Myslivost má v naší zemi hluboké kořeny sahající až do středověku. Je to činnost, která kombinuje respekt k přírodě, znalosti ekosystémů, dovednosti získávané po generace jejichž náplní je dlouhodobé využívání a ochrana přírody a zvěře.
S postupem času se myslivost neustále vyvíjela a přizpůsobovala novým výzvám a technologiím, přesto si stále zachovává své zvyky a tradice, na které jsme patřičně hrdí. Česká myslivost jako první byla dokonce zapsána na seznam národního nehmotného dědictví.
To však ale neznamená, že se z myslivosti stala zakonzervovaná neměnná aktivita, i do myslivosti vstupují nové technické a vědecké poznatky, nejen zbraně, střelivo, přístroje pro noční vidění, fotopasti a další moderní pomůcky nacházejí stále více své uplatnění při výkonu práva myslivosti.
V posledních několika letech stojíme na prahu dalšího významného milníku – integrace dronů do myslivecké praxe. Jak tato moderní technologie zapadá do naší myslivosti a jak může obohatit praktický výkon práva myslivosti?
Každá část historie má svoje tradiční postupy, a to co nyní vnímáme s potřebnou úctou k tradici, bylo kdysi technologickou novinkou, která měla své příznivce, ale i odpůrce. Z dnešního pohledu se nad tím nikdo ani nepozastaví, a proto je důležité dát moderním technologiím šanci i nyní, stejně tak jako například naši předkové dali šanci například zaměřovacím dalekohledům nebo novým konstrukcím zámků loveckých zbraní.
Od počátků lidské civilizace bylo lovectví nezbytné pro přežití. První lovci používali primitivní nástroje jako oštěpy a další kamenné zbraně. Zavedení luků a šípů v paleolitu představovalo revoluci, která umožnila lovit efektivněji a na větší vzdálenosti. Tento pokrok vyžadoval nové dovednosti a strategie, stejně jako pochopení chování kořisti. V dataci prvních luků a šípů se různé zdroje rozcházejí, ale s jistotou lze říci, že se jedná o desetitisíce let historie.
Dalším významným krokem bylo použití loveckých psů. Již ve starověkém Egyptě a Mezopotámii byli psi cvičeni k lovu. Tito čtyřnozí pomocníci rozšířili schopnosti lovců, umožnili sledovat a stopovat zvěř, kterou by člověk sám těžko objevil. Spolupráce mezi člověkem a psem se stala klíčovou součástí myslivosti a přetrvala dodnes.
Ve středověku se začaly objevovat kuše, které byly silnější a přesnější než luky. Objev střelného prachu a zavedení palných zbraní v 15. století znamenaly další revoluci. Střelné zbraně nahradily luky a kuše, umožnily přesnější zásahy s dostačenou energii na delší vzdálenosti
. Lov se stal efektivnějším, ale také vyžadoval nové zákony a regulace, aby se předešlo nadměrnému lovu a vyhubení některých druhů.
V 19. a 20. století přinesly optické přístroje, jako jsou dalekohledy a puškohledy, možnost lepšího pozorování a přesnějšího umístění zásahu. To opět zvýšilo efektivitu lovu, ale zároveň kladlo důraz na odpovědnost a etiku myslivců.
V nedávné době se do popředí dostaly termovize a noční vidění, které umožňují pozorování zvěře za zhoršených světelných podmínek a lov zvěře černé za naprosté tmy. Tyto technologie pomáhají myslivcům lépe pochopit chování zvěře a bezpečně zvěř přečíst i na delší vzdálenost a vybrat tak k odlovu průběrné kusy.
Stejně jako předchozí technologické milníky přinášejí drony nové možnosti a výzvy. Bezpilotní letouny, vybavené pokročilými senzory a kamerami, mohou myslivcům poskytnout cenné informace o stavu honiteb a zvěře a je možné je využít v mnoha situacích.
