ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Prosinec / 2024

Odhad věku holé srnčí zvěře

Myslivost 12/2024, str. 34  Pavel Scherer
Nosným pilířem zdravé a silné populace srnčí zvěře a zároveň klíčovým faktorem k zvýšení chovné a trofejové hodnoty srnčí zvěře jsou kondičně zdatné a silné srny, jejichž organismus je schopen v produkční oblasti podstupovat vysokou fyziologickou zátěž.
Kvalitní srny kladou zpravidla časná a životaschopná srnčata s vyššími porodními hmotnostmi a jedině tito jedinci mohou být do budoucna přínosem a zvyšovat kvalitu populací srnčí zvěře v našich honitbách.
Bohužel musím konstatovat, že cílená selekce srn je ve většině honiteb České republiky na bodě mrazu a srny nám hynou biologickým stářím.
 
Odhad věku srn
 
Odhadnout věk živých srn je v porovnání se srnci daleko složitější, neboť u srn chybí některé dílčí ukazatele věku požívané standardně u srnců.
Srny nenasazují parůžky, jejich chování nedoznává tolika viditelných změn jako u srnců, se zvyšujícím se věkem u nich nedochází k výrazným anatomicko-morfologickým změnám v podobě zesilování krku apod.
Nejspolehlivějším a prakticky jediným vodítkem při posouzení chovné hodnoty srn je jejich tělesná hmotnost, fyzická zdatnost a kondice.

1.jpg
 
Postnatální vývoj srnčete
 
Srnče samičího pohlaví (srnečka) se od 1. dubna následujícího roku stává srnkou a poprvé se účastní říje. Na počátku doby lovu holé srnčí zvěře – posuzováno postaru - (1. 9. až 31. 12.) je ve věku přibližně 15 až 16 měsíců. Srnčata zatím nevodí, ale zpravidla je vždy plná s plodem ve stadiu latence.
V porovnání se staršími srnami má většinou štíhlejší postavu, což budí dojem, jako by stála na vyšších bězích. Hlava je užší, kratší a klínovitého tvaru, výraz je zvídavý a mladistvý.
Přebarvování probíhá v závislosti na zvyšujícím se věku stejně jako u srnců s možnými individuálními odchylkami. Ty se mohou projevit především u mladších srn, které poprvé kladou srnčata, a jejichž organismus byl fyziologicky zatížen mateřstvím.
U nevodících srn na rozdíl od vodících bývá přebarvování podstatně časnější. To se vztahuje převážně na srnečky, jejichž organismus nebyl mateřstvím zatížen, a srny, které z nějakého důvodu nebyly oplodněny, nebo o plod v průběhu prenatálního vývoje přišly. Tyto nevodící srny mohou být přebarveny už v polovině května, zatímco u plných a vodících srn se přebarvování protahuje většinou až na konec června.
 
Roční srnky - čiplenky
 
V prvním měsíci doby lovu holé srnčí zvěře (září) se dá čiplenka ještě spolehlivě rozeznat od starších srn. Většinou se zdržuje v blízkosti své matky, která vodí malá srnčata. Potkáme-li v této době srnu se srnčaty a další, zpravidla tělesně slabší nevodící srnou, jedná se s největší pravděpodobností o matku a její dceru z předchozího roku.
Čiplenky jsou na podzim zřetelně větší než odrostlá srnčata, ale slabší než biologicky starší srny. V podzimních měsících však mohou nadějná srnčata tělesně slabší čiplenku přerůst.
Spolehlivě rozeznat silné srnče od slabé čiplenky pak lze pouze podle tvaru a velikosti hlavy – srnče ji má většinou užší a kratší, s menšími slechy; čiplenka delší, klínovitou a s výraznými slechy. I tyto morfologické ukazatele věku mají ovšem svá úskalí a záludnosti. V mnoha případech se tyto znaky opticky vyrovnávají.
Pokud to situace dovolí, je nejspolehlivější metodou při rozlišování odrostlých srnčat a čiplenek sledovat jejich chování k srně – matce. Srnčata se k ní přimykají vždy těsněji než její o rok starší potomci.

