Stejně jako v minulých letech byla výsledkům myslivecké statistiky věnována zvýšená pozornost jak ze strany myslivecké veřejnosti, tak i ze strany zainteresovaných subjektů a médií. Zásadní důvod je nasnadě - důležité údaje o lovu a jarních kmenových stavech „ostře sledované“ spárkaté zvěře opět přepsaly nedávno dosažené rekordní hodnoty.
Základní údaje o honitbách a obhospodařování honiteb
I přes dlouhodobou relativní stabilitu v tomto souboru informací došlo meziročně k určité změně. Výměra honiteb poklesla o 17 632 ha na 6 873 641 ha. Poklesl také počet honiteb, a to o 17 (na 5765). Důvodem této změny mohou být také doznívající následky rušení honiteb Státního pozemkového úřadu a částečně neukončený proces uznávání nových honiteb na jejich územích. S výše uvedeným důvodem může také souviset pokles počtu vlastních honiteb o 42 (na 1468) a zvýšení počtu honiteb společenstevních o 25 (na 4297).
K určité změně došlo také ve způsobu užívání honiteb. Meziročně se zvýšil počet honiteb užívaných ve vlastní režii o 95 (na 848). Současně došlo k poklesu honiteb pronajímaných o 112 (na 4917). Tento jev zřejmě souvisí s přístupem největšího správce státního lesního majetku, státního podniku Lesy České republiky (dále jen LČR), který se rozhodl převzít do vlastní režie honitby, které byly dříve pronajímány, ale úroveň mysliveckého hospodaření nájemce neodpovídala potřebám podniku.
Lovečtí psi
V případě celkového počtu loveckých psů využívaných v honitbách pokračuje klesající trend (2021 – 30 221 psů, 2022 – 29 907 psů, 2023 – 29 738 psů).
Pokračoval také pokles počtu ohařů o 32 (na 9827), teriérů o 112 (na 5836) a jezevčíků o 94 (na 6165). Naopak vzestup byl zaznamenán u barvářů o 28 (na 2597), honičů o 12 (na 2180), slídičů o 27 (na 3032) a severských psů o 2 (na 101).
Změny celkového počtu lovecky upotřebitelných psů se projevují i ve vykázaných počtech podle lovecké upotřebitelnosti pro drobnou zvěř (pokles z 10 504 na 10 489 psů), spárkatou zvěř (vzestup z 10 931 na 10 967 psů) i norování (pokles z 8472 na 8282 psů).
Zařízení pro přikrmování zvěře a péči o zvěř
Za uplynulý myslivecký rok byl vykázán meziroční pokles počtu většiny zařízení pro přikrmování zvěře, konkrétně slanisek o 860 (na 94 839 ks), zásypů o 670 (na 39 890 ks) a krmelců o 468 (na 79 645 ks). K vzestupu počtu došlo pouze u napajedel, a to o 325 (na 16 505). Stav bude zřejmě zapříčiněn nepříznivou situací v chovu drobné zvěře a také pokračující obnovou kalamitních holin a s tím související nevhodnou dosavadní lokalizací krmných zařízení (blízkost lesních porostů ohrožených poškozením především okusem).
Počet osob trvale vykonávajících v honitbě právo myslivosti
V uplynulém období došlo k dalšímu poklesu počtu držitelů loveckých lístků trvale vykonávajících v honitbě právo myslivosti o 152 osob (z 88 489 na 88 337 osob). Tento stav je dlouhodobě problematický a o jeho příčinách bylo napsáno mnoho statí.
Je však třeba poznamenat, že uváděný údaj neodpovídá počtu držitelů platných loveckých lístků v ČR a ani celkovému počtu osob, které skutečně vykonávají v honitbách právo myslivosti. Je častým jevem, že jeden držitel loveckého lístku vykonává právo myslivosti ve více než jedné honitbě (typicky myslivci z řad zaměstnanců LČR, kteří působí ve více režijních honitbách, popř. myslivci, kteří jsou členy více než jednoho mysliveckého spolku).