Záchrana srnčat při senoseči je jedním z příkladů, kde drony prokázaly svůj přínos. Každé jaro dochází ke ztrátám tisíců srnčat, která se ukrývají v porostech a jsou ohrožena zemědělskou technikou. Tradiční metody, jako je procházení luk nebo použití plašičů, nejsou vždy účinné. Při správné spolupráci zemědělců, kteří obhospodařují půdu a myslivců, nebo nadšenců z okolí mohou drony vybavené termokamerami rychle a efektivně prohledat velké plochy a lokalizovat skrytá mláďata. Tím se daří velmi výrazně snížit úmrtnost srnčat a posílit spolupráci mezi myslivci a zemědělci.
Monitoring škod na plodinách způsobených zvěří je dalším přínosem. Letecké snímky z dronů umožňují rychle posoudit rozsah škod a ihned naplánovat opatření k jejich minimalizaci. Myslivci tak mohou lépe komunikovat se zemědělci a společně hledat řešení.
Dosledování postřelené nebo jinak poraněné zvěře je další oblastí, kde drony nacházejí uplatnění. Po dopravních nehodách je často obtížné najít zraněné zvíře v členitém nebo zarostlém terénu, ale dron s termokamerou může rychle identifikovat tepelné stopy a pomůže tak zvěř lokalizovat. Stejně tak při dosledu zvěře si dron s termokamerou hravě poradí, v kukuřici, řepce a jiném hustém porostu, kde ani termovizní monokulár nemá šanci. To značně zkracuje dobu a bezpečnost celého dosledu.
Drony mohou být užitečné i přímo při lovu. Před naháňkou přesně víte, kde se daná zvěř nachází, při naháňce poskytují přehled o pohybu zvěře a pomáhají koordinovat honce, což zvyšuje bezpečnost a efektivitu lovu. U individuálního lovu může dron pomoci myslivci získat aktuální informace o pohybu zvěře v dané oblasti, což zvyšuje šance na úspěch a minimalizuje rušení ostatní zvěře. Stejně tak může být neocenitelnou součástí při výše zmíněném dosledu zvěře.
Při těchto činnostech je efektivita dronu naprosto ohromující. Ke vzletu stačí malá plocha s výhledem na nebe a následně ihned dostanete přehled o dění ve vašem okolí, kde snadno přímo na ovladači identifikujete zvěř a určíte jejich polohu. Při horší znalosti okolí je možné tuto zvěř označit a dále se nechat navigovat ovladačem na uloženou pozici. Dosled je tak velmi rychlý a efektivní.
Stejně jako u jiných technologií je při používání dronů důležité zachovat etické zásady myslivosti. Drony by měly sloužit k ochraně přírody a zlepšení myslivecké praxe, nikoli k neetickým nebo nelegálním aktivitám. Myslivci by měli dbát na to, aby drony nevyrušovaly zvěř, nenarušovaly soukromí jiných osob a byly používány s respektem k přírodě a ostatním živočichům.
Nejlépe tuto výhodu popsal kolega myslivec Michal, který říká: „Je to jako bych seděl v hoooodně vysoké kazatelně a měl detailní přehled o celém okolí. Jen nyní nemusím nikam šplhat.“
A právě způsob využití schopností dronu ve vztahu ke zvěři, etice a tradicím jasně ukáže, kdo je opravdu zodpovědný a rozumný myslivec a kdo jen pouhý bezohledný lovec.
Nyní se musíme zmínit o legislativě a potřebném vzdělávání. Používání dronů v České republice podléhá zákonným regulacím, jejichž cílem je zajištění bezpečnosti a ochrany soukromí. Myslivci, kteří plánují drony využívat, by měli být obeznámeni s několika základními požadavky.
Všechny drony, které překračují určitou hmotnost nebo jsou vybaveny kamerou, musejí být registrovány u Úřadu pro civilní letectví. Provozovatel dronu musí absolvovat příslušné školení a získat potřebné pilotní oprávnění.
