal o zaslání jimi podaných připomínek s reakcí MZe, ale odpověď jsem dostal pouze od 12 z nich a k minimální výměře jen od ČMMJ. Věřím, že i mnoho ostatních navrhovanou novelu k otázce minimální výměry připomínkovala, ale odpověď jsem nedostal. V tabulce X. s názvem “Vypořádání připomínek…” jsou ovšem uvedeny pouze připomínky „povinných“ připomínkových míst s reakcemi Ministerstva zemědělství.
 
Věnovat se chci postupně hlavně těm částem novely, které jsou nejdiskutovanější, vyvolávající nejvíce emocí nebo je podalo nejvíce připomínkových míst. Mezi taková témata patří především návrh na snížení minimální výměry honitby na 250 ha, lov hospodařícími osobami na honebních pozemcích, použití luku k loveckým účelům, problematika pronájmu honiteb a úloha mysliveckých spolků v české myslivosti.
Pro účely tohoto článku jsem si vybral téma navrhované minimální výměry honitby. Pro jednoduchost předkládám pouze stručná výtah nejdůležitějších odůvodnění připomínek a následných argumentů MZe při jejich vypořádání. Cílem článku je předložit informace o tom, kdo a jaké připomínky s uvedenými důvody předložil a jak se s nimi MZe popasovalo.
 
Proti snížení minimální výměry honitby na 250 ha se vyslovilo Ministerstva vnitra, v podstatě i Ministerstvo životního prostředí, dále Sdružení místních samospráv ČR, Svaz měst a obcí ČR a kupodivu i Agrární komora ČR. Nesouhlas vyjádřil i kraj Karlovarský, Olomoucký, Středočeský, Jihomoravský, Královehradecký, Liberecký, Pardubický, Plzeňský, Ústecký a Zlínský. Z nepovinných účastníků je to ČMMJ.
 
Jaké připomínky a jejich odůvodnění měla jednotlivá připomínková místa a jak se s nimi vypořádalo MZe?
 
Připomínkové místo Ministerstvo vnitra nesouhlasí s tím, aby minimální výměra honitby byla snížena na 250 ha. Stávajících 500 ha považuje za zcela minimální z hlediska hospodaření se zvěří a argumentuje tím, že existují honitby, které dosahují 2000 až 3000 ha, a přesto se v nich se zvěří hospodaří optimálně.
MZe se s připomínkou vypořádalo tak, že jí údajně vysvětlilo a neakceptovalo s následujícím odůvodněním, které pro úplnost uvádím celé: „Snížení minimální výměry honitby na 250 ha bylo uplatněno jako dílčí naplnění Programového prohlášení vlády v bodě posílení práv vlastníků půdy a hospodářů v organizaci honiteb. Snížení výměry honiteb respektuje vlastnické změny, které neustále probíhají, a umožní myslivecky reflektovat scelování půdy, které podporují komplexní pozemkové úpravy. Tato změna umožní přímý výkon práva myslivosti právě těm vlastníkům, kteří se o hospodaření v krajině aktivně zajímají a jsou zpravidla ve svém hospodaření na lesních i zemědělských pozemcích postihováni vznikajícími škodami zvěří“. Závěrem uvedlo, že „Na základě podaného vysvětlení byl rozpor odstraněn“.
 
Ministerstvo životního prostředí dává ke zvážení zachování současné výměry 500 ha obecně. Upozorňuje, že nižší rozloha honiteb může být spojena mj. se ztíženou koordinací chovu a lovu zvěře a v této souvislosti by bylo případně vhodné posílit roli oblastí chovu a vliv státní správy tak, jako je tomu v sousedních státech (Bavorsko, Rakousko). Tento návrh dává i s ohledem mj. na riziko administrativní náročnosti a těžko udržitelných společenských problémů spojených se zmenšováním honiteb.
MZe při vypořádání uvedlo, že připomínka byla vysvětlena, neakceptována a rozpor byl odstraněn, aniž by reagovalo na argumenty o možném ztížení koordinací chovu a lovu zvěře a vhodnosti posílení role oblastí chovu a dalších výhrad.
 
Agrární komora ČR je kategoricky proti snížení výměry honitby na 250 ha. Svůj odpor dokládá příkladem zvěře černé, která způsobuje největší škody na zemědělské půdě a přitom se pohybuje na ploše daleko větší než 250 ha. Pro zemědělce by tak bylo velmi složité až nemožné dohledat viníka.
MZe tuto připomínku neakceptováno a použilo stejně strohou argumentaci jako v případě Ministerstva vnitra.
 