VÝSLEDKY MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ
Jelen evropský
U jelení zvěře byla od roku 1950 zaznamenána nová rekordní výše úlovku v počtu 35 786 ks. Tato hodnota překonala rekord mysliveckého roku 2023/2023 (32 899 ks) o celých 2887 ks. Za posledních 10 let se jedná o zásadní nárůst lovu z 23 593 ks (2013), a tedy na 152 %.
Je vhodné upozornit na fakt, že průměrný poměr pohlaví lovených jedinců za posledních 10 let nabývá hodnoty 1:1,7 ve prospěch laní a v jednotlivých letech nebyl nikdy vychýlen ve prospěch jelenů.
Bylo také vykázáno meziroční zvýšení jarního kmenového stavu sčítaného k 31. 3. (JKS), a to z 31 784 na 32 839 ks, a to v poměru pohlaví téměř 1:1. Nelze přehlédnout, že za posledních 10 let poměry pohlaví lovených jedinců (1:1,55 – 1:1,95) a JKS (1:1,03 – 1:1,1) velice silně nekorespondují, což vyvolává oprávněnou pochybnost o objektivitě vykazovaných údajů.
Relevanci uváděných údajů také poněkud problematizuje fakt, že každoročně vykazovaná výše lovu a následně zjištěných JKS dosahuje velmi podobných hodnot. S ohledem na produkční potenciál populací jelení zvěře a dlouhodobě vykazovaný lov se např. „ulovení“ asi 50 až 75 % tzv. „letního stavu před lovem“ jeví jako nesmyslné.
Pro lepší názornost jsme provedli výpočet letního stavu před lovem z JKS k 31.3.2023 (31 784 ks) a porovnali jej se součtem výše lovu v roce 2023 (35 786) a JKS k 31.3.2024 (32 839), který by měl s letním stavem před lovem logicky korespondovat.
Vypočtený letní stav před lovem z JKS k 31.3.2023 vyšel při koeficientu očekávané produkce 0,8 v úrovni 41 864 ks. Součet lovu a JKS k 31.3.2024 pak vyšel v úrovni 68 625 ks. Rozdíl v počtu 26 761 ks je dán především zásadním podceněním skutečných stavů zvěře ve výsledcích sčítání k 31.3.2023.
Podotýkáme, že do výpočtu nebyl zakomponován údaj o vykázaném úhynu (2276 ks). V případě užití údaje o úhynu by byl totiž rozdíl ještě vyšší.
Lze však předpokládat, že i JKS k 31.3.2024 bude zatížen obdobnou chybou, jako JKS předchozí. I přes tento předpoklad dosáhl vykázaný JKS k 31.3.2024 rekordní hodnoty od počátku sledování.
Podle údajů o součtu normovaných stavů jelení zvěře, stanovených v honitbách ČR na celkem 17 802 ks, je zřejmé, že JKS (i přes své pravděpodobné podcenění) dosahuje 184 % součtu normovaných stavů.
Charakter nárůstu lovu i JKS je spíše lineární, což je patrné z přiloženého grafu.
Daněk skvrnitý
V případě daňka skvrnitého byl vykázán lov ve výši 45 391 ks a JKS ve výši 46 914 ks. Obě hodnoty tak přepisují loňské rekordy (lov 38 691 ks, JKS 42 452 ks). Za posledních 10 let se jedná o zvýšení sledovaných hodnot na 234 % v případě celkového lovu (z 16 570 ks v roce 2013) a na 169 % v případě JKS (z 27 774 ks v roce 2013). Údaj o JKS pak představuje 300 % součtu normovaných stavů, který odpovídá 15 615 ks.
Daňčí zvěř je v posledních deseti letech lovena v průměrném poměru pohlaví 1:1,53 ve prospěch daněl. Stejně jako u jelení zvěře nebyl vykázaný poměr pohlaví ulovených jedinců v případech jednotlivých let vychýlen ve prospěch daňků.
Údaje o lovu a JKS jsou u toho druhu stiženy obdobným jevem, jako u jelení zvěře (každoročně vysoká výše lovu, která se velmi blíží údaji o JKS, nesoulad poměru pohlaví).