Bezpečnostní omezení stanovují, že létání je povoleno do maximální výšky 120 metrů nad zemí a dron musí být vždy v přímém vizuálním kontaktu s pilotem.
Je nezbytné respektovat tzv. no-fly zóny. To znamená, že je zakázáno létat v chráněných krajinných oblastech (mimo IV. zóny) v ochranných pásmech (podél nadzemních dopravních staveb, podél tras nadzemních inženýrských sítí, podél tras nadzemních komunikačních sítí, v okolí vodních toků) nad shromážděními lidí, v blízkosti letišť, registrovaných ploch SLZ (sportovní létající zařízení) a dalších citlivých místech důležitých pro obranu státu bez speciálního povolení.
Důležitým aspektem je také ochrana soukromí, kde uživatelé dronů musejí dodržovat předpisy týkající se ochrany osobních údajů a soukromí jednotlivců.
Před samotným použitím dronu je vhodné se detailně seznámit s aktuálními legislativními předpisy, jelikož tyto mohou být čas od času aktualizovány. Dále v aplikaci DronView zkontrolovat, zda se nenacházíme v zakázané oblasti, nebo zda na daném místě neplatí omezení nebo speciální pravidla pro létání, případně pohyb ostatních dronů. Na ostatních webech zjistit, zda se nebudu pohybovat v blízkosti dálnic, silnic I. třídy, železnic, v okolí vodních zdrojů, a zvlášť chráněných území. Tím si myslivci zajistí, že jejich činnost bude v souladu se zákonem a přispěje k bezpečnému a odpovědnému využívání této moderní technologie.
Pro plné využití potenciálu dronů je nezbytné získat správné znalosti a dovednosti. K tomu můžou pomoci různá školení od spousty prodejců dronů, kteří školení nabízejí ve svých internetových obchodech. Našli jsme však jediný, který je obsluhován kolegy myslivci a který má připravené vzdělávání přímo pro naše potřeby.
E-shop
www.dronyshop.cz jako jediný nabízí specializovaná školení zaměřená přímo na myslivce. Tato školení poskytují komplexní přípravu v několika klíčových oblastech. Myslivci se naučí efektivně vyhledávat zvěř pomocí termokamer, což výrazně usnadňuje monitorování a dosledování zvěře v terénu. Důležitou součástí je také využití dronů při naháňkách a individuálním lovu, což přispívá ke zvýšení úspěšnosti a bezpečnosti těchto činností.
Dalším aspektem školení je analýza dat získaných pomocí dronů. Účastníci se naučí, jak tato data interpretovat a využít pro lepší plánování lovu a ochrany zvěře.
Nezbytnou součástí je i seznámení s legislativními požadavky týkajícími se používání dronů v myslivosti, aby byli myslivci v souladu s platnými zákony. Školení rovněž nabízí praktické tipy a triky pro práci v terénu, které jsou specificky přizpůsobeny potřebám myslivců.
Investicí do specializovaného školení získají myslivci dovednosti potřebné k maximálnímu využití dronu ve své praxi. Zároveň budou mít jistotu, že postupují v souladu s platnými zákony a etickými standardy. To jim umožní plně využít výhod, které moderní technologie přinášejí, a posunout svou mysliveckou činnost na vyšší úroveň.
Integrace dronů do myslivecké praxe představuje spojení tradice a moderní technologie. Stejně jako přechod od luku k palným zbraním nebo zavedení termovizí, i drony přinášejí nové možnosti a výzvy. S odpovědným přístupem mohou výrazně přispět k ochraně zvěře, efektivnějšímu hospodaření a udržitelnosti myslivosti.
Integrací dronů do myslivecké praxe můžeme navázat na bohatou historii inovací v tomto oboru a posunout myslivost na novou úroveň, a tak i s ohledem na tradice a s využitím moderních technologií můžeme přispět k udržitelnosti a rozvoji myslivosti v 21. století.
Michal MINAŘÍK