ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Prosinec / 2024

Tříletý výzkum invazních parazitů volně žijících přežvýkavců je ve finále

Myslivost 12/2024, str. 42  Radim Plhal, Jakub Drimaj
Biologické invaze, tedy šíření nepůvodních druhů do nových oblastí, jsou poháněny především globalizací a klimatickými změnami. Představují tak stále větší hrozbu pro biologickou rozmanitost a stabilitu ekosystémů po celém světě, včetně České republiky.
V našem tříletém výzkumném projektu, který jsme realizovali ve spolupráci týmů z Masarykovy univerzity, České zemědělské univerzity v Praze a Mendelovy univerzity v Brně, jsme se zaměřili na mapování výskytu významných druhů parazitů u našich volně žijících přežvýkavců.
Výzkum byl obzvlášť zaměřen na invazní druhy – hlístici Ashworthius sidemi a motolici velkou Fascioloides magna. Cílem projektu bylo současně vyvinout a uplatnit nové diagnostické metody pro spolehlivou detekci těchto parazitů a navrhnout postupy, které by mohly pomoci s jejich případnou kontrolou.
 
Ashworthius sidemi je parazitická hlístice, která původně pochází z východní Asie, kde je přirozeným parazitem místních druhů jelenovitých. Na naše území se dostala na přelomu 19. a 20. století právě s importem jelena siky, kterého chovatelé dovezli kvůli obohacení loveckých příležitostí v honitbách.
Tento nenápadný, ale nebezpečný parazit se dokázal dobře přizpůsobit evropskému prostředí a postupně se začal šířit mezi našimi jeleny, srnci a dalšími přežvýkavci.
Infekce způsobené A. sidemi vedou k parazitárním gastroenteritidám, které mohou mít vážné dopady na zdraví zvířat. Parazit se živí krví svého hostitele, což způsobuje chudokrevnost, oslabuje organismus a snižuje celkovou kondici nakažených jedinců. Při vysokých intenzitách infekce mohou některé kusy zvěře dokonce uhynout, což představuje vážné riziko hlavně pro chráněné druhy, jako je například zubr evropský.
 
Fascioloides magna, známá jako motolice velká či obrovská je invazivní parazit, který se do Evropy dostal z amerického kontinentu v 19. století spolu s jelencem běloocasým a jelenem wapiti. V České republice byl výskyt F. magna poprvé potvrzen na počátku 20. století u daňka evropského, přičemž stabilní ohniska tohoto parazita se doposud nacházejí především v jižních a středních Čechách.
Tato motolice má poměrně komplikovaný životní cyklus, který je závislý na přítomnosti mezihostitele, semiakvatického plže.
U volně žijících ale i hospodářských přežvýkavců primárně napadá játra a žlučovody, kde může dorůst velikosti až 10 centimetrů. Typickým patologickým nálezem u zvěře postižené fascioloidózou bývá černohnědý až černý pigment v jaterní tkáni a na dalších orgánech břišní dutiny. U infikovaných zvířat mnohdy způsobuje poškození jater a rozsáhlé krvácení, které může vést až k jejich úhynu.
 
Jedním z hlavních cílů výzkumu bylo zavést spolehlivé diagnostické metody pro oba invazní druhy parazitů. Tradiční přístupy, jako je parazitologická pitva a koprologické vyšetření, tak byly doplněny o moderní molekulární metody založené na real-time PCR. Tento přístup umožňuje rychlou a přímou detekci DNA parazitů přímo ze vzorků výkalů přežvýkavců, čímž se zvyšuje specifita, citlivost a rychlost analýzy, což je zásadní pro účinný a rozsáhlý monitoring parazitární zátěže.
Díky multiplexnímu formátu testů lze současně detekovat několik druhů parazitů, což zkracuje čas potřebný k analýze a poskytuje komplexnější obraz o přítomnosti parazitů v daném vzorku. Navíc lze analyzovat i zmrazené vzorky, které je možné sbírat a uchovávat pro budoucí analýzy, což dále zvyšuje flexibilitu a efektivitu monitoringu. Navržené molekulární metody představují inovativní nástroj pro sledování výskytu a šíření parazitů, nejen invazních, ale i dalších významných druhů, a poskytují zásadní data nezbytná pro ochranu a management zdraví volně žijících přežvýkavců.
Obě diagnostické metody tvoří aplikované výstupy projektu a ve formě certifikovaných metodik podávajících zevrubné informace k řešené problematice je naleznete pod QR-kódy 1 a 2.
 