Svaz měst a obcí ČR rovněž kategoricky nesouhlasí se snížením minimální výměry na 250 ha a navrhuje ponechat původní nastavení, tedy 500 ha, nebo otevřít diskusi k možnosti tvoření honiteb s minimální výměrou 300 ha, ale jen v případě, že půjde o honitby ve 100% vlastnictví jedné fyzické či právnické osoby.
Jako důvod proti 250 ha také uvádí, že to může zatížit státní správu, která se bude několik let zabývat tvorbou nových honiteb, spory o pozemky a dojde k narušení sousedské vztahů.
Snížení výměry by rovněž poskytlo prostor pro manipulace se souhlasem vlastníků pozemků. Dá se předpokládat i dělení současných honiteb za účelem zisku. Návrh nereflektuje biologické potřeby spárkaté zvěře a povede k narušení mysliveckého hospodaření s výrazným dopadem na kvalitu populací zvěře.
MZe se i v tomto případě odvolává na Programové prohlášení vlády stejně jako je tomu u Ministerstva vnitra, ale uvádí, že rozpor trvá.
 
Sdružení místních samospráv ČR navrhuje minimální výměru 250 ha jen v případě, že by se jednalo o honitbu jediného vlastníka, ale pro ostatní honitby ponechat 500 ha. Zdůvodňuje to tím, že snížení hranice minimální rozlohy u ostatních honiteb na 250 ha nevidí jako nástroj, který by vedl ke snížení početních stavů spárkaté zvěře a může zhoršit podmínky vykonávání zooveterinární prevence.
MZe se i zde odvolává na Programové prohlášení vlády tak jako je tomu při vypořádání připomínky Ministerstva vnitra ovšem s tím, že rozpor trvá.
 
Pokud se jedná o připomínky krajů, tak ty většinou argumentují tím, že snížení výměry na 250 ha povede k vytvoření celoročně nevhodných životních podmínek pro zvěř, dlouhodobému a finančně náročnému řízení při uznávání nových menších honiteb, nárůstu administrativy, což je v rozporu se schváleným úsporným balíčkem vlády a nepřinese ani efekt na snížení počtu spárkaté zvěře.
 
Karlovarský kraj zcela kategoricky nesouhlasí s navrhovanou minimální velikostí honiteb 250 ha, protože odporuje Programovému prohlášení vlády a nemá žádnou vědeckou oporu. Z telemetrického sledování zvěře je naopak zřejmé, že její domovské okrsky jsou daleko větší, než navrhovaných 250 ha.
Také jsou zcela ignorována stanoviska vědeckých institucí jako Česká zemědělská univerzita nebo Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, která uvádí, že minimální vhodnou výměrou z pohledu zachování biologických potřeb spárkaté zvěře je právě současných 500 ha a zmenšení není nástrojem pro snížení početních stavů zvěře ani škod na zemědělských a lesních pozemcích.
Jediná instituce, která snížení výměry podpořila, byla pouze Mendelova zemědělská univerzita v Brně.
I podle tohoto kraje dojde k významnému navýšení finanční a personální zátěže obcí s rozšířenou pravomocí a krajů, dlouhým správním řízení a rizikům mnoha soudních sporů.
MZe se i v tomto případě odvolává na Programové prohlášení vlády stejně jako je tomu u Ministerstva vnitra a uvádí, že rozpor byl po vysvětlení odstraněn.
 
Jihomoravský kraj požaduje ponechat původní velikost honiteb na 500 ha. Zdůvodňuje to tím, že snížením minimální výměry na 250 ha povede k vytvoření celoročně nevhodných životních podmínek pro zvěř. V průběhu roku se bude zvěř střídavě zdržovat na plochách jiných honiteb a nově se bude muset řešit otázka zodpovědnosti za vzniklé škody. Uvedená změna enormním způsobem zatíží státní rozpočet včetně administrativní zátěže správních orgánů a následně nárůstu soudních řízení.
MZe s odvoláním na Programové prohlášení vlády připomínku neakceptovalo, ale závěrem uvedlo, že rozpor trvá.
 
Královehradecký kraj žádá ponechat 500 ha jako minimální výměru honitby, protože 250 ha není pro biologii a etologii spárkaté zvěře dostatečné. Také to způsobí rozpad mnoha současných a funkčních honiteb. Budou zdlouhavá, nákladná správní řízení, která povedou k tomu, že v daných lokalitách nikdo nebude lovit a bude tak docházet k navyšování stavů spárkaté zvěře. Navržené snížení výměry honitby může reálně zhoršit podmínky vykonávání zooveterinární prevence či přijetí mimořádných veterinárních opatření (např. v případech afrického moru prasat).
MZe se při vypořádání s touto připomínkou opět odvolává na Programové prohlášení vlády, připomínku neakceptovalo a na základě podaného vysvětlení byl rozpor odstraněn.
 