I přes stále se zvyšující vykázaný lov se početní stavy zvyšují a daňčí zvěř dále rozšiřuje areál svého výskytu. Svůj významný podíl na této situaci má především lidský faktor. Negativní dopady normálních životních projevů daňčí zvěře (zpravidla „chované“ v nenormálních populačních hustotách či nevhodné struktuře) na složky prostředí v honitbách, jsou velmi dobře známé a nezřídka se podepisují i na změnách chování srnčí zvěře.
Širší problematice daňčí zvěře bude věnován seminář „Daněk na území ČR: aspekty šíření, chovu, lovu a rizika vzniku škod“, který bude pořádán v Kostelci u Křížků dne 7.11.2024 za podpory Ministerstva zemědělství.
Výše lovu daňčí zvěře stále nemá potřebný vliv, protože dochází k exponenciálnímu nárůstu obou sledovaných hodnot (lov i JKS), jak je zřejmé z přiloženého grafu.
Muflon
Vykázán byl lov ve výši 11 428 ks (121 % z 9446 ks v roce 2013) a JKS ve výši 23 067 ks (119 % z 19 435 ks v roce 2013). Obě dosažené hodnoty představují nové rekordy od počátku období sledování (rok 1950) a současně korigují představu o současné míře predačního tlaku vlka na populaci mufloní zvěře v rámci ČR.
Mufloní zvěř má být v posledních deseti letech lovena v průměrném poměru pohlaví 1:1,5. Vykázaný poměr pohlaví ulovených jedinců v případech jednotlivých let nikdy nebyl vychýlen ve prospěch muflonů. Údaj o JKS pak představuje 220 % součtu normovaných stavů, který odpovídá 10 478 ks.
Rozšiřování areálu výskytu se děje v nižší míře než u daňčí zvěře a spolu s budoucím rozvojem populací vlka může takových případů ubývat.
Sika japonský a Dybowského
Oba druhy jsou v myslivecké statistice sledovány pod jednou položkou. Význam siky Dybowského je však zcela okrajový, neboť je předmětem chovu pouze v několika honitbách.
Celkový lov byl vykázán ve výši 22 837 ks (asi 177 % z 12 866 ks v roce 2013), což znamená nový rekord. Stejně rekordní je také vykázaný JKS v úrovni 14 605 ks (asi 140 % z 10 437 ks v roce 2013).
V případě JKS zvěře siky je „tradičně“ zaznamenáván specifický jev - každoročně vykázaná výše lovu převyšuje údaj o JKS, a to mnohdy velmi silně. Takový stav je samozřejmě dlouhodobě nereálný a v kontextu s vykazovaným poměrem pohlaví ulovené zvěře (za posledních deset let je průměrná hodnota 1:2) i nesmyslný.
Nedůvěryhodnost vykázaného JKS lze demonstrovat například na základě součtu údaje o počtu ulovených kolouchů (9833 ks) a jejich „následného“ JKS k 31.3.2024 (3813 ks) a porovnání tohoto součtu s údajem o JKS laní k 31.3.2023 (5653 ks). Součet kolouchů činí 13 646 ks. Pokud by tento počet kolouchů měl být kladen laněmi, které byly sečteny k 31.3.2023, musela by každá laň vodit 2,4 kolouchů, resp. každé dvě laně by tedy vodily 5 (!) kolouchů.
Pokud se chceme dobrat „pravdě bližšího“ počtu laní k 31.3.2023, použili bychom podíl součtu kolouchů a koeficientu očekávané produkce v úrovni 0,9. V takovém případě by počet laní odpovídal 15 162 ks. Na základě tohoto výsledku je zřejmé, že JKS laní k 31.3.2023 byl podhodnocen minimálně 2,68x.
Na zvětšování areálu výskytu zvěře siky se podílí shodné faktory, jako v případě daňčí zvěře.
