Za prvé, život se vyvinul v moři (dostatek sodíku a dalších minerálů) a na souš pronikl až o stovky milionů let později, takže si stále uchováváme potřeby minerálů z našeho mořského původu, které suchozemské prostředí v přírodě nemůže vždy splnit (např. v případě sodíku). A za druhé, to, co si představujeme pod pojmem "příroda", je velmi proměnlivý soubor stanovišť, od téměř pouští s malým množstvím vody a hornin plných minerálů až po vlhkou džungli nebo vlhká stanoviště v Evropě, na Novém Zélandu a v dalších zemích, kde každodenní déšť vyplavuje minerály od sodíku až po vápník (Tomás Landete Castillejos, IDUBA).
Zvířata, která nás zajímají, především jelenovití, žijí stejně v široce pestrém souboru podmínek, kde může být minerálů hodně nebo málo v závislosti na geologickém typu půdy a dalších podmínkách.
V oborních chovech je koncentrace zvěře na plochu vyšší než ve volných honitbách. Z tohoto důvodu je nezbytné věnovat vyšší odbornou pozornost dotaci minerálních látek ještě více než ve volné přírodě. Managment chovu zvěře v oborách, ale i na farmách je velice různý a záleží na velikosti, úživnosti prostředí, počtu zvěře a záměru chovatele. V každém případě je nezbytné věnovat se minerální výživě, aby nedocházelo k deficitům a následným nežádoucím vlivům na organismus zvířete.
Minerální látky jako sodík, vápník, fosfor, hořčík, dále stopové prvky, popřípadě vitamíny se mohou zvěři v oborách, ale i na farmách či v zájmových chovech doplňovat více způsoby.
Potřeba minerálních látek je závislá na jejich množství v půdě a následně v rostlinách, které tam rostou a zvěř je přijímá. Je vhodné, aby chovatel minerální úživnost ve své oboře dobře znal a přizpůsobil tomu dotaci minerálních živin. Informace o potřebě minerálních živin pro zvěř v oborách dosud není mnoho, ale dá se z již publikovaných závěrů vycházet při kalkulaci krmné dávky.
Nejčastějším způsobem dotace minerálních látek je zamíchání minerálních nebo doplňkových krmiv do krmné směsi. Tato dotace bývá provozována většinou v zimě, popř. v době parožení zvěře. Ve zbytku roku bývá většinou v nabídce sůl, popř. solné kostky, které ale neobsahují kromě sodíku s chlorem žádné další minerální živiny.
Je ale velice důležité věnovat i dalším minerálním látkám, především vápníku a fosforu náležitou pozornost a zvěři je předkládat. Vhodným doplňkovým způsobem je použití minerálních krmiv ve slaniscích. Předkládání minerálních krmiv do slanisek, tedy k soli ještě přidaný vápník, fosfor, popř. další prvky používali již před sto lety naši předci, jak vypovídají odborné články v časopise Stráž myslivosti / Myslivost z třicátých let minulého století.
Cílem praktického ověřování, jejichž výsledky jsou uvedeny v tomto článku, bylo kvantifikovat spotřebu sypkého minerálního krmiva s názvem „Premin SLANISKO“ a později „Premin SLANISKO II“, umístěného ve slaniscích, u zvěře jelení a mufloní v oborních chovech a také období, kdy jsou spotřeby vyšší a kdy nižší.
Při ověřování s námi spolupracovalo několik obor z Česka, kterým děkujeme za spolupráci po celé období sledování spotřeby.
Sledování probíhalo od roku 2015 do roku 2020, kdy v prvních třech letech se plnila slaniska sypkým minerálním krmivem „Premin SLANISKO“ a poslední dva roky se používala upravená receptura „Premin SLANISKO II“.
První období sledování bylo tříleté a monitorovali jsme spotřebu minerálního krmiva „Premin SLANISKO“, kdy pro vyhodnocení spotřeb byly vzaty hodnoty až druhý a třetí rok. Druhé období bylo pro nás čtvrtý a pátý rok se sledováním spotřeby „Premin SLANISKO II“, kde jsme upravili složení minerálních živin v tomto produktu.
Z odborné literatury je známo, že velcí býložravci jsou schopni vyhledávat z minerálních živin pouze sodík, který je v organismu v deficitu, především pro vyrovnávání osmotického tlaku a acidobazické rovnováhy (kromě dalších významných funkcí).
V produktu Premin SLANISKO jsme měli obsah 21 % sodíku a podle hypotézy na získávání sodíku podle deficitu v těle zvířete jsme navrhli novou variantu minerálního krmiva – Premin SLANISKO II s obsahem sodíku 10 % a předpokládali jsme jeho vyšší spotřebu.
Obora č. 1 má rozlohu větší než 100 ha. Slaniska jsou umístěna v blízkosti krmných míst. Hlavní zvěří je zvěř jelení, doplňkově zvěř daňčí. Je to obora s rozmanitými přírodními podmínkami, s velkými loukami a zastoupením nemalé části lesa.
V oboře se krmí od jara do podzimu krmná směs, která obsahuje zamíchané minerální krmivo pro dotaci minerálních látek. V zimním období je základem krmné dávky konzervovaná píce bez přídavku minerálních živin a jediným zdrojem jsou slaniska.
Spotřeby ve slaniscích byly sledovány měsíčně. Z grafu, který znázorňuje spotřebu minerálních krmiv ve slaniscích za jeden měsíc v kg je zřetelný trend. V zimním období, kdy se krmí konzervovaným objemným krmivem bez přídavku minerálních látek je spotřeba minerálního krmiva ve slaniscích 3 až 4x vyšší než v období od jara do podzimu, kdy se používá krmná směs se zamíchaným minerálním krmivem.