2.jpg
 
Tělesné proporce a morfologické ukazatele srn
 
V kalendářně třetím roce života všechny srny vodí srnčata a jejich věk již nelze spolehlivě odhadnout. V tomto roce dokončují svůj tělesný vývoj, dosahují až 90 % maximálně dosažitelné hmotnosti a jejich tělesné parametry již nelze považovat za spolehlivý ukazatel věku. Rozeznat dvouletou vodící srnu od zdravé starší srny je téměř nemožné.
Na připojených snímcích jsou chronologicky seřazeny srny jednotlivých biologických ročníků, od čiplenky výše. Postavy zobrazených srn zcela výstižně demonstrují, jak těžké je odhadnout věk bez praktických zkušeností a nutného pozorování.
Krk srny v závislosti na věku nezesiluje, takže prakticky neexistuje žádná šablona, indicie či všeobecně platný manuál, které by se mohly do této oblasti spolehlivě paušalizovat.
Krk vodících srn v porovnání s postavou se opticky jeví jako velice slabý a dlouhý, nesoucí zdánlivě protáhlou klínovitou hlavu s velkými slechy.

3.jpg
 
Ztráty tělesné hmotnosti v době laktace
 
Snad jediným rozpoznávacím znakem víceleté srny může být prověšené břicho a dobře patrná bederní prohlubeň. V období laktace mají ovšem propadlé boky převážně všechny vodící srny, a to bez rozdílu věku. Srna tou dobou předává svému srnčeti na úkor své tělesné kondice a konstituce obrovské množství energie.
Zejména v nejvýznamnějším období postnatálního vývoje (červen až srpen), kdy srnčata nejrychleji přirůstají, ztrácí srna podstatnou část své tělesné hmotnosti, a to mnohdy i několik kilogramů. V té době jsou i mladé vodící srny v bedrech propadlé a případnému pozorovateli se mohou jevit jako by byly starší.
Na základě měření hmotnosti, která jsem v rámci svého privátního výzkumu biologie srnčí zvěře prováděl, jsem zjistil, že v tomto exponovaném časovém úseku může srna ztratit až 6 kg, což je přibližně čtvrtina její celkové hmotnosti!
 
Fyziologický výkon organismu srny v době laktace
 
Proč jsou úbytky hmotnosti v této oblasti tak výrazné, názorně demonstruje níže uvedená porovnání fyziologického výkonu organismu srny a srnce, která byla provedena na základě vědeckých studií a laboratorních analýz.
Vodící dobře živená a zdravá srna s dobrým genetickým potenciálem vygeneruje svým organismem v průběhu prvních tří měsíců laktace v průměru 11 kg mléčných bílkovin, 7 kg mléčného tuku, 4 kg mléčného cukru a mobilizuje přibližně 2,5 kg minerálních látek. V době intenzivního kojení tyto živiny předává prostřednictvím mateřského mléka svým potomkům.
Sečteme-li celkové množství minerálních látek a ostatních přeměněných živin během posuzovaného tříměsíčního období, zjistíme, že srna vyprodukuje kolem 24,5 kg těchto látek, což mnohdy představuje průměrnou hmotnost srny.
Nutno konstatovat, že tento modelový příklad byl demonstrován pouze na tříměsíční období, kdežto doba laktace srny je ve skutečnosti podstatně delší.
 
Fyziologický výkon organismu srnce v době parožení
 
Naproti tomu srnec v období růstu parůžků v porovnání se srnou vyprodukuje (při tvorbě parůžků kolem 400 g) přibližně 0,2 kg minerálních látek a přibližně stejné množství organických látek, převážně bílkovinných sloučenin.
Trofej kvalitního srnce přitom dosahuje v porovnání s jeho hmotností jen kolem 3 % tělesné hmotnosti.
Výsledky porovnání produkčních schopností zcela jednoznačně ukazují, že srna je podstatně více fyziologicky zatížena než srnec v době růstu parůžků.
 