Srnec obecný
Výsledky mysliveckého hospodaření se srnčí zvěří za uplynulý myslivecký rok nepřináší zásadní změny oproti předchozím obdobím. Výše lovu byla vykázána na úrovni 124 899 ks. Oproti zvěři jelení, daňčí, mufloní a siky má být srnčí zvěř v posledních deseti letech lovena v poměru pohlaví 1:0,64.
Došlo také k vykázání úhynu 54 314 ks. Z tohoto počtu připadá 12 935 ks na srnce, 22 995 ks na srny a 18 384 ks na srnčata. Poměr uhynulých srnců a srn (1:1,78) je celkem zarážející, a to především v kontextu s poměrem pohlaví u vykázaného lovu (1:0,73) a JKS (téměř 1:1). Srny zřejmě z nějakého (nám neznámého) důvodu trpí podstatně vyšší mortalitou, jejíž příčiny jsou jiné, než lov. Zatímco srnci působení takových faktorů odolávají výrazně lépe. Je však možné, že skutečná příčina bude zcela jinde…
JKS byly pak vykázány v úrovni 298 635 ks a představují cca 103 % součtu stanovených normovaných stavů.
Prase divoké
Po „tradičním“ propadu výše lovu i JKS v mysliveckém roce 2022/2023 (lov vykázán v úrovni 178 461 ks, JKS vykázán v počtu 61 915 ks) opět došlo k vzestupu obou hodnot, a to na rekordní úrovně. Lov poprvé v historii sledování překročil magickou hranici 250 000 ks a dosáhl 258 847 ks.
JKS byl rovněž vykázán v rekordní hodnotě na úrovni 67 462 ks. Jeho výše pak odpovídá 615 % součtu normovaných stavů (10 957 ks).
Stejně jako v případě jiných druhů spárkaté zvěře bývá JKS tradičně stižen hrubým podceněním skutečných stavů. Tento fakt ilustruje například výpočet „pravdě bližšího“ počtu bachyní k 31.3.2023, které metaly selata jednak ulovená v průběhu mysliveckého roku 2023/2024 a jednak „nasčítaná“ k 31.3.2024. Celkový počet takových selat odpovídá 213 570 ks. K metání tohoto počtu selat by bylo potřeba asi 47 460 bachyní (při „maximálním“ koeficientu očekávané produkce v hodnotě 4,5). JKS bachyní byl však k 31.3.2023 vykázán v úrovni 13 329.
Je vhodné uvést, že hospodaření s černou zvěří se děje ve stínu požadavků na zásadní redukci stavů z důvodu výrazných škod na zemědělských plodinách a přibývajících případů poškozování lesních porostů vyrýváním či vytahováním sazenic. Vzácností už není ani výskyt černé zvěře v zastavěném území velkých měst i malých obcí, který také působí problémy.
Výrazná redukce populační hustoty černé zvěře je také předmětem diferencovaných mimořádných veterinárních opatření proti šíření afrického moru prasat, který se na našem území opětovně vyskytuje od prosince 2022.
S ohledem na dlouhodobá data myslivecké statistiky se uživatelům honiteb dosud nepodařilo nastartovat výraznou redukci početních stavů černé zvěře, která by byla provázena klesajícím trendem početních stavů.
Výše uvedenou nepříznivou situaci potvrzuje také rozhodnutí vlády o přijetí zvláštního opatření na Liberecku, kdy do snižování populační hustoty bude zapojena i Policie ČR obdobně, jako v případě Zlínska v závěru roku 2017. Nelze přehlédnout, že tento krok silně zpochybňuje akceschopnost uživatelů honiteb v provádění účinných opatření.
V mnohých případech je pochybnost (bohužel) oprávněná. Vypovídají o tom také inzeráty uživatelů honiteb, nabízející na různých webových portálech společné poplatkové lovy na černou zvěř, které obsahují text ve stylu
„…loví se černá zvěř (kromě bachyní nad 70 kg vyvržená)…“, nebo
„…u černé se neloví bachyně…“, popř. jsou doplněny upozorněním
„V případě odstřelu bachyně je poplatek 10 000 Kč.“. Těžko pak veřejnost, ale i zainteresované orgány (Státní veterinární správa) uvěří, že myslivci usilují o redukci stavů a řešení situace. Tisíckrát se pak jako myslivci můžeme bezúspěšně dovolávat veřejného uznání za nezastupitelnou činnost vykonanou ve prospěch krajiny a také celé společnosti.
