Moje první setkání s novou termovizí bylo velmi příjemné. Tělo termovize je prakticky stejné jako u digitálu DS 35, součástí balení jsou i montážní kroužky na picatinny lištu a hmotnost 680 g je stejná jako u DS 35. Připevnění puškohledu na MAUSER M18 6,5 CRD bylo dílem necelých deseti minut, pak následné hrubé srovnání záměrného kříže s osou hlavně a hurá na střelnici. Záměrný kříž volím (mohu si vybrat ze šesti variant) variantu č. 4, klasický „T“ kříž s tečkou uprostřed a odměrnou osnovou na svislém ramenu kříže, barvu červenou (zde je opět možnost výběru ze čtyřech barev).
První rána je 1 cm vpravo a 3 cm dole. Následuje korekce za pomocí „zmrazení kříže“, další rána sedí přímo v centru, následuje další výstřel po kontrole dotažení šroubů na montáži a dál si upravuji poslední čtvrtou ránu na ONV 2 cm nad střed.
Nastřelení je hotovo na čtyři výstřely a záměrný kříž je ve středu objektivu, což je další výhoda nových PARDů. Teď mě už jen čeká nastavení základní jasu a kontrastu a dalších vymožeností, které PARD poskytuje.
První úlovek 15. 11., lončák 54 kg
Celý den pršelo, a tak jsem se rozhodl vyzkoušet novou termovizi ve ztížených světelných podmínkách, po zasednutí na krytou kazatelnu, jsem doladil nastavení jasu a kontrastu a zvolit variantu „teplá bílá“. Asi v 21:30 přišlo z lesa 7 prasat a opatrně se blížili k vnadišti. Základní nastavení 3x jsem neměnil, ale pouze čekal na chvíli až bude zvěř v klidu a bude dobře natočena. Při vzdálenosti 95 m jsem odhadoval hmotnost selete asi na 30 kg, ale nakonec to byl to lončák o hmotnosti 54 kg. Možná zvyk z předchozích lovů na stejném místě, kdy jsem lovil PARDEM 35 zvětšení 5,6x, jsem si neuvědomil, že při zvětšení 3x bude zvěř vypadat menší. Chybami se člověk učí. Vše, ale dobře dopadlo zvěř zůstala na nástřelu v ohni.
Druhý úlovek 22.11., sele 28 kg
Na konci čekané po příchodu k autu jsem zaregistroval pohyb v poblíž rákosu a bylo zde 8 selat s bachyní. Připravil jsem si trojnožku, zapnul PARD, který byl ve spícím režimu a už jenom vybíral sele, které bude v klidu, abych ho mohl ulovit. Varianta „teplá bílá“ digitální zvětšení 2x, vzdálenost 122 m. Sele zůstalo v ohni.
Třetí a čtvrtý úlovek 30.11., 2x liška
Pro zvýraznění kontrastu pozorovaného objektu jsem na čekanou zvolil variantu „teplá černá“. První liška přišla na dostřel okolo 19 hodiny, hlavně zachovat klid a uvědomit si, že je termovize nastřelená na ONV, to znamená, že při vzdálenosti 83 m musím mířit na spodní okraj komory. Výstřel, lišče zůstává v ohni. To samé se opakuje přibližně za hodinu, tentokrát je to dospělý lišák a vzdálenost je 92 m.
Pátý a šestý úlovek 1.12., 2x sele, 29 kg a 32 kg
Na toto vnadiště přichází zvěř většinou později, tj. po 22 hodině. Opět používám „teplou černou“. Šest samotných selat se objevilo po čtvrthodině čekání. Protože se vnadiště nachází v blízkosti rokle, volím zásah na přední komoru. Sele po výstřelu zůstává v ohni, ostatní jsou dezorientována po výstřelu, následuje rychlé přebití a i druhé sele zůstává v ohni. Vzdálenost 67 m, výhoda termovize je, zvěř vidím i v okamžiku výstřelu a mohu lépe kontrolovat značení zásahu, případně vyhledat další cíl.
Sedmý úlovek 5.12., jelen I.VT, 77 kg
Protože nám daňčí a jelení zvěř působí v naší honitbě škody loupáním, máme jako spolek povolenou výjimku ze zakázaných způsobů lovu podle ustanovení § 45, odstavec 1, písmeno g a písmeno m. To znamená, že můžeme lovit v noci a pomocí zaměřovačů na zbrani konstruovaných na principu noktovizorů.
Okolo 20. hodiny mi přichází na louku před kazatelnou jelen špičák na vzdálenost 98 metrů, natáčí se komorou a tak umísťuji kříž termovize těsně za plec a lehce mačkám.
Jelen po výstřelu značí komorovou ránu, ihned vidím barvu a zároveň mohu pozorovat, jak zvěř barví a po 70 m klesá na zem a zhasíná. Použil jsem kontrast „teplá bílá“ digitální zvětšení 2x bylo asi zbytečné. Obeznání zvěře podle paroží na asi 60 m, na větší vzdálenost už je to problém.
