Robustní nůž s čepelí z Elmaxu
Tenhle lovecký zavírák není žádný drobek pro slečinky, celková délka je 22,5 cm, z čehož hladká čepel má délku 10 cm. Čepel vyrobená kvalitního Elmaxu má výšku 2,7 cm, nízkou fazetku a klínový výbrus, hřbet pozvolna zkosený směrem ke špici, což je konkrétně pro vyvrhování ideální řešení. Čepel nemá žádnou vůli a pojistka situovaná na hřbetní zadní části rukojeti (tzv. lockback) má příjemně tužší chod, přičemž svoji bezpečnostní funkci splňuje naprosto bezchybně.
Čepel byla zakalena na tvrdost 58 HRC a oceňuji, jak dlouho dokáže držet ostří. Konkrétně nůž na jeden zátah zvládl při jednom společném lovu zpracovat včetně rozrušení šest kusů černé zvěře, přičemž zvládl i jednou tolik, aniž by potřeboval doostřit. Elmax se nebrousí tak snadno jako třeba patrně nejběžnější N690, ale díky rozumné tvrdosti je broušení stále možné i v běžných domácích podmínkách. A to je na zavíráku další praktické plus.
Pila se zuby, které se hned nezacpou
Ovšem kromě hladkého ostří je nůž, vybavený také čepelí s pilkou, která je dlouhá rovněž 10 cm s výškou 1,8 cm v nejvyšším bodě. Pilka byla stvořena z Elmaxu, vrcholný úhel jejích zubů je 60°, což je vynikající úhel proto, aby se zuby nezacpávaly, nezanášely řezaným materiálem a současně byla zaručena kvalitní řezivost pilky
Díky výrazné délce pilky je možné pracovat v rámci delších tahů, takže na pile zavíráku oceňuji i rychlost, kterou s ní dokáži přeřezat kostní segmenty. Pojistka pilového nože je přetlačná (tzv. slipjoint, kdy při otevírání a zavírání pouze překonávám odpor) a i na tu je možné se při práci spolehnout, ačkoli se nejedná o pojistku v pravém slova smyslu.
Krásná parohovina v kombinaci s kovaným titanem
Rukojeť z poctivé masivní parohoviny fixované nerezovými šrouby jsou v hodní části před čepelemi ozvláštněné kováním z titanu. Kování má společně s nýty takovou zajímavou vizuální hrubost (mimochodem tmavost zde vznikla kováním a zůstala přiznaná) a i vyražená značka nožíře právě na této partii je velmi vkusnou a zajímavě neobvyklou volbou. Mechanické součásti nože v podobě pružin a pák jsou vyrobené z nerezovky N690 a pracují naprosto bezvadně i po delší době používání nože.
Rukojeť sedí i díky své masivnosti dobře v ruce, že zavřená pilka pouze drobně vystupuje, ale nemá tendenci tlačit na prsty co nejméně.
V pouzdře sedí nůž jako ulitý
Nůž měří v zavřeném stavu 13 cm (výška je 3,3 cm a šířka 2,3 cm) a ani takto velký formát nemám problém nosit v kapse lovecké bundy. Ovšem při své hmotnosti 245 g bez pouzdra mi už v kapsách kalhot překáží. Tím více jsem přivítal, že jsem dostal nůž v šikovném bytelném koženém pouzdru s poutkem využitelným i na vyšší opasek. A právě na opasku nosím svůj nůž do honiteb nejraději. Je kdykoli snadno dosažitelný a navíc bych poznal podle zátěže pouzdra, kdybych ho zapomněl u vývrhu nebo na kazatelně.
Pouzdro má silné prošívání a líbí se mi na něm i velký ozdobný druk, který dobře drží a tím pádem mi nůž v pouzdře chrání před ztrátou.
Kdo je nožíř Anton Vadovič?
Tenhle nůž rozhodně zaslouží chválu jeho stvořiteli, který si dal velkou práci s jeho konstrukcí. Dovoluji si alespoň v krátkosti nožíře Antona Vadoviče představit. Tento mladý nožíř si svůj první nůž vyrobil z kusu plechu už na základní škole, svoje schopnosti zdokonalil na průmyslové škole v Brně, kde studoval obor umělecké kovářství a zámečnictví. Zde se detailně seznámil s jednotlivými materiály a také tady získal celoživotní lásku konkrétně k damaškové oceli.
Od té doby doslova vycizeloval své schopnosti a v současnosti je to již deset let, kdy se věnuje čistě nožířství, což pro něj není jen práce, ale i koníček a vášeň. A na výsledcích jeho práce je to zřejmé. Dnes vyrábí nože na zakázku a kromě outdoorových nožů a „kuchyňáků“ se zaměřuje především na zavírací nože.
Pan Vadovič k preferenci zavíracích nožů vysvětluje tím, že:
„Zavírací nože moc nožířů nedělá a je to něco trochu jiného, náročnějšího na přesnost. A to mě na tom láká. Posouvat se dál, dělat zavíráky stále přesněji. Rád bych se časem dostal k výrobě několika atypických zavíracích nožů, které mám zatím tzv. jen na papíře. Uvidím, zda na ně bude čas.“
A jaké materiály preferuje kromě damašku?
„Damašek je moje láska a při jeho výrobě je úžasná ta chvíle napětí, když leptáte vzor, zda vyjde podle vašich představ. Ovšem klasický damašek není korozi odolný, a to je pro zaměření mnoha nožů problém. Takže ve finále vyrábím nože častěji z kvalitních nerezovek nebo dokonce nerezového damašku. A pokud se jedná o rukojeti nožů, tak v jejich případě nejraději cílím na výrazná krásná dřeva.“
Každopádně panu nožíři přeji, ať jsou jeho zákazníci z jeho nožů nadšení stejně jako já s jeho zavírákem.
Jiří LOUTHAN