Drobná zvěř
Výše lovu
bažantí zvěře byla za minulý myslivecký rok vykázána v úrovni 372 225 ks. Došlo tedy k meziročnímu poklesu, a to o 6248 ks. JKS naopak vzrostl o 4440 ks, neboť byl vykázán v úrovni 167 854. I přes vzestup nedosahuje JKS ani celkové výše stanovených minimálních stavů (190 738 ks).
Existence bažantí zvěře je v honitbách ČR stále postavena především na zazvěřování dospělou zvěří a mladou zvěří z krotkých a polodivokých chovů (celkem 440 365 ks).
V případě
zajíce polního byl lov vykázán ve výši 40 921 ks, což znamená meziroční nárůst o 7062 ks (asi 20 %). JKS byl následně vykázán v úrovni 256 692 ks, tedy v úrovni o 3856 ks (asi 1,5 %) vyšší než v předchozím období.
Současný JKS je podstatně blíže součtu stanovených minimálních stavů (186 942 ks), než součtu stanovených normovaných stavů (466 180 ks).
Posouzení relevance plánu lovu a jeho realizace je především na uživatelích a držitelích honiteb (početní stavy, predační tlak, škody zvěří). Lov by určitě neměl sloužit k pochybným účelům.
V rámci pokračujícího dlouhodobého propadu výše lovu
kachny divoké, která v roce 2023 dosáhla 201 665 ks, se jedná o nejnižší hodnotu od roku 1993 (169 207 ks). Příčiny mohou být různé a zřejmě mezi ně patří i od 15. 2. 2023 platný zákaz užití nábojů s olověnými broky na mokřadech a jejich blízkosti.
Lov některých malých šelem
Za uplynulý myslivecký rok byl vykázán úctyhodný počet ulovených
lišek obecných, který dosáhl hodnoty 88 239 ks. Jedná se o rekordní hodnotu za celé období sledování. Pomocí norníků bylo z výše uvedeného počtu uloveno 3933 ks.
Lov
jezevců lesních dosáhl úrovně 5712 ks, což představuje obdobně jako u lišky obecné rekordní hodnotu.
Druhy zvěře, které nelze obhospodařovat lovem
V případě
bobra evropského byl vykázán další meziroční vzestup početních stavů z 10 177 ks na 10 921. Na základě výjimek orgánů ochrany přírody bylo v minulém období uloveno 89 bobrů, což je o 42 ks méně než v předminulém období.
Z důvodu potřeby redukce početních stavů bylo na základě odchylného postupu uloveno také 11 092
kormoránů velkých (meziročně více o 1329 ks) a 254 volavek popelavých (meziročně více o 36 ks).
Podle vykázaných údajů mělo také dojít k zásadnímu nárůstu početních stavů
vlka euroasijského (z 986 ks na 1338 ks). Tento údaj je, stejně jako v předminulém mysliveckém roce, zásadně odlišný od přibližného stavu deklarovaného rezortem ochrany přírody a uváděného např. v časopisu Ochrana přírody 3/2023, vydávaného Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR
(„…celkový počet vlků v celé České republice přesahuje stovku“). Novější odhad početních stavů vlka na území ČR (kromě údajů myslivecké statistiky) se nám nepodařilo získat. Nelze přehlédnout fakt, že nárůst početních stavů vlka se dosud nijak neodrazil v početních stavech spárkaté zvěře.
V případě
vydry říční mělo dojít k nárůstu početních stavů na 12 318 ks s tím, že lov na základě výjimek orgánů ochrany přírody nebyl v uplynulém mysliveckém roce proveden.