Osmý úlovek 17.12., sele 10 kg
Opět jsem na kazatelně u Borovice a zasedám lehce před 22. hodinou. V průběhu tříhodinové čekané navštěvuje vnadiště pouze srnčí zvěř. V hodinu po půlnoci tedy začínám balit deku, hubertus a termosku. Ještě naposledy kontroluji termovizí vnadiště, a v tu chvíli vidím, že se přes horizont blíží tlupa černé. Rychle tedy pokládám ruksak na podlahu, vytahuji semišovou podložku s pískem pod předpažbí a budím PARDa ze spícího režimu, kde je nastavena „teplá černá“. Už je na čase, selata už jsou na vnadišti. Volím opět zásah na přední komoru. Vzdálenost je 65 m. Sele zůstává po ráně v ohni. Snažím se rychle přebít, ale bohužel se mi zasekává prázdná nábojnice. Ostatní selata jsou po ráně dezorientovaná a jedno dokonce běží přímo ke kazatelně. Škoda. Termovize při střelbě v pohybu „nekostičkuje“ jako digitál a tak byla velká šance ulovit ještě jeden kus, ale nepodařilo se.
Devátý úlovek 19.12., liška
Lišky chodí poměrně brzy, a tak zasedám u po 18. hodině. Asi po hodině a půl čekání vytahuje lišák z lesa a značkuje si svoje teritorium. Na PARDu je nastavena „teplá černá“ a základní zvětšení 3x. Značkování díky termovizi vidím na vzdálenost okolo 120 m. Lišák se mezitím přiblíží na dostřel, zastaví se, a tak nezbývá než namířit na spodní okraj komory a vystřelit. Zvěř zůstává v ohni, vzdálenost 96 m.
Desátý úlovek 19.1. sele, 24 kg
Fouká západní vítr, proto volím na čekanou kazatelnu na Typltově louce. Asi po hodině čekání vycházejí z rokle dva kusy srnčího a ohlížejí se zpátky. Po chvílí z rokle vytahuje pět selat a pomalu přecházejí louku. Jedno sele zůstává stát ve vzdálenosti 104 m, a tak se snažím zamířit na komoru a opatrně mačkám spoušť. Sele po ráně značí, a protože opět používám „černou teplou“, je jasně vidět na sněhu pobarvená stopa. Asi po 40 m klesá na zem a zhasíná.
Tolik tedy stručný popis mých úlovků s termovizním zaměřovačem PARD TS 31 v průběhu dvou měsíců. Pokud bych měl zhodnotit praktické zkušenosti, získané nejen při popsaných lovech, mohu konstatovat následující.
Hmotnost testovaného termovizního puškohledu jasně vítězí nad ostatní konkurencí.
Velmi pozitivně hodnotím jasný obraz, který je ale u všech PARDů samozřejmostí, pozitivní je i to, že po korekci kříž zůstává uprostřed zorného pole puškohledu.
Z hlediska ovládáním jsou ovládací prvky vždy v dosahu a ergonomicky dobře řešené k snadnému ovládání.
Na výběr je 7 obrazových módů a 3 pozorovací scény, což je podle mého názoru dostatečně široký výběr, který upokojí snad každého zákazníka.
Velmi praktické je možnost pořizování fotografií, automatického nahrávání po výstřelu a možnost okamžitého zobrazení, což se velmi hodí při kontrole umístění zásahu před případným následným dosledem zvěře, která nezůstala v ohni a z nástřelu odešla.
K dispozici je 5 variant nastřelení podle druhu střeliva, což je určitě dostačující, já osobně při popsaných lovech využil nastřelení na střelivo Sellier Bellot a Norma.
Prodejní cena je z mého pohledu velmi příznivá při porovnání s podobnou konkurencí.
Pokud bych měl naopak najít nějaké mínusy, tak snad mohu uvést výdrž akumulátoru asi 5 hodin, což by při případných celonočních čekaných vyžadovalo nutnost náhradního akumulátoru s sebou nebo využití powerbanky.
A podle mého názoru je z hlediska mých způsobů lovu v podstatě zbytečné digitální zvětšení, obraz se jen zhorší, já jsem digitální zvětšení prakticky nepoužíval a zcela mi vyhovovalo základní zvětšení 3x nastavené na termovizi, které mi poskytovalo dostatečně kvalitní obraz.
Takže pokud mohu na závěr předat nějaké doporučení vyplývající z vlastní zkušenosti, troufám si tvrdit, že PARD TS 31 s čočkou 35 mm je plně vyhovujícím a velmi praktickým přístrojem pro běžné noční lovy v našich honitbách za vstřícnou cenu.
Josef KRAUS