Liberecký kraj podmiňuje souhlas se snížení minimální výměry honitby na 250 ha pouze při současném snížení administrativy a speciální úpravou pro doručování.
MZe při vypořádání s touto připomínkou znovu poukázalo na Programové prohlášení vlády a způsob doručování upravilo.
 
Olomoucký kraj také zásadně nesouhlasí se snížením minimální výměry honitby na 250 ha zejména pro zdlouhavé a administrativně náročné správní řízení při vyřizování nových žádostí. Lze tedy očekávat značné vytížení pracovníků státní správy myslivosti vyřizováním nových žádostí.
MZe při vypořádání této připomínky postupovalo stejně jako v případě kraje Libereckého a uvedlo, že kraj s jejím vypořádáním souhlasí a rozpor byl odstraněn.
 
Pardubický kraj nesouhlasí se snížením minimální výměry na 250 ha s celou řadou argumentů. Především to nebylo výslovně uvedeno v Programovém prohlášení vlády ČR a zachování současné minimální výměry 500 ha podporovala řada význačných odborných škol, výzkumných ústavu a zájmových organizací.
Snížení minimální výměry bez dalších opatření (např. povinné hospodaření se spárkatou zvěří v rámci rozsáhlejších oblastí) neodpovídá řádnému hospodaření se spárkatou zvěří. Bude znamenat výrazné navýšení administrativy s neúměrnými finančními náklady a může doházet k zahlcení správních i obecných soudů.
MZe se při vypořádá s touto připomínkou také pouze odvolává na Programové prohlášení vlády a uvádí, že vysvětleno, neakceptováno, ale rozpor trvá.
 
Plzeňský kraj navrhuje ponechat stávajících 500 ha. V důsledku navrhované změny lze očekávat enormní nárůst administrativní zátěže s vysokými náklady při vyřizování žádostí a následně při správě vyššího počtu honiteb. Souhlasit lze rovněž s negativními sociálními dopady, které zmiňuje Důvodová zpráva jako je úbytek aktivních myslivců, vyšší množství sporů mezi sousedními honitbami i uvnitř honiteb.
MZe se ve vypořádání stroze odvolává na Programového prohlášení vlády a uvádí Vysvětleno a rozpor byl odstraněn.
 
Snad nejrozsáhlejší argumentací přinesl Středočeský kraj, který vyjadřuje zásadní nesouhlas se snižováním minimální výměry honiteb pod 500 ha.
Podle tohoto kraje návrh nereflektuje biologické nároky zvěře. Uvádí, že velikost honitby má minimální vliv na početnost spárkaté zvěře s tím, že problém by se neměl řešit pouze odlovem, ale ministerstvo by se mělo zaměřit i na další podstatné příčiny stavu.
Zásadní roli vidí ve způsobu zemědělského a lesnického hospodaření.
Novela podle názoru kraje nebere v úvahu převažující názor vědecko-výzkumných institucí. ČZU v Praze a VÚLHM se vyjádřily pro zachování minimální výměry 500 ha a pouze MENDELU v Brně je pro 250 ha.
Lze také očekávat výrazný nárůst byrokracie a nákladů na státní správu i několikaletá řízení.
V odůvodnění kraj také uvádí, že se nelze ztotožnit s argumentem ministerstva zemědělství, že novela v tomto případě vychází z Programového prohlášení vlády, neboť původně deklarovaný návrh představený Ministerstvem zemědělství od zástupce stejné vládní koalice počítal s minimální výměrou 500 ha.
Jako důvod svého stanoviska rovněž předkládá příklad Slovenska, kde minimální výměra dosahuje 1000 ha a 2000 ha v jeleních oblastech.
MZe k tak rozsáhlé argumentaci uvedlo pouze Neakceptováno s odvoláním na Programové prohlášení vlády, a že rozpor trvá.
 
Rovněž Ústecký kraj navrhuje ponechat 500 ha s odůvodněním, že snížením minimální výměry honiteb na 250 ha rozhodně nedojde k posílení práv vlastníků honebních pozemků s tím, že mnoho vlastníků svá práva doposud prostřednictvím aktivního členství v honebních společenstvech neuplatňuje tak, jak jim současný zákon umožňuje. Rozhodně se nezvýší lovecký tlak na zvěř a nesníží se škody způsobené zvěří.
Snížením výměry honiteb může dojít k velmi silnému administrativnímu zatížení orgánů státní správy myslivosti, zvýší se množství vleklých sporů a bude docházet ke zhoršení mezilidských vztahů.
MZe se i v tomto případě ve Vypořádání odvolává na Programové prohlášení vlády, napsalo, že neakceptováno, vysvětleno a na základě toho rozpor odstraněn.
 