Jsou jasně znázorněny vyšší spotřeby v měsících květnu – červenci, kdy jsou laně plné a následně jsou kojena mláďata. U samců dochází k mineralizaci paroží a tím k vyšším požadavkům na minerální látky. Upravené minerální krmivo Premin SLANISKO II mělo o 50 % vyšší spotřebu než původní verze.
Obora č. 2 je obora horského typu s rozlohou kolem 1000 ha s dominujícím podílem lesa. V zimním období se krmí senem, řepou a ovsem.
Do období začátku měření spotřeby minerálního krmiva se používala pouze kusová sůl. Dotace minerálních látek za celé sledované období probíhala pouze prostřednictvím slanisek. Jedinou zvěří v oboře je zvěř jelení.
V oboře je jasný vrchol spotřeby v období duben – červenec, kdy dochází k pastvě nově vyrostlé trávy, vysoké březosti, kojení a mineralizaci paroží. V oboře je v provozu 40 slanisek a podle spotřeb v jednotlivých slaniscích v každém měsíci je zřetelné, ve kterých částech obory se v danou dobu zvěř zdržuje. Spotřeba produktu Premin SLANISKO II byla o 63 % vyšší než u původní verze. Průměr spotřeby Premin SLANISKO II (jeleni, laně kolouši dohromady) zde činil asi 3,3 kg/ks/rok.
Obora č. 3 s mufloní zvěří se nachází v nižší nadmořské výšce, kde probíhá intenzivní chov zvěře s využitím krmné směsi, která již v sobě obsahuje minerální látky. Slaniska slouží jako doplňkový zdroj minerálních látek.
V grafu je uveden trend spotřeby Premin SLANISKO II ve slaniscích a tento trend je opačný, než bývá obvyklý. Větší spotřeba je v zimě a přes vegetační období se snižuje. Vysvětlení je takové, že je v oboře půda bohatá na minerální živiny, které se přenáší do vegetace, a ta bývá ve vegetačním období velice bohatá, zvěř ji intenzivně bere a již nemá tolik potřebu chodit ke slaniskům. V zimě, kdy v oboře vegetace není a seno pocházející mimo oboru tolik minerálních látek nemá, jsou mufloni nuceni chodit ke slaniskům více než v létě.
Obora č. 4 je rozdělena na více od sebe oddělených částí. Zajímavostí v této oboře bylo zjištění, že má různé minerální podmínky. V jedné její části nedocházelo prakticky vůbec ke spotřebě minerálního krmiva ve slaniscích. Provedli jsme proto analýzu minerálních látek v půdě v této části obory a v jiné části, kde byla spotřeba ve slaniscích standardní. Výsledky měření jsou uvedeny v tabulce.
Zjistili jsme, že v místě, kde zvěř k umělým slaniskům vůbec nechodila, bylo v půdě 15x více sodíku, 230x více vápníku, 4x více hořčíku, 5x více fosforu, 55x více mědi, 20x více manganu a 7x více zinku, než v ostatních částech obory. Z výsledků měření uvedených v tabulce je názorně vidět, že i v rámci jedné obory mohou být různé půdní podmínky a tím i různé možnosti příjmu minerálních živin zvěří.
V části A obory jsou chováni mufloni v menším množství, u Preminu SLANISKO II byly největší spotřeby v období duben–červen a spotřeby varianty II byly celoročně vyšší oproti variantě první vyšší o 185 %.
V části B obory jsou chováni mufloni v menším množství, u Preminu SLANISKO II byly největší spotřeby v období duben–červen a spotřeby varianty II byly celoročně vyšší oproti variantě první vyšší o 201 %.
Jak v části A, tak v části B byl hlavní odběr minerálního krmiva ve slaniscích od března do června.
Obora č. 5 je menší oborou s jelení zvěří, kde jsou spotřeby různé u obou variant produktů. U Premin SLANISKO Jsou spotřeby vyšší v zimě a nižší v květnu a červnu. U Premin SLANISKO II byla nejvyšší spotřeba od května do srpna, což je standardní v tomto období.
Rozdílná spotřeba minerálního krmiva ve slaniscích byla ovlivněna přidáváním slaného pečiva do krmné dávky v různém množství v různém období. Dostatek soli v pečivu měl zásadní vliv na spotřebě minerálního krmiva ve slaniscích. Na tomto příkladu je vidět, že při úvaze o spotřebě minerálních látek ve slaniscích se musí vzít všechny faktory chovu v úvahu.
Závěr
Spotřeby minerálního krmiva ve slaniscích v oborách jsou rozdílnější, než tomu bylo u volných honiteb, kde jsou pozorovány velice shodné trendy. V oborách jsou rozdílné podmínky chovu, ať již se jedná o velikost obory, druh a počet zvěře, přírodní a úživné podmínky a samozřejmě způsob krmení zvěře.
Spotřeby minerálního krmiva Premin SLANISKO II v oborách byly přímo úměrné aktuální potřebě doplnit sodík v organismu zvířete. Potvrdilo se, že nabízet možnost soli v oborách na lízání je nezbytnost a mít tuto sůl obohacenou o vápník, fosfor, hořčík a stopové prvky, tak jak je tomu v minerálním krmivu Premin SLANISKO II, je významným benefitem pro chovatele.
U slanisek je důležité mít jich v oboře dostatek a průběžně je doplňovat minerálním krmivem a sledovat jejich spotřeby. Je důležité, aby v oboře, kde se do slanisek používá sypké minerální krmivo, se již nedávala kusová či lisovaná sůl, která výrazně omezuje spotřebu minerálního krmiva.
Ing. Ondřej FALTUS,
VVS Verměřovice s.r.o.