V letech 2022 až 2024 bylo v rámci projektu vyšetřeno přes tisíc vzorků výkalů, které byly sesbírány na více než 80 lokalitách po celé republice. Výzkum se nezaměřil na všechny druhy spárkaté zvěře, ale na ty, které mají pro myslivecké hospodaření zásadní význam.
Mezi původními druhy byli do hlavní studie zařazeni jelen evropský, od kterého bylo získáno 404 vzorků, a srnec obecný s 371 vzorky. Z nepůvodních druhů se pozornost zaměřila na daňka skvrnitého (130 vzorků) a muflona (78 vzorků). Kromě těchto hlavních druhů byli mimo hlavní studii testováni také kamzíci horští a zubři evropští.
Dále byly v rámci výzkumu provedeny pitvy trávicích traktů u 160 ulovených kusů zvěře z 20 lokalit, které přinesly detailní a cenné informace pro celkové vyhodnocení parazitární zátěže a zdravotního stavu naší spárkaté zvěře.
 
Podle výsledků výzkumu se invazní parazit A. sidemi stal běžnou součástí populace volně žijících přežvýkavců na území ČR, což dokládají molekulární analýzy potvrzující jeho přítomnost na 54 % sledovaných lokalit. Tato hlístice, původně spojená především s jelenem sikou, se nyní rozšířila mezi široké spektrum dalších druhů přežvýkavců. Její přítomnost byla potvrzena u všech testovaných hostitelů v rámci projektu, přičemž nejčastější výskyt byl pozorován zejména u jelenů evropských. Výsledky z pitev navíc ukazují, že tento parazit často tvoří dominantní složku parazitárních společenstev infikovaných jedinců – u jelenovitých až 75 % všech nalezených parazitů.
Oproti tomu motolice velká F. magna byla potvrzena pouze na třech lokalitách v ČR, konkrétně ve středních a jižních Čechách, kde je její výskyt považován za tradiční. Ačkoli se tato motolice u nás udržuje stabilně po dlouhou dobu, její rozšíření je poměrně omezené. Důvodem je její složitější životní cyklus, který vyžaduje specifické enviromentální podmínky a závisí na přítomnosti vhodného mezihostitele, což omezuje možnosti jejího šíření.
 
Závěrečným aplikovaným výstupem projektu je certifikovaná metodika „Strategický plán kontroly invazních parazitů přežvýkavé spárkaté zvěře v ČR“, sloužící odborné i zainteresované laické veřejnosti (myslivci, chovatelé, pracovníci zoologických zahrad apod.) jako návod pro individuální vyhodnocení reálného dopadu invazních parazitů, konkrétně A. sidemi a F. magna, na zdravotní stav, welfare a užitkovost zvířat ve volné přírodě i v intenzivních chovech. Poskytuje také doporučení ohledně ekonomické a ekologické vhodnosti různých opatření.
V metodice se zdůrazňuje, že eradikace parazitů není realistickým cílem; spíše bychom se měli soustředit na minimalizaci expozice zvířat vůči těmto parazitům nebo na zmírnění negativních dopadů parazitóz.
Formou přehledu praktických aspektů invazních parazitů zasazuje metodika problematiku do konceptu „One Health“, což umožňuje čtenářům pochopit širší souvislosti a pravidla posuzování potřeby regulace parazitóz. Metodika nejen poskytuje doporučení pro výběr vhodných strategií k omezení šíření těchto invazních druhů, ale také upozorňuje na výhody a nevýhody jednotlivých regulačních opatření, včetně jejich ekonomických aspektů.
Plný text strategického plánu kontroly naleznete pod QR-kódem 3.
 
QR-kódy pro přístup k pdf souborům zmiňovaným v textu.

image001.png
image002.png
image003.png

 
Článek vznikl za podpory Technologické agentury ČR, projekt SS05010070.
Ing. Radim PLHAL, Ph.D.
Ing. Jakub DRIMAJ, Ph.D.
Mendelova univerzita v Brně
 
Mgr. Lucie ŠKORPÍKOVÁ, Ph.D.
Mgr. Nikol RESLOVÁ, Ph.D.
Masarykova univerzita
 
doc. Ing. Jaroslav VADLEJCH, Ph.D.
Česká zemědělská univerzita v Praze

Zpracování dat...