U
koroptve polní byl zaznamenán drobný vzestup početních stavů na 32 839 ks. Tragické je, že před padesáti lety byl vykázán stav více než 20x vyšší (1973 – 678 793 ks) a před dvaceti lety byl pak vykázán stav téměř 2x vyšší (2003 – 63 145 ks).
Usmrcování dalších živočichů
V minulém období došlo k meziročnímu zvýšení počtu usmrcených mývalů severních (z 2354 ks na 2996 ks), psíků mývalovitých (z 4143 ks na 4444 ks), nutrií říčních (z 16 949 ks na 23 927 ks), ondater pižmových (z 471 ks na 631 ks) i husic nilských (z 662 ks na 741 ks).
Málokdo si uvědomuje, že uživatelé honiteb (přesněji jejich aktivní myslivci) tímto usmrcováním druhů živočichů vyžadujících regulaci provádí nepostradatelnou práci pro ochranu přírody a celou společnost.
Závěrečný pohled na výsledky myslivecké statistiky nemůže být příliš pozitivní. V ČR zjevně pokračuje vzestup stavů všech důležitých druhů spárkaté zvěře (což nemůže nemít vliv na lesní ekosystémy a zemědělské kultury) a nadále jsou o zvěři uváděny neobjektivní či nekorektní údaje.
Nelze také pominout, že se výrazněji nezlepšuje neutěšená situace drobné zvěře, a to ani přes snahu myslivců směřující k podpoře chovů (zlepšování krajinné struktury, vypouštění odchované zvěře, přikrmování, snížení predačního tlaku).
Myslivost je přitom ve své podstatě zcela nezastupitelná tak, jak je zřejmé především z jejího ústavně-právního rámce. Plnění potřebných cílů však silně pokulhává, případně je efekt myslivecké činnosti zcela opačný, než by měl být.
Část uživatelů honiteb si tento fakt uvědomuje a snaží se situaci řešit za využití poznatků mysliveckého výzkumu (např. diferencovaný přístup k lovu, racionální přístup k přikrmování, upozadění sobeckých zájmů, spolupráce s lesnicky a zemědělsky hospodařícími subjekty). Část myslivců však jakékoliv „přemýšlení o myslivosti“ odmítá a vytrvale kope hrob současnému modelu myslivosti.
Pochopme, že neustálé odmítání změn bude jen dále radikalizovat subjekty, které jsou s výsledky myslivecké činnosti nespokojené. Zřejmá radikalizace se již projevila v diskusi nad aktuálním návrhem novely zákona o myslivosti. Její podoba je kromě jiného také výsledkem „úspěšné“ likvidace několika předchozích novelizačních pokusů, které neobsahovaly tolik (z pohledu myslivců) kontroverzních změn. O „plodech“ konzervativního a sobeckého přístupu v myslivosti zajímavě pojednal Mgr. Ing. David Sommer ve svém článku „Proti všem a proti všemu“, který byl publikován v letošním červencovém čísle časopisu Myslivost. Nepřispívejme svým jednáním a výsledky své činnosti ke zvyšování napětí ve společnosti a zpochybnění myslivosti v její podstatě.
Zástupci mysliveckých organizací velice často zdůrazňují, že součástí myslivosti je také široké spektrum společenských aktivit (např. přehlídky trofejí, dětské dny, plesy a jiné akce pro laickou veřejnost, kynologické a střelecké akce). Nicméně tyto aktivity nám v demonstraci nepostradatelnosti myslivosti (a myslivců) nevystačí. Jsme v obdobné situaci, jako kdyby sbor dobrovolných hasičů přesvědčoval svou „mateřskou“ obec o své nepostradatelnosti tím, že sice několik domů lehlo v obci popelem, protože sbor nehasí požáry s potřebnou intenzitou, ale zato každoročně pořádá skvělý dětský den a lednový ples.
Ing. Miroslav LOTOCKÝ
Lotocky.Miroslav@uhul.cz
Ing. Kamil TUREK, Ph.D.
Turek.Kamil@uhul.cz
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem
www.uhul.cz
Zdroje jsou dostupné u autorů