Různorodost čelních obličejových masek srn
 
V článku o odhadu věku srn se nelze vyhnout barevnosti obličejových masek. V odborné literatuře se uvádí, že obličejové masky srn jsou nevýrazné a jednotně zbarvené. To je však velký omyl a dogma. Podle mého názoru nebyly tyto skutečnosti mysliveckou praxí nikdy kriticky zkoumány a ověřovány.
Na základě mého privátního výzkumu biologie srnčí zvěře a získaného množství obrazového materiálu mohu konstatovat, že masky srn jsou stejně pestré a výrazné jako masky srnců a taktéž v závislosti na průběhu letních měsíců prochází dynamickými změnami v barevnosti.
Pozorováním zbarvení obličejových masek srn nevěnujeme v praxi tolik pozornosti jako sledováním stejného znaku u srnců, neboť srny se většinou loví až od září a ve většině případů (zvláště u mladších srn) je zbarvení výrazně ovlivněno podzimním přebarvováním. Hlava všech jedinců bez rozdílu věku a pohlaví totiž přebarvuje vždy jako první. Na doprovodných snímcích jsou zachyceny variability obličejových masek srn různého věku.
 
Morfologický ukazatel věku kojících srn
 
Jedním z relativně použitelných znaků při posuzování věku vodících srn se zdá být velikost vemínka. U dvouletých srn (prvniček) bývá vemínko většinou malé, z pohledu pozorovatele opticky nepatrné. Naopak u víceletých srn je vemínko podstatně větší a výrazně prověšené.
Tento morfologický ukazatel věku má ovšem výrazně omezenou platnost. Nejvyšší vypovídající hodnotu má v období červen až červenec, kdy je vemínko z důvodu intenzivního odběru mléka a laktace největší. V průběhu srpna se fyziologicky produkce mléka snižuje a společně s touto skutečností se začíná vemínko srny zmenšovat. Srnčata totiž v té době nejsou zcela závislá na mateřském mléce a kojení je pouze příležitostní záležitostí. Mateřské mléko se pak stává víceméně již doplňkem stravy.
Podle mého názoru lze tento morfologický úkaz brát v potaz pouze jako jeden z dílčích ukazatelů věku vodících srn na přelomu jarních a letních měsíců. V tomto období se ovšem srny neloví, takže i tento ukazatel je v době průběrného odstřelu holé srnčí zvěře prakticky nepoužitelný.

4.jpg
 
Odhad věku starých a přestárlých srn
 
V oblasti odhadu věku a průběrného odstřelu je důležité poznat přestárlou srnu, která je v oblasti produkčních schopností tzv. „za zenitem“. Výrazné opotřebení chrupu znesnadňuje přestárlé srně příjem potravy a ta začíná tělesně chátrat. Přestárlé srny sice ještě vodí, ale jejich srnčata bývají často slabá, neduživá a málo životaschopná.
Tyto srny přebarvují na podzim výrazně později než ostatní zvěř, někdy až na samém konci října. V té době je ostatní zdravá zvěř již v zimním šatu a vlivem podzimního žíru v dobré tělesné a fyzické kondici. Srny vysokého věku poznáme podle hluboce prověšeného břicha, výrazné bederní prohlubně, propadlejšího hřbetu s vyčnívajícími obratly a mnohdy vystouplými pánevními kostmi. Krk je tenký a na pohled dlouhý, nesoucí dlouhou klínovitou hlavu s výraznými slechy.
 
Zimní srst a její krycí schopnost
 
V době sdružování srnčí zvěře do tlup a podzimního přebarvování se však rozdíly mezi zvěří v dobré kondici a přestárlými slabými jedinci týden od týdne stírají a prodlužující se zimní srst je schopna nemocné a slabé zvěři pomoci skrýt její tělesné nedostatky. Proto je nezbytně nutné zaměřit průběrný odstřel holé zvěře na měsíc září, tedy do doby, kdy začíná srnčí zvěř přebarvovat. V tomto období je poměrně snadné opticky rozeznat všechny atributy průběrného jedince a zejména poznat regresivní znaky v důsledku chorob a biologického stáří 
 
Pavel SCHERER
člen Ústřední hodnotitelské komise trofejí a Klubu autorů
Privátní výzkum biologie srnčí zvěře 

5.jpg
 6.jpg
7.jpg
9.jpg
8.jpg
10.jpg
Zpracování dat...