Zlínský kraj požaduje ponechat minimální výměru honitby 500 ha.
Snížení výměry bude podle názoru tohoto kraje kontraproduktivní ve vztahu k hlavnímu cíli, tj. redukci přemnožené zvěře.
Nová úprava vnese chaos a vleklé spory mezi uživatele měněných honiteb.
MZe připomínku neakceptovala opět s odvoláním na Programové prohlášení vlády a rozpor trvá.
 
Českomoravská myslivecká jednota považuje snížení minimální výměry 250 ha pro uznání honitby za největší negativní zásah do zásad chovu zvěře.
Dá se předpokládat významný zásah do výkonu spolkové činnosti ve vesnických regionech. ČMMJ navrhuje 1000 ha pro honitby se zvěří spárkatou a 500 ha pro honitby se zvěří drobnou. Svůj návrh dokládá příklady Slovenska 2000 a 1000 ha, Polska 3500 ha a Maďarska 3000 ha.
MZe připomínku neakceptovalo již tradičně s odvoláním na Programové prohlášení vlády, a navíc na požadavek vládní koalice v rámci jednání ve formátu K10.
 
V souhrnu lze konstatovat, že z celkového počtu 34 zaslaných připomínek ze 60 povinných připomínkových míst se problematice minimální výměry honitby věnovalo Ministerstvo vnitra a životního prostředí, 10 krajů a také Sdružení místních samospráv ČR, Svaz měst a obcí ČR a Agrární komora ČR. Žádnou připomínku nepodaly kraje Jihočeský, Vysočina, Moravskoslezský a Praha.
Zásadní připomínky k navrhované minimální rozloze honitby 250 ha uplatnilo Ministerstvo vnitra, Sdružení místních samospráv ČR, Sdružení měst a obcí a kraje Liberecký, Pardubický, Olomoucký a Ústecký. Původní návrh zákona byl podle předkladatele předložen vládě s rozpory, a to s krajem, Jihomoravským, Pardubickým, Středočeským, Zlínským a se Sdružením místních samospráv a Svazem měst a obcí.
Se snížením minimální výměry honitby na 250 ha nesouhlasilo všech 10 krajů, ale také Ministerstvo vnitra. Ministerstvo životního prostředí dalo ke zvážení zachování současné výměry, tedy 500 ha. Zásadní a kategorický nesouhlas vyjádřil kraj Karlovarský, Olomoucký Středočeský i Agrární komora a Svaz měst a obcí. Sdružení místních samospráv ČR by souhlasilo s 250 ha v případě, že by se jednalo o rozlohu honitby jediného vlastníka.
 
Po uzavření Připomínkového řízení předložilo Ministerstvo zemědělství 11.5.2024 návrh novely k projednání ve Vládě a ta ho ihned 12.5.2024 schválila a odeslala do Poslanecké sněmovny. Veřejně přístupný je na adrese https://odok.cz/portal/veklep/material/ALBSCX7LJFVL/. K nalezení je zde pod číslem sněmovního tisku č. 732.
Konečný text návrhu na minimální výměru honitby předložený Poslanecké sněmovně je:
„Orgán státní správy myslivosti stanoví minimální výměru honitby
a) 50 ha, jde-li o oboru,
b) 500 ha, jde-li o honitbu uznávanou v hranicích již stávající honitby, která byla z více jak 80 % uznána na honebních pozemcích, k nimž výkon vlastnického práva státu a jiných majetkových práv státu vykonává Ministerstvo obrany nebo právnická osoba jím zřízená nebo založená, nebo
c) 250 ha, jde-li o ostatní honitby“.
 
Určitě by bylo zajímavé znát úplnou argumentaci Ministerstva zemědělství při projednávání připomínek s připomínkovými místy, když pak v části Vypořádání je napsáno „Vysvětleno“ a „Neakceptováno“ nebo závěrem je třeba uvedeno „Na základě podaného vysvětlení byl rozpor odstraněn“.
V naprosté většině případů je přitom jediným argumentem Programové prohlášení vlády. To však obsahuje jen obecnou formulaci „Posílíme pravomoci vlastníků půdy a hospodářů v organizaci honiteb. Včasné řešení problémů s přemnoženou zvěří či škůdci uchrání krajinu před většími škodami a ušetří veřejné peníze“. Jak vidno ani zmínka o snižování minimální výměry honitby, natož na 250 ha.
Ministerstvo zemědělství k plnění Programového prohlášení vlády z nějakých neznámých důvodů přistoupilo hlavně návrhem na snížení minimální výměry honitby na 250 ha, a to bez ohledu na biologické, prostorové a potravní potřeby zvěře, ale vlastníkům honebních pozemků v tomto směru žádné povinnosti neuložilo.
Nehledě na to, že tento návrh veřejné peníze zcela určitě neušetří, ba naopak.

Ing. Alexandr VÍT